Co jsou parestézie? Vše co potřebujete vědět!

Co jsou parestézie? Vše co potřebujete vědět!
14. září 2019 4:20

Parestézie jsou pocity brnění a pálení, které se nejčastěji vyskytují na horních a dolních končetinách (ruce a nohy), ale mohou se objevit i kdekoli jinde na těle, například na kůži, obličeji, na krku, jazyku, apod.

Obsah článku

  1. Rychlá fakta o parestéziích
  2. Jaké jsou příčiny parestézií?
  3. Příznaky
  4. Rizikové faktory
  5. Diagnostika
  6. Léčba
    1. Odpočinek a ortézy
    2. Rehabilitace (fyzioterapie)
    3. Léky
    4. Operace
  7. Prevence
  8. Co si z článku odnést?

Lze je přirovnat k mravenčení v nohou po příliš dlouhém sezení.

Parestézie jsou obvykle jen přechodný příznak, který se vyskytuje při útlaku nervů postižených končetin či částí těla. Jakmile se tlak na nerv uvolní, parestézie odezní.

Nicméně u některých lidí se mohou vyskytnout chronické nebo dlouhotrvající parestézie, které mohou být známkou závažnějšího poranění nervu nebo jiného onemocnění.

Rychlá fakta o parestéziích

V krátkosti lze hlavní informace o parestéziích shrnout následovně:

  • Mezi nejčastější příčiny chronických parestézií patří cévní mozková příhoda, diabetes nebo roztroušená skleróza.
  • Pokud je příčinou skřípnutý nebo utlačená nerv, jsou většinou parestézie dočasné a po uvolnění nervu odezní.
  • Způsob léčby parestézií závisí na vyvolávající příčině
  • Pokud parestézie (pocity brnění a pálení, které se nejčastěji objevují v končetinách, ale mohou postihnout kteroukoli část těla, včetně kůže, jazyka, obličeje, krku, apod.) do několika dní neodezní nebo se vyskytují opakovaně, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Pokud se chcete dozvědět podrobnější informace o parestéziích, jejich příčinách, příznacích, diagnostice, léčbě a prevenci, čtěte dále.

Jaké jsou příčiny parestézií?

Chronické parestézie mohou být způsobeny celou řadou příčin, přičemž mezi ty nejčastější patří: 

  • cévní mozková příhoda
  • roztroušená skleróza
  • nádory mozku nebo míchy
  • předávkování vitamínem D či jinými vitamíny (hypervitaminózy)
  • diabetes
  • fibromyalgie
  • vysoký krevní tlak
  • poranění nervu
  • infekce
  • útlak nebo skřípnutí nervu

Ke skřípnutí nervu dochází v případě, kdy okolní tkáně na nerv nadměrně tlačí. Útlak nervu vyvolá parestézie v oblasti zásobované tímto nervem a jeho funkce je narušena.

Ke kompresi nervu může dojít kdekoli na těle, včetně končetin, obličeje, zápěstí, krku i na zádech.

Vyhřezlá ploténka v bederní páteři může způsobit bolesti zad, nohy či chodidla na postižené straně.

Syndrom karpálního tunelu je onemocnění způsobené utlačením nervu v zápěstí (nervus medianus), které se projevuje brněním, mravenčením a bolestí prstů postižené ruky.

Příznaky

Mezi příznaky parestézií a útlaku nervu, mimo jiné, patří:

  • pocity brnění a mravenčení
  • bolest a pálení
  • zhoršení citlivosti v postižené oblasti
  • pocit „odumření“ postižené oblasti
  • pocity píchání nebo svědění v postižené oblasti
  • pocity horka nebo chladu na postižené části pokožky

Tyto příznaky mohou být trvalé nebo přechodné. Většinou se objevují v postižené oblasti, ale mohou se šířit nebo vyzařovat i na jiná místa.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory pro vznik parestézií v důsledku skřípnutí nebo útlaku nervů patří:

  • Pohlaví: syndrom karpálního tunelu častěji postihuje ženy, pravděpodobně proto, že mají užší nervový kanál
  • Obezita: vysoká hmotnost zvyšuje riziko útlaku nervů
  • Těhotenství: přírůstek váhy a zadržování vody v těle těhotných žen může způsobit otoky a útlak nervů
  • Onemocněníštítné žlázy: lidé s poruchami štítné žlázy mají větší riziko syndromu karpálního tunelu
  • Diabetes: u lidí s cukrovkou je vyšší riziko poškození nervů a tkání (neuropatie)
  • Revmatoidní artritida: toto onemocnění je spojeno se zánětem, který může vést k útlaku nervů v okolí kloubů
  • Dlouhodobé ležení: při dlouhodobém ležení může dojít k přeležení a útlaku nervů, což zvyšuje riziko parestézií.
  • Přetěžování: při chronickém přetěžování některých částí těla nebo při opakovaném provádění naučených pohybů, se zvyšuje riziko parestézií, útlaku a poškození nervů. Přetěžování je největší problém u manuálně pracujících osob (zedníci, obkladači, apod.), ale může se týkat i lidí, kteří pracují v kanceláři (například syndrom karpálního tunelu často postihuje osoby pracující hodně na počítači, apod.).

S parestéziemi se v nějaké podobě v průběhu života setká prakticky každý člověk po dlouhém sezení, spánku v nevhodné poloze, apod.

