Křečové žíly (varixy): vše co potřebujete vědět?

Křečové žíly (varixy, žilní městky) jsou zvětšené, zprohýbané a vakovitě vychlípené povrchové žíly obvykle červenomodré až temně modré barvy, které se nejčastěji vyskytují na dolních končetinách a vznikají z důvodu poruch žilních chlopní, což způsobí nesprávný směr toku krve nebo její hromadění v postižených místech.

Podle některých studií postihují křečové žíly více než 23% všech dospělých osob (1).

Podle některých údajů postihují křečové žíly až 50% veškeré populace (2).

Rychlá fakta o křečových žilách

Těhotenství je z hlediska křečových žil rizikovým obdobím a těhotné ženy mají větší pravděpodobnost výskytu křečových žil než běžná populace.

Vyšší riziko křečových žil mají také osoby s nadváhou nebo obézní jedinci.

Mezi nejčastější příznaky křečových žil patří pocity těžkých nohou, otoky kotníků nebo metličkovité varixy.

Co jsou křečové žíly?

Křečové žíly jsou zvětšené, zprohýbané a vakovitě rozšířené žíly, které nejčastěji postihují povrchový žilní systém dolních končetin.

Příčinou jejich vzniku je poškození žilních chlopní, což vede k hromadění (městnání) krve nebo k narušení směru jejího toku.

Křečové žíly často nevyžadují žádnou léčbu a jsou jen estetickým problémem, nicméně pokud otoky, bolest nebo tlak v nohou pacientovi znepříjemňují život a/nebo dojde k ruptuře varixů nebo vzniku bércových vředů je léčba nutná.

Příčiny

V povrchových žilách dolních končetin jsou jednosměrné chlopně, které zajišťují posun krve směrem k srdci. Pokud se žíla vakovitě rozšíří, chlopně se deformují a přestanou plnit svou funkci. Tím se změní směr proudění a po čase začne krev v rozšířeném místě žíly městnat, což se projeví otoky dolních končetin a bolestí.

Křečové žíly se nejčastěji tvoří na žilách, které se nachází v největší vzdálenosti od srdce (jako jsou například povrchové žíly dolních končetin).

Na vzniku žilních varixů se podílí všechna onemocnění a stavy, které zvyšují nitrobřišní tlak, včetně těhotenství, zácpy a, ve vzácných případech, i nádorových onemocnění.

Jak křečové žíly vznikají se můžete podívat na tomto obrázku:

Jak vznikají křečové žíly?

Příznaky

Někdy se křečové žíly navenek neprojevují žádnými příznaky a jsou jen estetickým problémem (metličkové varixy mohou vypadat jako modré až modrofialové čárky či nitky prosvítající kůží bérce, větší křečové žíly jsou pak vakovitě rozšířené, s vřetenovitým průběhem a na kůži vytváří malé bulky).

Nejčastější příznaky spojené s křečovými žilami jsou:

• pocit těžkých nohou, zejména v noci nebo po cvičení či fyzické námaze
• bolest nohou
• otoky kotníků
• delší krvácení než je obvyklé v případě poranění dolní končetiny
• lipodermatoskleróza jako jedna ze známek žilní nedostatečnosti. Jedná se o ztvrdnutí tuku v podkoží se stažením okolní kůže.
• teleangiektázie na postižené noze (pavoučkovité névy)
• změna zbarvení kůže v okolí varikózních žil (obvykle se barva kůže mění na hnědavou až modrou)
• žilní ekzém (svědění, vysušení a zčervenání pokožky v postižené části nohy)
• křeče do nohou, když se náhle postavíte
• u některých pacientů s křečovými žilami se rozvine syndrom neklidných nohou
• bílá atrofie (atrophia blanche) perleťově zbarvená lesklá ložiska na kůži, s prosvítajícími cévami, která se mohou rozpadnout a v postiženém místě pak vzniká bércový vřed

Komplikace

Všechna onemocnění oběhové soustavy, spojená s narušením toku krve, tedy i křečové žíly, jsou spojena s rizikovými faktory.

Mezi možné komplikace křečových žil, mimo jiné, patří:

• krvácení
• tromboflebitida: zánět žil způsobený krevní sraženinou v povrchových žilách
• chronická žilní nedostatečnost (chronická venózní insuficience): z důvodu špatného průtoku krve dochází k narušení zásobování kůže a okolních tkání kyslíkem a i když chronická žilní nedostatečnost není způsobena křečovými žilami, tato onemocnění spolu velmi silně souvisí.

U lidí s chronickou žilní nedostatečností může vzniknout varikózní ekzém (kožní zánět – dermatitida, vznikající z důvodu zástavy proudění (stázy) krve), lipodermatoskleróza (tvrdá a napnutá kůže, která vypadá jako pergamen) a žilní bércové vředy.

Žilní bércové vředy se typicky vyskytují v okolí kotníků a často je jejich prvním příznakem změna zbarvení kůže.

V případě podezření na rozvoj jakékoli komplikace křečových žil, včetně chronické žilní nedostatečnosti (insuficience), je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Rizikové faktory

Lékaři přesně neví, proč dochází k oslabení žilní stěny a poškození chlopní. V řadě případů se příčinu vzniku křečových žil vůbec nepodaří zjistit.

Nicméně existují určité rizikové faktory pro vznik křečových žil, mezi které, mimo jiné, patří:

• Pohlaví: křečové žíly se častěji vyskytují u žen než u mužů. Za vyšším rizikem křečových žil u žen jsou pravděpodobně pohlavní hormony a rizikovým faktorem je i užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální léčba. Rizikovým faktorem pro vznik křečových žil u žen je i menopauza (přechod).
• Dědičnost: dědičnost je významným rizikovým faktorem pro vznik křečových žil. Pokud vaši rodiče nebo sourozenci mají křečové žíly, je vysoká pravděpodobnost, že tento problém postihne i vás.
• Obezita: nadváha a obezita zvyšují riziko vzniku křečových žil.
• Věk: s rostoucím věkem se zvyšuje pravděpodobnost vzniku křečových žil, protože s věkem slábne stěna žil a zhoršuje se i kvalita chlopní. Rizikový je zejména věk nad 50 let.
• Některá zaměstnání: riziko křečových žil se zvyšuje v případě dlouhodobého stání. Pokud máte zaměstnání, kde musíte většinu pracovní doby stát, máte i vyšší riziko zhoršení žilního návratu a křečových žil.
• Těhotenství: vyšší riziko křečových žil mají těhotné ženy, protože v těhotenství dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku a navíc těhotenství klade vyšší nároky na žilní systém. Další informace o těhotenství a křečových žilách najdete v následující kapitole.

Těhotenství a křečové žíly

Pravděpodobnost vzniku křečových žil je v těhotenství podstatně vyšší než za normálních okolností.

Důvodem je skutečnost, že těhotné ženy mají v těle mnohem více krve, což zvyšuje nároky na oběhový systém.

Navíc v důsledku hormonálních změn v těhotenství, je žilní stěna náchylnější k poškození (snáze se roztahuje).

Oba výše uvedené faktory zvyšují riziko křečových žil.

V neposlední řadě dochází při růstu plodu v děloze k útlaku žil v pánvi budoucí maminky, což rovněž může způsobit vznik křečových žil i jinde na těle, zejména na dolních končetinách.

Ve většině případů křečové žíly po narození dítěte do několika měsíců zmizí, ale nemusí to tak být vždy a někdy potíže přetrvávají.

V takovém případě je vhodné navštívit cévního lékaře a domluvit se na dalším postupu.

Diagnostika

Součástí diagnostiky křečových žil je fyzikální vyšetření (větší křečové žíly, otoky nohou nebo bércové vředy lze vidět pouhým okem).

V případě zjištění přítomnosti křečových žil lékaři pacienty často objednávají na Dopplerovské ultrazvukové vyšetření žil dolních končetin.

Smyslem tohoto ultrazvukového vyšetření je:

• vyloučit hlubokou žilní trombózu a přítomnost sraženin či jiných překážek v žilním řečišti
• ověřit směr toku krve v žilách

Léčba

Pokud pacient nemá žádné potíže a nevadí mu esteticky nehezký vzhled křečových žil, není nutná žádná léčba. Nicméně u symptomatických varixů je vhodné léčbu zahájit, protože hrozí riziko komplikací, jako jsou otoky dolních končetin, bércové vředy nebo trvalá změna zbarvení kůže.

Někteří pacienti chtějí podstoupit léčbu z estetických důvodů, protože se chtějí zbavit „ošklivě“ vypadajících varikózních žil.

Mezi možnosti léčby křečových žil, patří:

Otevřená operace

Velké křečové žíly se odstraňují operací, která se provádí buď pod celkovou anestézií (uspání pacienta) nebo v takzvané centrální blokádě, kdy se anestetikum vpravuje do páteřního kanálu (do epidurálního nebo subarachonidálního prostoru), což znecitliví pouze určitou oblast těla (například dolní končetiny), ale pacient není uspán celý. Výhodou centrální blokády je rychlejší rekonvalescence a méně častý výskyt nežádoucích účinků, jako je zvracení, apod.

Ve většině případů je možné po operaci křečových žil odejít domů již následující den po operaci.

Na uzavření menších nebo metličkových varixů se častou používá laser, který varikózní žíly teplem spálí.

Podvaz a odstranění vena saphena magna (ligace a strippping)

Při tomto operačním výkonu se provedou dva řezy, jeden v třísle, kde se vena saphena magna vlévá do stehenní žíly a jeden buď v úrovni kolene nebo kotníku (podle toho, zda chceme odstranit celou žílu nebo jen její část). Následně se v třísle vena saphena magna podváže a uzavře a s pomocí tenkého drátku, který se prostrčí žilou od shora dolů se zbytek žíly vytáhne a odstraní.

Tento výkon se obvykle provádí současně s odstraněním křečových žil na bérci či jinde na dolní končetině.

Místo operace může být bolestivé nebo se na nohou mohou objevit modřiny, případně dojít k menšímu krvácení. Nejzávažnější komplikací, která je naštěstí velice vzácná, je hluboká žilní trombóza.

Ve většině případů je po operaci křečových žil s podvazem a odstraněním vena saphena magna doba léčby od 1 do 3 týdnů. Poté je možné, pokud to povaha zaměstnání pacienta umožňuje, vrátit se do práce.

Během rekonvalescence se pacientům doporučuje nošení kompresních punčoch na operované končetině.

Sklerotizace varixů (skleroterapie)

Jedná se o metodu, při které lékař do varikózně změněné žíly vstříkne chemickou látku, která způsobí uzavření žíly s tvorbou jizvy. Po několika týdnech varix zmizí. Někdy je nutné sklerotizaci opakovat, dokud se varix úplně neztratí.

Tato metoda je vhodná spíše pro menší až středně velké křečové žíly.

Radiofrekvenční ablace

Při radiofrekcenční ablaci se provede malý řez v oblasti nad kolenem nebo pod ním, obvykle pod ultrazvukovou kontrolou a následně se do postižené povrchové žíly zavede tenká dutá trubička (katetr).

Přes katetr lékař do žíly zasune malou sondu, která je zdrojem radiofrekvenčního záření s jehož pomocí se žíla zahřeje, což vede ke kolapsu jejích stěn a uzavření.

Radiofrekvenční ablace se nejčastěji používá u větších varikózně změněných žil a obvykle je tento výkon prováděn v místní anestézii (lokální umrtvení).

EVLA (endovenozní laserová ablace)

Endovenózní laserová ablace se do jisté míry podobá radiofrekvenční ablaci, jen s tím rozdílem, že se namísto radiofrekvenčního záření používá laserové záření.

Lékař pod ultrazvukovou kontrolou zavede do žíly pacienta katetr, přes nějž pak prostrčí malý zdroj laserového záření. Laserovým impulzem se následně spálí postižené varikózní žíly, čímž dojde k jejich uzavření.

Tento výkon se provádí v místním znecitlivění (lokální anestézie) a může při něm dojít k poranění nervů, které je většinou dočasné.

Endoskopická flebotomie

Při tomto výkonu se do postižené žíly zavede endoskop se speciálním světlem, aby lékař viděl, které žíly odstraňuje a následně se odstraní varikózně změněné žíly a jejich zbytky se přes malý řez odsají.

Při tomto výkonu se užívá buď lokální nebo celková anestézie.

Po operaci se mohou objevit menší modřiny (hematomy) nebo krvácení.

Prevence

V rámci prevence křečových žil a také na zmírnění bolestivosti se doporučují:

Kompresní punčochy

Kompresní punčochy jsou speciální stahovací punčochy, které stlačují nohy pacienta a zlepšují krevní oběh.

Nejtěsněji obepínají nohu v oblasti kotníku a směrem nahoru se komprese snižuje. Díky tomu kompresní punčochy pomáhají vytlačovat krev z povrchových žil proti gravitaci, směrem k srdci a zlepšují tak žilní návrat.

Kompresní punčochy mohou zmírnit pocity těžkých nohou, bolesti a otoky, nicméně výsledky studií nejsou jednoznačné a nelze tak jednoznačně říci, zda kompresní punčochy dokážou zabránit vzniku křečových žil či zastavit nebo alespoň zpomalit jejich zhoršování.

Nicméně řada lékařů nošení kompresních punčoch lidem s křečovými žilami doporučuje a jejich používání pacientovi rozhodně neuškodí.

U některých lidí mohou kompresní punčochy způsobit vysychání a olupování kůže, o čemž je nutné okamžitě informovat svého lékaře.

Změny životního stylu

V prevenci zhoršování křečových žil může pomoci také:

• dostatek pohybové aktivity, klidně postačí rychlejší chůze, 30 minut denně
• udržování tělesné hmotnosti ve zdravém rozmezí
• vyhněte se dlouhému stání nebo sezení. Pokud máte sedavé zaměstnání snažte se každých 30 minut vstát a alespoň několik minut chodit
• při odpočinku a na spaní si nohy podložte tak, aby byly výše než hlava, což pomáhá zlepšit žilní návrat

V lékárně si můžete také koupit řadu přírodních krémů, emulzí a mastí, které krátkodobě přinesou úlevu od příznaků, jako jsou těžké nohy, ale křečové žíly tyto přípravky bohužel nevyléčí.

Co si z článku odnést?

Křečové žíly neboli varixy či žilní městky je onemocnění, které vzniká v důsledku porušení funkce žilních chlopní. Nejčastěji postihují povrchový žilní systém dolních končetin, ale mohou se vyskytnout i jinde.

Varikózní žíla je rozšířená, může mít vřetenovitý až vinutý průběh a způsobuje nevzhledná vyklenutí (bulky) na kůži bérce.  

Příčiny vzniku křečových žil nejsou přesně známé, ale rizikovými faktory jsou například těhotenství, dlouhodobé stání v práci, výskyt varixů v rodině, ženské pohlaví nebo vyšší věk.

Léčba křečových žil spočívá nejčastěji v různých způsobech jejich odstranění, od otevřené operace, přes sklerotizaci až po laserové odstranění či radiofrekvenční ablaci.

Léčba křečových žil spadá do kompetence cévních lékařů.