Vědci v mozku objevili oblast, která zmírňuje projevy strachu

Vědci v mozku objevili oblast, která zmírňuje projevy strachu
5. listopadu 2018 5:40

Říká se, že strach má velké oči a je to pravda. Určitá míra obav a strachu je pro život nutná a přiměřená, ale nesmíme se nechat strachem paralyzovat. U některých lidí se po prožitém strachu či velkém traumatu rozvíjí onemocnění zvané posttraumatická stresová porucha. Výsledky nové studie, které byly nedávno publikovány v časopise Nature Communications, naznačují, že vědci v mozku objevili oblast, odpovědnou za pocity strachu a jejich zmírňování. Zjištění, která tato studie přinesla, mohou mít navíc velký dopad na léčbu posttraumatické stresové poruchy.

Obsah článku

  1. Nucleus reuniens je oblast mozku, která nás „zbavuje“ strachu
  2. Co si z článku odnést?

Posttraumatická stresová porucha je relativně novým onemocněním a historicky je spojeno s reakcí na válečné či vojenské události (často jí trpěli američtí vojáci z války ve Vietnamu a dalších zemích). Jedná se o onemocnění, které vzniká v případě, kdy se člověk nedokáže správně vyrovnat s prožitými stresovými situacemi. Kromě válečných událostí ale mohou tyto stresové situace představovat prakticky cokoli (například úmrtí partnera, rodiče nebo dítěte nebo hrůzný zážitek typu znásilnění, útoku). Někdy může posttraumatická stresová porucha vznikat i jako důsledek těžkého rozchodu s partnerem.

Prakticky každý člověk v životě zažil alespoň jednu velmi stresující či traumatizující situaci a v reakci na ní se u něj objevili příznaky posttraumatické stresové poruchy jako je přehrávání traumatické události, potíže se spánkem nebo nadměrné obavy či strach, kterého se není možné jednoduše zbavit.

Léčba posttraumatické stresové poruchy je jednak medikamentózní (tedy užívání léků) a jednak behaviorální, jejíž součástí je například expoziční léčba nebo různé formy komunikační terapie. Problémem léků na posttraumatickou stresovou poruchu je skutečnost, že působí na všechny neurony v mozku, bez ohledu na to, zda mají co do činění s posttraumatickou stresovou poruchou či nikoli, zatímco behaviorální terapie sice pomáhá, ale nedokáže úplně zabránit relapsu (návratu) onemocnění.

Nový výzkum nicméně naznačuje, že se vědci dostali o krok blíže vyvinuté nových způsobů léčby posttraumatické stresové poruchy, které budou cílenější, účinnější a budou fungovat dlouhodobě.

Stephen Maren, profesor psychologie a neurologie na TAMU (Texaská A&M univerzita) ve městě College Station v blízkosti Houstonu, vedl tým odborníků, kteří v části mozku zvané thalamus objevili nové centrum, které je odpovědné za regulaci odpovědi na strach.

I když byla studie prováděna na hlodavcích (laboratorních myších), mohou její výsledky pomoci osvětlit i to, jak lidský mozek reaguje na strach, což by mohlo pomoci i ve vývoji nových způsobů léčby posttraumatické stresové poruchy.

Nucleus reuniens je oblast mozku, která nás „zbavuje“ strachu

Profesor Maren se svými kolegy použili technologii pro měření exprese transkripčního genu c-Fos, s jejíž pomocí sledovali aktivitu neuronů v mozku myší, které byly vystaveny různým situacím vyvolávajícím strach a obavy. Strach byl vyvoláván kombinací 5 slyšitelných zvuků s elektrickými šoky aplikovanými na nohy hlodavců. Tato kombinace spouštěla u hlodavců strach a vyvolávala Pavlovův reflex.

Následně tým profesora Marena použil na hlodavce expoziční léčbu a postupně je dlouhodobě vystavoval 5 známým zvukům.

Neurony v nucleus reuniens hlodavců v reakci na očekávaný bolestivý podnět (tedy v reakci na strach) byly aktivnější a více se zapojovaly do odpovědi na bolestivý podnět, což naznačuje, že se podílí na potlačení (zmírnění) projevů strachu.

Autoři studie také k inhibici projekčních neuronů v prefrontální mozkové kůře hlodavců využívali farmakogenetické nástroje, jako jsou například receptory aktivovatelné výhradně konkrétním léčivem.

Ukázalo se, že tyto neurony byly spojeny s nukleus reuniens a experimenty naznačily, že jejich inhibice (potlačení jejich funkce) vedla k tomu, že hlodavci nebyli schopni potlačit (zmírnit) projevy strachu.

Autoři studie ve svých závěrech vysvětlují to, co vědci ví již delší dobu, a to, že jádro nucleus reunienc v thalamu dostává informace z prefrontální mozkové kůry a může tak hrát důležitou roli v regulaci emoční odpovědi a paměti."

Navíc výsledky této nové studie naznačují, že neurony v této oblasti jsou „zásadně důležité pro zrušení (potlačení) Pavlovových reflexů v této oblasti, které vznikají v reakci na opakované podněty vyvolávající strach."

Hlavní zkoušející této studie její výsledky okomentoval následujícími slovy: „Naše zjištění jsou velmi zajímavá, protože víme, že prefrontální mozkový kůra hraje důležitou úlohu v regulaci emocí a odborníci se již dlouho snaží zjistit co potlačuje strach a jak celý ten systém vůbec funguje. Náš výzkum, který prokázal, že existuje spojení mezi prefrontální mozkovou kůrou a nucleus reuniens v thalamu, tak odhadluje části mozku, které jsou důležité pro potlačení(inbihici) strachu, což může být nová cesta pro studium nových léčiv a způsobů léčby psychiatrických onemocnění."

Co si z článku odnést?

Nová studie naznačuje, že v části mozku zvané thalamus se nachází jádro nucleus reuniens, které hraje zásadní roli v regulaci odpovědi na strach. Toto jádro je neurony propojeno s prefrontální mozkovou kůrou a může pomoci při hledání nových způsobů léčby posttraumatické stresové poruchy a dalších psychiatrických onemocnění.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Datum vydání: 5. listopadu 2018 5:40
Datum příští revize: 5. listopadu 2020 5:40
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace