Jazyk: anatomie, histologie a funkce

Jazyk: anatomie, histologie a funkce
17. října 2019 22:10

Jazyk je svalový orgán, který se nachází v ústech. Je krytý růžovým slizničním povlakem a má hrubou strukturu, díky malým výstupkům zvaným papily. Na povrchu papil se nachází tisíce chuťových pohárků, což jsou shluky nervových buněk, které do mozku převádí informace o různých chutích.

Obsah článku

  1. Anatomický popis jazyka (pro mediky a lékaře)
  2. Histologická stavba jazyka
    1. Pars oralis
    2. Pars pharyngea
  3. Svaly jazyka
    1. Přehled extraglosálních svalů
    2. Přehled intraglosálních svalů
  4. Cévní a mízní zásobení jazyka
  5. Inervace jazyka
  6. Onemocnění jazyka
  7. Vyšetření jazyka
  8. Léčba onemocnění jazyka
  9. Co si z článku odnést?

V přední části je jazyk do dutiny ústí připojen slizničním záhybem zvaným frenulum linguae. V zadní části dutiny ústní je jazyk připojen ke kosti zvané jazylka (os hyoideum).

Jazyk je životně důležitý pro žvýkání a polykání potravy a také pro řeč. 

Existují 4 hlavní druhy chuti, a to sladká, kyselá, hořká a slaná. Pátá chuť, zvaná "umami" vnímá kyselinu glutamovou a glutamáty (soli kyseliny glutamové) obsažené v potravě. Jazyk obsahuje řadu nervových zakončení, která vnímají jednotlivé chuťové kvality a příslušné signály přenáší do mozku.

Všechny části jazyka jsou schopny detekovat všechny čtyři základní chutě a takzvaná "chuťová mapa" jazyka, podle které jsou jednotlivé chutě vnímány jen přesně vyhrazenými částmi jazyka, podle dnešního stavu poznání již neexistuje.

Anatomický popis jazyka (pro mediky a lékaře)

Jazyk se skládá ze 3 základních částí: kořene (radix linguae), který se nachází nejblíže prostřední části hltanu, těla (corpus linguae) a hrotu (apex linguae). Jazyk má část směřující do spodiny dutiny ústní (facies inferior linguae) a část směřující kraniálně (nahoru) k patru.

Tato část se nazývá hřbet jazyka (dorsum linguae). Na hřbetu jazyka je patrných několik útvarů. Především se zde nachází sulcus terminalis (koncový žlábek), který odděluje kořen jazyka od těla a má tvar širokého písmene V.

Uprostřed sulcus terminalis se nachází slepý otvor (foramen caecum linguae), který je pozůstatkem z embryonálního vývoje, kdy odsud sestupuje jako ductus thyroglossus základ štítné žlázy.

Jazyk spojuje se spodní částí dutiny ústní úzký proužek, který se jmenuje frenulum linguae. Pod jazykem se nachází podjazyková slinná žláza (glandula sublingualis), která podmiňuje párovou řasu plica sublingualis, jdoucí od frenulum linguae dozadu a laterálně. Na předním konci řasy je u frenula vyústění glandula submandibularis a hlavní vyústění glandula sublingualis (ductus sublingualis major) v podobě hrbolku (curuncula sublingualis).

Jazyk přechází dozadu do prostřední části hltanu a tvoří 3 řasy (nepárovou plica glossoepiclottica mediana a párové plicae glossoepicloticcae laterales).

Histologická stavba jazyka

Sliznice jazyka je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem a je přirostlá k vazivové ploténce (aponeurosis linguae), která zajišťuje její oddělení od svalů jazyka.

Sliznice se dělí na pars oralis (před sulcus terminalis) a pars pharyngea (za sulcus terminalis).

Pars oralis

Sliznice zde vybíhá v četné papily, kterých je několik typů:

Nitkovité papily (papillae filiformes) - jsou nejpočetnější

Houbovité papily (papillae fungiformes) - se nachází mezi nitkovitými papilami při hrotu a okrajích jazyka

Listové papily(papillae foliatae) - po stranách sulcus terminalis; obsahují chuťové pohárky

Hrazené papily (papillae valatae) - jsou největší a je jich 7 - 12 před sulcus terminalis a na okrajích jazyka; obsahují též chuťové pohárky - jsou nejvýznamnějším centrem chuti.

Pars pharyngea

Je bez papil a je prostoupena (spolu s podslizničním vazivem) lymfatickou tkání, která tvoří jazykovou mandli (tonsilla lingualis), která je součástí Waldeyerova mízního okruhu.

Slinné žlázy jazyka tvoří serozní žlázky Ebnerovi (nachází se v okolí hrazených papil a omývají chuťové pohárky, čímž umožňují jejich správné fungování), mucinózní žlázky Weberovi (nachází se za sulcus terminalis na kořenu jazyka) a smíšená žláza (glandula lingualis anterior), která se nachází na spodině hrotu jazyka a má samostatné vývody v okolí plica fimbriata.

Svaly jazyka

Svaly jazyka lze rozdělit na svaly extraglosální (jsou párové, pohybují celým jazykem a začínají na kostěných strukturách lebky a upínají se do aponeurosis linguae) a na svaly intraglosální (odstupují od aponeurosis linguage a od septum linguae, což je středová vazivová ploténka dělící vertikálně jazyk na pravou a levou polovinu). Všechny tyto svaly jsou inervovány z nervus hypoglossus (n. XII).

Přehled extraglosálních svalů

Musculus genioglossus

začátek: spina mentalis mandibulae

úpon: aponeurosis linguae

funkce: brání zapadnutí jazyka a táhne ho dopředu a dolů

inervace: n. XII.

Musculus styloglossus

začátek: processus styloideus spina mentalis mandibulae

úpon: okraje jazyka

funkce: táhne jazyk dozadu a nahoru

inervace: n. XII.

Musculus hyoglossus

začátek: tělo jazylky a cornu majus jazylky

úpon: aponeurosis linguage

funkce: táhne jazyk dozadu a dolů, naklání ho na svou stranu (při jednostranné kontrakci)

inervace: n. XII.

Musculus palatoglossus

začátek: aponeurosis palatina

úpon: kraje kořene jazyka

funkce: zužuje chřtán (isthmus faucium)

inervace: n. IX (nervus glossopharyngeus)

Přehled intraglosálních svalů

Jsou na sebe kolmé a tvoří 3D systém: m. verticalis, m.longitudinalis superior, m.longitudinalis inferior, m. transversus linguae. Mění tvar jazyka při mluvení a žvýkání.

Cévní a mízní zásobení jazyka

Hlavní tepnou zásobující jazyk je arteria lingualis. Krev z jazyka odtéká do v. lingualis. Míza odtéká do nodi lymphoidei submentales (z hrotu jazyka), nodi lymphoidei sumbandibulares (z okrajů) a nodi lymphoidei cervicales profundi (z většiny jazyka).

Inervace jazyka

Motorickou inervaci jazyka zajišťuje nervus hypoglossus (n.XII) a nervus vagus (n.X) (musculus palatoglossus). Senzitivní inervace (hmat) je rozdělena do 2 oblastí. Přední 2 třetiny inervuje nervus lingualis (větev z nervus mandibularis (V3) a nervus trigeminus - V.), kořen jazyka je inervován z n. glossopharyngeus (n. IX) a n. vagus (n. X). Senzorická inervace (chuť) jazyka je opět rozdělena na přední dvě třetiny, které inervuje chorda tympani (nervus facialis - VII.) a zadní část je opět inervována z nervus  n.glossopharyngeus a nervus vagus. Přehled inervace jazyka si můžete prohlédnout také na obrázku níže.

Přehled inervace jazyka

Obrázek 1: Přehled inervace jazyka

Onemocnění jazyka

Mezi nejčastější choroby postihující jazyk, mimo jiné, patří:

  • Kandidóza (kvasinková infekce): při tomto onemocnění se na povrchu jazyka a dutiny ústní začnou množit kvasinky (Candida albicans). Kandidóza může postihnout prakticky kohokoli, ale nejčastěji se vyskytuje u osob, které dlouhodobě užívají kortikosteroidy, lidí se sníženou imunitou nebo osob užívajících léky na potlačení imunity (imunosupresiva) a také u starších osob.
  • Rakovina jazyka: tímto onemocněním nejčastěji trpí kuřáci a alkoholici. Zpočátku na jazyku vznikne malý vřídek nebo pupínek, který se rychle zvětšuje a roste.
  • Makroglosie (chorobně zvětšený jazyk): jedná se o onemocněním, které vzniká z různých příčin. Obecně je lze rozdělit na dědičné (vrozené), zánětlivé, traumatické (vzniklé následkem poranění), nádorové nebo metabolické. Mezi nejčastější příčiny chorobně zvětšeného jazyka patří onemocnění štítné žlázy, lymfangiomy (nezhoubné nádory z mízních cév) a vrozené abnormality.
  • Mapovitý (geografický) jazyk: jedná se o neškodné onemocnění kdy se na povrchu jazyka objevují barevné skvrny a zářezy, které často mění svou polohu a vzhled.
  • Pocit pálení jazyka (syndrom pálivých úst): jedná se o poměrně častý problém, který se projevuje pálením nebo brněním jazyka a také pocity zvláštních pachutí v ústech. Syndrom pálivých úst je poměrně neškodné onemocnění, které bývá způsobeno mírnou poruchou nervů jazyka.
  • Atrofická glositida (plešatý jazyk): při tomto onemocnění dochází k tomu, že se hrbolatá struktura jazyka změní ve hladkou. Nejčastější příčinou je nedostatek vitamínu B nebo anémie.
  • Afty na jazyku (aftózní zánět jazyka): Afty jsou malé, bolestivé vředy, které se u některých osob pravidelně objevují na jazyku nebo v dutině ústních. Příčina vzniku aftů, které patří mezi častá onemocnění, není známá, ale ví se, že nesouvisí s nachlazením ani jinými respiračními chorobami a nejsou nakažlivé.
  • Orální leukoplakie: jedná se o bílý povlak jazyka, který nelze sloupnout. Leukoplakie je považována za prekancerózu (tedy za onemocnění, ze kterého se může vyvinout rakovina jazyka a dutiny ústní).
  • Chlupatý jazyk (lingua villosa): Někdy mohou papily přerůstat přes okraj jazyka, což mu dodá bílou nebo černou barvu. Tento problém odstraníte vyčištěním povrchu jazyka kartáčkem na zuby.
  • Herpetická stomatitida: Herpes viry často způsobují opery na rtu, ale mohou způsobit i vředy na jazyku.
  • Lichen planus (někdy také Lichen ruber planus): jedná se o onemocnění, které postihuje povrch jazyka a dutiny ústní. Příčina je neznámá, ale někteří lékaři se domnívají, že se jedná o autoimunitní onemocnění, při kterém buňky našeho vlastního imunitního systému napadnou pokožku a sliznici jazyka a dutiny ústní.

Vyšetření jazyka

Mezi vyšetření užívaná v diagnostice onemocnění jazyka, mimo jiné, patří:

  • Biopsie jazyka: při biopsii se z jazyka odebere malý vzorek podezřele vypadající tkáně a nechá se vyšetřit pod mikroskopem, kde se lékaři snaží zjistit přítomnost nádorových buněk či jiného onemocnění.
  • Vyšetření chuti (gustometrie): k vyšetření rozpoznávání chutí se užívají různé druhy chuťově odlišných látek, s jejichž pomocí se ověřuje chuť a čich.

Léčba onemocnění jazyka

Mezi způsoby léčby onemocnění jazyka, mimo jiné, patří:

  • Gel s obsahem steroidů: gely s obsahem kortikosteroidů nebo pomáhají urychlit hojení aftů na jazyku. Vhodný přípravek vám předepíše nebo doporučí zubní nebo kožní lékař.
  • Dusičnan stříbrný: roztok dusičnanu stříbrného aplikovaný přímo na afty pomáhá urychlit hojení a zmírnit bolest.
  • Gel s lidokainem či jiným znecitlivujícím prostředkem: lidokain přináší okamžitou, leč krátkodobou úlevu od bolesti.
  • Léky proti plísním (antimykotika): antimykotika se používají k léčbě kvasinkových infekcí jazyka a dutiny ústní. Dobře účinkují jak systémové podávané léky (tablety) tak různé roztoky ke kloktání či výplachu s obsahem antimykotik. Vhodný přípravek vám doporučí lékař.
  • Vyčištění povrchu jazyka kartáčkem na zuby: jazyk byste si měli čistit při každém čištění zubů a navíc může vykartáčování jeho povrchu pomoci odstranit přerostlé papily, které vytváří obraz černě nebo bíle chlupatého jazyka.
  • Vitamín B: užívání vitamínu B nebo injekce vitamínu B12 v případě kritického nedostatku, pomáhají v léčbě atrofické glositidy (druhu zánětu jazyka způsobeného nedostatkem vitamínů skupiny B).
  • Operace jazyka: v případě rakoviny jazyka nebo pro odstranění leukoplakie je někdy nutné provést operaci jazyka.

Co si z článku odnést?

Jazyk je svalový orgán, který se podílí na polykání, řeči a žvýkání přijaté potravy. 

Na jeho povrchu jsou papily s chuťovými pohárky, díky kterým člověk dokáže vnímat 4 (respektive 5) hlavních chutí, a to hořkou, kyselou, sladkou, slanou a umami, což je specifická chuť glutamátů a kyseliny glutamové, nacházející se v řadě potravin.

Mezi častá onemocnění jazyka patří afty, kvasinkové infekce, mapovitý jazyk nebo pocity pálení jazyka.

Rakovina jazyka nejčastěji postihuje kuřáky a alkoholiky.

Některá onemocnění jazyka jsou způsobena nedostatkem některých vitamínů, zejména vitamínu B12.

Pomohl Vám tento web? Chtěli byste nás finančně podpořit, abychom pro Vás mohli psát více kvalitních článků? Klikněte sem!.
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Částečně zpracováno s využitím Webmd

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 17. října 2019 22:10
Datum příští revize: 17. října 2021 22:10
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace