Proč i bezpečná chemie v potravinách způsobuje rakovinu?

Potraviny, obaly a další věci, které běžně v domácnosti používáme obsahují až 80 tisíc různých chemických látek, přičemž řada z nich není dostatečně testována z hlediska bezpečnosti a zdravotních rizik. Některé látky a přísady nebyly dokonce testovány vůbec a jejich používání v obalech potravin i samotných potravinách není nijak regulováno.

Existují vědecké důkazy, které potvrzují, že pokud je člověk působení těchto látek vystaven po dlouhou dobu, podílí se na vzniku rakoviny, vrozených vad, předčasné puberty a řady dalších endokrinních neurologických a metabolických onemocnění (1, 2, 3).

Ukazuje se, že řada průmyslových chemikálií se ukládá v přírodě i v lidském těle. To může mít negativní důsledky, například na plod, který se vyvíjí v těle matky a některé chemické látky ho mohou poškodit. Výsledky výzkumu přesvědčivě prokazují, že některé chemické látky používané v potravinářském průmyslu mohou vést ke vzniku vrozených vad, snížení intelektu, problémů s chováním (například poruch pozornosti s hyperaktivitou), neplodnosti, poruch sexuálního dospívání (předčasná puberta, apod.), poruch metabolismu či rakoviny.

Účinky řady chemických látek na lidský organismus nebyly v řadě případů testovány vůbec a když se již nějaké testy a výzkumy dělají, většinou se sledují účinky nějaké konkrétní chemické látky a nikoli potravina jako celek. To je velká chyba protože, potraviny obsahují celou řadu různých chemických látek, jejichž spojené účinky se vzájemně násobí a dochází tak k exponenciálnímu zvýšení toxicity.

Účinky jednotlivých chemických látek se při společném použití vzájemně zesilují

Americký institut NFI (National Food Institute - Národní potravinový institut) ve spolupráci s Technickou univerzitou v Dánsku nedávno zjistil, že i malé množství chemické látky může vést k tomu, že bude zesilovat účinky ostatních chemických látek obsažených v daném produktu (4).

Ve své zprávě institut, mimo jiné, uvádí:

Dokonce i chemické látky, které nejsou karcinogenní mohou při společném působení rakovinu vyvolat

Lékaři tvrdí, že jeden z pěti případů rakoviny může být způsoben působením chemických látek, kterým je lidské tělo vystaveno a podle jedné klinické studie (5) publikované v časopise Carcinogenesis (Vznik rakoviny), může rakovina vznikat i působením chemických látek, které jsou jako takové považovány za "bezpečné". 

Časopis The Guardian k této klinické studii uvedl následující informace (6): 

Tato studie v podstatě prokázala, že chemické látky působí na různé metabolické a chemické dráhy v organizmu a také na různé buňky a tkáně. Díky tomu se mohou účinky jednotlivých látek vzájemně zesilovat a i látky, které sami o sobě nejsou karcinogenní, mohou rakovinu vyvolat. Proto je běžný způsob testování bezpečnosti chemie používané v potravinách, který je založen na zkoumání bezpečnosti jednotlivých látek samostatně, naprosto nedostatečný a měl by se změnit.

Doktor William Goodson v rozhovoru pro rádio Michgan Radio, poznamenal (7): 

"Začínáme si uvědomovat, že jedna chemická látka sama o sobě za normálních okolností rakovinu nevyvolá, ale spíše naruší normální pochody probíhající v organismu a další chemické látky pak svými zásahy mohou rakovinu vyvolat."

Další způsob jakým chemické látky vyvolávají rakovinu je nestabilita genomu

Druhá klinická studie, publikovaná ve stejném časopise (8), tvrdí, že pokud je lidský organizmus vystaven působení chemických látek v malých dávkách, mohou tyto látky způsobit rakovinu vyvoláním takzvané nestability genomu (zesílení náchylnosti genomu k mutacím).

Autoři studie říkají:

Mezi chemické látky, které byly do této klinické studie zařazeny a které mohou nepřímo vyvolat nestabilitu genomu a podpořit tak vznik rakoviny, patří:

12 chemických látek, které nejvíce ovlivňují hormonální rovnováhu organizmu

Vzhledem k tomu, že na náš organizmus působí desítky tisíc chemických látek, není jednoduše možné u všech z nich zkoumat účinky na lidské zdraví. Nicméně o účincích některých látek toho víme poměrně dost. 

Například látky narušující hormonální rovnováhu (Endocrine disrupting chemicals - EDC) ovlivňují normální funkci hormonů, což může mít dalekosáhlé následky na naše zdraví. Hormony ovlivňují buňky našeho těla a vysílají signály, které jim říkají, co mají dělat. Látky narušující hormonální rovnováhu (EDC) tyto komunikační pochody narušují.

Tyto chemické látky se běžně používají nejen v plastových potřebách pro domácnost, ale také v kosmetice a produktech pro osobní hygienu a péči. V roce 2013 identifikovala organizace EWG (Environmental Working Group) (9) 12 látek, které nejvíce narušují hormonální rovnováhu v lidském těle. Je poněkud překvapivé, že kromě dobře známých látek narušujících hormonální rovnováhu se v seznamu objevilo také několik látek, které obvykle nejsou spojovány s narušováním hormonální rovnováhy, jako je například olovo, rtuť nebo arzen.

I když jsou tyto látky notoricky známé pro své negativní účinky na lidské zdraví, nejsou spojovány s narušováním hormonální rovnováhy. Seznam látek, které organizace EWG zařadila do látek nejvíce zodpovědných za narušení hormonální rovnováhy najdete v následující tabulce.

Ftaláty a perfluorované látky snižují množství spermií u mužů

Neplodnost se stává závažným problémem a počet neplodných párů stále roste. Možnou příčinou mohou být ftaláty, které se nachází ve všech možných plastových výrobcích, které denně používáme, od sprchovách zástěn až po palubní desky u automobilů. Ftaláty se používají jako změkčovadla do plastů, které se díky nim stávají měkkčí a ohebnější. Čím více ftalátů plast obsahuje, tím je pružnější a ohebnější, což je ovšem zdravotní problém, protože některé plasty mohou obsahovat až 50% ftalátů. 

O vlivu chemických látek obsažených v plastech na mužkou plodnost píše deník Daily Star toto (10): 

Jedním z důvodů proč dochází ke snižování plodnosti u mužů je skutečnost, že ftaláty potlačují (inhibují) produkci testosteronu (mužský pohlavní hormon).

Muži jsou vystavováni účinkům ftalátů po celý svůj život. Začíná to již během nitroděložního vývoje a když dojde ke snížení tvorby testosteronu již za vývoje v těle matky, nese si sebou postižený muž menší počet spermií. Další látky, které jsou odpovědné za snižování kvality spermatu jsou perfluorované chemické látky (PFCs), které se používají při výrobě kuchyňského nádobí (hrnce a pánve s povrchy, na kterých nedochází k připalování pokrmů). Podle Nielse Jorgensena, hlavního zkoušejícího této klinické studie a primáře Ústavu pro růst a rozmnožování v nemocnici Rigshospitalet v dánské Kodani, jsou výsledky této studie alarmující.

Studie která po dobu 15 let hodnotila kvalitu spermatu u téměř 5 tisíc dánských mužů zjistila, že pouze 25% mužů má sperma dostatečné kvality. Kvalita spermatu u 15% mužů byla dokonce tak špatná, že v případě, kdy by tito muži chtěli založit rodinu, museli by vyhledat pomoc v centru asistované reprodukce.  Zbylí účastníci klinického hodnocení měli podprůměrnou kvalitu spermatu a nejméně u 27% mužů může početí trvat delší dobu než obvykle.

V červnovém čísle časopisu Chemical & Engineering News z roku 2015 vyšly tři články popisující aktuální situaci kolem ftalátů, včetně návrhů na omezení jejich používání a možných náhradách (11). Bohužel se ukazuje, že většina případných náhrad, které jsou k dispozici, patří rovněž mezi ftaláty a i když jsou o něco méně nebezpečné, nepředstavují z dlouhodobého hlediska řešení tohoto problému, ale spíše ho odsouvají.

Ukázkovým příkladem je například bisfenol A (BPA), který byl většinou výrobců nahrazen za bisfenol S (BPS). Problém ale je, že BPS si zachovává většinu nežádoucích účinků na lidské zdraví jako BPA a je stejně tak nebezpečný. Proto nemá dnes moc cenu sledovat informace na plastových produktech, kde je uvedeno, že neobsahují bisfenol A (BPA), protože obsahují stejně nebezpečný bisfenol S. Z hlediska bezpečnosti pro uživatele tedy podobná informace nemá žádný význam.

Antimon a ostatní toxické látky zpomalující hoření musí podléhat zpřísněné regulaci

Látky zpomalující hoření jsou další skupinou chemikálií, se kterými běžně přicházíme do styku a jsou spojovány s řadou negativních účinků na lidské zdraví, včetně neplodnosti, malformací plodu, zpožďování vývoje nervové soustavy, sníženého IQ, problémů s chováním, hormonálními poruchami a v neposlední řadě také s rakovinou. Chemické látky, které zpomalují hoření, patří mezi 17 druhů chemických látek, jejichž používání bychom měli do značné míry omezit, pokud chceme snížit četnost výskytu rakoviny prsu (12, 13).

Látky zpomalující hoření se používají při výrobě nábytku (koberce, matrace, polstrování), v elektrotechnickém průmyslu (výroba elektrických spotřebičů, apod.) a také při výrobě dětského zboží (hraček a oděvů). Antimon je zpomalovač hoření, který se používá jako přísada do tkanin a plastů, včetně těch určených pro malé děti. Přestože klinické studie zkoumající vliv antimonu na lidský organismus přímo neprokázali spojitost této látky se vznikem rakoviny, klinické studie provedené na zvířatech prokázaly souvislost vdechování antimonu s nádory plic. 

Vědci se zatím snaží dosáhnout toho, aby zpomalovače hoření byly zakázány jako celek, protože zákaz vztahující se jen na několik konkrétních látek jen prodlužuje dobu, po kterou jsou lidé vystavováni škodlivým účinkům těchto chemikálií (14).

V USA vznikla petice (15, 16) jejímž cílem je zabránit "hře na kočku a na myš", kdy jedna nebezpečná chemická látka je nahrazena jinou chemickou látkou, která nebyla otestována a je stejně nebezpečná. Tato petice usiluje o to, aby Výbor pro bezpečnost spotřebního zboží (CPSC - Consumer Product Safety Commission) v USA zakázal všechny organohalogeny, které jsou nejčastějšími látkami používanými jako zpomalovače hoření a které najdeme jak v dětském zboží, tak v nábytku, matracích či elektronických přístrojích. Do této skupiny patří látky, jako například:

• Polychlorované bifenyly (PCB), které byly v roce 1977 zakázány z důvodu negativních účinků na lidské zdraví
• Bromované difenylethery (PBDE), které byly zakázány v roce 2005, protože bylo zjištěno, že jsou stejně nebezpečné jako polychlorované bifenyly, které měly tyto látky nahradit
• Tris[2-chloro-1-(chloromethyl)ethyl]fosfát (TDCP), který je spojován s onemocněním srdce, obezitou a také rakovinou (17)
• Látka Firemaster 550, která v některých zemích nahradile PBDE byla stažena z trhu, protože je spojována s obezitou, onemocněním srdce a rakovinou (18, 19)

Jedním z hlavních zdrojů škodlivých chemických látek jsou potraviny

Kromě polstrování, stavebních materiálů, prostředků pro osobní hygienu či péči o domácnost, elektroniky a řady dalších produktů, se škodlivé chemické látky do těla dostávají také s jídlem, které jíme. V Kalifornii proběhl výzkum (20, 21), který zkoumal vliv způsobu stravování na zdraví dětí. Ukázalo se, že největšími škodlivinami, které v potravě přijímáme jsou:

• Těžké kovy
• Látky pocházející ze znečištěného životního prostředí (DDT a dioxiny)
• Pesticidy

Bohužel se ukázalo, že VŠECH 364 dětí, které se do tohoto výzkumu zapojily, mělo zvýšenou hladinu arzénu, dieldrinu (zakázaný pesticid), DDE (metabolit DDT) a dioxinů, a to nad nebezpečnou hranici, při které se již mohou projevit rakovinotvorné účinky těchto látek.

Autoři studie doporučují následující:

Obsah toxických látek zjištěných v některých potravinách vás možná poněkud překvapí:

• Největším zdrojem arzénu pro školní děti bylo kuřecí maso
• Mléčné výrobky byly hlavním zdrojem olova, zakázaných pesticidů a dioxinů (nutno podotknout, že se jednalo v drtivé většině o běžné pasterizované mléko od krav chovaných v uzavřených prostorách - chlévech)
• Největším zdrojem rtuti byly mořské plody

Několik tipů jak se vyvarovat toxických chemických látek

Je zřejmé že jednotlivé státy (včetně České republiky) nevěnují dostatečnou pozornost ochraně obyvatel před nebezpečnými chemickými látkami, které mohou mít zničující účinky na lidské zdraví. Protože systém kontroly a testování moc nefunguje, je na nás samotných, abychom sami sebe i naše blízké chránili. Přestože není možné zbavit se škodlivých chemických látek úplně, můžete rizika s nimi spojená minimalizovat, pokud budete dodržovat několik důležitých zásad.