Dlouhodobé užívání aspirinu může snížit riziko rakoviny trávicího ústrojí

3. července 2018 9:45

Výsledky velké studie potvrzují, že užívání nízkých dávek aspirinu denně může snižovat riziko vzniku některých druhů rakoviny. Doktoři ale varují, že to samozřejmě neznamená, že byste měli začít ve velkém aspirin užívat.

Obsah článku

  1. Změní se stávající doporučení pro léčbu?
  2. Jak aspirin pomáhá snižovat riziko rakoviny?
  3. Měli byste začít každý den užívat aspirin?

Podle nové studie může dlouhodobé užívání aspirinu snižovat riziko, že onemocníte některými druhy rakoviny trávicího ústrojí.

Výsledky tohoto výzkumu byly představeny na 25. evropském gastroenterologickém týdnu v Barceloně.

Této rozsáhlé odborné studie se zúčastnilo více než 618 tisíc lidí.

Z celkového počtu účastníků užívalo více než 206 tisíc osob o průměrném věku 67 let každý den aspirin, a to v průměrné dávce 80 miligramů (mg) denně a po dobu minimálně 6 měsíců. Průměrná délka užívání aspirinu byla 7,7 let.

Druhá skupina zahrnovala více než 412 tisíc lidí, kteří aspirin neužívali. I v této skupině byl průměrný věk účastníků 67 let.

Studie porovnávala obě skupiny po dobu 10 let.

Ve skupině účastníků, kteří užívali aspirin, došlo ke statisticky významnému snížení incidence (četnosti vzniku) pěti druhů rakoviny trávicího ústrojí.

Největší snížení incidence bylo zaznamenáno u rakoviny jater a jícnu. U obou těchto druhů rakoviny došlo ke snížení četnosti jejich vzniku o 47%, v porovnání se skupinou osob, které aspirin neužívaly.

Aspirin také snižuje riziko rakoviny žaludku o 38% a rakoviny slinivky o 34%. Incidence kolorektálního karcinomu u pacientů užívajících aspirin klesla o 24%.

“Tato zjištění ukazují, že dlouhodobé užívání aspirinu může snížit riziko vzniku některých druhů rakoviny,” řekl profesor Kelvin Tsoi, PhD. z Čínské univerzity v Hong Kongu, který celý výzkum vedl (1).

“Výsledky naznačují, že užívání aspirinu snižuje zejména riziko vzniku nádorů trávicího ústrojů, přičemž k nejvyššímu snížení došlo u rakoviny jater a jícnu,” doadl doktor Tsoi.

Změní se stávající doporučení pro léčbu?

Dr. Jason A. Zell je ředitel hematoonkologického programu a profesor na katedře lékařství a epidemiologie na Kalifornské univerzitě v Irvine (2). 

Poznamenává, že se jedná o observační neboli pozorovací studii, která není tak kvalitní jako randomizované a kontrolované studie.

“Užívání aspirinu sice bylo zaznamenáváno a sledováno, ale pacienti, kteří aspirin užívali nebyli vybíráni prospektivním způsobem (jako by tomu bylo v randomizovaném a kontrolovaném klinickém hodnocení),” řekl doktor Zell.

To bohužel nestačí k tomu, abychom mohli změnit stávající doporučení pro léčbu a klinickou praxi, dodává.

Doktor Zell říká: "Myslím si, že stávající doporučení pro užívání aspirinu v primární prevenci jsou dobře nastavená a vyvážená.”

Podle současných evropských doporučení se aspirin užívá v prevenci kardiovaskulárních onemocnění a kolorektálního karcinomu (3, 4).

Ovšem pouze pro některé skupiny osob (například u osob s Lynchovým syndromem).

V Americe tamní organizace USPSTF (United States Preventive Services Task Force) užívání aspirinu v prevenci kardiovaskulárních chorob a rakoviny tlustého střeva doporučuje lidem ve věku 50 - 59 let, u kterých nehrozí riziko krvácení (úroveň kvality důkazů z vědeckých studií je na hodnotě B).

U osob ve věku 60 - 69 let je užívání aspirinu v prevenci kardiovaskulárních chorob a kolorektálního karcinomu hodnoceno úrovní kvality důkazů C (takže by se měl aspirin užívat s vyšší opatrností) a naopak u lidí ve věku nižším než 50 let a vyšším než 70 let organizace USPSTF hodnotí kvalitu důkazů jako I, tedy nedostatečnou.”

Doktor Zell říká, že preventivní účinky aspirinu se uplatňují jak u mužů tak u žen.

Nicméně u prevence rakoviny je věk problém.

“Většina studií potvrzuje, že aspirin pomáhá v prevenci rakoviny pouze tehdy, je-li užíván opravdu dlouhodobě (10 a více let každý den),", říká doktor Zell. 

“A to je důvod, proč se účinek aspirinu v boji proti rakovině snižuje s rostoucím věkem, jak je uvedeno i v amerických pokynech pro léčbu rakoviny, které vydala organizace USPSTF.”

Dr. Andrew Coveler je onkolog, který se zabývá léčbou rakoviny gastrointestinálního traktu (5). Je také ředitelem specializované kliniky na léčbu rakoviny pankreatu v nemocnici Seattle Cancer Care Alliance.

“Několik studií potvrzuje, že aspirin snižuje četnost výskytu některých druhů rakoviny trávicího traktu a navíc zmírňuje i závažnost onemocnění,” řekl Dr. Coveler. “Tyto výsledky tak potvrzují skutečnost, že aspirin se může dobře uplatnit v prevenci některých druhů rakoviny a předcházet tak jejich vzniku.”

Jsou to tedy další střípky do mozaiky a další důkazy o účinnosti aspirinu v prevenci rakoviny, ale neznamená to, že je zatím nutné cokoli měnit.

Doktor Coveler poznamenal, že se jednalo o retrospektivní studii, které se zúčastnili výhradně pacienti z Hong Kongu, takže není možné říci, zda zjistíme podobné výsledky u ostatních populací v jiných částech světa.

Jak aspirin pomáhá snižovat riziko rakoviny?

"Užívání aspirinu se doporučuje lidem po infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě, protože bylo zjištěno, že nízké dávky aspirinu snižují riziko recidivy infarktu myokardu, mozkové mrtvice a také riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby," řekl doktor Coveler.

Jak to funguje?

Doktor Zell vysvětluje, že aspirin potlačuje (inhibuje) syntézu prostaglandinů, což jsou chemické látky, které hrají důležitou roli v zánětlivé imunitní odpovědi organizmu.

Jednoduše řešeno je aspirin protizánětlivý lék.

Doktor Zell dále dodává: “Protizánětlivé účinky aspirinu stojí za jeho přínosem v prevenci kolorektálního karcinomu, na jehož vzniku se podílí zánět a dysplazie (nahrazení některých buněk střevní výstelky jinými buňkami, což stojí za vznikem rakoviny tlustého střeva).”

Aspirin také brání srážení krve (je to takzvané antiagregancium, tedy lék, který brání shlukování krevních destiček, což jsou buňky důležité pro srážení krve).

“Protizánětlivé a antiagregační účinky aspirinu jsou hlavním důvodem, proč aspirin také chrání před vznikem kardiovaskulárních onemocnění. A protože kardiovaskulární choroby a rakovina patří mezi nejčastější příčinu smrti v Evropě i Spojených státech Amerických, odborníci zkoumají účinky aspirinu v prevenci těchto onemocnění opravdu hodně,” dodal doktor Zell.

Bohužel má aspirin také negativní stránky. Jeho protisrážlivé působení totiž může být pro některé lidi nebezpečné.

“Aspirin potlačuje funkci krevních destiček, čímž brání tvorbě krevních sraženin, což ale může na druhou stranu způsobit krvácení. Proto by pacienti, kterým hrozí krvácení neměli aspirin užívat. Stejně tak nesmí aspirin užívat lidé, kteří užívají jiné léky na snížení srážlivosti krve (lidově zvané léky na ředění krve),” dodal doktor Zell.

Měli byste začít každý den užívat aspirin?

Co se týče preventivního užívání aspirinu každý den, tak neexistuje žádné univerzální doporučení.

Doktor Coveler říká: "Jako onkolog léčím pacienty s rakovinou. Snažím se s nimi probírat rizika a výhody užívání aspirinu v rámci prevence kolorektálního karcinomu i v rámci předcházení opětovnému návratu onemocnění."

I tak ale doktor Coveler varuje před samovolným užíváním aspirinu každý den. Vždy je nutné se o užívání jakýchkoli léků předem poradit s vaším lékařem. 

Doktor Zell souhlasí.

“Při rozhodování o preventivním užívání některých léků u zdravých lidí, je důležité mít na paměti, že práh pro vznik nežádoucích účinků je obvykle velmi nízký. Je proto nutné dbát zvýšené opatrnosti než zatím zdravým pacientům preventivně doporučíme užívat aspirin či jiný lék, protože i výskyt nežádoucích reakcí v malé míře může mít dalekosáhlé dopady v celosvětovém měřítku," říká doktor Zell.

“V tomto směru je jasné, že aspirin není možné nasadit jako primární prevenci rakoviny trávicího ústrojí u každého. Přínosná je tato léčba jen u některých konkrétních skupin osob, kde je riziko nežádoucích účinků (jako například krvácení) velmi nízké," dodal doktor Zell.

“Doporučil bych pacientům, aby se o vhodnosti užívání aspirinu v primární prevenci kardiovaskulárních chorob nebo rakoviny vždy předem poradili se svým lékařem. Tak bychom mohli získat nové informace o rizicích a přínosu této prevence, které by se mohly stát základem pro budoucí změnu předepsaných léčebných postupů. Navíc by pacienti získali více informací o této možnosti prevence, na jejichž základě se pak mohou rozhodnout, zda aspirin budou užívat či ne,” dodal doktor Zell.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Zpracováno podle Healthline.com

Zdroje obrázků:

Stockphotosecrets.com

Článek naposled aktualizován: 3. července 2018 9:45
Datum příští revize: 3. července 2020 9:45
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace