Akutní koronární syndrom (infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris)

Článek přináší základní informace o akutním koronárním syndromu, jeho příčinách, příznacích, diagnostice a léčbě.

Co je akutní koronární syndrom?

Akutní koronární syndrom (AKS) je poměrně široký pojem, který zastřešuje poruchy v činnosti srdce způsobené sníženým prokrvením srdečního svalu. AKS zahrnuje infarkt myokardu a nestabilní anginu pectoris. Oba jsou velmi nebezpečné stavy, které jsou však léčitelné, pokud se rychle rozpoznají. Mezi hlavní příznaky patří bolest na hrudi, která může vystřelovat do levé paže či čelisti.

Jak rozpoznat akutní koronární syndrom?

Příznaky AKS jsou stejné jako příznaky infarktu myokardu. Pokud se AKS urychleně neléčí, může nedostatek okysličené krve opravdu způsobit úmrtí srdečního svalu - tedy infarkt myokardu. Je proto velmi důležité nepodcenit příznaky a při podezření urychleně volat záchrannou službu.

Pro AKS je typické:

• Bolest na hrudi, která má charakter tlaku, pálení
• Bolest vystřeluje do jiných částí těla, typicky do levého ramene či čelisti
• Nevolnost
• Zvracení
• Pocit nedostatku vzduchu, nemožnost nadechnout se, dušnost
• Náhlé intenzivní pocení
• Bolest břicha
• Bolest podobná pálení žáhy
• Vlhká pokožka
• Točení se hlavy, mdloby, synkopy (krátkodobá ztráta vědomí, odpadávání)
• Neobvyklá vyčerpanost
• Pocity úzkosti, strachu a nervozity
• Příznaky závisejí také na pohlaví, věku a dalších nemocí, kterými pacient trpí (například cukrovka).

Jak vzniká akutní koronární syndrom?

Srdce jako každý orgán potřebuje kyslík, který je přiváděn krví. Svalovina srdce je však taková hrubá, že omývání krví zevnitř ze srdeční dutiny nestačí a okysličená krev musí být přiváděna i na povrch srdce, a to se děje koronárními (věnčitými) tepnami. Pokud je přívod okysličené krve nedostatečný, srdeční svalovina (myokard) začne odumírat a nastává infarkt myokardu. U akutního koronárního syndromu jsou koronární tepny zúžené, protože v nich vznikají ateromové pláty - to jsou pevné usazeniny tvořeny převážně tukovými částečkami. Tento proces nazýváme kornatěním tepen, tedy aterosklerózou. V místě ateromu snadno vzniká krevní sraženina, která již dříve zúženou tepnu zcela ucpe a srdce tak není zásobeny kyslíkem a přestává fungovat. Projeví se to akutním koronárním syndromem.

Jaké jsou příčiny vzniku akutního koronárního syndromu?

Hlavní rizikové faktory vzniku akutního koronárního syndromu jsou podobné jako při jakémkoliv jiném onemocnění srdce. Patří mezi ně:

• Věk - v ohrožení jsou muži nad 45 let a ženy nad 55 let
• Vysoký krevní tlak
• Vysoká hladina cholesterolu v krvi
• Kouření
• Obezita
• Málo pohybu a tělesné aktivity
• Cukrovka: Diabetes mellitus 2. typu
• Kardiovaskulární choroby v rodině
• Stres
• Pokud měla žena během těhotenství vysoký tlak, preeklampsii či cukrovku

Jak probíhá vyšetření u lékaře?

Akutní koronární syndrom se často řeší na pohotovosti a lékař vám udělá několik vyšetření, aby zjistil přesnou příčinu vašich problémů. Pokud se u vás bolesti na hrudi objevují pravidelně, možná vás bude léčit kardiolog ambulantně. Lékař vám odebere krev ke zjištění hladiny cholesterolu a glukózy. Možná budete muset před těmito vyšetřeními držet krátkou dietu. Lékař vám vhodnou přípravu na vyšetření řekne dopředu. Je velmi pravděpodobné, že vás také odešle na nějaké zobrazovací vyšetření (EKG, MRI, CT či ultrazvuk).

Diagnostika akutního koronárního syndromu

Lékař bude jako první hledat infarkt myokardu. Na to se typicky dělají dva testy.

Elektrokardiografie (EKG)

EKG je bezbolestné vyšetření, které přes malé přísavky připevněny na hruď snímá elektrickou aktivitu srdce, kterou zobrazí na monitoru či vytiskne na papír v podobě vln a hrotů. Jelikož poraněná srdeční svalovina má porušené vedení elektrických podnětů, na EKG se dá infarkt myokardu dobře rozpoznat.

Krevní testy

Při infarktu se z umírající srdeční svaloviny uvolňují enzymy, které se dají najít v krvi.

Další postup závisí na výsledcích těchto dvou testů. Pokud se ve vaší krvi nezjistí hledané enzymy a bolest na hrudi ustoupila, tak pravděpodobně absolvujete ještě další vyšetření, aby se zjistila příčina vašich problémů. Pokud testy ukážou, že jste měli infarkt myokardu zda máte vysoké riziko infarktu, tak vás v nemocnici hospitalizovat.