Diagnostika

V diagnostice parestézie se kromě odběru anamnézy a neurologické prohlídky využívají zejména následující vyšetření:

  • Kondukční studie: jedná se o vyšetření vodivosti nervů, tedy jak rychle běhají nervové impulzy z nervů do svalů
  • Elektromyografie (EMG): toto vyšetření měří elektrickou aktivitu nervů (jak svaly reagují na nervové podněty).
  • Magnetická rezonance (MRI): toto vyšetření velmi detailně zobrazí tkáně lidského těla, což umožňuje diagnostikovat útlak nervů a další onemocnění.
  • Ultrazvuk: toto vyšetření se používá při hledání útlaku nebo poranění nervů v menších oblastech (například při diagnostice syndromu karpálního tunelu).

To jaká vyšetření vám lékař doporučí, závisí na příznacích onemocnění a na předpokládané příčině potíží.

Léčba

Léčba parestézií závisí na vyvolávající příčině. Pokud je příčinou jiné základní onemocnění, je nutné nejprve vyléčit toto onemocnění a teprve poté parestézie odezní.

Mezi nejčastěji užívané terapeutické postupy v léčbě parestézií patří:

Odpočinek a ortézy

Nejčastěji doporučovaným způsobem léčby skřípnutého nebo utlačeného nervu je odpočinek.

Je důležité přestat provádět činnosti, které útlak nervů způsobují a nechat tkáním čas na zhojení.

Někdy stačí jen odpočinek, ale v řadě případů je nutné nosit ortézu nebo berle, aby se postižená končetina co nejvíce odlehčila.

Například u karpálního tunelu se často používá zápěstní ortéza nebo bandáž na znehybnění (imobilizaci) postiženého zápěstí.

Problém ortéz je, že jejich dlouhodobé nošení může způsobit problémy a například zhoršit pohyblivost postižené končetiny. Proto je vždy nutné dodržovat doporučení lékaře.

Rehabilitace (fyzioterapie)

Rehabilitace pomáhá posílit svaly v okolí postiženého nervu. Silnější svaly pomáhají zmírnit tlak okolních tkání na nerv a brání tak útlaku. Zdravé a silné svaly navíc pomáhají zlepšovat rozsah pohybů v kloubech a zvyšují mobilitu (pohyblivost) pacienta.

Léky

V léčbě parestézií se uplatňují léky proti bolesti (například ibuprofen, nimesulid – Aulin) nebo injekce kortikosteroidů do postižené oblasti, které pomáhají zmírnit otoky a zánět.

U parestézií způsobených chronickým onemocněním, jako je například fibromyalgie, může lékař pacientovi předepsat léky ze skupiny antiepileptik (například pregabalin) nebo antidepresiva ze skupiny SNRI (inhibitory zpětného selektivního vychytávání serotoninu), jako je například duloxetin.

Operace

Pokud parestézie neodezní po žádné jiné léčbě, může být nutná operace, při které se uvolní skřípnutý nebo utlačený nerv (například operace karpálních tunelů spočívá v uvolnění vazu, který shora překrývá karpální tunel a v odstranění zbytnělé tkáně kolem, čímž se uvolní tlak na nerv a příznaky parestézie odezní).

V případě vyhřezlé ploténky na páteři spočívá operace v odstranění části ploténky nebo výrůstku na kosti (osteofytu), která tlačí na nerv.

Druh operace závisí na konkrétních příznacích pacienta a také na příčině parestézií.

Prevence

Ne vždy je možné skřípnutí nebo útlaku nervu zabránit, ale je možné přijmout vhodná opatření na minimalizaci rizika útlaku nervu.

Naučte se správnému držení těla, což je velmi důležité k tomu, aby při stoji a chůzi nedocházelo k přetěžování a útlaku nervů.

Stejně tak byste se měli naučit bezpečně zvedat těžší břemena, protože jinak hrozí například výhřez ploténky.

Je důležité také nezůstávat dlouhodobě ve strnulé (stejné) pozici, protože to zvyšuje riziko komprese nervu, což může vést k parestéziím.

Pokud pracujete manuálně a musíte často vykonávat opakované pohyby, dopřejte si časté přestávky a snažte se pokud možno naučit více různých kombinací pohybů pro provedení požadovaného úkonu. Parestézie z přetěžování patří k nejčastějším.

A v neposlední řadě je důležité udržet si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí, pravidelně cvičit a posilovat tak, abyste měli silné a zdravé svaly, což rovněž pomáhá v prevenci parestézií.

Co si z článku odnést?

Parestézie jsou nepříjemné pocity brnění, mravenčení, pálení či bolesti, které vznikají při útlaku (kompresi) nebo jiném poškození nervových vláken. Nejčastěji se vyskytují na horních a dolních končetinách, ale mohou postihnout kteroukoli část těla, včetně hlavy, krku, zad nebo jazyka.

Někdy chronické (dlouho trvající) parestézie vznikají také u chorob, která narušují nebo poškozují nervová vlákna, jako jsou roztroušená skleróza, diabetes nebo cévní mozková příhoda.

Prognóza parestézií které vznikly po krátkodobém útlaku nervů je dobrá a po uvolnění tlaku nepříjemné pocity brnění, mravenčení i bolest odezní.

V případě dlouhodobého, chronického útlaku nervu může dojít k trvalému poškození nervů, což vede k chronickým bolestem a ztrátě funkce a citlivosti nervu.

V léčbě parestézií se uplatňují rehabilitace, cvičení, odpočinek, léky a v některých případech i operace, při které se utlačený nerv uvolní.

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 14. září 2019 4:20
Datum příští revize: 14. září 2021 4:20
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace