Agnózie: vše co potřebujete vědět

Agnózie je ztráta schopnosti rozpoznávat jednotlivé předměty, tváře, hlasy nebo místa. Jedná se o poměrně vzácné onemocnění, které postihuje jeden (nebo více) smyslů.

Agnózie obvykle postihuje jen jednu z drah, kterými mozek získává a zpracovává informace. Pokud pacient trpí agnózií může stále myslet, mluvit a komunikovat se světem, ale má jen potíže s rozpoznáváním některých věcí nebo míst.

Existuje několik druhů agnózie.

Například zraková agnózie se vyznačuje neschopností pojmenovat nebo popsat způsob použití předmětu, který leží před pacientem, ale například schopnost dotknout se daného předmětu nebo ho zvednout zůstane zachována. Někdy také pacient s pomocí hmatu dokáže určit o jaký předmět se jedná, i když to při pohledu kvůli zrakové agnózii nedokáže.

Příčiny

Agnózie vzniká při poškození některých drah v mozku, které se podílí na zpracování vjemů ze smyslových orgánů.

V těchto částech mozku se ukládají informace potřebné pro identifikaci některých předmětů, včetně například obličejů známých lidí a informace o účelu použití daného předmětu.

Agnózie nejčastěji vzniká při postižení parietálních, temporálních nebo okcipitálních laloků mozku a jejími nejčastějšími příčinami jsou cévní mozková příhoda, poranění hlavy nebo záněty mozku (encefalitidy).

Mezi další onemocnění a stavy, které mohou poškodit mozek a způsobit tak agnózii, mimo jiné, patří:

• demence
• rakovina mozku
• anoxie (přerušení zásobení kyslíku mozkem), včetně otravy oxidem uhelnatým

Druhy agnózie

Existují 3 hlavní druhy agnózie, a to zraková, sluchová a taktilní (hmatová).

Zraková agnózie

Zraková agnózie vzniká při poškození dráhy, která spojuje zrakové centrum v okcipitálním (týlním) laloku mozku s parietálním nebo temporálním lalokem.

Okcipitální lalok je místo, kde se v mozku shromažďují zrakové informace. V parietálních a temporálních lalocích jsou centra, která umožňují rozpoznat jednotlivé obrazy a zrakové vjemy a „pochopit“ tak smysl těchto informací.

Apercepční zraková agnózie

Při tomto typu agnózie má pacient potíže rozeznat tvary předmětů, které vidí. Projevuje se tak, že pacient není schopen zrakem rozeznat rozdíl mezi jednotlivými předměty. Často není schopen ani nakreslit obrázek nějakého předmětu nebo zkopírovat kresbu s jednoho obrázku na druhý. Pokud například pacienta požádáme o překopírování kolečka, nakreslí změť nesmyslných čar nebo jinou čmáranici, která kolečko vůbec nepřipomíná.

Nicméně pacient stále vidí a bez problémů dokáže jednotlivé předměty zvednout nebo si je osahat. A stejně tak znalost toho, k čemu se daný předmět používá je zachována.

Apercepční zraková agnózie je nejčastěji způsobena lézí (poškozením) okcipito-parietální mozkové kůry.

Asociační zraková agnózie

Asociační zraková agnózie je ztráta schopnosti vybavit si informaci spojenou s některými předměty, včetně názvu předmětu a znalosti způsobu jeho použití.

U tohoto druhu zrakové agnózie je nicméně zachována schopnost nakreslit obrázek dotyčného předmětu, ale postižená osoba nedokáže předmět pojmenovat a říci jak se používá.

I když ale pacient nedokáže zrakem předmět identifikovat ani pojmenovat, může předmět poznat a „pochopit“ jak se používá, při poskytnutí vhodné verbální (slovní) nebo hmatové (taktilní) nápovědy.

Asociační zraková agnózie je nejčastěji způsobena lézí (poruchou) v okcipito-temporální korové oblasti mozku.

Prozopagnózie

Prozopagnózie je neschopnost rozpoznávat známé tváře. Je způsobena poruchou tvářové oblasti gyrus fusiformis (FFA), což je část mozku, odpovědná za rozpoznávání tváří.

Potíže s rozpoznáváním tváří se také vyskytují při Alzheimerově chorobě, která rovněž postihuje tvářovou oblast gyrus fusiformis.

Autismus také způsobuje potíže s rozpoznáváním tváří. Děti s poruchou autistického spektra se mohou naučit tváře rozpoznávat jiným způsobem.

Osoby s prozopagnózií či autismem mají potíže nejen poznat osobu podle tváře, ale často nedokážou rozeznávat ani vyjadřované emoce.

Achromatopsie (achromazie)

Achromatopsie je získaná úplná barvoslepost, která je naštěstí velmi vzácná. Většinou totiž lidé trpí poruchami barvocitu, které zhoršují rozeznávání jen některých barev.

Achromatopsie nejčastěji vzniká při lézi (poruše) v levé okcipito-temporální oblasti.

Agnostická alexie

Agnostická alexie neboli čistá alexie je neschopnost rozeznávat slova zrakem. Osoby s tímto postižením tak nedokážou nic přečíst, ale schopnost mluvit a psát je většinou zachována.

Akinetopsie

Akinetopsie je neschopnost vnímat zrakem pohyb předmětů. Někdy se tato porucha označuje jako slepota vůči pohybu.

Při tomto vzácném onemocnění pacient vidí pohybující se předměty jako sérii statických obrazů (jako kdyby pohybující se předmět pozorovat ve stroboskopickém světle).

U těžké formy akinetopsie není pacient schopen pohyb předmětů registrovat vůbec.

Sluchová verbální agnózie

Sluchová verbální agnózie (někdy označovaná jako čistá slovní hluchota nebo jen jako sluchová agnózie) je neschopnost rozpoznat a porozumět mluvenému slovu, a to navzdory skutečnosti, že pacientův sluch je zcela v pořádku.

Sluchová verbální agnózie nejčastěji vzniká při poškození pravého temporálního laloku.

Schopnost číst, psát a mluvit je u pacientů s úplnou slovní hluchotou zachována.

Fonagnózie

Fonagnózie je neschopnost rozeznávat a identifikovat známé hlasy. Vzniká při poškození oblastí mozku odpovědných za zvukové asociace. Nejčastěji tyto léze vznikají v pravé mozkové hemisféře.

Při fonagnózii pacienti rozumí slovům, která ostatní lidé říkají, ale nedokážou přiřadit hlas k určité osobě. Schopnost rozpoznávat zvuky vydávané zvířaty nebo jinými předměty (například budíkem nebo hodinami) někdy zůstává u pacientů s touto poruchou zachována.

Taktilní agnózie

Taktilní (hmatová) agnózie je neschopnost rozeznat předměty hmatem.

Pacient je schopen vnímat rozdílnou hmotnost jednotlivých předmětů, ale není schopen předmět rozeznat ani určit k čemu se používá. Nejčastější příčinou taktilní agnózie je léze v parietálním laloku mozku.

Na druhou stranu jsou pacienti s taktilní agnózií stále schopni rozpoznávat jednotlivé předměty zrakem, nakreslit obrázky předmětů či předměty uchopit a pohybovat s nimi.

Autotopagnózie

Autotopagnózie je neschopnost rozpoznat části vlastního těla. Pacient například není schopen odlišit pravou stranu od levé, apod.

Autotopagnózie je nejčastěji způsobena lézí v levém parietálním laloku mozku. Schopnost uvědomovat si polohu svých končetin zůstává zachována, a to i při zavřených očích.

Prognóza

Prognóza pacientů s agnózií závisí na rozsahu poškození mozku a také na vyvolávající příčině. Při včasné a rychlé léčbě základního onemocnění, které poškození mozku vyvolalo, je často možné s pomocí vhodné rehabilitace projevy agnózie zmírnit nebo zcela odstranit a pacienti se mohou vrátit do normálního života.

Co si z článku odnést?

Agnózie je neschopnost rozpoznávat jednotlivé předměty, tváře nebo zvuky. Existují tři hlavní druhy agnózie, a to zraková, sluchová a taktilní, které vznikají při poškození různých oblastí mozku.

Mezi příčiny agnózie patří cévní mozkové příhody (krvácení do mozku nebo ischemické postižení mozku), traumatické poranění mozku, nádorová onemocnění nebo otrava oxidem uhelnatým.

Léčba agnózie spočívá v léčbě základního onemocnění, které poruchu vyvolalo.

Někdy se podaří agnózii úplně odstranit, zatímco jindy pacientovi zůstávají trvalé následky.