Rektovaginální píštěl

Rektovaginální píštěl je nepříjemný zdravotní i intimní problém, o kterém se ženy zdráhají mluvit, ale my vám dnes přinášíme podrobný přehled o příčinách, příznacích, diagnostice i léčbě tohoto onemocnění, které vzniká nejčastěji v souvislosti s porodem.

Rektovaginální píštěl je stav, kdy se vytvoří propojení (píštěl) mezi konečníkem (rectum) a pochvou (vagina), tedy orgány, které by měly zůstat zcela oddělené. Následkem je, že stolice i plyny mohou přes tento otvor pronikat do pochvy a vyvolat zde chronický zánět.

Mezi nejčastější příčiny vzniku rektovaginální píštěle patří porodní poranění, Crohnova choroba, předchozí radiační léčba v oblasti pánve nebo komplikace po chirurgickém zákroku (1).

Rektovaginální píštěl může ženám způsobit kromě zdravotních problémů i různé psychické újmy, zejména snížené sebevědomí, úzkost a problémy v intimních vztazích. Jde o téma, o kterém se velmi těžko mluví, ale přesto musíte sebrat odvahu a nechat se odborně vyšetřit lékařem, protože rektovaginální píštěl může způsobit mnohé zdravotní komplikace. Většinu rektovaginální píštělí je třeba vyřešit chirurgickým zákrokem, ale některé se mohou zavřít i samy (2).

Jak se rektovaginální píštěl projevuje?

Příznaky rektovaginální píštěle závisejí na její velikosti a místa vzniku, a tedy mohou kolísat od mírných příznaků až po významné problémy s kontinencí (udržováním stolice) a hygienou. Mezi příznaky rektovaginální píštěle patří:

• Únik plynů, stolice nebo hnisu z pochvy
• Vaginální zápach, zapáchající výtok
• Opakované záněty pochvy a močových cest
• Podrážděnost a bolestivost rodidel a hráze
• Bolesti při pohlavním styku

Pokud se u vás objeví tyto příznaky, objednejte se na vyšetření u lékaře, abyste mohli tento nepříjemný zdravotní problém a doprovodné potíže co nejrychleji vyřešit.

Rektovaginální píštěl může být i časným příznakem probíhající vážné nemoci - zánětlivého abscesu nebo dokonce rakoviny, proto je důležité zjistit příčinu jejího vzniku.

Co způsobuje rektovaginální píštěl?

Mezi hlavní příčiny vzniku rektovaginální píštěle patří (3):

Poranění během porodu

Porodní poranění patří mezi nejčastější příčiny vzniku rektovaginální píštěle. Většinou jde o rozsáhlé natržení hráze, které zasahuje až do oblasti konečníku, nebo o infekční komplikaci hojení po nástřihu hráze (epiziotomii).

Crohnova choroba

Druhou nejčastější příčinou je Crohnova nemoc, což je neinfekční chronický zánět trávicí trubice. Crohnova choroba patří mezi rizikové faktory vzniku rektovaginální píštěle, přesto vzniká jen u velmi malého procenta žen trpících Crohnovou chorobou.

Rakovina nebo radioterapie v pánevní oblasti

Rektovaginální píštěl může způsobit i růst nádoru v oblasti konečníku, dělohy (včetně děložního čípku) nebo pochvy. Pokud vzniká píštěl na základě radiačního ozáření v pánevní oblasti (typicky při léčbě rakoviny), tak se objevuje obvykle do dvou let po ukončení terapie.

Chirurgický zákrok v pánevní oblasti

Ve velmi vzácných případech může rektovaginální píšťel vzniknout jako pooperační komplikace chirurgických zákroků probíhajících v oblasti pochvy, hráze nebo konečníku, například při hysterektomii (odstranění dělohy).

Ostatní příčiny

Mezi velmi vzácné příčiny vzniku rektovaginální píštěle patří divertikulitida (zánět výchlipky tlustého střeva), infekce v okolí řitního otvoru a konečníku, chronické nespecifické zánětlivé onemocnění tlustého střeva (ulcerózní kolitida) nebo poranění pochvy jinak než při porodu.

Co hrozí při neléčené rektovaginální píštěli?

Kromě toho, že rektovaginální píštěl představuje závažný hygienický problém, hrozí při ní i:

• inkontinence
• opakující se vaginální infekce
• opakující se záněty močových cest
• podráždění a zánět pokožky kolem rodidel, hráze a řitního otvoru
• zánět píštěle, což vede ke vzniku abscesu, který vás může ohrozit na životě
• opětovný vznik píštěle - je častější u pacientek trpících Crohnovou chorobou.

Vyšetření u lékaře

Pokud máte podezření na rektovaginální píštěl, můžete rovnou navštívit gynekologa.

Vyšetření u lékařů bývají často hektická a stresující a ne vždy si vzpomeneme na všechno, co bychom chtěli svému lékaři sdělit nebo se zeptat. Proto se můžete na vyšetření připravit již v pohodlí domova, a to takto:

• Napište si seznam příznaků, které vás trápí, dokonce i ty, o kterých si myslíte, že nemají s rektovaginální píštělí nic společného.
• Zhotovte si seznam nemocí a zdravotních problémů, které jste zatím překonali, případně stále překonáváte. Vzpomeňte si i na všechny chirurgické zákroky.
• Napište si seznam všech léků, vitamínů a doplňků stravy, které užíváte, i informaci o dávkách a o tom, jak dlouho je již užíváte.
• Připravte si seznam otázek, které se chcete zeptat svého lékaře. Na inspiraci vám nabízíme náš seznam:
  • Co způsobuje mé příznaky?
  • Jaká vyšetření potřebuji? Musím se na ně nějak speciálně připravit?
  • Jak dlouho trvá léčba rektovaginální píštěle?
  • Jaké jsou výhody, nevýhody a nežádoucí účinky léčby?
  • Bude potřebný chirurgický zákrok?
  • Kromě toho mám následující onemocnění a zdravotní problémy. Jak se to dá všechno najednou zvládnout? Ovlivní mé zdravotní problémy léčbu rektovaginální píštěle?
  • Jak často musím chodit na kontroly?
  • Musím se během léčby vyhýbat nějaké aktivitě?
  • Máte nějaké letáky či vytištěné materiály o této nemoci, které si můžu vzít domů?

Lékař vám bude také klást otázky. Je důležité, abyste na ně odpověděli co nejpřesněji. Mezi takové otázky mohou patřit následující:

• Kdy začaly vaše příznaky? Zkuste je popsat.
• Objevují se vaše příznaky jen někdy a na krátkou dobu nebo se u vás vyskytují nepřetržitě?
• Kdy se vaše příznaky zlepšují, případně zhoršují?
• Máte pravidelnou stolici?
• Zpozorovali jste u sebe nechtěné úniky stolice (fekální inkontinenci, inkontinenci stolice)?
• Máte sklony k zácpě a vylučování stolice vyžaduje nadměrnou námahu?
• Máte za sebou nějaké porody? Jak probíhaly (přirozeně / císařský řez)?
• Vyskytly se během porodu nějaké komplikace?
• Dělali vám během porodu nástřih hráze?
• Absolvovali jste někdy chirurgický zákrok v oblasti pánve?
• Měli jste někdy gynekologický nádor?
• Léčili vás někdy v oblasti pánve radiační terapií?
• Máte i nějaké jiné onemocnění, například Crohnovu chorobu?
• Užíváte momentálně nějaké léky?

Diagnostika rektovaginální píštěle

Rektovaginální píštěl se dá někdy diagnostikovat již na základě fyzikálního vyšetření, ale většinou jsou potřebné i pomocné zobrazovací techniky.

• Fyzikální vyšetření. Gynekolog vám vyšetří pochvu, řitní otvor a prostor mezi nimi (hráz, perineum), aby zjistil přítomnost rektovaginální píštěle a případného zánětu, abscesu nebo nádoru. Může přitom použít různé nástroje, například vaginální zrcadlo na zobrazení pochvy nebo kolonoskop či rektoskopem, kterými se zobrazuje konečník. Někdy může gynekolog odebrat i vzorek tkáně (biopsie) na laboratorní vyšetření.
• Kontrastní rentgenové vyšetření. Na zobrazení vagíny se využívá vaginogram a na zobrazení konečníku irigografie. Při irigografii se do konečníku tenkou hadičkou aplikuje kontrastní baryová kaše, která následně na rentgenu pomůže odhalit místo vzniku rektovaginální píštěle, zvláště pokud je lokalizována vysoko.
• Vyšetření pomocí modrého barviva. Toto vyšetření je velmi jednoduché. Do vagíny se vloží tampon a do konečníku se vstříkne malé množství modrého barviva. Pokud se tampon zabarví, přítomnost rektovaginální píštěle je jistá.
• Počítačová tomografie (CT). Vyšetření pánve pomocí CT produkuje detailnější výsledky jako při použití klasického rentgenu.
• Magnetická rezonance. Toto vyšetření se využívá na zobrazování měkkých orgánů a kromě přítomnosti píštěle dokáže odhalit i nádory nebo nemoci přiléhajícího okolí.
• Anorektální ultrazvuk. Ultrazvuk je zobrazovací vyšetření, které využívá vlastnost tkání odrážet zvukové vlny. Při anorektální ultrazvukovém vyšetření se tenká hlavice ultrazvuku vsune do konečníku. Výsledkem je zobrazení struktury řitního svěrače a případných porodních poranění.
• Anorektální manometrie. Anorektální manometrie vyšetřuje hlavně citlivost a funkci análního svěrače, který za normálních okolností reguluje odchod stolice. Nezobrazí sice rektovaginální píštěle, ale výsledky dosažené tímto vyšetřením mohou pomoci při plánování léčby.
• Jiná vyšetření. Pokud má váš lékař podezření na Crohnovu chorobu, může vás objednat na kolonoskopii - tedy vyšetření tlustého střeva pomocí hadičky s kamerou a možným odebráním vzorků tkáně (biopsií) určených na laboratorní vyšetření.

Léčba rektovaginální píštěle

Příznaky provázející rektovaginální píštěl mohou být velmi nepříjemné, ale léčba obvykle přináší dobré výsledky.

Druh léčby závisí na typu píštěle, jejích příčinách, velikosti, lokalitě a poškození okolních struktur.

Chirurgický zákrok

Některé rektovaginální píštěle se mohou zahojit i samy, ale většinou to tak nebývá a je nezbytná operace rektální píštěle (tedy chirurgický zákrok) na uzavření abnormálního spojení mezi konečníkem a pochvou. Před samotným zákrokem je třeba, aby se okolní kůže a tkáně zahojily, což může chvíli trvat. Možná vám tedy lékař doporučí počkat několik měsíců (3 až 6), což někdy může vést k tomu, že se zahojí a uzavře i samotná píštěl a chirurgický zákrok nakonec nebude potřeba.

Operaci rektovaginální píštěle provádí buď gynekolog, nebo proktolog. Cílem operace je uzavřít píštěl sešitím okolní zdravé tkáně. Někdy se na píštěl našije biologický materiál, případně zdravé tkáně odebrané z okolí.

Jak je to s kolostomií?

Pokud je píštěl komplikovaná, případně jsou tkáně výrazně zanícené, může se na krátkou dobu zavést kolostomie - tedy umělé vyústění střeva přes otvor v břišní stěně, přes který se odvádí stolice do kolostomického kapsy. Kolostomie zabrání tomu, aby stolice pronikala do pochvy a neustále infikovala rodidla.

Získá se tak čas potřebný na zhojení tkání před operací. Kolostomie může být nutná i tehdy, pokud máte na orgánech rozsáhlé zjizvení kvůli předchozím operacím či radioterapii pánve, nebo máte nádor či absces v této lokalitě. Nebojte se, kolostomie je jen dočasná. Po dvou až třech měsících vám chirurg píštěle opraví a vrátí střevo do původního stavu.

Pomocná farmakologická léčba

Hlavní léčebnou metodou rektovaginální píštěle je operace, ale někdy je předtím nutné použití antibiotik k odstranění infekčního ložiska v okolí píštěle. Pacientky s Crohnovou chorobou mohou užívat i léčivo infliximab (Remicade, Remsima, Inflectra).

Život s rektovaginální píštělí a rady na doma

Zatímco čekáte na operaci, určitě oceníte naše tipy, jak žít plnohodnotný život i s rektovaginální píštělí. Nejdůležitějšímu složkou péče o zdraví je dobrá hygiena, která zmírní vaše nepohodlí v každodenním životě a sníží riziko vzniku vaginální infekce a zánětu močových cest.

• Oplachujte si rodidla vodou. Pokud je to možné, myjte si rodidla teplou vodou pokaždé, když se u vás objeví výrazný vaginální výtok nebo únik stolice. Dobrou volbou je například sprcha. Nedělejte si však vaginální výplachy, protože ty riziko infekce zvyšují - stačí mýt se jen zvenčí. Pokud to v daných podmínkách není realizovatelné, noste si s sebou vlhké utěrky určené pro intimní hygienu.
• Vyhýbejte se dráždivým látkám. Klasické mýdla nejsou vhodné pro intimní hygienu, protože dráždí a vysušují pokožku a sliznice. Pokud vám čistá voda pro pocit pohodlí nestačí, vybírejte si mýdla bez vůně a parfémů, případně si kupujte gely přímo určené pro intimní hygienu. Vyhněte se i parfémovaným tamponem a vložkám.
• Po umytí nechte pokožku pořádně uschnout. Můžete na to použít čisté kapesníky nebo toaletní papír, ale pozor! Kůži nedrhněte, ale sušte opětovným jemným přikládáním.
• Vyzkoušejte studený obklad. Studený obklad vám může pomoci, pokud pociťujete bolesti či dráždivost rodidel. Přiložte si na ně čistý namočený hadřík.
• Noste bavlněné spodní prádlo a vzdušné oblečení. Těsné oblečení většinou zhoršuje kožní i zánětlivé problémy v intimní oblasti. Při znečištění spodního prádla si ho co nejrychleji vyměňte. Pokud máte problém s udržením stolice, používejte hygienické vložky nebo pleny pro dospělé, ale nejprve se ujistěte, zda mají dobré absorpční schopnosti.