Fibronektin se může stát klíčem k léčbě rakoviny prsu, která nereaguje na hormonální léčbu

Lékaři se zatím marně snaží přijít na to, proč jsou nádorové buňky některých druhů rakoviny prsu odolné vůči běžně používaným způsobům léčby. Nová studie naznačuje, že důvodem může být fibronektin, který, mimo jiné, plní funkci tkáňového lepidla.

V rozvoji rakoviny prsu hraje důležitou roli hormon estrogen.

Odhaduje se, že až 70% všech nádorů prsu vykazuje pozitivitu na estrogenový receptor (ER) (1).

To jednoduše řečeno znamená, že u těchto osob je estrogen hlavním motorem nádorového bujení.

Obvykle se tento hormon naváže na estrogenové receptory a podporuje růst zdravých buněk. Nicméně zvýšená aktivita estrogenových receptorů může také v prsu spustit nádorové bujení a být tak příčinou rakoviny prsu.

I když odborníci velmi dobře chápou úlohu estrogenu v rakovině prsu, zatím nedokážou vyřešit jeden zásadní problém ohledně léčby ER-pozitivních karcinomů prsu.

Lidé s ER-pozitivními nádory prsu obvykle užívají speciální léky, které nádorové bujení zastaví. Tyto léky fungují buď tak, že snižují hladinu estrogenů v těle nebo blokují aktivitu estrogenových receptorů.

Nicméně studie naznačují, že až jedna třetina osob, které tuto hormonální léčbu užívají, je na tento způsob léčby rezistentní a nepřináší jim takový užitek, jako pacientům, kteří na hormonální léčbu rezistentní nejsou (2).

Objev fibronektinu

Nová studie možná zjistila důvod, proč jsou někteří lidé rezistentní na hormonální léčbu nádorů prsu. Tato studie, kterou provedli postgraduální student Rocío Sampayo, z nemocnice Nanosistemas při Národní univerzitě San Martin de San Martin a Angel H. Roffo z onkologické kliniky univerzity Buenos Aires (oba z Argentiny), zkoumala vliv fibronektinu, který, mimo jiné, funguje jako tkáňové lepidlo a výplň, na nádorové bujení.

Fibronektin je látka, která je součástí bílkovinné struktury a molekul obklopujících buňky. Nádorové buňky se šíří a rostou do okolních tkání a proto se dostávají do styku s fibronektinem.

Studie publikovaná v časopise Journal of Cell Biology zjistila, že když se nádorové buňky dostanou do styku s fibronektinem, zvýší se aktivita estrogenových receptorů (3).

Důvod proč tomu tak je, může být poměrně banální. V normálních buňkách jsou estrogenové receptory často „zlikvidovány“ lyzosomy (druh buněčných organel, které zajišťují likvidaci opotřebených a molekul různého druhu, včetně sacharidů, tuků nebo bílkovin), ale nádorové buňky jsou chráněny fibronektinem a mohou se tak dále množit.

Jak může toto zjištění pomoci v léčbě rakoviny prsu?

Doktor Sampayo se domnívá, že fibronektin by mohl být tím chybějícím dílem skládačky, který „způsobuje rezistenci nádorových buněk rakoviny prsu na běžně používané hormonální léky, které cílí na estrogenové receptory.“

Pokud by se podařilo vyvinout lék, který by působil na vazbu mezi fibronektinem a estrogenovými receptory, mohly by se časem rezistentní nádory prsu stát minulostí.

To ale bude trvat nějakou dobu a je potřeba provést další výzkum předtím, než budeme moci vydávat nějaká konkrétní doporučení či činit nějaké konkrétní závěry.

Nicméně tato zjištění mohou být klíčový pro vývoj moderního způsobu léčby rakoviny prsu.

Co si z článku odnést?

Až 70% všech nádorů prsu patří mezi takzvané ER pozitivní nádory, což znamená, že nádorové buňky mají estrogenové receptory a hlavní roli v jejich růstu a šíření hraje hormon estrogen. Tento typ nádorů se obvykle léčí speciálními hormonálními léky, které buď snižují hladinu estrogenu v těle nebo blokují estrogenové receptory a brání tak vazbě estrogenu na ně.  Bohužel až u třetiny pacientů hormonální léčba nezabírá, a zatím nevíme přesně proč.

Nová studie naznačuje, že jedna z bílkovin takzvané extracelulární matrix (mezibuněčných prostor) zvaná fibronektin, může estrogenové receptory na povrchu nádorových buněk chránit před lysozomy, jejichž úkolem je „likvidovat opotřebované molekuly a organely“.

Toto zjištění by mohlo pomoci ve vývoji nových hormonálních léků na rakovinu prsu, které by bránily vazbě fibronektinu na nádorovou buňku a snížily tak rezistenci některých nádorů prsu k léčbě.

Musíme ale provést další výzkum, než budeme moci vydat nějaká konkrétní doporučení.

Hledání nových možností léčby rakoviny prsu mezitím stále pokračuje a některé nové studie jsou velmi slibné.

Například nedávno provedená studie zjistila, že omega-3 mastné kyseliny mohou bránit šíření nádorových buněk rakoviny prsu a zmenšovat velikost nádorů.