Další doplňková vyšetření, které lékař může provést:

Echokardiografie

Echokardiokrafie (nebo "echo") se obvykle dělá před propuštěním z nemocnice, pokud vám předchozí vyšetření nezjistili infarkt myokardu a máte relativně nízké riziko jeho vzniku. Echokardiografie využívá ultrazvukové vlnění, které je vysíláno do těla pacienta generátorem ultrazvuku. Ultrazvukové vlnění se odráží od vnitřních orgánů pacienta - od každého orgánu či tkáně jiným způsobem - a vrací se do detektoru ultrazvuku. Podle charakteru vracejícího se vlnění se vytvoří na monitoru obraz srdce (echokardiogram). Vyšetření je bezbolestné a nemá žádné nežádoucí účinky.

Rentgen hrudníku

RTG snímek hrudníku umožní lékaři zobrazit tvar a velikost vašeho srdce a přilehlých cév.

Radionuklidové vyšetření

Toto vyšetření objasňuje způsob, jakým je vaše srdce zásobováno krví. Malé množství radioaktivního barviva, které se dá dobře odlišit zobrazovací technikou, se podá injekcí do cévního systému. Speciální kamery pak pozorují, jak se toto barvivo vychytává v srdečním svalu. Tmavé části srdce na vzniklém obraze znamenají, že nejsou prokrvené. Toto vyšetření se může provádět v klidu nebo po fyzické zátěži.

CT angiografie tepen

Toto neinvazivní vyšetření zobrazuje koronární tepny, a to tak, že se jodová kontrastní látka injekčně podá do žíly (nejčastěji loketní), a následně si lehnete na stoleček do CT "tunelu", kde probíhá snímkování. CT angiografie dokáže rozeznat zúžené a ucpané cévy.

Koronární angiografie (koronarografie)

Toto je invazivní zobrazovací metoda, kdy se přes stehenní tepnu zavede dlouhá úzká trubička (katétr) až do koronárních tepen, kde se aplikuje speciální barvivo (kontrastní látka). Následně se rentgenovou metodou zobrazí tyto tepny a aplikované barvivo odhalí místo blokády či zúžení. Toto vyšetření se může kombinovat s angioplastika se zavedením stentu.

Zátěžový EKG test

Toto vyšetření se typicky provádí až několik dnů či týdnů po akutních srdečních příhodách. Zátěžové EKG vyšetření zjistí, jak reaguje vaše srdce na fyzickou zátěž. Při přiměřené fyzické zátěží (chození na běžícím pásu, cyklistika na stacionárním kole) vám budou připnuté elektrody zároveň monitorovat elektrickou činnost srdce, kterou převedou do obrazové podoby elektrokardiogramu. Namísto fyzické zátěže vám může být také podána farmakologická látka, která vaše srdce stimuluje podobným způsobem jako cvičení.

Léčba (terapie) akutního koronárního syndromu

Způsob léčby závisí na vašich symptomů.

Léky na akutní koronární syndrom

Pravděpodobně vám lékař předepíše léky, které zmírní bolest na hrudi a zlepší krevní zásobení srdce. Nejčastěji se používají následující léky:

Aspirin

Aspirin brání tvorbě krevních sraženin, čímž zaručuje plynulý tok krve do srdečního svalu přes zúžené cévy. Aspirin je první volbou při podezření na akutní koronární syndrom a dají vám ho už na pohotovosti či v sanitce. Možná budete muset tabletku nejprve rozkousat v ústech, protože tak se účinné látky rychleji vstřebají do krve. Je možné, že vám bude doporučeno užívat aspirin denně po zbytek života.

Trombolytika

Zatímco aspirin brání tvorbě krevních sraženin, trombolytika vzniklou krevní sraženinu rozpouštějí. Pokud máte infarkt myokardu, čím rychleji dostanete trombolytika, tím větší šance na vaši záchranu. Angioplastika je však mnohem úspěšnější přístup než trombolýza. Trombolytika proto podávají pouze tehdy, pokud se nacházíte daleko od nemocnice s oddělením, kde vykonávají angioplastiky.

Nitroglycerin

Nitroglycerin na chvíli rozšíří zúžené cévy vedoucí do srdce, proto se může v některých případech použít při infarktu myokardu, ale obvykle při infarktu nepomáhá a častěji se užívá při léčbě anginy pectoris. Pilulka se obvykle vloží pod jazyk a nechá se volně rozplynout.

Beta-blokátory

Tyto léky uvolňují srdeční svalstvo, zpomalují srdeční činnost a snižují krevní tlak, čímž šetří srdce. Mohou zvýšit přívod krve do srdečního svalstva, zmírnit bolesti na hrudi a případné poškození srdce během infarktu.

Inhibitory enzymu angiotenzin-konvertázy (ACE inhibitory) a blokátory angiotenzinového receptoru (ARB)

Tyto léky zlepšují proudění krve srdcem. Lékař vám je může předepsat, pokud jste prodělali infarkt myokardu a poškozené srdce nedokáže pumpovat krev tak jako předtím. Také snižují krevní tlak a mají určitý preventivní účinek na vznik dalšího infarktu. Vedlejším účinkem může být nepříjemný suchý kašel.

Blokátory vápníkových kanálů

Tyto léky uvolňují srdeční svalovinu a rozšiřují koronární tepny.

Statiny

Statiny jsou léky na snížení hladiny cholesterolu. Vysoká hladina cholesterolu totiž urychluje aterosklerózu, která je hlavní příčinou akutního koronárního syndromu.

Antiagregancia trombocytů

Tyto léky brání srážení krve tím, že nedovolují krevním destičkám (trombocytům), aby se slučovaly. Patří mezi ně například clopidogrel a prasugrel (Efient). Nežádoucím účinkem je riziko krvácení.

Chirurgická léčba akutního koronárního syndromu

Pokud vám léky nedokážou pomoci, volí se tyto chirurgické postupy:

Angioplastika a zavedení stentu

Tento zákrok probíhá tak, že vám chirurg zavede dlouhou tenkou trubičku (katetr) s balónkem přes stehenní tepnu až do oblasti srdce do zúžené či zablokované koronární artérie. Balónek se pak nafoukne, čímž roztáhne zúženou cévu. Následně se může zavést i stent, což je kovová výztuž tepny se síťovou elastickou strukturou. Stent zajistí, aby se tepna v budoucnu opět neucpala.

Koronární bypass (aorta-koronární obchvat)

Koronární bypass se provádí pouze v ojedinělých případech. Jde o to, že se na koronární tepny našije céva z jiné části těla (typicky žila z dolní končetiny), čímž se vytvoří spojka, kterou může do srdeční svaloviny proudit krev. Krev přitom obejde zablokované místo postižené větve koronárních tepen.

Domácí léčba a prevence akutního koronárního syndromu

Několika opatřeními můžete snížit riziko vzniku akutního koronárního syndromu či zlepšit váš stav po jeho překonání.

Skoncujte s kouřením

Promluvte si s lékařem, který vám doporučí postup, jak co nejsnadněji přestat kouřit. Pamatujte na to, že dýchání cigaretového kouře vám škodí i tehdy, když kouří lidé kolem vás.

Jezte zdravě

Příliš tučná a mastná jídla srdci neprospívají. Lékař či nutriční terapeut vám poradí, jak se máte ve vašem případě stravovat. Obecně se doporučuje jíst celozrnné pečivo, libové maso, nízkotučné mléčné výrobky a hodně ovoce a zeleniny. Velmi důležité je také nepřehánět to se solením.

Buďte aktivní

Pravidelný pohyb a cvičení brání vzniku obezity, cukrovky a snižuje hladinu cholesterolu v krvi - což jsou všechno rizikové faktory vzniku akutního koronárního syndromu. Nemusíte to s cvičením přehánět a nemusíte si kvůli tomu vyřizovat průkaz do fitness centra. Stačí i pravidelné půlhodinové procházky pětkrát do týdne. Také si můžete svůj pravidelný pohyb zajistit prací v zahrádce, tancem či úklidem. Pokud vás při pohybu začne bolet na hrudi, zpomalte a odpočiňte si. A pokud je bolest na hrudi při fyzické aktivitě u vás nový příznak, řekněte to svému lékaři.

Kontrolujte si hladinu cholesterolu v krvi

Lékař vám hladinu cholesterolu zjistí při odběru krve. Známe dva typy cholesterolu - "dobrý" HDL a "zlý" LDL. Celkový krevní cholesterol by měl být do 5.2 mmol na litr krve, z toho LDL do 4 mmol / la HDL ideálně více než 1.3 mmol / l. Při nevhodných hladinách cholesterolu vám lékař může změnit léčbu či nařídit změnu stravy.

Mějte přehled o vašem krevním tlaku

Tlak byste si měli nechat změřit minimálně jednou za dva roky. Pokud máte v rodině někoho s vysokým krevním tlakem, onemocněním srdce či patříte mezi rizikové pacienty, lékař vám může doporučit i pravidelnější měření. Normální krevní tlak se pohybuje kolem hodnoty 120/80 mm Hg.

Udržujte si zdravou hmotnost

Nadváha namáhá vaše srdce a přispívá k vysoké hladině cholesterolu a zvyšuje krevní tlak. Zhubnutím na zdravou hmotnost můžete snížit riziko vzniku akutního koronárního syndromu.

Nestresujte se

Zkuste omezit stres, který každodenně zažíváte. Můžete vyzkoušet různé dechová cvičení, meditaci, sport, jógu či psychoterapii. Dávejte pozor na přepracovanost a ujistěte se, že si dopřejete potřebný odpočinek a relax.

Nepijte příliš alkoholických nápojů

Zvýšená spotřeba alkoholu (více než dvě sklenky denně) zvyšuje krevní tlak. Pro ženy a muže nad 65 let se doporučuje nepít denně více než jednu skleničku alkoholického nápoje, muži pod 65 let si mohou denně dopřát dvě. (Jednou skleničkou rozumíme přibližně 360 ml piva, 120 ml vína či 45 ml 80% pálenky.)