Co je ketóza a jak ovlivňuje vaše zdraví?

Ketóza je přirozený (odborně fyziologický) stav metabolizmu, kdy organizmus vyrábí ketolátky z tuku, které pak používá jako zdroj energie namísto sacharidů (cukrů), což může být výhodné nejen při snaze o hubnutí, ale i při léčbě onemocnění jako je epilepsie, rakovina, diabetes druhého typu nebo Alzheimerova či Parkinsonova choroba.

Do stavu ketózy můžete váš organizmus přepnout dodržováním takzvané ketogenní diety, která je založena na konzumaci potravin s vysokým množstvím tuků a naopak na minimální konzumaci potravin s obsahem sacharidů (1).

Kromě přínosu v podobě rychlého zhubnutí má ketóza také další výhody pro lidské zdraví, včetně například snížení četnosti epileptických záchvatů u dětí (2).

Problematika kolem ketózy je celkem složitá, ale tento článek vysvětluje co je to ketóza a jaký je její přínos pro lidské zdraví srozumitelným způsobem.

Co je to ketóza?

Ketóza je stav metabolizmu, při kterém tělo získává většinu energie z tuků a nikoli ze sacharidů.

Vzniká fyziologicky v situaci, kdy má tělo omezený přístup ke glukóze (ta je součástí sacharidů přijímaných v potravě), která za normálních okolností představuje pro většinu buněk preferovaný zdroj energie.

Ketóza je nejčastěji spojována s ketogenní dietou nebo s extrémně nízkosacharidovou dietou. Vyskytuje se také v těhotenství, v dětském věku či při řízeném i neřízeném hladovění (3, 4, 5, 6).

Pokud chcete organizmus přepnout do ketózy, musíte jíst méně než 50 gramů sacharidů denně. U některých lidí je dokonce potřeba snížit denní příjem sacharidů až k hranici 20 mg denně, aby se tělo přepnulo na odbourávání tuků.

Abyste snížili příjem sacharidů pod výše uvedený limit, budete muset z vašeho jídelníčku vyřadit celou řadu potravin, včetně obilovin, sušenek a slazených nápojů. Rovněž budete muset omezit příjem luštěnin, brambor i ovoce.

Při nízkosacharidové dietě dochází ke snížení hladiny hormonu inzulínu v krvi a naopak k prudkému nárůstu uvolňování mastných kyselin z tukových zásob organizmu (proto je ketóza dobrá pro hubnutí).

Většina z takto uvolněných mastných kyselin se dostává do jater, kde dochází k jejich oxidaci a přeměně na ketolátky. Ty pak zajišťují pokrytí energetických potřeb organizmu.

Narozdíl od mastných kyselin prochází ketolátky hematoencefalitickou bariérou a dokážou tak dodávat energii i do mozku v případě, kdy tělo nemá dostatek glukózy.

Ketolátky dodávají energii mozku

Jedním z častých mýtů ve výživě je přesvědčení, že mozek nemůže bez sacharidů (glukózy) fungovat.

Je pravda, že glukóza je pro mozek upřednostňovaným zdrojem energie a že se v mozku nachází buňky, které umí jako zdroj energie využívat pouze glukózu.

Nicméně drtivá většina mozku dokáže využívat jako zdroj energie i ketolátky, k čemuž dochází například při hladovění nebo v případě, kdy jíte velmi málo sacharidů (7).

Již po třech dnech hladovění získává mozek 25% veškeré energie z ketolátek. Při dlouhodobém hladovění je to pak dokonce až 60% (8, 9).

Kromě toho tělo umí využít bílkoviny na výrobu glukózy, kterou mozek i při ketóze potřebuje. Tomuto procesu se odborně říká glukoneogeneze.

Ketóza tak spolu s glukoneogenezí dokážou bez problémů pokrýt energetické potřeby mozku.

Ketóza NENÍ totéž co ketoacidóza

Lidé si často pletou ketózu s ketoacidózou a neví, jaký je mezi nimi rozdíl.

Zatímco ketóza je v podstatě normální součást metabolizmu, ketoacidóza je nebezpečné metabolické onemocnění, které může v případě jeho neléčení, způsobit i smrt pacienta.

Při ketoacidóze je krev pacienta zaplavena obrovským množstvím glukózy a ketolátek.

Pokud se tak stane, dojde k okyselení krve, což může organizmus vážně poškodit.

Ketoacidóza nejčastěji vzniká při nekompenzovaném (neléčeném) diabetu prvního typu. Může ale vzniknout i u pacientů s diabetem druhého typu, i když je to méně časté (10).

Ketoacidózu může vyvolat také nadměrné pití alkoholu (11).

Ketóza a epilepsie

Epilepsie je onemocnění mozku, charakterizované opakujícími se záchvaty.

Jedná se o velmi časté neurologické onemocnění, které celosvětově postihuje kolem 70 miliónů lidí (12).

U většiny pacientů se záchvaty daří zvládnout s pomocí léků proti záchvatům a křečím (antikonvulziv). Nicméně asi 30% pacientů léky nepomáhají (13).

Proto již ve 20. letech minulého století (kolem roku 1920) byla ketogenní dieta schválena jako doporučený léčebný postup epilepsie u pacientů, kteří nereagují na medikamentózní léčbu (tedy u těch, kde léčiva nezabírají) (14).

Řízená ketóza jako způsob léčby epilepsie se používá hlavně u dětí a klinické studie potvrzují, že má velký přínos. U mnoha dětí došlo po přechodu na ketogenní dietu k podstatnému snížení četnosti výskytu epileptických záchvatů a některé se dokonce uzdravily úplně (15, 16, 17, 18).

Ketóza a hubnutí

Ketogenní dieta je velmi oblíbená u lidí, kteří se snaží zhubnout a její pozitivní vliv na hubnutí je velmi dobře vědecky podložen (19).

Řada studií dokonce prokázala, že ketogenní diety mají mnohem větší přínos při hubnutí než nízkotučné diety (20, 21, 22).

Jedna studie potvrdila, že lidé dodržující ketogenní dietu zhubli 2,2 krát více než lidé na nízkotučné a nízkokalorické dietě (23).

Navíc lidé při dodržování ketogenní diety méně často trpí pocity hladu a cítí se sytější, což je připisováno právě ketóze. Z tohoto důvodu tedy lidé na ketogenní dietě nemusí nijak zvlášť počítat přijaté kalorie (24, 25).

Další pozitivní vlivy ketózy na lidské zdraví

Ketóza a ketogenní diety mohou mít také další pozitivní účinky, a tak se v současné době zkoumá jejich přínos při léčbě řady onemocnění (26):

• Onemocnění srdce. Snížením příjmu sacharidů pod hranici, kdy se metabolizmus přepíná na ketolátky může mít pozitivní vliv na rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou hladina triglyceridů v krvi, celkový cholesterol a HDL cholesterol (27, 28).
• Diabetes druhého typu. Ketogenní dieta může u některých diabetiků zlepšit citlivost na inzulín až o 75% a některým diabetikům může pomoci do té míry, že je možné snížit dávky nebo i vysadit užívání léčiv na diabetes (takzvaných perorálních antidiabetik) (29, 30).
• Metabolický syndrom. Ketogenní diety zmírňují výskyt všech nejvýznamnějších příznaků metabolického syndromu a pomáhají snižovat vysokou hladinu triglyceridů v krvi, přispívají k redukci tuku v oblasti břicha a také pozitivně ovlivňují vysoký krevní tlak (31).
• Alzheimerova choroba. Ketogenní dieta může mít pozitivní přínos pro pacienty s Alzheimerovou chorobou (32).
• Rakovina. Některé studie potvrzují, že ketogenní diety mohou pomáhat při léčbě rakoviny, pravděpodobně tím, že nádorové buňky odstřihnou od glukózy jako energetického zdroje a nechají je tak “vyhladovět k smrti” (33, 34).
• Parkinsonova choroba. Jedna menší studie prokázala, že po 28 dnech dodržování ketogenní diety došlo u pacientů ke zmírnění projevů Parkinsonovy choroby (35).
• Akné. Existují určité důkazy o tom, že ketóza a ketogenní dieta mohou přispívat ke zmírnění projevů akné (36).

Je ketóza nebezpečná a jaké jsou její nežádoucí účinky?

Ketóza a ketogenní dieta mají i několik nežádoucích účinků, na které je potřeba myslet.

Patří sem bolesti hlavy, únava, zácpa, vysoká hladina cholesterolu v krvi a zápach z úst (37, 38).

Nicméně většina těchto nežádoucích účinků je jenom dočasná a po několika dnes či týdnech na ketogenní dietě vymizí.

Ketóza může negativně ovlivnit činnost ledvin. U některých dětí s epilepsií, léčených ketogenní dietou, došlo totiž ke vzniku ledvinových kamenů (39, 40, 41).

A v neposlední řadě, přestože se tento problém vyskytuje jen velmi vzácně, u některých kojících žen došlo při ketogenní dietě k rozvoji ketoacidózy, která byla pravděpodobně spuštěná v důsledku nízkého příjmu sacharidů a přechodu metabolizmu do stavu ketózy (42, 43, 44).

Lidé, kteří užívají léky na snížení hladiny cukru v krvi (perorální antidiabetika, inzulín, apod.) musí před přechodem na ketogenní způsob stravování informovat lékaře, protože bude pravděpodobně nutné upravit dávkování léčiv po zahájení ketogenní diety.

Obecně lze říci, že ketóza je pro zdravé lidi bezpečná, ale nebude vyhovovat každému.

Někteří lidé se při ketogenní dietě budou cítit spokojeni a budou plni energie, ale někomu ketogenní dieta nemusí dělat dobře.

Co si z článku odnést?

Ketóza je přirozený stav metabolizmu, do kterého se organizmus dostane při dodržování ketogenní diety (tedy diety s tak nízkým příjmem sacharidů, že je tělo nuceno přepnout své energetické zdroje a namísto glukózy začne jako zdroj energie využívat ketolátky získané odbouráním tuků).

Ketogenní dieta má řadu pozitivních účinků na lidské zdraví, pomáhá při hubnutí, snižování hladiny cukru v krvi a také u dětí s epilepsií snižuje četnost výskytu záchvatů.

Nicméně dodržování přísné ketogenní diety není jednoduché. Navíc u některých lidí se mohou vyskytnout nežádoucí účinky nebo se prostě nemusí cítit dobře.

Ketóza není pro každého, ale může velmi pozitivně působit na lidské zdraví.

Z lékařského hlediska se ale nedoporučuje tuto dietu dodržovat dlouhodobě a vždy byste se měli na čas vrátit k sacharidům.

Pokud se chcete o ketogenní dietě dozvědět více (včetně ukázkového týdenního jídelníčku), přečtěte si tento článek.