Jaké jsou účinky kávy a kofeinu na mozek?

Káva je velice oblíbený nápoj. V minulosti byla často démonizovaná, ale ve skutečnosti je v rozumném množství velmi zdravá. Obsahuje totiž řadu zdraví prospěšných látek a antioxidantů.

Pro řadu lidí je dokonce hlavním zdrojem antioxidantů (1, 2).

Má řadu blahodárných účinků na naše zdraví. Například snižuje riziko diabetu druhého typu či onemocnění jater (3, 4).

Ale jak káva působí na váš mozek? Pokud vás to zajímá, přečtěte si tento článek.

Jaké účinné látky obsahuje káva?

Káva je velmi zdravý nápoj. Obsahuje stovky biologicky aktivních složek, které stojí za jejími léčivými účinky. 

Většina účinných látek, které káva obsahuje, jsou takzvané antioxidanty, což jsou molekuly, které pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály. 

Tady je seznam nejdůležitějších účinných látek obsažených v kávě (5):

• Kofein: jako hlavní účinná látka v kávě stimuluje centrální nervový systém. Jedná se o nejčastěji konzumovanou psychoaktivní látku na světě (6).
• Kyselina chlorogenová (CGA): jedná se o látky ze skupiny polyfenolů, které mají kladné účinky na řadu biologických pochodů v organizmu. Podílí se například na metabolizmu cukrů a pomáhají také regulovat krevní tlak, což jsou hlavní rizikové faktory pro věkem podmíněné zhoršování kognitivních funkcí a paměti (7, 8).
• Kafestol a kahweol: tyto látky se ve velkém množství nachází zejména v nefiltrované kávě. Studie naznačují, že blahodárně působí na játra a chrání před rakovinou, ale jejich nadměrná konzumace může zvyšovat hladinu "zlého" LDL cholesterolu (9, 10, 11).
• Trigonellin: jedná se o látku ze skupiny alkaloidů, která je za vysokých teplot nestabilní a během pražení z ní vzniká kyselina nikotinová, známá též jako niacin (vitamín B3). Trigonellin také potlačuje růst baktérií v dutině ústní, čímž pomáhá chránit před zubním kazem (12).

Nicméně množství účinných látek v šálku kávy se může podstatně lišit.

Obsah účinných látek totiž závisí na řadě faktorů, jako jsou druh kávových zrn, způsobu pražení a také na množství vypité kávy (13, 14).

Jak káva působí na mozek?

Kofein ovlivňuje činnost nervové soustavy několika různými způsoby.

Účinky kofeinu na mozek jsou založeny na ovlivnění takzvaných adenosinových receptorů (15).

Adenosin je neurotransmiter v mozku, který nám pomáhá usnout a spát. Neurony v lidském mozku mají speciální receptory, na které se adenosin váže. Když se adenosin naváže na příslušný receptor, potlačí vedení vzruchů v dotyčném neuronu, což zpomaluje činnost mozku a připravuje ho ke spánku.

Adenosin se během dne v mozku hromadí a vyvolává pocit únavy a ospalosti (16, 17).

Kofein má podobnou molekulární strukturu jako adenosin a pokud se v mozku nachází obě tyto molekuly, naváže se na adenosinové receptory kofein namísto adenosinu.

Protože kofein nemá tlumivé účinky na nervovou soustavu jako adenosin, má pití kávy povzbuzující účinky, protoe brání adenosinu, aby se navázal na své receptory.

Kofein tak stimuluje centrální nervový systém a snižuje pocit únavy.

Stimulační (povzbuzující) účinky kávy na mozkové funkce

Studie naznačují, že kofein krátkodobě stimuluje fungování mozku (18).

Za povzbuzujícími účinky kávy stojí právě skutečnost, že kofein blokuje adenosin a brání jeho vazbě na receptory v mozku.

Káva ale stimuluje centrální nervový systém také díky tomu, že kofein zvyšuje uvolňování dalších neurotransmiterů, jako jsou noradrenalin, dopamin nebo serotonin (19).

Kofein pomáhá zlepšovat řadu funkcí mozku, jako jsou (18, 20, 21):

• Nálada.
• Reakční doba.
• Bdělost.
• Pozornost.
• Učení.
• Duševní funkce jako celek.

Je ale potřeba si uvědomit, že časem si na kofein zvyknete a tělo na něj bude reagovat podstatně méně. To znamená, že k dosažení stejných účinků byste museli pít stále více a více kávy, což také není moc dobré (22). 

Káva a paměť

Káva a kofein mohou také údajně zlepšovat paměť, ale výsledky studií nejsou jednoznačné.

Některé studie zjistily, že kofein může zlepšovat krátkodobou paměť (23).

Další studie ale nezjistily žádný vliv kofeinu na paměť a některé dokonce tvrdí, že kofein může paměť zhoršovat (24, 25, 26).

Odborníci se stále přou o účincích kofeinu na dlouhodobou paměť (27).

Jedna malá studie naznačuje, že kofein může zlepšovat dlouhodobou paměť, pokud ho konzumujeme bezprostředně po učení (28).

Účastníci studie se nejprve naučili rozpoznávat sadu obrázků a bezprostředně poté jim byla podána tableta s kofeinem. V porovnání s kontrolní skupinou, která kofein nedostala, dosáhli lidé, kteří tabletu užili lepších výsledků v rozpoznávání naučené sady obrázků po 24 hodinách.

Kofein také zvýšil odolnost naučené látky proti zapomínání, v porovnání s kontrolní skupinou, která namísto kofeinové tablety dostala placebo.

Káva a únava

Hlavním důvodem proč většina lidí pije kávu je zmírnění únavy a zvýšení pozornosti a bdělosti a není tedy žádným překvapením, že studie naznačují, že kofein únavu skutečně potlačuje (18).

Povzbuzující účinky ale netrvají věčně a po čase odezní a budete si muset dát další šálek. 

Dávejte si ale pozor, abyste nepili kávu pozdě odpoledne a večer, protože kofein může narušit kvalitu vašeho spánku (29).

Pokud pití kávy narušuje váš spánkový cyklus, budete se stále cítit unaveni a namísto toho, aby vám káva pomohla zbavit se únavy, váš stav ještě zhorší.

Káva může snížit riziko Alzheimerovy choroby a demence

Alzheimerova choroba je celosvětově nejčastější příčinou demence. Obvykle začíná velmi pomalu, ale postupně se zhoršuje a neumíme jí léčit.

Mezi hlavní příznaky Alzheimerovy choroby patří ztráta paměti, narušení kognitivních funkcí, myšlení a chování.

Je zajímavé, že způsob stravování do určité míry ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby a dalších druhů demence.

Observační (pozorovací) studie naznačují, že přiměřená konzumace kávy snižuje riziko Alzheimerovy choroby až o 65% (30, 31, 32, 33, 34).

Nicméně tyto studie nejsou moc kvalitní a musíme účinky kávy a kofeinu na Alzheimerovu chorobu ověřit v randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích.

Káva a Parkinsonova choroba

Parkinsonova choroba je chronické onemocnění centrálního nervového systému (35).

Je charakterizováno zánikem nervových buněk v mozku, které produkují dopamin a jsou důležité pro správné fungování svalů (36).

Parkinsonova choroba ovlivňuje hlavně pohyb a často je spojena se třesem (odborně tremor). Stejně jako Alzheimerovu chorobu ani Parkinsonovu chorobu neumíme vyléčit a dokážeme jen zpomalit její průběh. Proto je prevence tohoto onemocnění velmi důležitá.

Studie naznačují, že pití kávy pomáhá předcházet vzniku Parkinsonovy choroby (37, 38, 39).

Rozsáhlá analýza provedených studií zjistila, že lidé, kteří pijí tři šálky kávy denně je riziko, že onemocní Parkinsonovou chorobou o 29% nižší než u těch, kdo kávu nepijí. Pití pěti šálků kávy denně ale nepřináší žádné další výhody, takže nemá smysl zbytečně denní množství vypité kávy zvyšovat (40).

Za protektivními (ochrannými) účinky kávy u Parkinsonovy choroby stojí pravděpodobně kofein (41, 42).

Měli byste kávu pít?

Pokud kávu pijete umírněně a v přiměřeném množství, je skvělým nápojem pro váš mozek.

Krátkodobě zlepšuje náladu, pozornost, učení a zkracuje reakční dobu. Její dlouhodobá konzumace chrání před závažnými onemocněními mozku, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

I když většina studií, které zkoumaly účinky kofeinu a kávy na mozek, jsou studie pozorovací (což znamená, že jednoznačně neprokazují příčinu ani účinky), výsledky dosavadních výzkumů přesto naznačují, že káva má na mozek opravdu blahodárné účinky.

Nicméně je důležité to nepřehánět. Nadměrné pití kávy vyvolává úzkost, palpitace (bušení srdce) a problémy se spánkem (29).

Někteří lidé jsou na účinky kofeinu citlivější, zatímco na jiné káva nepůsobí, ani když pijí několik šálků denně. V každém případě je ale potřeba denní dávku kofeinu a kávy omezit, což platí zejména pro děti, dospívající a těhotné ženy (43, 44).

Pokud kávu dobře snášíte, můžete jí bez obav pít a využívat jejího kladného působení na mozek.