Alkaptonurie: vše co potřebujete vědět

Alkaptonurie: vše co potřebujete vědět
11. října 2019 22:23

Alkaptonurie (latinsky také ochronóza) je vzácné dědičné onemocnění, které vzniká v případě, kdy tělo postižené osoby nedokáže tvořit dostatečné množství enzymu HGD (homogentisát 1,2-dioxygenáza neboli dioxygenáza kyseliny homogentisové), který je nezbytný pro štěpení kyseliny homogentisové, což je toxický (jedovatý) rozkladný produkt vznikající v organizmu při štěpení aminokyselin fenylalaninu a tyrozinu. U osob, které nedokážou tvořit dostatečné množství enzymu HGD, dochází k hromadění kyseliny homogentisové v těle.

Obsah článku

  1. Jaké jsou příznaky alkaptonurie?
  2. Co způsobuje alkaptonurii?
  3. Jak se alkaptonurie diagnostikuje?
  4. Léčba
  5. Jaká je prognóza alkaptonurie?
  6. Co si z článku odnést?

Při hromadění kyseliny homogentisové v těle dochází k odbarvení a zkřehnutí kostí a chrupavek, což vede k artróze (degenerativním změnám) kloubů. Nejpostiženější bývají velké končetinové klouby a páteř.

U lidí s alkaptonurií také dochází ke ztmavnutí (zhnědnutí až zčernání) moči, pokud je ponechána na vzduchu.

Onemocnění se jmenuje alkaptonurie proto, že jiný název pro kyselinu homogentisovou je alkapton. Slovo „urie“ znamená „přítomnost nějaké látky v moči“. Do češtiny by se tedy název nemoci dal přeložit jako „přítomnost kyseliny homogentisové (alkaptonu) v moči“.

Jaké jsou příznaky alkaptonurie?

Prvním příznakem alkaptonurie bývají tmavé skvrny na dětských plenách. V dětském věku je tento příznak prakticky jediným symptomem, podle kterého lze alkaptonurii časně rozpoznat.

S přibývajícím věkem se začnou objevovat další příznaky. Moč pacienta na vzduchu mění svou barvu na hnědou až černou a ve věku kolem 20. až 30. let se mohou objevit i časné známky nastupující artrózy. Například můžete cítit ztuhlost velkých kloubů nebo páteře.

Další příznaky alkaptonurie jsou, mimo jiné:

  • tmavé skvrny v očním bělmu (sklérách)
  • ztluštělé a tmavé ušní chrupavky
  • tečkovité namodralé zbarvení pokožky, zejména v okolí potních žlázek
  • tmavý pot, který na těle může zanechávat skvrny hnědé až černé barvy
  • tmavě hnědá až černá barva ušního mazu
  • zvýšená tvorba ledvinových kamenů a prostatolitů (kalcifikace v prostatě)
  • artróza (zejména v kyčelním a kolenním kloubu – coxartróza a gonartróza)

Alkaptonurie může také způsobit potíže se srdcem. Hromadění kyseliny homogentisové způsobuje „ztvrdnutí (sklerózu)“ srdečních chlopní. Díky tomu se tyto chlopně správně nedovírají, což vede ke stenóze (zúžení) aortální a mitrální chlopně. V závažných případech může být nutná až operace, při které se poškozené chlopně vymění.

Hromadění kyseliny homogentisové také urychluje sklerotické změny tepen (ztvrdnutí tepen), což zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku a s tím souvisejících chorob, jako jsou například cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu.

Co způsobuje alkaptonurii?

Příčinou alkaptonurie je mutace v genu pro enzym HGD (homogentisát 1,2-dioxygenáza) na dlouhém raménku 3. chromozómu.

Jedná se o autozomálně recesivní onemocnění, což znamená, že k tomu, aby se projevilo, musí mít postižená osoba zmutované obě alely výše uvedeného genu (tedy jak tu získanou od matky, tak tu získanou od otce). Oba rodiče tedy musí být přenašeči alkaptonurie (mít alespoň jednu vadnou alelu) nebo být postiženi alkaptonurií (mít obě alely vadné).

Alkaptonurie je velice vzácné onemocnění. Podle americké Národní organizace pro vzácná onemocnění (National Organization of Rare Disorders – NORD) se incidence choroby ve Spojených státech amerických pohybuje zhruba v rozsahu 1 narozené dítě s alkaptonurií na250 tisíc až 1 milión živě narozených dětí, přičemž v některých zemích, jako je například Slovensko, Německo nebo Dominikánská republika je četnost výskytu alkaptonurie o něco vyšší (1).

Jak se alkaptonurie diagnostikuje?

Pokud se na vzruchu mění barva moči pacienta na hnědou nebo černou, může to být jednou z prvních známek alkaptonurie. Další známkou alkaptonurie může být časný výskyt artrózy.

Kromě rentgenového snímku velkých kloubů a páteře, který může pomoci odhalit počínající známky artrózy je častým vyšetřením užívaným v diagnostice alkaptonurie vyšetření moči na plynovém chromatografu s cílem zjistit stopy kyseliny homogentisové v moči.

V rámci diagnostiky alkaptonurie se také užívá genetické testování (testy DNA), kdy se hledá zmutovaný gen pro homogentisát 1,2-dioxygenázu.

V diagnostice alkaptonurie také může pomoci anamnéza (informace od pacientů a členů rodiny o prodělaných chorobách, lécích, které užívají, apod.).

Většina lidí neví, že jsou přenašeči zmutovaného genu pro homogentisát 1,2-dioxygenázu a vaši rodiče tak mohou být přenašeči, aniž by o tom věděli.

Léčba

Alkaptonurii samotnou zatím neumíme vyléčit, protože se jedná o dědičné (vrozené) onemocnění.

Nicméně existuje řada opatření, které pomáhají zmírnit příznaky alkaptonurie.

V první řadě často lékaři předepisují dietu s nízkým obsahem bílkovin.

Někdy se doporučuje i užívání vysokých dávek vitamínu C (kyselina askorbová), která zpomaluje ukládání kyseliny homogentisové v chrupavkách.

Nicméně organizace NORD upozorňuje, že účinnost dlouhodobého užívání vitamínu C v léčbě alkaptonurie je sporná, a tato „léčba“ často nefunguje (2).

Léčba alkaptonurie se tak zatím zaměřuje pouze na prevenci a zmírnění komplikací, jako jsou:

  • artróza
  • onemocnění srdce a cév
  • ledvinové kameny

V případě bolestí kloubů vám lékař může předepsat protizánětlivé léky nebo léky proti bolesti.

Vhodná cílená rehabilitace pomáhá udržet pružnost a sílu ve svalech a kloubech.

Měli byste se také vyhnout činnostem, které kladou vysokou zátěž na vaše klouby, jako je například těžká manuální práce nebo kontaktní sporty.

Podle Národní organizace pro vzácná onemocnění (NORD) je zhruba u poloviny lidí s alkaptonurií nutné provést umělou náhradu ramenního, kolenního nebo kyčelního kloubu, a to často ještě před dovršením 50. let věku.

U některých pacientů je nutné také v případě jejich poškození nadměrným ukládáním kyseliny homogentisové, nahradit aortální nebo mitrální srdeční chlopně.

Někdy je operace či jiná léčba nutná i u chronických ledvinových kamenů nebo prostatolitů (kalcifikace prostaty).

Odborníci v současné době zkoumají účinnost léku Orfadin (s účinnou látkou nitisinon) v léčbě alkaptonurie. Výsledky zatím nejsou k dispozici a studie stále probíhají.

Jaká je prognóza alkaptonurie?

Doba dožití se u lidí s alkaptonurií výrazně neliší od běžné populace.

Nicméně alkaptonurie je spojena s podstatným zvýšením rizika některých onemocnění, jako jsou:

  • artróza páteře, kyčelních, ramenních či kolenních kloubů
  • natržení (ruptura) Achillovy šlachy
  • sklerotické změny aortální a mitrální srdeční chlopně
  • ledvinové kameny nebo kalcifikace v prostatě

Nástup některých z výše uvedených komplikací je možné zpomalit nebo alespoň včas zachytit při pravidelných prohlídkách.

Pokud máte alkaptonurii budete pravděpodobně pod pravidelným lékařským dohledem a budete muset chodit na vyšetření, jako jsou například:

  • rentgenový snímek páteře, který pomáhá zachytit degenerativní změny (hlavně snížení meziobratlových prostor, výrůstky na páteři - osteofyty a artrózu meziobratlových kloubů)
  • magnetická rezonance srdce s cílem sledovat stav aortální a mitrální chlopně
  • EKG vyšetření, které pomáhá zjistit změny srdečního rytmu a další poruchy srdeční činnosti
  • ultrazvukové vyšetření srdce, například jícnové echo, s jehož pomocí lze do jisté míry monitorovat stav srdečních chlopní
  • počítačová tomografie (CT) – používá se jednak pro stanovení rozsahu degenerativních změn na páteři (je přesnější než rentgen) a/nebo jako angiografické vyšetření, při kterém se zkoumá průchodnost věnčitých (koronárních) cév, které zásobují srdeční svalovinu krví.

Co si z článku odnést?

Alkaptonurie je genetické (vrozené) onemocnění, způsobené mutací v genu pro odbourávání kyseliny homogentisové, která je rozkladným produktem při štěpení aminokyselin fenylalaninu a tyrozinu. Kyselina homogentisová se pak ukládá do kloubů, chrupavek, chlopní, cév, ledvin a prostaty, kde způsobuje urychlení degenerativních změn (vznik artrózy), tvorbu kamenů nebo poškození chlopní a cév, což zvyšuje riziko život ohrožujících onemocnění srdce a cév, včetně cévní mozkové příhody a infarktu myokardu.

Protože je alkaptonurie vrozená choroba, zatím jí neumíme léčit a vadný gen opravit.

Cílem léčby je proto jen zpomalit nástup komplikací spojených s touto chorobou.

Naštěstí alkaptonurie významněji nezkracuje dobu dožití pacienta, ale zvyšuje riziko chorob, jako je artróza, což znamená, že většinu pacientů čeká během života náhrada velkých kloubů, a to zejména ramenního, kolenního nebo kyčelního kloubu.

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 11. října 2019 22:23
Datum příští revize: 11. října 2021 22:23
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace