Uzly na štítné žláze

30. prosince 2015 8:10

Uzly na štítné žláze se vyskytují až u 19-67% lidí a bulku na krku si dokáže nahmatat 7% lidí. Tím patří uzly na štítné žláze mezi nejčastější onemocnění vůbec. Většina uzlů nemá žádný klinický dopad, ale 5 procent hmatatelných uzlů může představovat zhoubný nádor. Vše, co potřebujete vědět o uzlech na štítné žláze, vám přinášíme v tomto článku.

Uzel na štítné žláze: co to vlastně je?

Štítná žláza je endokrinní orgán na přední straně krku pod ohryzkem, který produkuje hormony řídící množství metabolických dějů ve vašem těle. Někdy se v štítné žláze může vyvinout takzvaný uzel, což je pevná nebo tekutinou vyplněna boule tkáně.

Převážná většina uzlů na štítné žláze nevyvolává žádné příznaky a nepředstavuje závažný zdravotní problém. Rakovina štítné žlázy se z uzlů vyvine pouze v malém procentu případů. Pravděpodobně jste o svém uzlu ani nevěděli, dokud vám ho lékař neobjevil při náhodném vyšetření. Některé uzly mohou však narůst do takové velikosti, že se dají na krku rozeznat jako mírný otok, případně vám mohou způsobovat problémy při dýchání či polykání (1).

Jakými příznaky se uzly na štítné žláze projevují?

Pokud je uzel dostatečně velký, tak:

  • si ho můžete nahmatat na přední straně krku
  • můžete ho vidět pouhým okem jako otok krku
  • může vám utlačovat jícen a průdušnici, což se projeví ztíženým polykáním a dýcháním

V některých případech mohou uzly ve zvýšené míře tvořit hormon tyroxin (což je přirozený hormon štítné žlázy) a způsobit tak příznaky takzvané hypertyreózy. Hypertyreóza, čili nadměrné množství hormonů štítné žlázy, má tyto příznaky (2):

  • výrazné nebo nezamýšlené hubnutí a ztráta hmotnosti (navzdory normálnímu zda zvýšenému příjmu jídla)
  • nesnášenlivost vysokých teplot a pocit, že je vám neustále teplo
  • třes po celém těle nebo jen na určitých místech (končetiny, apod.)
  • nervozita
  • podrážděnost
  • rychlý nebo nepravidelný tep
  • pocity bušení srdce
  • problémy se spánkem, hlavně nespavost
  • svalová slabost

Pokud u sebe zaznamenáte výše uvedené příznaky, navštivte svého lékaře, aby vás mohl důkladně vyšetřit, i když pouze malé procento uzlů způsobuje rakovinu.

Rakovinné uzly se nedají od těch neškodných odlišit pouze na základě příznaků, i když existuje pár nepříliš spolehlivých pravidel. Rakovinné uzly jsou většinou pomalu rostoucí a v době diagnózy poměrně malé.

Některé vzácné agresivní nádory štítné žlázy mohou naopak růst velmi rychle a jsou velké, pevné a nepohyblivé.

A jak tyto uzly vznikají? Co způsobuje růst uzlů na štítné žláze?

Možných příčin vzniku uzlů ve štítné žláze je hned několik:

  • Nedostatek jódu v potravě. Tato příčina vzniku uzlů je u nás vzácná, protože sůl se na našem území běžně obohacuje jódem, takže onemocnění štítné žlázy z nedostatku jódu postihují hlavně obyvatel rozvojových zemí.
  • Adenom štítné žlázy. Adenom vzniká růstem normální tkáně štítné žlázy. Zatím se neví, co tento růst způsobuje. Některé adenomy štítné žlázy mohou produkovat tyroxin, což vede k hypertyreóze.
  • Vznik cysty. Cysta je ohraničený útvar, který je vyplněn tekutinou. Cysty v štítné žláze vznikají nejčastěji z rozpadlých adenomů. Někdy se kromě tekutiny mohou uvnitř cysty objevit i tuhé útvary, které mohou být nádorového původu.
  • Chronický zánět štítné žlázy. Hashimotova choroba způsobuje zánět, který vede k uzlovému zvětšení štítné žlázy. To je obvykle spojeno se sníženou aktivitou štítné žlázy (hypotyroidizmom), což se mimo jiné projevuje únavou, zimomřivostí, zácpou a přibíráním.
  • Víceuzlové struma. Struma (lidově vole) je označení pro jakékoliv zvětšení štítné žlázy. Víceuzlové struma vzniká, jak již název naznačuje, na základě více jednotlivých uzlů, ale příčina jejich vzniku známa není.
  • Rakovina štítné žlázy. Riziko, že se z uzlů štítné žlázy vyvine rakovina je velmi malé. Pouze 5 procent hmatatelných uzlů představuje zhoubný nádor. Zvýšené riziko zhoubného nádoru mají:
    • muži
    • osoby mladší než 30 nebo starší než 60 let
    • osoby, které mají v rodině někoho s nádorem štítné žlázy nebo jiným nádorem endokrinního systému
    • osoby, které byly v minulosti vystaveny radiaci, hlavně v oblasti hlavy a krku

Pokud je uzel velký a tvrdý, případně bolí, je třeba myslet na nádor.

Co hrozí při uzlech na štítné žláze?

Malé a netoxické (neprodukující hormony) uzly štítné žlázy nemusí představovat zdravotní problém. Některé uzly však mohou způsobit tyto zdravotní problémy:

  • Potíže s polykáním a dýcháním. Tyto problémy způsobují hlavně velké uzly útlakem jícnu a průdušnice.
  • Hypertyreóza. Pokud uzly produkují hormony, hrozí vám hypertyreóza. Kromě běžných příznaků nervozity, rychlého tepu, intolerance tepla a hubnutí hrozí při chronické hypertyreóze fibrilace srdečních síní, osteoporóza a thyreotoxická krize (náhlé zhoršení příznaků, které může být až smrtelné).
  • Rakovina štítné žlázy. Pokud se ukáže, že uzel na štítné žláze je rakovinného původu, bude nezbytný chirurgický zákrok. Obvykle se musí odebrat většina nebo celá část štítné žlázy, což vede k potřebě užívat po zbytek života hormonální léky (substituční hormonální léčba). Většina rakovinných uzlů se však diagnostikuje v časných stádiích rakoviny a mají dobrou prognózu.

Vyšetření u lékaře

Pokud u sebe zaznamenáte uzel na štítné žláze, navštivte svého praktického lékaře. Pokud jsou vaše podezření správné, lékař vás pošle za odborníkem - endokrinologem.

Onemocnění štítné žlázy se však často zjistí náhodně při jiném lékařském vyšetření, například při vyšetření ultrazvukem (sono), magnetickou rezonancí (MRI) nebo počítačovou tomografií (CT).

Vyšetření u lékařů bývají často hektická a stresující a ne vždy si vzpomeneme na všechno, co bychom chtěli svému lékaři sdělit nebo se zeptat. Proto se můžete na vyšetření připravit již v pohodlí domova, a to takto:

  • Napište si seznam příznaků, které vás trápí, dokonce i ty, o kterých si myslíte, že nemají s onemocněními štítné žlázy nic společného.
  • Napište si seznam všech léků, vitamínů a doplňků stravy, které užíváte, i informaci o dávkách ao tom, jak dlouho je již užíváte.
  • Zhotovte si seznam nemocí a zdravotních problémů, které jste dosud prodělali nebo kterými stále trpíte. Nezapomeňte opravdu na nic, a to ani na všechny chirurgické zákroky.
  • Připravte si seznam otázek, které se chcete zeptat svého lékaře, například na nežádoucí účinky léčby nebo jiné možnosti léčby.

Jaká vyšetření potřebuji? Jak se diagnostikuje uzel na štítné žláze?

Hlavním cílem vyšetření je vyloučit rakovinu a zjistit, zda štítná žláza správně funguje. Uzly na štítné žláze se vyšetřují takto (3):

  • Fyzikální vyšetření. Lékař vyšetří velikost, přítomnost uzlů a poddajnost štítné žlázy pohmatem během polykání.
  • Vyšetření hladiny hormonů v krvi. Při nefunkční štítné žláze je charakteristický pokles hormonů štítné žlázy (tyroxinu a trijodtyroninu) v krvi (hypotyreóza), dokud hormon TSH (thyreotropní hormon) tvořený v hypofýze je reakčně zvýšený. Naopak při nadměrné činnosti štítné žlázy nacházíme v krvi zvýšené hladiny tyroxinu a trijodtyroninu (hypertyreózu) a množství TSH je sníženo.
  • Ultrazvukové vyšetření (sono). Vyšetření ultrazvukem je zcela bezpečné a nebolestivé zobrazovací vyšetření, které lékaři poskytne obraz štítné žlázy, na kterém je možné vidět její zvětšení a případné uzly. Ultrazvuk dokáže odlišit i uzly od cyst a používá se jako pomůcka při biopsii. Princip vyšetření je založen na odrazu zvukových vln od tkání těla.
  • Biopsie. Na objasnění povahy uzlů a vyloučení rakoviny se používá biopsie, která spočívá v odebrání vzorku štítné žlázy pomocí tenké jehly pod současnou kontrolou ultrazvuku. Vzorek se následně posílá na histologické zpracování na patologii.
  • Scintigrafie štítné žlázy. Scintigrafie spočívá v injekčním podání radioaktivního jódu do žíly. Toto radiofarmakum putuje krví do štítné žlázy, která ho vychytává. S následným použitím speciální scintilační kamery schopnou zachytit záření radiofarmaka se vytváří obrázek štítné žlázy, který mluví hlavně o tom, jak orgán funguje. Na výsledném obrázku mohou být oblasti zvýšeného vychytávání radiofarmaka - "horké uzly", které jsou hormonální aktivní. Horké uzly jsou téměř vždy nezhoubné. Na druhé straně, "studené uzly" mohou být i rakovinného původu, ale to scintigrafie odlišit nedokáže. Samotné vyšetření probíhá na vyšetřovacím stole, na kterém klidně ležíte, a kamery, která vás snímá. Scintigrafie je ve srovnání s ultrazvukem vyšetření invazivnější, dražší a časově náročnější.

Jak se uzly na štítné žláze léčí?

Léčba uzlů závisí na povaze konkrétního onemocnění (4, 5).

Léčba nezhoubných uzlů štítné žlázy

Nezhoubné a neškodné uzly štítné žlázy se mohou léčit jedním ze tří způsobů:

  • Pravidelné kontroly štítné žlázy. Pokud biopsie prokáže, že uzel je neškodný a nezpůsobuje vám problémy, prakticky se s ním nemusí nic dělat. Budete chodit na pravidelné kontroly funkce štítné žlázy, jestli se něco nezměnilo, a zda uzel nenarůstá. S uzlem můžete žít celý život, ale pokud jednoho dne začne narůstat, bude nutná opětovná biopsie k vyloučení nádorového růstu.
  • Hormonální léčba. Hormonální léčba se podává za účelem potlačení růstu uzlů. Užívá se přitom levothyroxin (Euthyrox, L-thyroxin), což je syntetická náhrada přirozeně se vyskytujícího tyroxinu. Tělo se vlastně oklame, že již produkuje dostatek hormonů, a to následně zpomalí produkci TSH (štítné hormonu) z hypofýzy, který je zodpovědný za růst štítné žlázy. Přesto je však účinek levothyroxinu na zmenšení uzlů sporný.
  • Chirurgický zákrok. Pokud je uzel příliš velký a způsobuje vám estetické problémy či potíže s dýcháním a polykáním, přistupuje se k jejich chirurgickému odstranění.

Léčba toxických adenomů štítné žlázy

Toxický adenom je uzel, který produkuje hormony. To může vést k hypertyreóze a zdravotním komplikacím, a proto se musí toxický adenom léčit. To se dělá následovně:

  • Podávání radioaktivního jódu. V některých případech hypertyreózy se volí tato léčebná strategie, při které užíváte pilulky radioaktivního jódu. Tento radioaktivní jód se vstřebá do krve, která ho přivede do štítné žlázy, kterou radioaktivní jód postupně ničí. Tím se štítná žláza zmenšuje a přestává produkovat nadměrné množství hormonů. Ke zlepšení či vymizení příznaků dochází do tří měsíců. Stinnou stránkou této léčby je možné rozsáhlé zničení štítné žlázy, což vyústí v hypotyreózu, příliš nízkou produkci hormonů a v potřebu užívat pak hormonální substituci - levothyroxin.
  • Antityreoidní léčiva (thyreostatika). Thyreostatika zpomalují produkci hormonů štítné žlázy, a to pomocí blokády enzymu zvaného tyreoperoxidáza. Používají se při konzervativní léčbě hypertyreózy, přičemž průměrná léčba trvá asi jeden rok. Thyreostatika se mohou užívat i po kratší dobu, obvykle jako předoperační příprava, která usnadňuje chirurgický zákrok. Mezi nežádoucí účinky tyreostatik patří agranulocytóza, tedy stav, při kterém klesá hladina určité podskupiny bílých krvinek v krvi. Agranulocytóza má za následek sníženou imunitu proti bakteriálním onemocněním a může se projevit horečkami, zimnicí a bolestmi v krku. Tento nežádoucí účinek se objevuje u 0,5% pacientů léčených thyreostatiky. V České republice se nejčastěji používají léčiva tiamazol (Thyrozol) a propylthiouracil (Propycil 50).
  • Chirurgický zákrok. Pokud se podávání radioaktivního jódu nebo užívání tyreostatik neosvědčilo, zbývá vám ještě chirurgické odstranění části nebo celé štítné žlázy.

Léčba rakoviny štítné žlázy

Rakovina štítné žlázy se léčí chirurgicky. Často se musí odebrat téměř celá štítná žláza. V tom případě budete muset do konce života užívat levothyroxin, tedy syntetickou náhradu hormonu štítné žlázy. Mezi rizika operačního zákroku patří možné poškození hlasivek (kvůli poškození nervus laryngeus recurrens - větve bloudivého nervu - nervus vagus, která ovládá hlasivky) nebo poškození příštítných tělísek. Příštítná tělíska jsou dvě až čtyři malé žlázy v blízkosti štítné žlázy, které regulují hladinu vápníku v krvi (produkcí velmi důležitého hormonu s názvem parathormon).

Epidemiologie uzlů na štítné žláze

Uzly na štítné žláze patří mezi nejčastější onemocnění vůbec. Podle některých výzkumů má hmatatelnou bulku na štítné žláze až 6 procent žen a 1,5 procent mužů (6), ale podle jiného výzkumu se klinicky němé a ultrazvukem zjistitelné uzly na štítné žláze mohou vyskytovat až u 67 procent obyvatelstva (7).

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Tereza Vitvarová
Vzdělání: dětská lékařka
Použité zdroje: Přeloženo a upraveno podle Mayoclinic
Zdroje obrázků: Dollarphotoclub.com
Článek naposled aktualizován: 30. prosince 2015 8:10
Datum příští revize: 30. prosince 2017 8:10
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace