Cholera: vše co potřebujete vědět

Cholera je bakteriální střevní infekce, která se šíří hlavně přes kontaminovanou vodu. Hlavními příznaky cholery jsou těžké průjmy a dehydratace. Neléčená cholera může do několika hodin způsobit smrt pacienta a to i u jinak zdravých lidí.

V rozvinutých zemích, které využívají moderní způsoby likvidace odpadních vod a ošetření pitné vody, se s cholerou prakticky nesetkáme.

Nicméně v některých rozvojových zemích Afriky nebo jihovýchodní Asie je cholera stále velkým problémem. Poměrně často se vyskytuje také na Haiti.

Největší riziko epidemie cholery je v nejchudších nebo válkou zužovaných zemích a také v zemích postižených přírodními katastrofami, kde lidé žijí ve špatných hygienických podmínkách.

Naštěstí je cholera poměrně snadno léčitelná a smrti, nejčastěji způsobenou těžkou dehydratací lze zabránit levnými rehydratačními roztoky.

Příčiny

Cholera je střevní infekční onemocnění způsobené baktérií Vibrio cholerae. Příznaky cholery nevyvolává samotná baktérie ale její toxin (jed), který produkuje v tenkém střevě infikovaných lidí. Cholera toxin vyvolává masivní sekreci vody z buněk, což vede k těžkým průjmům, dehydrataci a elektrolytické nerovnováze.

U některých lidí nemusí baktérie způsobující choleru vyvolat žádné obtíže, nicméně nakažení lidé vylučují vibrio cholerae ve stolici, která může kontaminovat potraviny a zdroje pitné vody (například studny) a způsobit epidemii cholery.

Kontaminované zdroje pitné vody jsou hlavním zdrojem nákazy, zejména v přelidněných komunitách s nedostatečnou hygienou.

Nicméně vibrio cholerae může kontaminovat i některé potraviny, jako jsou například:

• Plody moře: konzumace syrových nebo nedovařených plodů moře, zejména ústřic nebo krevet, které pochází z rizikových míst, může vyvolat nákazu cholerou. Například ve Spojených státech amerických se někteří lidé nakazili cholerou po konzumaci mořských plodů z Mexického zálivu.
• Syrová zelenina a ovoce: konzumace syrové, neoloupané či neomyté zeleniny nebo ovoce, je poměrně častým zdrojem nákazy cholerou v zemích, kde se toto onemocnění vyskytuje. V rizikových zemích totiž často dochází ke kontaminaci zeleniny a ovoce z půdy, která je zalévaná kontaminovanou vodou.
• Obilniny: v zemích, kde se cholera vyskytuje, může dojít ke kontaminaci rýže nebo obilnin po jejich uvaření (například v případě, kdy se uvařená rýže nebo zrní opláchne kontaminovanou vodou).

Příznaky

Většina lidí, kteří se s původcem cholery (baktérie Vibrio cholerae) setkají, neonemocní a často ani neví o tom, že jsou nakaženi.

Nicméně vzhledem k tomu, že nakažené osoby vylučují původce cholery ve stolici po dobu 7 až 14 dnů, mohou nakazit další osoby, a to hlavně prostřednictvím kontaminované vody (v nehygienických podmínkách kontaminovaná stolice znečistí zdroj pitné vody a problém je na světě).

Ve většině případů se cholera projeví jen mírnými nebo středně závažnými průjmy a je tak velmi obtížné jí odlišit od jiných střevních infekcí, které rovněž způsobují průjmy.

V případě, že se pacient nakazí velkým množstvím bakterií, které choleru způsobují, mohou se do několika dnů po nákaze objevit závažnější příznaky.

Obecně mezi příznaky cholery patří zejména:

• Průjem: průjmovitá stolice při choleře má často světlou, mléčně zkalenou barvu a podobá se vodě, ve které se předtím vařila rýže. Průjmy při choleře vznikají často náhle, mohou být silné a způsobit rychlé a život ohrožující ztráty tekutin (až 1 litr tekutin za hodinu).
• Nevolnost a zvracení: zvracení a nevolnost se objevují zejména v časném stádiu cholery a tyto obtíže mohou přetrvává několik hodin či dní.
• Dehydratace: u cholery je dehydratace hlavním nebezpečím a pokud se nezačnou tekutiny rychle doplňovat, může pacient zemřít. Dehydratace se rozvíjí během několika hodin od prvních příznaků cholery (průjmy). Za těžkou dehydrataci se považuje ztráta tekutin odpovídající 10 % tělesné hmotnosti (nebo více). Spolu s dehydratací se objevují také další související příznaky, jako jsou zapadlé oči, extrémní únava, podráždění, vylučování malého množství nebo naopak žádné moči (oligurie až anurie), nízký krevní tlak a bušení srdce (palpitace) či poruchy srdečního rytmu. Dehydratace může vést k rychlé ztrátě minerálů a elektrolytů z organizmu (například iontů sodíku, draslíku, hořčíku nebo chlóru), což vede k takzvané elektrolytové nerovnováze.
• Nerovnováha elektrolytů: elektrolytová nerovnováha se projevuje závažnými příznaky, jako jsou například svalové křeče (vznikají v důsledku ztrát minerálů, zejména sodíku, chlóru a draslíku).
• Šok: ztráty tekutin a minerálů mohou vyvolat hypovolemický šok, což je stav, kdy v důsledku nedostatečného cirkulujícího objemu krve dochází k prudkému poklesu krevního tlaku a tím i k nedostatečnému zásobení tkání a orgánů kyslíkem. Neléčený hypovolemický šok může způsobit smrt do několika minut.

Kdy vyhledat lékaře?

V rozvinutých zemích je riziko, že onemocníte cholerou velmi malé. Pokud budete pobývat v oblastech, kde se cholera vyskytuje, nemusíte se nakazit, když budete dodržovat zásady hygieny a budete pít jen balenou vodu.

Pokud jste navštívili zemi, kde se cholera vyskytuje a brzy po návratu začnete trpět těžkými průjmy, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Neléčená cholera může vést k těžké dehydrataci a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Rizikové faktory

S výjimkou kojenců, kteří pijí mléko od matky, která choleru prodělala a jsou tak imunizováni, může dostat choleru každý.

Nicméně, v některých případech je riziko nákazy vyšší.

Mezi rizikové faktory cholery, mimo jiné, patří:

• Špatné hygienické podmínky: epidemie cholery nejčastěji ohrožují lidi, kteří žijí ve špatných hygienických podmínkách v zemích, kde je obtížné udržet čistotou vody. Mezi taková místa patří například utečenecké tábory, chudé země a oblasti stižené hladomorem, válkou nebo přírodními katastrofami.
• Snížená nebo žádná produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku: baktérie způsobující choleru nedokážou přežít v kyselém prostředí, takže žaludeční kyseliny představují dobrou ochranu před nákazou. Nicméně lidé, kteří mají v žaludku nedostatečné množství kyseliny chlorovodíkové (například pacienti s achlorhydrií, děti, starší osoby nebo lidé užívající léky na snížení kyselosti žaludku, jako jsou antacida, inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů) mají vyšší riziko nákazy.
• Pobyt s nakaženým člověkem: pokud žijete ve stejné domácnosti s někým, kdo má choleru, máte vyšší riziko, že onemocníte také.
• Krevní skupina O: lidé s krevní skupinou nula (O) mají až 2x vyšší riziko, že onemocní cholerou než lidé s ostatními krevními skupinami. Důvod, proč tomu tak je, se zatím nepodařilo zjistit.
• Syrové nebo nedovařené ústřice či jiné plody moře: nejčastější příčinou ojedinělých případů cholery ve vyspělých zemích, je konzumace kontaminovaných ústřic či jiných plodů moře, které pochází z vod nakažených baktérií Vibrio cholerae.

Komplikace

Cholera může poměrně rychle způsobit smrt pacienta. V nejzávažnějších případech může dojít k obrovským ztrátám tekutin a elektrolytů, což může způsobit dehydrataci a šok a smrt do několika hodin či dní od doby, kdy se objeví první příznaky.

Těžká dehydratace a šok jsou nejzávažnějšími komplikacemi cholery, nicméně, při tomto onemocnění se mohou vyskytnout i jiné komplikace, jako jsou například:

• Hypoglykémie (nízký cukr v krvi): kritický nedostatek glukózy v krvi, která je hlavním zdrojem energie pro organizmus, nejčastěji vzniká u lidí, kteří mají tak závažné příznaky cholery, že nejsou schopni nic sníst ani v sobě udržet. Nejvíce jsou hypoglykémií ohroženy děti. Mezi její příznaky, mimo jiné, patří křeče, ztráta vědomí a v extrémních případech může být i smrtelná.
• Hypokalémie (nízký draslík v krvi): pacienti s cholerou ztrácí při průjmech, kromě tekutin, také obrovské množství minerálů a stopových prvků, včetně draslíku. Velmi nízká hladina draslíku v krvi (hypokalémie) může narušit činnost srdce a funkci nervů a v extrémních případech může pacienta ohrozit na životě.
• Selhání ledvin: ledviny jsou důležitý orgán, jehož hlavní funkcí je odstraňovat z těla odpadní látky močí. Pokud při choleře dojde k dehydrataci, ledviny nemohou správně plnit svou funkci (nemají „co“ filtrovat, kvůli nedostatku tekutin v těle), což vede jednak k zástavě močení (oligurii až anurii), selhání ledvin a také k hromadění odpadních látek a přebytečných minerálů v těle. K selhání ledvin při choleře nejčastěji dochází v rámci hypovolemického šoku.

Diagnostika

Přestože v zemích, kde se cholera často vyskytuje, jsou příznaky onemocnění jasné a prakticky si choleru nelze splést s ničím jiným, jediným způsobem jak onemocnění naprosto spolehlivě diagnostikovat je prokázání přítomnosti původce cholery (baktérií Vibrio cholerae) ve vzorku stolice.

Za tímto účelem jsou v rizikových zemích k dispozici rychlotesty na choleru, které dokážou rychle potvrdit případnou nákazu, což umožní včasné zahájení léčby, včasnou kontrolu případné epidemie a v neposlední řadě i snížení úmrtnosti na toto onemocnění.

Léčba

Cholera vyžaduje okamžitou léčbu, protože toto onemocnění může člověka zabít během několika hodin.

Mezi hlavní způsoby léčby cholery, mimo jiné, patří:

• Rehydratace: cílem rehydratační léčby je nahradit ztráty tekutin a elektrolytů. K tomu se užívají speciální rehydratační roztoky, známé pod názvem orální rehydratační soli (ORS) nebo orální rehydratační roztoky. Tyto roztoky se prodávají v prášku a stačí je rozpustit v balené nebo převařené vodě a vypít. Bez rehydratace zhruba polovina pacientů s rozvinutou cholerou zemře. Nicméně díky vhodné rehydratační léčbě je úmrtnost na choleru dnes již méně než 1 %.
• Intravenózní (infuzní) rehydratační terapie:u většiny pacientů s cholerou postačí doplňovat tekutiny orálními rehydratačními roztoky. Nicméně ve velmi závažných případech cholery, které jsou spojeny s těžkou dehydratací, je někdy nutné doplňovat tekutiny i nitrožilně.
• Antibiotika: i když ve většině případů není antibiotická léčba cholery nutná, někdy mohou antibiotika zmírnit průjmy při choleře a zkrátit dobu léčby u těžce nemocných pacientů.
• Doplňky stravy se zinkem: některé studie naznačují, že zinek pomáhá zmírnit příznaky průjmu a zkracuje dobu léčby cholery, a to zejména u dětí.

Prevence

Ve vyspělých zemích, včetně České republiky, je cholera velice vzácná a ojedinělé případy se vyskytují spíše jen u lidí, kteří navštíví rizikové země a nedbají hygienických opatření (například pijí vodu z neověřených zdrojů) a/nebo u lidí, kteří zkonzumují potraviny kontaminované cholerou.

Pokud cestujete do zemí, kde se cholera vyskytuje, dbejte na následující preventivní opatření:

• Časté mytí rukou vodou a mýdlem: důležité je mýt si ruce po použití toalety a také před manipulací s jídlem či nápoji. Ruce si nejprve namočte vodou, poté je pečlivě namydlete mýdlem po dobu alespoň 15 sekund a následně opláchněte teplou vodou. Pokud nemáte k dispozici mýdlo ani vodu, použijte alkoholovou dezinfekci.
• Pijte pouze nezávadnou vodu z bezpečných zdrojů: v rizikových zemích nikdy nepijte vodu z veřejných vodovodů nebo studní. Kupujte si balenou vodu a v ideálním případě si jí ještě sami vydezinfikujte vhodným, k tomu určeným dezinfekčním přípravkem a/nebo jí nechte projít varem po dobu alespoň 10 minut. Takto ošetřenou vodu používejte na pití, přípravu pokrmů i na čištění zubů a mytí rukou. Teplé nápoje nebo nápoje v plechovkách či lahvích jsou většinou bezpečné, ale pro klid duše je před napitím zvenku otřete zdraví nezávadným dezinfekčním přípravkem. Nepřidávejte si do nápojů led, pokud nebyl vyroben z převařené nebo vydezinfikované vody.
• Nejezte nedovařené potraviny: jezte pouze dobře uvařené potraviny a nekupujte jídlo u pouličních stánků či v „rizikových“ provozech. Pokud si koupíte jídlo u stánku na ulici nebo v restauraci, ujistěte se, že je dostatečně prohřáté a dovařené.
• Vyhněte se sushi a dalším syrovým nebo nedovařeným rybám či mořským plodům jakéhokoli druhu.
• Jezte pouze ovoce a zeleninu, které se dají oloupat, jako jsou například banány, pomeranče nebo avokádo. Ovoci a zelenině, které nejdou oloupat, jako jsou například drobné bobuloviny nebo hroznové víno, se raději vyhněte. Stejně tak nejezte listovou zeleninou a saláty z ní, pokud si nejste jisti, že nejsou zdravotně nezávadné.

Očkování proti choleře

Pro dospělé pacienty i děti od dvou let, kteří chtějí cestovat do rizikových zemí, je nejlepší ochranou proti choleře očkování.

V České republice je k dispozici vakcína s názvem Dukoral. Jedná se o nápoj, který se pije.

Užívá se ve dvou (u dětí starších 6 let a dospělých) nebo třech (u dětí ve věku 2 až 6 let) dávkách s odstupem minimálně týden a maximálně šest týdnů.

U dětí do 6 let se po šesti měsících doporučuje podávat posilovací dávku, u dětí starších šesti let a u dospělých se „přeočkování“ posilovací dávkovou provádí po dvou letech od ukončení posledního očkování.

Důležité je, že hodinu před vypitím nápoje s očkovací látkou a hodinu po jeho vypití nesmí pacient nic jíst ani pít.

Cena za jednu dávku očkovací látky proti choleře (přípravek Dukoral) se pohybuje kolem 1 300 Kč.

Podrobnější informace o očkování se dozvíte v ordinaci cestovní medicíny, kterou najdete v každé krajské nebo fakultní nemocnici (někde jsou tyto ordinace i v okresních nemocnicích).

Požádejte o kontakt svého praktického lékaře.

Co si z článku odnést?

Cholera je střevní infekční onemocnění způsobené baktérií Vibrio cholerae, respektive toxiny, které tato baktérie produkuje.

Nejčastější příčinou nákazy je požití kontaminované vody nebo potravin.

Onemocnění se projevuje úpornými průjmy, které mají bělavou barvu a vypadají jako voda z čerstvě vařené rýže.

Cholera může být i smrtelná, protože průjmy způsobí rychlou dehydrataci organizmu (ztrátu tekutin a důležitých iontů), což může způsobit hypovolemický šok a selhání životně důležitých orgánů (zejména ledvin).

Léčba cholery spočívá v rehydrataci (doplnění tekutin a iontů orálními rehydratačními roztoky nebo ve formě intravenózní infuze).

Nejlepší prevencí proti choleře je očkování (v ČR je k dispozici přípravek Dukoral za cenu asi 1 300 Kč za jednu dávku) a dodržování hygienických opatření, jako jsou například hygiena rukou a pití pouze balené nebo převařené vody.