Salmonelóza (salmonela): vše co potřebujete vědět

Salmonelóza (také označovaná jako salmonelová enteritida nebo též poněkud nepřesně jako salmonela) je poměrně časté bakteriální onemocnění trávicího ústrojí, které způsobují netyfoidní baktérie rodu Salmonella. V České republice a ve střední Evropě obecně je nejčastějším původcem salmonelózy baktérie Salmonella enteritidis.

Lidé se nejčastěji nakazí požitím kontaminované vody nebo potravin. Nejčastějším zdrojem nákazy jsou nedostatečně tepelně upravené potraviny (zejména drůbeží maso nebo vajíčka). Častým zdrojem nákazy v letních měsících bývají také dorty a cukrářské výrobky, které byly špatně uskladněny (v příliš teplém prostředí) a došlo v nich k pomnožení baktérií, které salmonelózu vyvolávají.

Inkubační doba salmonelózy (tedy doba, za kterou se objeví první příznaky po nakažení), je 8 – 72 hodin.

U většiny lidí se salmonelová infekce neprojevuje žádnými příznaky, případně se objeví jen plynatost a nadýmání.

U některých lidí se mohou objevit závažnější příznaky, jako jsou průjem, horečka nebo křeče v břiše.

V nejzávažnějších případech může salmonelóza způsobit těžkou dehydrataci, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Mezi nejzávažnější komplikace salmonelózy, které jsou naštěstí poměrně vzácné, patří salmonelová sepse, což je stav, kdy se baktérie dostanou ze střev do krve a odtud do dalších orgánů.

Salmonelová sepse je, stejně jako jakákoli jiná sepse (otrava krve), život ohrožujícím onemocněním, které se, mimo jiné, projevuje selháváním orgánů a může skončit i smrtí pacienta.

Riziko, že onemocníte salmonelózou se zvyšuje v letních (teplých) měsících a je vyšší také v zemích se špatnými hygienickými standardy (například rozvojové země).

Příznaky

K nákaze salmonelou nejčastěji dochází při konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelného zpracovaného masa (zejména drůbežího), vajec nebo výrobků, které vejce obsahují. Inkubační doba se pohybuje od 8 hodin do dvou až tří dnů.

Ve většině případů probíhá salmonelóza podobně jako střevní chřipka (gastroenteritida) a mezi její příznaky, mimo jiné, patří:

• Nevolnost
• Zvracení
• Křeče v břiše
• Průjem (stolice může mít zelenou barvu), někdy s příměsí krve či hlenu
• Horečka
• Zimnice
• Bolest hlavy
• Krev ve stolici

Příznaky salmonelózy obvykle odezní do 2 až 7 dnů, nicméně průjmy mohou přetrvávat až 10 hodin a obnova střevního mikrobiomu může trvat až několik měsíců.

Příčiny

Baktérie rodu Salmonella žijí ve střevech lidí, zvířat a ptáků. V zásadě lze baktérie rodu Salmonella rozdělit na takzvané tyfoidní, které vyvolávají břišní tyfus (například Salmonella typhi) a netyfoidní, které vyvolávají salmonelózu (v ČR hlavně Salmonella enteritidis a také Salmonella typhimurium).

K nákaze salmonelami většinou dochází při konzumaci potravin kontaminovaných výkaly zvířat.

Mezi nejčastější potraviny, které jsou zdrojem nákazy salmonelou, mimo jiné, patří:

• Syrové maso, drůbež (kuřecí maso) a plody moře: nejčastěji se stolice nakažená salmonelami dostane do kontaktu se syrovým masem na jatkách a při zpracování masa. Plody moře bývají nakaženy salmonelami v případě, kdy pochází z výkaly kontaminované mořské vody.
• Syrová vejce: i když se na první pohled může zdát, že vaječná skořápka je dokonalou ochranou před kontaminací žloutku, některá infikovaná kuřata snáší vejce, která jsou nakažená salmonelou, a to ještě předtím, než se utvoří skořápka. Taková vejce jsou pak nakažená salmonelou. Syrová vejce se užívají například při výrobě domácích majonéz nebo holandské omáčky.
• Ovoce a zelenina: ovoce a zelenina se při zpracování může dostat do kontaktu s vodou kontaminovanou salmonelami. Dalším častým zdrojem nákazy je nesprávné zpracování ovoce a zeleniny v kuchyni, zejména pak nedostatečná hygiena (zejména nedodržení povinnosti zpracovávat a uchovávat syrové maso odděleně od ostatních druhů potravin)..

Existují i případy lidí, kteří onemocněli salmonelózou kvůli koření, kontaminovanému salmonelami.

Často také ke kontaminaci potravin salmonelami, kampylobakteriemi či jinými původci alimentárních nákaz dochází kvůli tomu, že kuchaři nedodržují hygienické normy (například si pečlivě nemyjí ruce).

Salmonelami se můžeme nakazit i při kontaktu s ptáky, plazy a dalšími zvířaty. Například když je pohladíte, a pak si mimoděk strčíte prsty do úst.

Rizikové faktory

Riziko, že onemocníte salmonelózou zvyšují jednak činnosti, při kterých se dostáváte do bližšího kontaktu se salmonelami a také zdravotní potíže, které oslabují imunitní systém pacienta a zvyšují jeho náchylnost k infekčním onemocněním.

Blízký kontakt se salmonelami

Do blízkého kontaktu se salmonelami se můžete dostat například při cestování do zahraničí, zejména do rozvojových zemích, kde se nedodržují západní hygienické normy.

Vyšší riziko salmonelózy mají také majitelé ptáků a hadů. Tito živočichové jsou častými přenašeči salmonelózy.

Nemoci žaludku a střev

Lidské tělo má mechanizmy přirozené imunity, které chrání před salmonelózou i dalšími infekčními chorobami. Například silná žaludeční kyselina, kterou obsahují žaludeční šťávy, zabíjí baktérie a další mikroby, včetně salmonel.

Nicméně některá onemocnění nebo léky mohou narušit tuto přirozenou obranyschopnost organizmu, což zvyšuje riziko onemocnění salmonelou.

Mezi onemocnění a léky, které mohou zvýšit riziko salmonelózy, mimo jiné patří:

• Antacida: jedná se o léky, které snižují kyselost žaludečních šťáv, což ale na druhou stranu zvyšuje riziko salmonelózy, protože nižší kyselost žaludečních šťáv vede k nedostatečné ochraně před salmonelami a dalšími patogeny.
• Achlorhydrie: pod tímto odborným názvem se skrývá absolutní nedostatek kyseliny chlorovodíkové v žaludečních šťávách, který může být způsoben řadou různých důvodů. Důsledky jsou stejné jako při užívání antacid, tedy horší ochrana před baktériemi a patogeny, což vede k vyššímu riziku salmonelózy i dalších infekčních onemocnění.
• Idiopatické střevní záněty (IBD, nespecifická střevní zánětlivá onemocnění): jedná se o záněty střevní sliznice, které usnadňují uchycení salmonel a dalších patogenů a zvyšují tak riziko salmonelózy a dalších střevních infekcí. Mezi idiopatické střevní záněty, mimo jiné, patří Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.
• Užívání antibiotik: antibiotika jsou léky, které nám pomáhají bojovat s bakteriálními infekcemi, ale na druhou stranu mohou mít nežádoucí účinky v podobě „zahubení“ zdraví prospěšných baktérií ve střevech, což může negativně narušit obranyschopnost organizmu a zvýšit tak riziko salmonelózy a dalších chorob.

Snížená imunita

Pacienti se sníženou imunitou mají vyšší riziko salmonelózy a dalších onemocnění.

Mezi příčiny snížené imunity, mimo jiné patří:

• AIDS
• srpkovitá anémie
• malárie
• užívání některých léků jako jsou například kortikosteroidy nebo léky užívané po transplantacích orgánů

Komplikace

Ve většina případů není salmonelóza život ohrožující, nicméně u některých lidí, zejména u novorozenců, kojenců, malých dětí, seniorů, pacientů po transplantacích, těhotných žen a osob s oslabenou imunitou, se mohou rozvinout závažné až život ohrožující komplikace.

Dehydratace

Salmonelóza se někdy může projevit těžkými průjmy, které rychle způsobí obrovské ztráty tekutin z organizmu, což vede k dehydrataci organizmu.

Mezi varovné příznaky dehydratace, mimo jiné, patří:

• snížená tvorba a vylučování moči
• sucho v ústech a na jazyku
• zapadlé oči
• snížená tvorba slz

Salmonelová sepse či bakterémie

Pokud salmonely proniknou ze střev do krve (což se odborně označuje termínem bakterémie), může se infekce krví přenést do dalších tkání a orgánů lidského těla a vyvolat salmonelovou sepsi a další onemocnění, jako jsou:

• Meningitida (zánět mozkových blan)
• Endokarditida (zánět vnitřní výstelky srdce a chlopní
• Osteomyelitida (zánět kostí a kostní dřeně
• Vaskulitida (zánět vnitřní výstelky krevních cév, kterým jsou ohroženi zejména pacienti se stentgrafty nebo stenty v cévách).

Reaktivní artritida

Lidé se salmonelou mají také vyšší riziko reaktivní artritidy. Toto onemocnění, které se též označuje jako Reiterův syndrom, se, mimo jiné, projevuje následujícími příznaky:

• Podráždění nebo zčervenání očí
• Bolest při močení
• Bolest kloubů

Prevence

V některých případech není možné salmonelóze zabránit, nicméně při dodržování níže uvedených opatření lze snížit riziko onemocnění na minimum.

Hygiena rukou

Pečlivé a důkladné mytí rukou je jedním z nejlepších způsobů jak snížit riziko nákazy salmonelami a zabránit přenosu nákazy z rukou.

Ruce si myjte vždy:

• po použití WC
• před přebalováním (výměnou plenek) a po přebalení novorozence
• před přípravou, během přípravy a po přípravě pokrmů (zejména před a po manipulaci se syrovým masem, vajíčky, zeleninou a ovocem)
• před jídlem a po jídle
• po jakémkoli kontaktu se zvířecím trusem (například po úklidu kočičích záchodů, sbírání trusu na zahradě nebo v přírodě, apod.)
• po kontaktu se zvířaty (zejména pak s hady a ptáky).

Správné uchovávání a příprava potravin

V rámci prevence salmonelózy je nutné dodržovat zásady správného uchovávání a tepelné úpravy potravin.

Dodržujte následující zásady:

• V chladničce a v mrazáku vždy uchovávejte syrové maso, drůbež a mořské plody odděleně od ostatních potravin
• Pokud možno používejte dvě různá krájecí prkénka – jedno na syrové maso a druhé na ovoce a zeleninu
• Nikdy nepokládejte uvařené jídlo na neumytý talíř, na kterém předtím bylo syrové maso
• Dbejte na dostatečnou tepelnou úpravu masa, nejezte syrové maso, zejména pak syrové nebo nedostatečně tepelně upravené drůbeží maso.

Nejezte syrová vejce

Těsta, domácí zmrzlina, domácí majonéza nebo dortové krémy obsahují syrová vejce. Proto byste se před konzumací potravin, které tyto přísady obsahují (dorty, dezerty, apod.). měli ujistit, zda byly uskladněné při správné teplotě a nemohlo dojít k pomnožení salmonel uvnitř.

Diagnostika

Salmonelóza se diagnostikuje ze vzorku stolice, nicméně většina lidí se uzdraví, než lékaři přijde výsledek odběru.

Pokud má lékař podezření na salmonelovou sepsi, může vám odebrat krev za účelem zjištění přítomnosti salmonel v krvi.

Léčba salmonelózy

Léčba salmonelózy spočívá zejména v rehydrataci (doplňování ztracených tekutin a inotů).

Doporučuje se pití čisté vody a speciálních rehydratačních roztoků, které si můžete zakoupit v lékárně i bez lékařského předpisu.

V těžkých případech je někdy nutné rehydrataci provádět za hospitalizace v nemocnici a podávat chybějící tekutiny a ionty nitrožilně (intravenózně).

Léky se v léčbě salmonelózy užívají spíše jako podpůrná léčba nebo ve specifických případech (například u pacientů se sníženou imunitou nebo při komplikacích v podobě salmonelové sepse).

Mezi léky užívané v léčbě salmonelózy, mimo jiné, patří:

• Léky proti průjmu: pokud má pacient silné křeče v břiše, může mu lékař doporučit nebo předepsat některé léky proti průjmu, jako jsou například loperamid (Imodium). Nicméně obecně se užívání léků proti průjmu při salmonelóze nedoporučuje, protože v některých případech mohou paradoxně prodlužovat dobu trvání průjmu.
• Antibiotika: i když je salmonelóza onemocnění způsobené baktériemi, antibiotika by se měla užívat jen ve specifických případech, jako jsou například pacienti s oslabenou imunitou, pacienti s velmi těžkým průběhem onemocnění nebo pacienti, u kterých se rozvinuly komplikace salmonelózy v podobě salmonelové sepse, endokarditidy, encefalitidy a dalších onemocnění. U osob s nekomplikovaným průběhem salmonelózy není užívání antibiotik přínosné a mohou dokonce prodloužit dobu léčby a zvýšit riziko opětovného návratu (relapsu) onemocnění.

Co si z článku odnést?

Salmonelóza je bakteriální střevní infekční onemocnění, jehož původcem jsou netyfoidní kmeny baktérií rodu Salmonella. V České republice jsou nejčastějšími původci baktérie Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium.

Pacienti se nejčastěji nakazí konzumací syrového nebo nedovařeného drůbežího masa nebo vajec či cukrářských výrobků (mohou obsahovat krémy ze syrových vajec, apod.).

Inkubační doba salmonelózy je 8 až 72 hodin.

Onemocnění se projevuje zejména křečemi v břiše a průjmy, které mohou mít zelenou barvu.

Léčba spočívá zejména v rehydrataci, tedy v doplnění tekutin a iontů a v případě těžkého průběhu nebo komplikací, lze podávat antibiotika či léky proti průjmu.