Absence (petit mal, malý epileptický záchvat)

Absence neboli malý epileptický záchvat (petit mal) se často vyskytuje zejména v dětském věku. Proto se mu někdy říká i dětská epilepsie, i když to není úplně správné označení. V tomto článku se dozvíte co je absence, jaké jsou její příčiny, příznaky, diagnostika, léčba a komplikace.

Co je absence?

Absence je forma epilepsie, která se nejčastěji objevuje u starších dětí (4-10 let). Pro absenci je charakteristická náhlá krátkodobá ztráta vědomí bez ztráty svalového tonu - to znamená, že postižený vypadá, jakoby se na pár vteřin zíral do prázdna, je duchem nepřítomný, ale nespadne přitom na zem. Na tento záchvat absence si člověk následně nepamatuje. Záchvaty absence se dají dostat pod kontrolu léky proti záchvatům (antikonvulzní terapií). U některých dětí trpících absencí se vyvinou i jiné typy epileptických záchvatů, zatímco u jiných záchvaty v pubertě postupně vymizí. 

Podle nejnovější klasifikace se záchvaty absence dělí na typické, atypické a zvláštní typy absencí, které se poněkud liší vyvolávajícími příčinami. Níže popisujeme všeobecné příčiny a příznaky absence, které jsou společné pro všechny výše uvedené typy těchto záchvatů (1).

Jaké jsou příznaky absence?

Pro absenci je typický prázdný, duchem nepřítomný pohled, který trvá asi 10 až 15 sekund. Po záchvatu není přítomna zmatenost, bolesti hlavy ani ospalost. Mezi další příznaky absence patří (2, 3):

• Náhlé přerušení činnosti, zastavení se v pohybu, bez pádu
• Olizování si rtů
• Chvění očních víček
• Žvýkací pohyby
• Žmoulání prstů

Na záchvat absence nemá postižený žádnou vzpomínku. Tyto záchvaty se mohou opakovat několikrát za den, což může způsobovat problémy ve škole či při denních aktivitách. Jelikož se absence těžko rozeznává, mnoho dětí je není vůbec diagnostikováno a nemají správnou léčbu. Dospělí a učitelé si o dítěti obvykle myslí, že je jen nepozorné.

Kdy navštívit lékaře?

Lékaře kontaktujte v těchto případech:

• Záchvatu absence jste si všimli poprvé
• Pokud je absence u vás nebo vašeho dítěte nový typ epileptického záchvatu
• Pokud záchvaty pokračují navzdory antikonvulzivní terapii

Vyhledejte rychlou lékařskou pomoc, pokud:

• Si všimnete automatického chování - například podvědomého jedení - nebo přetrvávající zmatenosti. V těchto případech může jít o vážnější absenčních status epilepticus.
• Záchvat absence trvá déle než pět minut.

Jaké jsou příčiny a rizikové faktory pro vznik absence?

Ve většině případů se nenajde primární příčina záchvatů absence. Příčina může být zčásti genetická, protože malé epileptické záchvaty se v rodinách dědí. Samotný záchvat může někdy vyvolat hyperventilace (zrychlené a mělké dýchání). Primární podnět při epileptickém záchvatu vychází z mozku. Mozkové buňky (neurony) mezi sebou komunikují pomocí chemických poslů (neurotransmiterů) a informace se buňkou šíří elektrickým vzruchem. Při záchvatu absence či jiném epileptickém záchvatu je tento systém posílání informací narušen. Elektrická aktivita mozku se změní, protože neurony vysílají elektrické signály velmi často za sebou. U některých lidí k tomuto přispívá i nerovnováha v množstvích neurotransmiterů.

I když přesné příčiny vzniku absence neznáme, víme o jistých rizikových faktorech spojených s touto nemocí:

• Věk: záchvaty absence jsou charakteristické pro děti ve věku 4 až 10 let. Často se stává, že záchvaty v průběhu měsíců či let postupně zcela vymizí.
• Pohlaví: zatímco epileptické záchvaty jsou obecně častější u chlapců, tento konkrétní podtyp - záchvaty absence - se častěji vyskytuje u dívek.
• Předchozí záchvaty: novorozenci a malé děti, u kterých se někdy objevily křeče z vysokých horúčiek (febrilní křeče), mají vyšší pravděpodobnost, že budou jednou trpět záchvaty absence.
• Rodinná predispozice: téměř polovina postižených má v rodině někoho, kdo má nebo měl nějakou formu epilepsie.

Komplikace záchvatů absence

U drtivé většiny dětí během dospívání záchvaty absence postupně vymizí a nezanechají žádné trvalé následky. Malý zlomek jich však bude mít v průběhu celého života, a navíc se u nich může vyvinout celkový epileptické záchvaty - generalizovaný tonicko-klonické záchvat.

Ostatní komplikace zahrnují problémy s učením, s chováním a socializací s vrstevníky.

Jak probíhá vyšetření u lékaře?

Pravděpodobně se svým dítětem navštívíte nejprve pediatra (dětského lékaře), který vás doporučí k neurologovi. Aby se na nic nezapomnělo, můžete se na vyšetření takto připravit:

• Napište si seznam všech potíží vašeho dítěte, včetně těch, o kterých si myslíte, že nejsou důležité či relevantní. Zkuste si vzpomenout, kdy potíže začaly.
• Napište si seznam všech léků, vitamínů a potravinových doplňků, které vaše dítě užívá.
• Napište si seznam otázek, které chcete lékaře zeptat. Můžete se inspirovat tím naším:
  • Co je nejpravděpodobnější příčinou těchto problémů?
  • Existuje i jiná možná příčina?
  • Jaká vyšetření je třeba absolvovat?
  • Existuje naděje na zlepšení nebo je tato choroba doživotní?
  • Dá se to nějak léčit?
  • Jaké jsou nežádoucí účinky léků, které doporučujete?
  • Existuje i jiný lék?
  • Jak dlouho bude muset mé dítě užívat léky?
  • Co dělat, když zapomene užít svou dávku?
  • Jaká je pravděpodobnost, že se u mého dítěte vyvine generalizovaný epileptický záchvat (tonicko-klonické křeče)?
  • Dá se záchvatům absence nějak zabránit? Máme změnit něco v životním stylu?
  • Může dítě nadále sportovat? Musí se vzdát nějakých aktivit?
  • Máte nějaký informační leták či jiné materiály, které si můžu vzít domů?

Nebojte se ptát se lékaře i na leccos další, čemu nerozumíte. I lékař bude mít na vás několik otázek. Je vhodné si odpovědi na ně dopředu promyslet, aby se na nic nezapomnělo.

Lékař vám pravděpodobně položí následující otázky:

• Kdy se začaly záchvaty absence?
• Zkuste popsat typický záchvat, který jste u vašeho dítěte pozorovali.
• Jak často se tyto záchvaty objevují?
• Jak dlouho trvá typický záchvat?
• Je si dítě po záchvatu vědomé toho, co se stalo?

Vyšetření a diagnostika absence

Kromě kladení otázek a lékařského vyšetření budou následovat následující testy:

Elektroencefalografie - EEG

Toto je zcela bezbolestné vyšetření a vy ani vaše dítě se nemáte čeho bát. Elektroencefalografie měří elektrickou aktivitu mozku přes malé elektrody připevněné na hlavu. Pravděpodobně se lékař bude snažit vyvolat záchvat absence tím, že se dítě bude dívat na blikající světla nebo měnit rytmus svého dechu.

Magnetická rezonance - MR

Toto je také bezbolestné a neinvazivní vyšetření. Využívá přitom magnetické vlastnosti buněk vyšetřovaného pacienta na tvorbu obrazu. Pacient přitom nehybně leží na stolečku v takzvaném "tunelu". Malým dětem se někdy před vyšetřením podává uklidňující látka, aby se v tunelu vydržely nehýbat. Detailní obrázky mozku pomohou vyloučit jiné možné onemocnění jako je například mozkový nádor či cévní mozková příhoda.

Jaké jsou možnosti léčby absence?

Absence se léčí léčivy a někdy i s pomocí ketogenní diety (4).

Léky

K léčbě absence se používají antikonvulzivní léčiva (antiepileptika), tedy léky proti záchvatům. Lékař předepíše nejprve nejnižší možnou dávku, kterou postupně upravuje, kdyby nestačila. Pokud se u dítěte neobjeví záchvat v průběhu dvou let, léčebné dávky je možné, na základě rozhodnutí lékaře, snížit.

K léčbě absence se užívají se hlavně tyto léky:

• Ethosuximid (Petinimid, Petnidan). Ethosuximid je ve většině případů účinný pro prevenci záchvatů absence.
• Kyselina valproová (Absenor, Convulex, DEPAKINE). Při užívání kyseliny valproové je vyšší riziko vzniku vrozených vad, proto se nedoporučuje užívat v těhotenství.
• Lamotrigin (Lamictal). Některé studie ukazují, že je o něco méně účinný jako kyselina valproová či ethosuximid, ale zato má mnohem méně nežádoucích účinků.

Ketogenní dieta

Některé studie naznačují, že dieta s nízkým obsahem sacharidů, odborně označovaná jako ketogenní dieta pomáhá zmírňovat projevy absence a epilepsie. Pokud běžně používané léky na absenci nefungují, může někdy ketogenní dieta pomoci. Vždy je ale nutné poradit se předem s vaším lékařem a nevysazovat žádné léky bez jeho předchozího souhlasu.

Ketogenní dietu není vůbec snadné dodržovat, ale některým lidem s absencí či epilepsií opravdu pomohla zmírnit příznaky jejich onemocnění. Je třeba jíst vhodné potraviny a jíst jen 20 - 50 gramů sacharidů denně. Pokud máte problém tento požadavek dodržet, zkuste jiné nízkosacharidové diety (například Atkinsonovu dietu nebo prostou nízkosacharidovou dietu)  které nejsou tak restriktivní z hlediska příjmu sacharidů a i když jsou méně účinné, někdy mohou projevy absence či epilepsie také zmírnit.

Další tipy pro léčbu absence

Mezi další vhodné tipy, které vám pomohou v léčbě absence, patří:

• Řádné užívání léků: neupravujte si dávkování léčiv ani léky nevysazujte bez předchozího souhlasu vašeho lékaře. Pokud máte pocit, že léky, které užíváte nefungují, promluvte si o tom se svým lékařem.
• Dbejte na dostatek spánku: nedostatek spánku může spouštět záchvaty absence či epilepsie. Proto se snažte každou noc dostatečně spát.
• Noste u sebe informaci o tom, že jste epileptik: měli byste u sebe vždy mít informaci o tom, že jste epileptik a jaké léky užíváte. Ideální je nosit náramek s touto informací, protože je snadno viditelný. Pokud by vás někde na veřejném místě přepadl záchvat absence, pomohou tyto informace lékařům a záchranářům v rychlejším nasazení správné léčby.

Zeptejte se svého lékaře na omezení ohledně řízení motorových vozidel a volnočasových aktivit. Osoby s epilepsií nebo absencí nesmí řídit motorová vozidla a o vrácení řidičského průkazu si můžete požádat nejdříve poté, co 12 měsíců nebudete mít žádný záchvat. Stejně tak byste se neměli koupat či plavat sami, ale vždy je potřeba mít u sebe další osobu, která by vám v případě záchvatu poskytla rychlou pomoc.

Jak se vyrovnat s absencí a kde hledat podporu?

Pokud máte po záchvatu absence pocity úzkosti a bojíte se co vás v budoucnosti čeká je to naprosto normální a měli byste si o vašich pocitech promluvit s lékařem (psychiatrem) nebo psychologem a hledat oporu v rodině a ve škole. Požádejte lékaře o vhodné materiály nebo letáky, kde se dozvíte potřebné informace. 

Nebojte se o vašem problému říci ostatním členům rodiny. Vysvětlete jim, že absence je forma epilepsie a co mají při záchvatu dělat. Zejména je důležité odstranit z okolí osoby, která má záchvat absence či epilepsie předměty, o které by se mohla poranit.

Pokud vaše dítě trpí záchvaty absence, měli byste o tom informovat učitele ve škole a vysvětlit jim, jak absence ovlivňuje výsledky vašeho dítěte ve škole či jeho chování. Informujte učitele o tom, co by měli dělat, pokud vaše dítě dostane ve škole záchvat absence.

Můžete se také zapojit do skupin podobně postižených lidí. Vyžádejte si kontakty na vhodné skupiny od vašeho lékaře nebo si je vyhledejte na internetu.

Nejste v tom sami!

Co si z článku odnést?

Absence (malý epileptický záchvat nebo petit mal) je "nejmírnější" formou generalizovaného epileptického záchvatu a projevuje se náhlým přerušení veškeré činnosti či "zamrznutím" uprostřed pohybu. Může být také doprovázena dalšími mimovolními příznaky, jako jsou olizování rtů, žmoulání prstů, apod. Léčba absence spočívá v užívání léků (antiepileptik). Některým lidem může pomoci i ketogenní dieta s velmi nízkým příjmem sacharidů. Léčbou absence a epilepsie se zabývají neurologové.