Co je myxedém?

19. března 2019 16:35

Slovem myxedém označujeme kožní změny, které vznikají při těžké hypotyreóze (snížené funkci štítné žlázy). Mezi tyto změny patří hlavně otoky obličeje (rtů, očních víček a jazyka) a ostatních částí těla. Nejčastěji bývají kromě obličeje postiženy ruce a dolní končetiny, zejména oblast od kolene dolů.

Obsah článku

  1. Jaké jsou příznaky myxedému a myxedémového kómatu?
  2. Jaké jsou příčiny myxedému?
  3. Jak myxedém vzniká?
  4. Jak se myxedém diagnostikuje?
  5. Jaké jsou komplikace myxedému?
  6. Jaká je léčba myxedému?
  7. Jaká je prognóza myxedému?
  8. Co si z článku odnést?

Někdy se slovem myxedém také označuje samotná těžká hypofunkce štítné žlázy (těžká hypotyreóza).

Tento stav vzniká v případě, kdy tělo nedokáže vytvářet dostatek hormonů štítné žlázy (tyroidní hormony). Štítná žláza je malá žláza s vnitřní sekrecí, která se nachází na přední straně krku pod hrtanem a tvoří hormony, které pomáhají regulovat energetický metabolizmus lidského těla a řídí řadu dalších funkcí.

Myxedém vzniká nejčastěji v případě, kdy z nějakého důvodu není včas zjištěna správná diagnóza těžké hypotyreózy.

Takhle mohou vypadat otoky při myxedému:

Myxedém na rukou a na bércích

Myxedém na rukou a na bércích

V případě těžké hypofunkce štítné žlázy může vzniknout až myxedémové koma (nověji označované též jako myxedémová krize), což je život  ohrožující stav, při kterém kromě otoků a dalších příznaků dochází k srdečnímu selhání v důsledku prosakování tekutiny do osrdečníku (odborně se tento stav nazývá fluidoperikard neboli přítomnost tekutiny v osrdečníku).

Jaké jsou příznaky myxedému a myxedémového kómatu?

Myxedémové koma vzniká v případě, kdy naše tělo již nedokáže snášet kritický nedostatek hormonů, kvůli špatně fungující štítné žláze a dojde k dekompenzaci.

Pokud se tak stane, jedná se o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Myxedém a myxedémové koma se projevují těmito symptomy:

  • prosáknutí tkání a otoky na různých místech těla, zejména na obličeji a dolních končetinách, ale i jinde na těle
  • zhrubění hlasu až chrapot kvůli otoku a prosáknutí hlasivek
  • snížení tepové frekvence (bradykardie)
  • snížení dechové frekvence (bradypnoe) a dušnost
  • hyponatrémie (nízká hladina sodíku v krvi)
  • hypotermie (nízká tělesná teplota)
  • zmatenost, zpomalenost, porucha kognitivních funkcí a někdy až příznaky demence
  • šok
  • nízká koncentrace kyslíku v krvi (hypoxémie)
  • vysoká hladina oxidu uhličitého v krvi (hyperkapnie)
  • koma
  • křeče

Rozvinutá myxedémová krize může způsobit úmrtí pacienta, nejčastěji v důsledku komplikací, jako jsou infekce, krvácení nebo srdeční či dechové selhání. Myxedémová krize nejčastěji vzniká u osob starších 60. let (zejména u žen), ale může se vyvinout i během těhotenství.

Jaké jsou příčiny myxedému?

Primární a hlavní příčinou myxedému je těžká hypotyreóza, tedy závažným způsobem snížená funkce štítné žlázy, díky které je její schopnost tvořit hormony tak narušena, že se v organizmu začnou projevovat příznaky jejich nedostatku (viz. výše).

Hypotyreóza může být způsobena zejména následujícími stavy:

  • autoimunitními chorobami, včetně nemoci zvané Hashimotova tyreoiditida (označovaná též jako Hashimotova choroba), což je autoimunitní zánět štítné žlázy, který vede k její těžké hypofunkci.
  • chirurgické odstranění štítné žlázy (například pro nádor nebo kvůli traumatickému poškození)
  • radiační terapie (neboli ozařování) prováděná jako součást léčby nádorových onemocnění
  • některé léky, jako jsou například lithium (stabilizátor nálady používaný v psychiatrii) nebo amiodaron (antiarytmikum, lék užívaný při poruchách srdečního rytmu) a také léky ovlivňující imunitní systém, jako jsou například léky užívané v léčbě nádorových onemocnění (cytostatika), autoimunitních chorob nebo po transplantacích (kortikosteroidy), apod.

Myxedém často vzniká v důsledku neléčené hypotyreózy. K tomu může dojít například v případě, když lékaři sníženou funkci štítné žlázy nerozpoznají. Může se to někdy stát.

Další možnou příčinou vzniku myxedému je náhlé vysazení substituční léčby, jejímž cílem je dodávat tělu chybějící hormony štítné žlázy (jedná se například o lék Letrox nebo Euthyrox).

Myxedém se nejčastěji vyskytuje u starších osob, hlavně ženského pohlaví.

Jak myxedém vzniká?

Kožní změny při myxedému (otoky a prosáknutí tkání) jsou způsobeny komplexními mukopolysacharidy (řetězce molekul cukrů), které se při hypotyreóze ukládají do podkoží a nasávají do sebe vodu.

Myxedémové koma často vzniká až po velmi dlouhé době, kdy štítná žláza neprodukuje dostatek hormonů. Nejčastěji se vyskytuje v chladných, zimních měsících a může být spuštěna následujícími věcmi:

  • vysazení substituční léčby a dalších léků užívaných při hypotyreóze
  • náhlé onemocnění, jako jsou cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu
  • infekce
  • poranění nebo jiné traumatické změny
  • některé léky, které potlačují funkci nervového systému (například lithium – stabilizátor nálady)
  • chladné počasí
  • stres

Jak se myxedém diagnostikuje?

Těžkou hypotyreózu většinou lékaři poznají již podle příznaků. K potvrzení diagnózy se používá vyšetření hladiny TSH v krvi (TSH znamená tyreostimulační hormon, který se tvoří v mozku – hypofýze a slouží k regulaci činnosti štítné žlázy).

Pokud štítná žláza netvoří dostatečné množství hormonů, začne se z hypofýzy uvolňovat více tyreostimulačního hormonu (TSH). Pokud tedy máte v krvi vysokou hladinu TSH, je to obvykle známkou snížení funkce štítné žlázy.

Protože samotné stanovení hladiny TSH často nestačí pro definitivní vyloučení jiných onemocnění, která mohou hladinu TSH zvyšovat, měří se současně i hladina hormonu T4 (tyroxinu) v krvi, čímž se zjistí, jaké množství tohoto hormonu štítná žláza skutečně produkuje. Pokud máte vysokou hladinu TSH a naopak nízkou hladinu T4, je to známkou hypotyreózy.

Lékaři také provedou další vyšetření s cílem ověřit jak funguje štítná žláza a vyloučit nebo zjistit onemocnění, která její nedostatečnou funkci mohou způsobovat.

Myxedémové koma je akutní a život ohrožující stav. Pokud lékař pojme podezření, že u pacienta dochází k rozvoji tohoto stavu, urychleně provede stanovení hladin TSH a T4 v krvi a zahájí léčbu. Protože v takovém případě není čas čekat na výsledky, často je diagnóza myxedémového kómatu založena na fyzikálním vyšetření (tělesná prohlídka a odběr anamnézy), následně se nasadí léčba a teprve pak se diagnóza potvrdí dalšími vyšetřeními.

Mezi časté známky těžké hypotyreózy, které lékaři v případě podezření hledají, patří:

  • suchá a bledá kůže
  • řídnutí (padání) vlasů
  • hypotermie
  • otoky, zejména na obličeji a končetinách
  • struma (zvětšení štítné žlázy)
  • jizva po operaci štítné žlázy (thyroidektomii)
  • nízký krevní tlak a zpomalená tepová frekvence (bradykardie)
  • zmatenost
  • bradypnoe (zpomalená dechová frekvence)

V případě podezření na myxedémové koma lékař okamžitě zahájí léčbu (hormonální substituci syntetických hormonů štítné žlázy, které vám budou nejčastěji podávány intravenózně – nitrožilně).

Lékaři také provedou další vyšetření krve, s cílem stanovit hladiny dalších látek (například glukózy, jaterní testy, amylázy, sodíku, draslíku, vápníku, apod.) a zjistit případná další onemocnění, která mohou za sníženou funkcí štítné žlázy stát.

V některých případech se při diagnostice myxedému provádí i CT mozku.

Jaké jsou komplikace myxedému?

Hormony štítné žlázy jsou důležité pro buněčný metabolizmus. To znamená, že v případě kritického nedostatku těchto hormonů při hypotyreóze dochází ke zpomalení metabolizmu a také k narušení zásobení tkání kyslíkem. To má negativní dopady na všechny metabolické pochody a orgánové systémy v organizmu.

Mezi hlavní komplikace myxedému patří:

  • hypotermie (snížená tělesná teplota, což se projevuje zimomřivostí)
  • otoky a hromadění tekutin v těle
  • zpomalení metabolizmu léčiv, což vede často k předávkování (vezmete si další dávku dříve než se vstřebá ta předchozí)
  • potíže spojené s těhotenstvím, zejména potrat, preeklampsie, porod mrtvého plodu a vrozené vady
  • srdeční selhání
  • onemocnění ledvin
  • deprese
  • koma
  • smrt

Jaká je léčba myxedému?

Léčba myxedému spočívá v doplnění chybějících hormonů štítné žlázy (takzvaná substituční léčba). Podává se syntetická verze hormonů T4 (tyroxin, tetrajódtyronin) známá pod názvem levotyroxin (léky Letrox, Euthyrox). Poté co se hladina tyroxinu stabilizuje, dojde ke zmírnění příznaků myxedému. Obvykle to trvá několik týdnů. Substituční hormonální léčbu pak budete muset užívat po celý zbytek života.

Myxedémová krize (myxedémové koma) je akutní stav, který vyžaduje okamžitou léčbu. Pacienti s touto diagnózou se léčí na jednotce intenzivní péče, obvykle na nemocničním oddělení ARO (anesteziologicko-resuscitační oddělení), případně na interní JIP. Lůžka na jednotkách intenzivní péče umožňují dlouhodobé monitorování srdeční činnosti a dýchání. V léčbě myxedémového kómatu se kromě syntetických derivátů tyroxinu používají ještě další léky, jako jsou například kortikosteoirdy.

Jaká je prognóza myxedému?

Bez rychlé diagnostiky a správné léčby je myxedémové koma často smrtelné. I v případě rychlého nasazení léčby je úmrtnost 25 – 60%, což je velmi vysoké číslo (1). Nejvyšší riziko úmrtí hrozí starším osobám, které někdy na léčbu nedokážou adekvátně zareagovat.

Co si z článku odnést?

Myxedém je lékařský termín, který se používá jednak k popisu kožních změn vznikajících při hypotyreóza (těstovité otoky a prosáknutí tkání vodou, zejména na obličeji a končetinách, ale i „uvnitř“ těla) a jednak jako termín pro těžkou hypofunkci štítné žlázy.

V závažných případech hovoříme o myxedémovém kómatu nebo krizi, což je život ohrožující stav, při kterém se kromě otoků objevují i další příznaky, jako jsou bradykardie (zpomalení srdeční činnosti), bradypnoe (zpomalení dechové frekvence), zimnice nebo zmatenost.

Léčba myxedému spočívá v podávání chybějících hormonů v syntetické (lékové) formě. Jedná se například o léky Euthyrox nebo Letrox. Léčba myxedému spadá do kompetence interních lékařů (endokrinologů).

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 19. března 2019 16:35
Datum příští revize: 19. března 2021 16:35
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace