Vzduchová (plynová) embolie

Vzduchová (plynová) embolie vzniká, když se do cévního řečiště nebo do srdce dostane bublina vzduchu či jiného plynu a zablokuje ho. Jedná se o nebezpečný, život ohrožující stav, který nejčastěji vzniká při potápění, a to buď jako arteriální plynová embolie nebo dekompresní (kesonová) nemoc. Vzduchová embolie může také být vzácnou komplikací chirurgických výkonů a některých lékařských vyšetření.

Plynová embolie může způsobit závažná onemocnění, jako jsou cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu.

To může skončit i smrtí. Pokud se necítíte dobře nebo máte pocit že vy, či někdo z vašich blízkých by mohl mít vzduchovou embolii, okamžitě volejte záchranku na čísle 155:

V tomto článku si popíšeme příčiny a příznaky vzduchové embolie a dozvíte se také něco o tom, jak se tento stav dá léčit a jak mu zabránit.

Příčiny vzduchové embolie

Mezi nejčastější příčiny vzduchové embolie patří:

• Potápění do větších hloubek: vzduchová embolie při potápění může vzniknout v případě, kdy strávíte pod vodou příliš dlouhou dobu, moc rychle se vynoříte na hladinu nebo při vynořování zadržíte dech. Důvodem proč v těchto situacích může vzniknout vzduchová embolie je skutečnost, že vzduch z plic může za určitých podmínek uniknout do cév (vzniká takzvaná arteriální plynová embolie) nebo se v cévách začnou tvořit bublinky oxidu dusnatého (tomuto stavu se říká dekompresní neboli kesonová nemoc). Oxid dusnatý je látka, která se v cévách nachází v hojném množství, protože je odpovědná za vazodilataci (roztahování cév).
• Některé chirurgické výkony či lékařská vyšetření, jako jsou operace nebo odběry krve či infúze. Naštěstí jsou tyto komplikace poměrně vzácné, protože zdravotníci musí dodržovat bezpečnostní opatření, zejména odstranit vzduch ze stříkačky před injekční aplikací léků nebo před podáním infúze do žíly. Při chirurgických výkonech na operačních sálech vás také anesteziologové (lékaři odpovědní za vaše uspání, sledování během operace a následném probuzení po operaci) pečlivě monitorují a sledují váš stav po celou dobu operaci.

Příznaky vzduchové embolie

V případě plynové embolie způsobené lékařským vyšetřením či chirurgickým zákrokem (odborně se tomu říká vzduchová embolie z iatrogenních příčin), je nejčastějším příznakem ztráta vědomí, akutně vzniklá cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu.

Pokud vzduchová embolie vznikne v souvislosti s potápěním, projevuje se zejména následujícími příznaky:

• Bolest svalů a kloubů
• Nízký tlak krve (hypotenze), což může vyvolat závrať a pocity na omdlení nebo způsobit ztrátu vědomí
• Bušení srdce a arytmie
• Dušnost a zrychlené dýchání (tachypnoe)
• Rozmazané vidění
• Bolest na hrudi
• Pocit silné úzkosti
• Svědění pokožky
• Krvácení z úst
• Paralýza (plegie) nebo slabost jedné či více končetin
• Epileptický záchvat
• Ztráta vědomí

Tyto příznaky se nemusí projevit okamžitě, ale nejčastěji vznikají 10 – 20 minut po vynoření a někdy dokonce ještě za delší dobu. Tyto příznaky neberte na lehkou váhu a pokud se u vás objeví, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Léčba vzduchové embolie

Léčba vzduchové embolie závisí na vyvolávající příčině.

V případě vzduchové embolie způsobené operací, anestézií (uspáním před operací) či jiným lékařským výkonem (například vstříknutím vzduchu do žil či tepen) může být léčba velmi obtížná a spočívá v podpoře srdeční činnosti a funkce plic a v léčbě konkrétních příznaků.

Pokud například postiženému klesl tlak, podávají se tekutiny na doplnění cirkulujícího objemu a pacient se připojí na kyslík, aby se doplnila jeho hladina v krvi (která je po poklesu tlaku a při vzduchové embolii nižší než normálně). V těchto případech není většinou nutná léčba v hyperbarické komoře.

Naproti tomu léčba vzduchové nebo plynové embolie způsobené potápěním, je trochu jiná.

Pokud se po potápění necítíte dobře nebo se u vás vyskytnout některé z výše uvedených příznaků, měli byste vždy volat záchranku na čísle 155.

Potápěči a další osoby s podezřením na vzduchovou nebo plynovou embolii musí být co nejrychleji převezeni na oddělení ARO do nejbližší nemocnice.

Po příjezdu sanitky záchranáři pacienta připojí na 100% kyslík a vleže ho přepraví do nemocnice, kde je nutné pacienta nejprve stabilizovat a poté převézt do hyperbarické (přetlakové) komory.

Jak probíhá léčba v hyperbarické komoře?

Pacienti se vzduchovou embolií musí v hyperbarické komoře strávit několik hodin, během kterých dýchají směs plynů a kyslíku. Díky vysokému tlaku pod kterým se tato směs dostává do plic a dále do krve dochází postupně k obnově normálního průtoku krve a kyslíku jednotlivými orgány a ke zmenšení velikosti vzduchových bublin v cévách.

U plynové embolie způsobené bublinkami oxidu dusnatého (dekompresní nemoc) léčba v hyperbarické komoře vede k rozpuštění bublin oxidu dusnatého a k obnově normálního průtoku v cévách.

Následně dochází k postupnému snižování tlaku v přetlakové komoře, aby se plyny mohly dostat z těla ven. Tím vlastně léčba v hyperbarické komoře imituje pomalé vynořování na hladinu při potápění.

V závislosti na závažnosti projevů onemocnění může léčba v přetlakové komoře trvat i několik dnů

Proč může potápění způsobit vzduchovou nebo plynovou embolii

Pokud se potápěč příliš rychle vynoří nad hladinu, mohou se mu ve tkáních a v krevním řečišti tvořit bublinky oxidu dusnatého. Tomuto stavu se říká dekompresní neboli kesonová nemoc.

Pokud se při potápění rychle vynoříte a současně zadržíte dech, dochází v plicích k rozpínání vzduchu, což může vést až k prasknutí plicní tkáně (odborně plicní nebo pulmonální barotrauma). Pokud plíce praskne vzduchové bubliny mohou proniknout do arteriálního (tepenného) řečiště a způsobit arteriální plynovou embolii.

Vyšší riziko dekompresní nemoci mají také potápěči, s některými chorobami. Proto je nutné předtím než se začnete potápět navštívit praktického lékaře nebo specialistu na sportovní (tělovýchovné) lékařství, kteří vás vyšetří a doporučí vhodnou prevenci.

Pokud vzduchová bublina zablokuje malou cévu, může dojít k až úplnému odříznutí postižené části těla od krve a kyslíku.

Závažnost plynové embolie závisí na tom, jaká část těla je postižen, na velikosti bublin plynu a na množství inertních (netečných) plynů ve tkáních a buňkách potápěče.

Vzduchová embolie může způsobit řadu různých potíží, podle toho, kde se bublinami „ucpaná“ céva nachází:

• Cévy zásobující mozek: pokud bublina vzduchu nebo plynu ucpe některou z cév zásobujících mozek může to vyvolat ztrátu vědomí, epileptický záchvat, cévní mozkovou příhodu, zmatenost, závrať nebo poruchy řeči.
• Cévy zásobující srdce: v případě ucpání cév zásobujících srdce může dojít k infarktu myokardu nebo arytmiím.
• Cévy zásobující plíce: pokud vzduchová bublina ucpe cévy zásobující plíce krví a kyslíkem, může vzniknout plicní embolie.

Tato onemocnění jsou velmi závažná a v případě, že není urychleně nasazena vhodná léčba, mohou vést až ke smrti pacienta.

Prevence plynové či vzduchové embolie

V nemocnicích a zdravotnických zařízeních prevence vzduchové embolie spočívá v:

• Odstranění vzduchu ze stříkačky nebo infúze před jejich aplikací.
• Používání speciálních technik při zavádění a odstraňování katetrů a dalších „trubiček“ do těla, které minimalizují riziko průniku vzduchu nebo plynů do cév.
• Pečlivém monitorování životních funkcí pacienta během operace a sledování, zda nedochází k tvorbě bublin v krevních cévách

Prevence vzduchové a plynové embolie při potápění

Nejlepší prevencí plynové a vzduchové embolie při potápění je:

• Potápět se do menších hloubek a zkrátit dobu trvání ponorů.
• Vždy se vynořovat pomalu a nezapomenout dělat bezpečnostní zastávky tak, aby se případný přebytečný vzduch ze tkání měl možnost uvolnit z těla ven.
• Používat počítač nebo tablet pro potápěče pro sledování, zda je rychlost s jakou se vynořujete bezpečná.
• Neponořovat se znovu, dokud nestrávíte dostatek času nad hladinou.
• Při vynořování se z hloubek normálně dýchat a uvolnit se.
• Nepotápět se, pokud jste nachlazení, máte kašel nebo zápal plic či jinou plicní chorobu.
• Před potápění, během něj i po něm neprovádět žádné vysoce namáhavé fyzické aktivity.
• Před potápěním se ujistěte, že je váš organizmus dostatečně hydratován.
• Mezi jednotlivými ponory nezapomeňte dodržovat bezpečnostní intervaly, tak aby se dusík měl čas z vašich tkání uvolnit.
• Po potápění byste neměli po dobu 24 hodin letět letadlem nebo vystupovat do vyšších nadmořských výšek.

Co si z článku odnést?

Vzduchová a plynová embolie mohou způsobit i velice závažné stavy, jako je například mozková mrtvice nebo infarkt myokardu, které mohou skončit i smrtí pacienta.

Nejčastěji vzniká vzduchová či plynová embolie u potápěčů, kteří nedodržují bezpečnostní předpisy pro hloubku ponorů a rychlost vynořování se nad hladinu. Vzácně může ke vzduchové embolii dojít při nesprávné aplikaci infúze nebo injekce (sestřička nebo lékař zapomenou před aplikací injekce ze stříkačky vyfouknout vzduchové bubliny) anebo při chirurgických výkonech či anestézii (uspání pacienta na sále před operací).

Mezi hlavní příznaky vzduchové embolie patří bolesti kloubů, arytmie, krvácení z nosu, úst a uší a v extrémních případech i ztráta vědomí.

Léčba spočívá v připojení na 100% kyslík a pobytu v hyperbarické komoře (hlavně u dekompresní nemoci potápěčů). V některých případech, hlavně při prudkém poklesu krevního tlaku, může pomoci i infúze fyziologického roztoku na zvýšení cirkulujícího objemu.

Nejlepší prevencí vzduchové embolie je dodržovat bezpečnostní předpisy (pomalu se vynořovat a snížit hloubku potápění).