Vše co byste měli vědět o pseudomonádových infekcích

Pseudomonádové infekce jsou onemocnění způsobená baktériemi z rodu Pseudomonas (česky též Pseudomonády). Mezi nejčastější původce onemocnění patří baktérie Pseudomonas Aeruginosa. U většiny lidí se pseudomonádové infekce projeví jen mírnými příznaky. Pokud ale postižená osoba má oslabenou imunitu nebo je hospitalizována v nemocnici, může být pseudomonádová infekce závažnější a někdy až život ohrožující. Dobrou zprávou je, že tyto infekce lze léčit, zejména v raných fázích poté, co byly diagnostikovány.

V tomto článku se zaměříme na příčiny, rizikové faktory a příznaky pseudomonádových infekcí a zjistíte také jak probíhá léčba a prevence proti těmto chorobám.

Jaké jsou příčiny pseudomonádových infekcí?

Pseudomonády jsou bakteriální kmen ze skupiny gram-negativních baktérií, který může vyvolat řadu různých infekcí. Jedná se o poměrně běžné druhy baktérií, které se za určitých okolností stávají patogenními (schopnými vyvolat infekci) (1). 

Existuje řada různých druhů pseudomonád a jen málo z nich je patogenních pro člověka. 

Pseudomonády žiji ve vodě, v půdě a ve vlhkých oblastech. Čím teplejší a vlhčí je okolní prostředí, tím mají pseudomonády lepší podmínky pro dělení. 

Nejnáchylnější k pseudomonádovým infekcím jsou osoby, hospitalizované v nemocničních zařízeních, které jsou po operaci nebo se zotavují z těžkých onemocnění.

Otevřená rána nebo jizva po chirurgickém výkonu zvyšují riziko nákazy. Tyto baktérie také často napadají proleženiny (dekubity). 

Druhou skupinou osob, kterou těžké pseudomonádové infekce nejvíce ohrožují, jsou lidé s oslabeným imunitním systémem.

Zdraví lidé nejčastěji onemocní jen mírnou pseudomonádovou infekcí, typicky ušními záněty nebo kožní vyrážkou, a to zejména v důsledku koupání ve vodě kontaminované pseudomonádami (například v hotelových bazénech, wellness centrech, apod.). 

Baktérie rodu Pseudomonas způsobují například zánět vlasových folikulů (pseudomonádová folikulitida) nebo zánět zevního ucha (otitis externa, česky též někdy označovaný jako plavecké ucho) (2).

Rizikové faktory pro vznik pseudomonádových infekcí

Kromě lidí hospitalizovaných v nemocnici a osob s oslabenou imunitou, existují ještě další skupiny lidí, které jsou náchylnější k pseudomonádovým infekcím.

Mezi nejohroženější skupiny patří:

• osoby s těžkými popáleninami
• osoby po chirurgických výkonech nebo jiných invazivních zákrocích
• osoby na umělé plicní ventilaci nebo osoby, které mají zavedeny katetr (například močový katetr nebo centrální či periferní žilní katetr)
• osoby na chemoterapii
• diabetici
• osoby s cystickou fibrózou
• HIV pozitivní osoby, které mají poškozený imunitní systém
• osoby s jinými chorobami, které narušují imunitu (například lidé po transplantacích orgánů, apod.)

Příznaky pseudomonádových infekcí

Pseudomonády nezpůsobují jen kožní infekce, ale mohou postihnout také uši, plíce, měkké tkáně a krev. Proto se jejich příznaky značně liší v závislosti na tom, jakou tkáň tyto baktérie napadnou.

Mezi hlavní příznaky pseudomonádových infekcí patří:

• Uši: bolest, svědění a výtok z ucha
• Pokožka: vyrážky, které mají různý charakter a vzhled a někdy mohou vypadat jako drobné malé pustulky (pupínky naplněné hnisem)
• Oči: bolest a zčervenání očí
• Plíce: zápal plic, kašel a dušnost
• Měkké tkáně: výtok zeleného hnisu a sladký, ovocný zápach
• Krev: bolest a ztuhlost kloubů, horečka, zimnice a únava
• Ostatní možné příznaky: bolest hlavy, průjem a infekce močových cest.  

Diagnostika pseudomonádových infekcí

V diagnostice pseudomonádových infekcí se využívá anamnéza a laboratorní vyšetření krve a tělesných tekutin a mikrobiologické vyšetření postižených tkání. 

Při odběru anamnézy se lékař zeptá na vaše příznaky, na dobu jejich trvání a také na to, zda jste v poslední době nebyli na operaci nebo zda nemáte oslabenou imunitu. 

Z laboratorního vyšetření krve může lékař zjistit známky zánětu (zvýšené CRP, leukocytóza = zvýšení počtu bílých krvinek, apod.) a z mikrobiologického vyšetření tkání a krve získá lékař informaci o konkrétním druhu baktérie z rodu Pseudomonas, která infekci způsobila. To je velmi důležité pro následné doporučení vhodné léčby.

Léčba pseudomonádových infekcí

Nejlepším způsobem léčby pseudomonádových a jiných bakteriálních infekcí jsou antibiotika.

Některé pseudomonádové infekce vyžadují agresivní léčbu silnými antibiotiky. Platí, že čím dříve se s léčbou začne, tím je účinnější a tím dříve se infekci podaří potlačit (3).

To platí zejména v nemocničním prostředí. Baktérie v nemocnici se totiž pravidelně setkávají s antibiotiky a časem se stanou rezistentní. To pak léčbu významně ztěžuje.

Pro správnou léčbu je nutné zjistit bakteriální kmen, který infekci způsobil. Existují stovky druhů pseudomonád a některé jsou rezistentní na některá antibiotika, takže je nutné nejprve zjistit původce jeho citlivost na antibiotika a vybrat taková, která mají největší šanci infekci zlikvidovat.

Většina lehčích pseudomonádových infekcí odezní sama bez nutnosti jakékoli léčby, nebo jen s minimální antibiotickou léčbou. 

V případě otitis externa (plavecké ucho) vyvolané pseudomonádami se doporučuje vyplachovat uši octem. Ušní lékař vám také může předepsat antibiotikum zvané polymyxin (v ČR ORL lékaři někdy předepisují oční kapky Maxitrol, které obsahují účinnou látku polymyxin-B-sulfát a mohou se kapat i do uší). 

U očních pseudomonádových infekcí, které jsou velmi vzácné, se rovněž k léčbě může použít antibiotikum polymyxin nebo jiné vhodné druhy antibiotik. U těžkých očních infekcí se někdy antibiotika musí aplikovat injekčně přímo do oka.

U infekcí močových cest se používají perorálně podávaná antibiotika ze skupiny fluorochinolonů (ciprofloxacin nebo levofloxacin). 

U velmi těžkých multi-rezistentních pseudomonádových infekcí se používají takzvaná záložní antibiotika (nejčastěji ze skupiny karbapenemů, například lék Meronem nebo Meropenem).

Někdy je nutné antibiotika i kombinovat.

Prevence pseudomonádových infekcí

V řadě případů lze rozvoji pseudomonádové infekce předcházet. Baktérie žijí a množí se hlavně ve vlhkém prostředí. Čím špinavější a vlhčí je prostředí, tím lépe v něm pseudomonády prospívají.

Proto je nutné dbát na čistotu, a to jak v nemocnicích, tak například v bazénech či jiných veřejných prostorách.

Je také nutné, aby lékaři a sestry dbali na správnou hygienu rukou. Stejně tak je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat lékařské přístroje (včetně fonendoskopů a dalších vyšetřovacích pomůcek).

Lidé, kteří navštěvují pacienty v nemocnici nebo s nimi v nemocnici zůstávají by měli být poučeni o nutnosti správného mytí a dezinfekce rukou.

Pokud máte infekci (i když se jedná třeba jen o obyčejnou rýmu nebo kašel) neměli byste pacienty v nemocnici navštěvovat.

Je důležité pravidelně měnit povlečení a sledovat stav ran a oděrek, aby se případná infekce zachytila co nejrychleji.

Po návštěvě bazénu nebo veřejného koupaliště si vždy plavky a ručníky vyperte v horké vodě.

Co si z článku odnést?

Pseudomonády jsou skupina baktérií, které za normálních okolností nejsou pro člověka nebezpečné a pokud způsobí infekci u zdravých lidí, obvykle se jedná o mírné kožní nebo ušní infekce.

Nicméně u osob s oslabenou imunitou nebo pacientů v nemocnici mohou pseudomonády vyvolat těžké infekce, včetně zápalu plic nebo infekcí močových cest. Tyto infekce se špatně léčí, protože jsou rezistentní na řadu běžně používaných antibiotik. 

Proto je důležité snažit se pseudomonádovým infekcím předcházet tak, že budete dodržovat hygienické zásady, pravidelně převlékat postele pacientů a okamžitě informovat lékaře, jakmile se známky infekce (zarudnutí, teploty, výtok, vyrážka, apod.) objeví.