Kampylobakterióza: vše co potřebujete vědět

Kampylobakterióza: vše co potřebujete vědět
3. srpna 2020 5:25

Kampylobakter (Campylobacter jejuni) je baktérie, která patří mezi nejčastější původce otravy jídlem. Nejčastěji se lidé nakazí konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného kuřecího masa nebo konzumací jiných potravin, které byly připravovány v rozporu s hygienickými předpisy (například ze zeleniny, kterou kuchař nakrájel na prkénku, kde předtím krájel syrové kuře).

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Komplikace
  3. Diagnostika
  4. Léčba
  5. Co jíst při kampylobakterióze?
  6. Prevence
    1. Myjte si ruce
    2. Uchovávejte některé potraviny odděleně
    3. Vařte potraviny na správnou teplotu
    4. Pijte pasterizované mléko
    5. Nepijte neošetřenou vodu
    6. Pozor na domácí mazlíčky
  7. Co si z článku odnést?

Nicméně kampylobakteriózou se můžeme nakazit i konzumací jiných potravin, jako jsou plody moře nebo maso a masné výrobky, kontaktem se zvířaty a/nebo pitím kontaminované vody.

Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v České republice v roce 2018 minimálně 23 780 případů kampylobakteriózy, což představuje incidenci kolem 224 případů na 100 tisíc obyvatel.  Šest lidí na kampylobakteriózu ve stejném roce zemřelo (1).

I když ve většině případů kampylobakterióza zhruba do týdne odezní sama, bez nutnosti léčby, v některých případech je nutné nasadit antibiotika.

Příznaky

Inkubační doba kampylobakteriózy (doba, která uplyne od nákazy, než se objeví první příznaky onemocnění) je zhruba 2 až 5 dní.

Mezi hlavní příznaky kampylobakteriózy patří průjmy (často s příměsí krve), horečka a křeče v břiše.

V některých případech jsou průjmy doprovázeny nevolností a zvracením.

Komplikace

Ve většině případů nevyvolává kampylobakterióza žádné závažné komplikace a odezní bez nutnosti léčby nebo po antibiotické léčbě.

V některých případech se ale v souvislosti s kampylobakteriózou mohou objevit komplikace, zejména syndrom dráždivého tračníku, bolesti kloubů nebo reaktivní artritida (neinfekční zánět kloubů).

Velmi vzácně se mohou u kampylobakteriózy vyskytnout závažnější komplikace, jako jsou záněty srdeční svaloviny (myokarditida) nebo osrdečníku (perikarditida).  

U pacientů s oslabenou imunitou, jako jsou například osoby s onemocněním krvetvorby, AIDS, nebo pacienti s nádorovým onemocněním, se může kampylobakter dostat do krve a vyvolat otravu krve neboli sepsi, která může být život ohrožující.

Diagnostika

Diagnostika kampylobakteriózy se provádí laboratorním vyšetřením stolice nebo z krve. Vyšetření stolice je obvykle kultivační, při kterém se zjišťuje přímo přítomnost baktérií ve stolici. Při vyšetření krve se používají rychlotesty, které detekují genetický materiál baktérií (bakteriální DNA).

Léčba

U většiny lidí kampylobakterióza odezní sama, bez nutnosti antibiotické léčby.

Stejně jako u všech průjmových onemocnění, je i u kampylobakteriózy nutný dostatečný přísun tekutin, aby se předešlo dehydrataci.

V případě těžkého průběhu kampylobakteriózy nebo u osob, kde hrozí riziko závažných komplikací či poškození plodu, je někdy nutné pacientům podávat antibiotika.

Mezi osoby s vyšším rizikem komplikací, u kterých je někdy nutné léčit kampylobakteriózu antibiotiky, mimo jiné, patří osoby starší 65 let, těhotné ženy a osoby s oslabeným imunitním systémem (například lidé s onemocněním krvetvorby, AIDS nebo pacienti s nádorovým onemocněním, kteří se léčí chemoterapií).

Antibiotikem první volby při léčbě kampylobakteriózy jsou makrolidy (obvykle azitromycin), který se podává v dávce 500 mg na den po dobu 3 dnů. Pokud se zjistípřítomnost kampylobakterií v krvi (bakterémie), může být léčba prodloužena až na 14 dní (2).

U těhotných žen a dětí se může v léčbě kampylobakteriózy použít jiné makrolidové antibiotikum zvané erytromycin.

Ne všechna antibiotika na kampylobakteriózu fungují. Některé kmeny kampylobakterií jsou rezistentní na fluorochinolony, protože se toto antibiotikum používá při chovu kuřat a dalších na maso chovaných zvířat, a kampylobakterie se tak staly na toto antibiotikum rezistentní.

V některých případech lékaři laboratorně zjišťují citlivost a rezistenci kampylobakterií na jednotlivá antibiotika a předepisují ta, která nejlépe fungují.

Antibiotika byste vždy měli užívat přesně v souladu s pokyny lékaře a vždy byste měli dobrat celou dávku.

Co jíst při kampylobakterióze?

Stejně jako při jiných průjmových onemocněních, měli byste i při kampylobakterióze dbát na pitný režim (pít dostatek tekutin, nejlépe čistou vodu nebo slabý čaj či speciální rehydratační iontové nápoje, které koupíte v lékárně).

Dieta při kampylobakterióze spočívá především v konzumaci lehce stravitelných potravin a v doplňování tekutin (3).

V prvních dnech kampylobakteriózy byste se měli vyhnout čerstvému ovoci (s výjimkou banánů), tučným a kořeněným jídlům, syrové zelenině, mléčným výrobkům, alkoholu a nápojům s obsahem kofeinu, jako jsou káva či slazené limonády.

Jezte vařenou mrkev a brambory a/nebo rýži.

Pokud vám polykání jídla způsobuje nevolnost nebo máte pocit, že se průjem po požití potravy zhoršuje, nechte žaludek několik hodin odpočinout a pijte jen čistou vodu.

Prevence

Někdy není možné nákaze kampylobaktériemi zabránit, nicméně s pomocí následujících preventivních opatření, můžete riziko onemocnění snížit na minimum.

Myjte si ruce

Kampylobakter, stejně jako další zdraví škodlivé mikroorganizmy, přežívají na rukou. Proto si vždy pečlivě umyjte ruce teplou vodou a mýdlem v následujících případech:

  • před, v průběhu i po přípravě jídla
  • před konzumací jídla
  • po použití WC
  • po přebalení novorozence
  • po smrkání, kašlání nebo kýchání
  • předtím než se dotknete nemocné osoby a také po kontaktu s nemocnou osobou
  • při příchodu domů z venku
  • při návratu z nemocnice, před vstupem do pokoje pacienta a před opuštěním pokoje pacienta
  • před a po ošetření rány
  • po kontaktu se zvířaty, jejich srstí nebo stolicí
  • snažte se minimalizovat dotyk s odpadky
  • vždy, když tak velí selský rozum

Uchovávejte některé potraviny odděleně

Drůbeží maso uchovávejte odděleně od ostatních potravin. K jeho zpracování používejte oddělené prkénko, které po naporcování masa pečlivě omyjte teplou vodou s vhodným prostředkem na mytí nádobí.

Platí, že byste měli vždy mít doma minimálně dvě prkénka, z nichž jedno budete používat výhradně na zpracování syrového masa, včetně drůbeže a druhé budete používat pro zpracování čerstvého ovoce, zeleniny a ostatních potravin.

Totéž platí o nožích a dalších nástrojích, které na zpracování potravin používáte.

Měli byste mít jeden nůž na porcování masa a jeden nůž na krájení zeleniny a ovoce.

Vařte potraviny na správnou teplotu

Zvýšené opatrnosti je nutné dbát při tepelné úpravě drůbeže (kuře, kachna, husa, krůta, apod.), která je nejčastějším zdrojem nákazy kampylobakteriemi v České republice.

Veškeré drůbeží maso, včetně veškerých potravin, které drůbeží maso obsahují (například párky) byste měli vařit tak, aby minimální teplota uvnitř masa dosahovala 70°C.

Pokud vám v restauraci přinesou nedopečené nebo tepelně nedostatečně upravené drůbeží maso, neváhejte a požádejte o dostatečně propečené maso.

Pijte pasterizované mléko

Nepasterizované mléko a mléčné výrobky mohou být zdrojem baktérie Campylobacter jejuni či dalších mikroorganizmů, které mohou vyvolat těžké průjmy.

Největší riziko nákazy z nepasterizovaného mléka mají:

  • novorozenci a malé děti
  • senioři nad 65 let
  • těhotné ženy
  • lidé s oslabeným imunitním systémem, jako jsou lidé s poruchami krvetvorby, AIDS, pacienti po transplantacích nebo lidé s nádorovým onemocněním, kteří jsou léčeni chemoterapií

Nepijte neošetřenou vodu

Je důležité, abyste vždy věděli, odkud pitná voda, kterou pijete pochází, zda byla ošetřena proti mikrobům a zda je bezpečné jí pít.

Nikdy nepijte vodu z rybníků, potoků, řek nebo moře.

Pokud používáte studnu, pravidelně si nechte zkontrolovat kvalitu vody.

Pokud máte septik (odpadní jímku) provádějte pravidelné kontroly její těsnosti, zejména v případě, kdy používáte studniční vodu jako pitnou vodu.

Pozor na domácí mazlíčky

Někteří domácí mazlíčci, jako jsou psi nebo kočky, mohou přenášet kampylobakteriózu a jiná infekční onemocnění.

Proto byste se jednak o své mazlíčky měli dobře starat a v případě potřeby vždy vyhledat veterináře (například při dlouhotrvajících průjmech, apod.).

Stejně tak je nutné si pečlivě mýt ruce po kontaktu se zvířaty, jejich výměšky či srstí.

Nenechávejte se od domácích mazlíčků olizovat.

Zvířecí výměšky okamžitě hygienicky zlikvidujte a pokud se stala nehoda doma, potřísněné místo ošetřete vhodným dezinfekčním prostředkem s obsahem chlornanu sodného (například SAVO).

Co si z článku odnést?

Kampylobakterióza je infekční onemocnění trávicího traktu vyvolané baktérií Campylobacter jejuni nebo jinými kampylobaktériemi.

Inkubační doba onemocnění je zhruba 2 – 5 dní a onemocnění se projevuje hlavně průjmy, nevolností, zvracením a horečkou. Někdy může být ve stolici i příměs krve.

Léčba spočívá v doplňování tekutin a vhodné dietě. U závažných nebo rizikových případů se pacientům podávají antibiotika, nejčastěji makrolidy.

Ve většině případů onemocnění odezní do týdne bez nutnosti léčby antibiotiky.

Pokud je nutné antibiotika užívat, nejčastěji se užívá 500 mg azitromycinu denně po dobu tří dnů.

Nejlepší prevencí kampylobakteriózy je důkladná hygiena rukou a dodržování hygienických zásad pro zpracování potravin (syrové maso zpracovávejte na samostatném prkénku a maso musí být uloženo odděleně od zeleniny a ovoce).

Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

CDC.GOV

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 3. srpna 2020 5:25
Datum příští revize: 3. srpna 2022 5:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace