Biopsie jater

Biopsie jater je vyšetření, které spočívá v odebrání malé části jaterní tkáně a hodnocení možných patologických změn pod mikroskopem. Lékař může vyšetření doporučit na základě výsledků krevních testů nebo nálezů na zobrazovacích metodách, které mohou naznačovat přítomnost onemocnění jater.

Pomocí jaterní biopsie lze také často zjistit, jak závažné onemocnění je.

Tato informace je poté velmi cenná při rozhodování o dalších možnostech léčby.

Nejběžnějším typem jaterní biopsie je perkutánní biopsie jater. Provádí se pomocí tenké jehly, která se zavede přes břišní stěnu do jaterní tkáně a malou část jater odebere. Další možnosti provedení vyšetření je metoda s přístupem přes krční žílu (transjugulární) a druhá využívající malý nářez na břiše (laparoskopická). Ve všech případech je jaterní tkáň odebrána pomocí tenké jehly.

Kdy se biopsie jater provádí?

Hlavními důvody proč se biopsie jater provádí, jsou:

• Diagnostika jaterního onemocnění, které nelze potvrdit jinou vyšetřovací metodou.
• Odebrání vzorku abnormálně vypadající tkáně na zobrazovacích metodách.
• Zjištění závažnosti jaterního onemocnění – tento proces se nazývá staging.
• Pomocná metoda pro zjištění stavu jater k určení optimální léčby.
• Potvrzení účinnosti nasazené léčby.
• Sledování funkce jater po transplantaci.

Lékař může biopsii jater doporučit také v těchto případech:

• Abnormální výsledky provedených jaterních testů, pro které není racionální vysvětlení
• Nález útvaru (např. tumoru) nebo jiných abnormalit v játrech při zobrazení tkáně (např. ultrazvukem)
• Horečky nejasného původu

Biopsie jater někdy též slouží pro usnadnění diagnózy či stanovení závažnosti jaterního onemocnění, například u těchto chorob:

• Nealkoholická steatóza jater
• Chronická hepatitida B nebo C
• Autoimunitní hepatitida
• Alkoholické postižení jater
• Primární biliární cirhóza
• Primární sklerotizující cholangitida
• Hemochromatóza
• Wilsonova choroba

Rizika biopsie jater

Biopsie jater je bezpečné vyšetření, pokud s ním má lékař již zkušenosti. Mezi možná rizika patří:

Bolest

Po provedené biopsii může pacient cítit bolest na té straně hrudníku, kde byla biopsie provedena. Bolest může pacientovi působit mírné nepohodlí. Pokud Vás bolest příliš obtěžuje, může Vám lékař předepsat léky proti bolesti, například paracetamol (acetaminofen) s kodeinem.

Krvácení

V některých případech se po provedené biopsii může objevit krvácení. Pokud je krvácení závažné, bývá nutná hospitalizace pacienta a podání krevní transfuze nebo chirurgická zástava krvácení.

Infekce

Jedná se o invazivní vyšetření, které je vždy zatíženo rizikem zanesení infekce do organismu. Infekce po provedení biopsie se objevuje vzácně, ale může k ní dojít a mikroorganismy se mohou dostat do dutiny břišní nebo krevního oběhu.

Poranění okolních orgánů 

Ve vzácných případech může dojít k poranění okolních struktur bioptickou jehlou. Poraněny mohou být nejčastěji plíce nebo žlučník.

Při transjugulárním přístupu přes žílu dochází k zavedení jehly do jugulární žíly na krku, přes kterou se jehla dostane cévním systémem do jater.

Při tomto přístupu existují další možné komplikace:

Vznik hematomu (modřiny) na krku 

Krev se může hromadit v místě, kde byl zavedený katetr a může způsobit bolest a svědění.

Dočasné potíže s lícním nervem

Vzácně při transjugulárním přístupu může dojít k podráždění nervu, který inervuje obličejové mimické svaly včetně očních víček a přechodně může docházet k potížím jako např. pokles víčka.

Přechodné potíže s hlasem

Při podráždění nervu, který inervuje hlasivky, může mít pacient po vyšetření přechodně slabší hlas nebo může dokonce dojít ke krátkodobé ztrátě hlasu.

Propíchnutí plic

Pokud jehla poraní plíce, výsledkem může být kolaps tkáně (pneumothorax).

Jak se na biopsii jater připravit?

Před provedením jaterní biopsie by měl pacient navštívit svého lékaře, aby mu vysvětlil, jak bude vyšetření probíhat. Využijte návštěvu lékaře k tomu, abyste se zeptali na vše, co Vás zajímá ohledně samotného výkonu, ujistěte se, že jste byli seznámeni s tím, jaká rizika vyšetření přinese.

Vysazení užívaných léků

Při návštěvě lékaře je vhodné předložit seznam užívaných léčiv včetně léků, které nejsou vázány na lékařský předpis, vitaminů nebo rostlinných přípravků, které pravidelně užíváte. Před odebráním jaterní biopsie nejspíš budete muset přechodně přestat užívat léky, které by zvýšily riziko krvácení.

Mezi taková léčiva patří například:

• Aspirin, ibuprofen (Advil, Brufen a další) a další léky proti bolesti
• Léky na ředění krve (antikoagulancia), jako například warfarin
• Doplňky stravy, které by mohly zvýšit riziko krvácení

Váš lékař nebo zdravotní sestra Vám řeknou, zda se budete před výkonem muset vyhnout užívání některého léčiva.

Vyšetření vzorku krve

Před samotnou biopsií se musí provést krevní testy, aby bylo potvrzeno, že pacient nemá potíže se srážením krve a nehrozí tak vznik závažného krvácení. Pokud má pacient problém hlavně s trombocyty (krevní destičky), musí před provedením zákroku dostat lék, který sníží riziko krvácení.

Jídlo a pití před biopsií jater

Před provedením jaterní biopsie by pacient neměl jíst ani pít šest až osm hodin před provedením zákroku. V některých případech je povolena lehká snídaně.

Propuštění po výkonu

Před provedením jaterní biopsie může pacient dostat sedativa. V tomto případě je vhodné, aby měl pacient s sebou v nemocnici osobu, která jej odveze domů. Sedativa by mohla nepříznivě ovlivnit pacientovu pozornost. První den po zákroku by pacient neměl doma zůstávat sám, kdyby nastaly komplikace. Mnozí lékaři doporučují, aby pacient strávil první noc po zákroku v místě, odkud se dá do nemocnice dostat do hodiny - pro případ, že by došlo ke vzniku komplikací.

Co vás čeká?

Průběh vyšetření bude záviset na metodě, která bude vybrána. Nejběžnějším typem je perkutánní biopsie tenkou jehlou, ale tato metoda se nehodí pro každého.

Váš lékař může doporučit některou z dalších dvou možností v těchto případech:

• Pokud předpokládá, že by měl pacient problém vydržet během vyšetření v klidu, bez pohybu
• V anamnéze má pacient potíže s krvácením nebo poruchy destiček
• Existuje podezření na přítomnost intravaskulárního (cévního) tumoru v játrech
• Pacient má v břiše tekutinu (ascites) nebo trpí povšechným edémem (anasarkou)
• Velmi obézní pacient
• Infekce jater

Před vyšetřením

Biopsie jater se provádí v nemocnicích nebo ambulantně. Pacient se k vyšetření dostaví brzy ráno. Zdravotníci zjistí pacientovu anamnézu včetně léčiv, které pacient užívá. Před samotným vyšetřením je pacientům zavedena kanyla (přístup do periferní žíly) nejčastěji do loketní jamky (kubity). Přes periferní vstup se pacientům podávají léky, pokud jsou potřebné. Pokud se pacient vyšetření obává, může dostat malou dávku sedativ, které úzkost zmírní. Před vyšetřením se doporučuje pacientům použití toalety, protože čtyři hodiny po provedeném výkonu není vhodné vstávat z lůžka.

Vlastní vyšetření

Postup vyšetření je různý v závislosti na volbě použité techniky pro biopsii jater.

Perkutánní biopsie

Při volbě této metody vyšetření lékař hned zpočátku musí lokalizovat játra – nejčastěji poklepem nebo za použití ultrazvuku. V některých situacích je vhodné použít ultrazvuk i během provádění biopsie pro kontrolu zavádění jehly do jater (vyhneme se tak poškození okolních struktur). Pacient při vyšetření leží na zádech a pravou ruku má zvednutou a položenou na lůžku za hlavou. Lékař nejprve aplikuje znecitlivující lék do místa, kam bude jehlu zavádět. Poté se v místě vstupu jehly provede malý nářez při dolním okraji hrudního koše na pravé straně hrudníku a zavede se bioptická jehla. Samotná biopsie trvá několik vteřin. Při zavádění jehly je pacient požádán, aby zadržel dech.

Transjugulární biopsie 

Pacient leží na zádech na lůžku, u kterého je možnost zhotovení rentgenového snímku. Lékař aplikuje znecitlivující medikaci na jednu stranu krku, provede malý nářez kůže a zavede flexibilní plastový katetr do jugulární žíly. Katetr projde jugulární žilou do velké žíly v játrech (hepatální žíla). Poté lékař prostřednictvím katétru aplikuje kontrastní látku a zhotoví sadu rentgenových snímků. Kontrastní látka je unášena krevním proudem a umožňuje lékaři zobrazit jaterní žílu. Bioptická jehla je prostřednictvím katetru dopravena do jater a jsou odebrány bioptické vzorky. Katetr je poté opatrně odstraněn a drobný nářez na krku se překryje sterilními čtverečky.

Laparoskopická biopsie 

Během laparoskopické biopsie pacient dostává celková anestetika. Pacient leží na zádech na operačním stole a lékař provede jeden nebo více malých nářezů na břiše. Přes drobné nářezy se do břicha zavedou speciální přístroje včetně takových, které mají na svém konci malou kameru, ze které je obraz převáděn na monitor přímo na operačním sále. Lékař se orientuje pomocí videa a opatrně zavede nástroje do jater a odebere vzorky tkáně. Nástroje se poté opatrně vyndají a nářezy se uzavřou stehem.

Po vyšetření

Pacient je uložen na dospávací pokoj, kde zdravotní sestřička kontroluje krevní tlak, pulz a dýchání. Pacient odpočívá dvě až čtyři hodiny (nebo déle, pokud byla použita transjugulární metoda). Pacienti mohou po vyšetření cítit citlivost nebo bolestivost v místě, kam byla aplikována jehla, což může trvat několik dní až týden. Pokud je vše v pořádku, může pacient odejít domů. Je vhodné, aby pacienta někdo doprovodil, případně odvezl (hlavně pokud před vyšetřením dostal dávku sedativ). Po vyšetření by se měl pacient vyhnout nošení těžkých závaží minimálně dvacet čtyři hodin po výkonu. Většinou se pacient vrátí k běžným aktivitám během jednoho až dvou dní po vyšetření.

Výsledky biopsie jater

Odebrané vzorky se zasílají do laboratoře a lékař – patolog provede diagnostiku na základě mikroskopického vyšetření odebrané tkáně. Patolog pátrá po známkách onemocnění nebo poškození jater. Výsledky vyšetření jsou známé během několika dní. Při následující návštěvě Vám lékař vysvětlí výsledky vyšetření. Může se zjistit přítomnost jaterního onemocnění nebo se stanoví závažnost stavu (mírné, střední, těžké onemocnění). Lékař na základě výsledků může lépe stanovit adekvátní léčbu.

Co si z článku odnést?

Biopsie jater je vyšetření, při kterém lékaři pacientovi odeberou malý váleček jaterní tkáně a nechají ho vyšetřit pod mikroskopem na oddělení patologie. Cílem je potvrdit nebo vyloučit některé nemoci jater a nebo jiných orgánů, které se mohou projevit i v játrech.

Biopsie jater se provádí v nemocnici a to buď přes kůži (perkutánní biopsie jater), cestou vena jugularis (transjugulární biopsie jater) nebo laparoskopicky (laparoskopická biopsie jater). 

Každá z těchto metod má své výhody a nevýhody.

Výsledky biopsie jater jsou známé obvykle do 14 dnů a poté se podle zjištěných informací volí vhodná léčba.