Jak se apendix podílí na vzniku Parkinsonovy choroby?

Jak se apendix podílí na vzniku Parkinsonovy choroby?
3. listopadu 2018 10:51

Podle nové studie se apendix (červovitý přívěsek slepého střeva) může podílet na vzniku Parkinsonovy choroby a jeho odstranění (apendektomie) snižuje riziko jejího vzniku o desítky procent. Na první pohled to vypadá jako nesmysl, ale již dlouho je známo, že trávicí trakt hraje důležitou roli v obranyschopnosti organizmu. Navíc obsahuje i řadu nervových buněk a některé neurodegenerativní onemocnění, včetně Parkinsonovy nemoci, se možná jako první začnou projevovat právě v apendixu a dalších orgánech trávicího ústrojí.

Obsah článku

  1. Co je Parkinsonova choroba?
  2. Proč apendix?
  3. Výsledky studie ale přinesly i další překvapení

Co je Parkinsonova choroba?

Parkinsonova choroba je dlouhotrvající degenerativní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu.

V České republice trpí Parkinsonovou chorobou více než 20 tisíc lidí a jejich počet stále roste.

Mezi hlavní příznaky Parkinsonovy choroby patří třes (tremor), zpomalený pohyb, ztuhnutí svalů a změny řeči (nejčastěji zpomalení výslovnosti a výpadky slovní zásoby).

Protože Parkinsonova choroba prakticky výhradně postihuje starší dospělé osoby, bude počet nemocných stále růst.

Odhaduje se, že do roku 2030 se počet nemocných v České republice zdvojnásobí a do roku 2040 na neurodegenerativní onemocnění (včetně Parkinsonovy choroby) zemře každoročně více lidí než na rakovinu tlustého střeva.

Bohužel zatím nedokážeme Parkinsonovu chorobu vyléčit a dostupná léčba jen zpomaluje rozvoj onemocnění a zmírňuje jeho příznaky.

Vzhledem ke stále rostoucí prevalenci (celkový počet nemocných v populaci vztažených k určitému časovému úseku) Parkinsonovy choroby je důležité zjistit jak a proč toto onemocnění vzniká a kdo je jím nejvíce ohrožen.

Nedávno provedená studie sledovala téměř 1,6 miliónů dospělých osob ve Švédsku po průměrnou dobu 52 let. Výsledky studie byly tento týden zveřejněny v časopise Science a přinesly celou řadu zajímavých zjištění o Parkinsonově chorobě a příčinách jejího vzniku.

V tomto klinickém hodnocení, které vedl Bryan Killinger, se lékaři zaměřili na apendix (červovitý přívěsek slepého střeva). To se může na první pohled zdát divné, protože na první pohled nemá apendix nic společného s neurodegenerativními chorobami typu Parkinsonovy nemoci, ale ve skutečnosti má tato studie solidní vědecký základ.

Proč apendix?

U řady lidí, kteří mají Parkinsonovu chorobu se tato nemoc začala projevovat zažívacími problémy dlouho předtím, než se objeví první neurologické potíže.

V některých případech se dokonce gastrointestinální (žaludeční a střevní) příznaky vyskytují až 20 let před prvními neurologickými projevy Parkinsonovy choroby.

Hlavní součástí Lewyho tělísek (patologické shluky vláken a beztvarých hmot, které se při Parkinsonově chorobě a dalších neurodegenerativních onemocněních ukládají do nervových buněk) je patologicky narušený bílkovinný zbytek alfasynukleinu.

Alfasynuklein je bílkovina, která se vyskytuje v mozku a dalších tkáních lidského těla (například i v srdci nebo nervových buňkách trávicí soustavy). Jeho funkce je neznámá, ale někdy dojde k narušení (poškození) jeho struktury a tento poškozený alfasynuklein se pak ukládá do nervových buněk, protože se ho náš organizmus neumí zbavit. To časem vede k poškození nervových buněk a ke ztrátě jejich správné funkčnosti.

Nová studie naznačuje, že poškozený alfasynuklein se u některých lidí nejprve začne ukládat do nervových buněk trávicího traktu a způsobuje trávicí potíže, a to řadu let předtím, než se objeví první neurologické projevy Parkinsonovy choroby.

Lékaři se domnívají, že tento „chybný“ alfasynuklein se z nervových buněk trávicího traktu postupně šíří z buňky na buňku, až se dostane do mozku.

Existuje řada přesvědčivých důkazů o tom, že jakmile se struktura alfasynukleinu jednou poruší, dojde k řetězové reakci, při které se šíří tento poškozený proteinový zbytek do dalších buněk.

Podobně se šíří i prionové choroby, jako je například Creutzfeldt-Jakobova nemoc.

Stejně jako ostatní části trávicího ústrojí i apendix obsahuje velké množství alfasynukleinu. Proto se na něj odborníci ve studii zaměřili.

Analýza autorů studie naznačuje, že apendektomie snižuje riziko Parkinsonovy choroby až o 19,3%.

Výsledky studie ale přinesly i další překvapení

Když se autoři studie ponořili hlouběji do získaných informací, zjistili, že apendektomie nejvíce snižuje riziko Parkinsonovy choroby u osob, které žijí na venkově, mimo hlavní zemědělské oblasti. To naznačuje, že na rozvoj Parkinsonovy choroby má vliv i okolní prostředí. Autoři studie se domnívají, že to může být souviset s pesticidy, které se podílí na rozvoji Parkinsonovy choroby.

Analýza dalších 849 osob s Parkinsonovou chorobou zjistila, že lidé, kteří prodělali apendektomii (chirurgické odstranění červovitého přívěsku slepého střeva) před desítkami let, onemocněli Parkinsonovou chorobou v průměru o 3,6 let později než lidé, kteří apendektomii neprodělali.

Autoři studie do závěru napsali, že „přítomnost patologických druhů alfasynukleinu v apendixu naznačuje mechanizmus, jakým apendix může přispívat ke vzniku Parkinsonovy chorobynebo dokonce tuto chorobu přímo „aktivovat“ a spouštět“.

Na ověření svých domněnek vědci zkoumali také apendix u zdravých osob a podle očekávání zjistili, že neurony a sliznice červovitého přívěsku slepého střeva obsahují druhy alfasynukleinů, které mají tendenci se shlukovat, což zvyšuje riziko tvorby „chybných“ alfasynukleinových zbytků a tím i riziko Parkinsonovy choroby.

A není žádným překvapením, že formy alfasynukleinů náchylných ke shlukování se častěji a v mnohem větší míře vyskytovali v apendixu lidí s Parkinsonovou chorobou.

Autoři studie se domnívají, že novým směrem ve výzkumu možností léčby Parkinsonovy choroby, by se mohly stát léky, bránící shlukování a hromadění alfasynukleinů v apendixu. A je velmi pravděpodobné, že se výzkum v této oblasti rychle rozeběhne, protože nárůst případů Parkinsonovy choroby je skutečně alarmující a je potřeba s tím něco dělat co nejrychleji.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Datum vydání: 3. listopadu 2018 10:51
Datum příští revize: 3. listopadu 2020 10:51
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace