Co je mezenterická lymfadenitida, jak se projevuje a léčí?

Mezenterická lymfadenitida (též mezenteriální či mesenterická lymfadenitida, mesadenitida nebo lymfadenitis mesenterialis) je poměrně neznámé onemocnění, při kterém dochází ke zvětšení a otoku uzlin v mezenteriu, což jsou závěsy žaludku a střev, které upevňují tyto orgány ke stěně břišní. I když jste o této nemoci možná nikdy neslyšeli, je mezenterická lymfadenitida častější než si myslíte. V tomto článku se podrobněji podíváme na příčiny, příznaky, diagnostiku a komplikace mezenterické lymfadenitidy a dozvíte se také o možných způsobech léčby.

Co je mezenterium?

Mesenterium (česky také mezenterium) je výchlipka břišní stěny, která tvoří uvnitř břicha listy, na kterých jsou zavěšena střeva. Kromě toho, že slouží jako závěs (opora), pro střevní kličky, obsahuje mezenterium i mízní uzliny, které pomáhají v obraně před záněty v břišní krajině. 

Nejlépe to pochopíte, pokud se podíváte na obrázek níže.

Mezenterium (závěsy střev) a lymfatické uzliny

Co je mezenterická lymfadenitida?

Lymfadenitida je odborný lékařský termín znamenající zvětšené uzliny. Pokud jsou zvětšené uzliny v mezenteriu (závěsech břišních orgánů), hovoříme o mezenterické lymfadenitidě. Obvykle toto onemocnění postihuje děti a dospívající, jako následek probíhajícího zánětu střev. Jde o velmi bolestivý stav, který může mít stejné příznaky jako zánět slepého střeva. Na rozdíl od zánětu slepého střeva je ale mezenterická lymfadenitida jen zřídka závažná a obvykle se stav sám upraví bez nutnosti specializované lékařské léčby. 

Obecně také platí, že mezenterická lymfadenitida může být buď primární (tedy není vyvolaná žádnou jinou nemocí v těle jako sekundární příznak) nebo sekundární, která vzniká jako důsledek jiné choroby. Průběh onemocnění může být akutní (rychlý nástup a odeznění), subakutní (delší doba trvání onemocnění) nebo chronický (onemocnění trvá až 6 měsíců).  

Příznaky mezenterické lymfadenitidy

Mezi hlavní příznaky mezenterické lymfadenitidy patří (1, 2): 

• Bolest břicha: častá je hlavně bolest v pravém podbřišku (odborně v pravém hypogastriu, kde se může projevovat i bolest při zánětu slepého střeva, což je i důvod proč může být mezenterická lymfadenitida často za zánět slepého střeva zaměněna). Někdy může být bolest břicha i difúzní, což znamená, že bolí celé břicho bez konkrétní lokalizace.
• Tvrdnutí břicha: v důsledku reakce okolních tkání na zvětšení uzlin a bolest může dojít ke ztvrdnutí břicha. To lékařům ztěžuje vyšetření, protože tvrdé břicho není prohmatné a těžko vyšetřitelné ultrazvukem, což je jedna z častých metod používaných v diagnostice lymfadenitidy.
• Zvýšená teplota až horečka: zvýšená tělesná teplota až horečka (za zvýšenou teplotu se považuje teplota do 38°C, nad 38°C hovoříme o horečce) je jednou z přirozených reakcí organizmu na zánět.

V závislosti na vyvolávající příčině onemocnění, se při mezenteriální lymfadenitidě mohou objevit i další příznaky, jako například:

• Nevolnost a zvracení
• Průjem
• Subjektivní pocit nemoci (odborně malaise), což je stav, kdy se prostě necítíte ve své kůži a je vám opravdu celkově špatně, i když třeba nemáte žádné výrazné příznaky typu zvracení, nevolnosti, bolesti břicha nebo průjmu, ale jen se hodně potíte, buší vám srdce, máte závrať, slabost, apod. Odborně se takovým příznakům říká vegetativní a jsou signálem, že se v těle něco děje. 

Kdy navštívit lékaře?

Bolesti břicha jsou u dětí a dospívajících velmi časté a je velmi těžké rozpoznat, kdy potíže odezní sami a kdy je nutné navštívit lékaře. 

Obecně platí, že okamžitá návštěva lékaře je nutná, pokud se u vašeho dítěte vyskytne: 

• Náhlá silná bolest břicha doprovázená horečkou, opakovaným průjmem nebo zvracením, pokud potíže neodezní do 24 hodin nebo se stále zhoršují.
• Bolest břicha, při které dochází ke změně barvy stolice (zelená, černá - vypadá jak kávová sedlina, bílá - jako rýžový odvar) nebo pokud stolice obsahuje příměsi (hlen, krev - čerstvou nebo kusy krevních sraženin). 

Stejně tak, byste měli vyhledat lékaře, pokud se objeví následující potíže a neupraví se do 3 dnů:

• Bolest břicha spojená s nechutenstvím
• Bolest břicha s opakovanými změnami konzistence stolice (průjem - normální formovaná stolice - zácpa).
• Bolest břicha, která vaše dítě budí ze spaní nebo mu narušuje celkovou kvalitu spánku a usínání.

Příčiny mezenterické lymfadenitidy

Příčiny mezenterické lymfadenitidy jsou velice různorodé a závisí na tom, zda se jedná o primární či sekundární formu onemocnění a zda toto onemonění probíhá akutně, subakutně nebo chronicky (1, 2).

Příčiny primární akutní nespecifické mezenterické lymfadenitidy u dětí

U dětí primární mezenterická lymfadenitida nejčastěji probíhhá akutně a její nejčastější příčinou je virová infekce (gastroenteritida), neboli virový zánět žaludku a střev, kterému se lidově přezdívá "střevní chřipka".

Naproti tomu v případě sekundární mezenterické lymfadenitidy, jsou nejčastější příčiny následující:

Příčiny chronické sekundární mezenteriální lymfadenitidy

Mezi příčiny chronické sekundární mezenteriální lymfadenitidy patří:

• Zánětlivá onemocnění střev
• Chronická systémová zánětlivá onemocnění (systémový lupus erythematodes, sarkoidóza, apod.)
• Nádorová onemocnění
• Infekce HIV
• Tuberkulóza

Příčiny akutní sekundární mezenteriální lymfadenitidy

Nejčastější příčiny akutní sekundární mezenteriální lymfadenitidy jsou:

• Zánět červovitého přívěšku slepého střeva (apendicitida)
• Sekundární mezenterická lymfadenitida infekčního původu (tedy jiný zánět)
• Zoonózy postihující trávicí trakt: yersinióza (Yersinia enterocolitica a pseudotuberculosis) a salmonelóza
• Enterická horečka
• Infekční mononukleóza (EB virus, toxoplasma gondii a Bartonella henselae)

Při mezenteriální lymfadenitidě dochází k otoku lymfatických uzlin v mezenteriu, což je - jak už víme - blána, která fixuje střeva ke stěně břišní a brání jejich volnému pohybu v břišní dutině. 

Lymfatické uzliny jsou důležitou součástí imunitního systému a hrají důležitou roli v obraně před infekcí a dalšími chorobami. Jsou rozptýleny po celém těle  a jejich úkolem je vychytávat a ničit viry, baktérie a ostatní škodlivé mikroorganizmy. Je přitom zcela normální, že lymfatické uzliny v okolí místa zánětu otečou a zvětší svůj objem. Jde o jejich přirozenou reakci na boj s původci zánětů a dalších chorob. Pokud vás například bolí v krku, zvětší se vám uzliny na krku, při zánětu slinných žláz v ústech se často zvětšují uzliny pod bradou (submentální uzliny), apod. Mezi další častá místa, kde uzliny otékají patří podpažní jamka a také břicho. 

Někteří odborníci se domnívají, že u dětí existuje spojitost mezi infekcemi horních cest dýchacích a mezenterickou lymfadenitidou, protože se toto onemocnění u dětí často vyskytuje po prodělaných respiračních onemocněním nebo současně s ním. 

Diagnostika mezenterické lymfadenitidy

Diagnostika mezenteriální lymfadenitidy je založena na následujících lékařských vyšetřeních (3, 4):

• Odběr anamnézy a fyzikální vyšetření: v rámci odběru anamnézy se lékař zeptá, jaká onemocnění jste vy a vaše dítě prodělali, jaké léky pravidelně užíváte, kdy se objevily první příznaky a jak se projevovaly, apod. Poté doktor provede fyzikální vyšetření, zejména vyšetření břicha pohmatem, případně vyšetření krku a dalších částí těla, podle toho, co vás nebo vaše dítě konkrétně bolí. 
• Laboratorní vyšetření: pro zjištění zánětlivých markerů může lékař provést odběry krve nebo moči. Mezi ukazatele zánětu patří stanovení hladiny CRP (C-reaktivní protein - vyšší hodnota CRP znamená, že v těle probíhá zánět), bílých krvinek (vyšší hladina bílých krvinek - odborně leukocytóza, může rovněž znamenat, že je v těle zánět), apod. Stejně tak se zjišťují baktérie a další mikroorganizmy v moči, apod. Konkrétní vyšetření vám předepíše lékař, podle vašeho stavu a podle potřeby. Někdy je diagnóza jasná a další vyšetření nejsou nutná, ale většinou se při bolestech břicha vyšetřuje alespoň krevní obraz s diferenciálem, CRP a funkce jater (jaterní testy) a ledvin (hladiny kreatininu a močoviny v krvi).
• Zobrazovací metody: protože mesenterickou lymfadenitidu lze snadno zaměnit s apendicitiou (zánět červovitého přívěšku slepého střeva), která se často musí řešit chirurgicky, provádí se při bolestech břicha ultrazvukové nebo CT vyšetření, která dokážou odlišit apendicitu od mezenteriální lymfadenitidy.    

Léčba mezenterické lymfadenitidy

Způsob léčby mezenterické lymfadenitidy závisí na závažnosti onemocnění. a také na tom, zda se jedná o primární mezenterickou lymfadenitidu u dětí nebo o sekundární formy (1).

Léčba primární akutní nespecifické mezenterické lymfadenitidy u dětí

Mírně probíhající mezenterická lymfadenitida a virová mezenteriální lymfadenitida většinou nevyžadují žádnou léčbu a odezní sami.

V závažnějších případech se mezenterická lymfadenitida léčí kombinací léků a dalších opatření.

Léky

Mezi léky používané v léčbě mezenterické lymfadenitidy patří:

• Nesteroidní antiflogistika (též nesteroidní antirevmatika nebo nesteroidní protizánětlivé léky): jedná se o volně prodejné léky proti zánětu, bolesti a horečce, které sice nevyléčí vlastní příčinu onemocnění, ale pomáhají ulevit od nepříjemných příznaků, jako jsou bolest či horečka. Dětem můžete podávat paracetamol (například přípravky Panadol, Paralen, apod.) nebo ibuprofen (například přípravky Brufen, Nurofen, apod.). Ideální je tyto léky střídat (například při horečce dát jednou paracetamol a za 4 - 6 hodin ibuprofen). Poraďte se s vaším lékařem nebo lékárníkem o nejvhodnějším léku pro vás nebo vaše dítě. Důležité upozornění: Dětem do 3 let byste neměli vůbec dávat léky s kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, apod.). Jejich užívání totiž může způsobit život ohrožující otok mozku (Reyův syndrom). Stejně tak tyto léky nesmí užívat děti a dospívající do 18 let při chřipce, nachlazení nebo planých neštovicích. Raději dětem do 18 let léky s kyselinou acetylsalicylovou vůbec nedávejte bez souhlasu vašeho lékaře.
• Antibiotika: v případě, že je mezenterická lymfadenitida způsobena baktériemi, předepíše vám nebo vašemu dítěti lékař vhodná antibiotika.

Další opatření

V léčbě primární mezenterické lymfadenitidy dodržujte i následující zásady:

• Dostatek odpočinku: dostatek spánku a odpočinku urychluje léčbu a rekonvalescenci
• Hydratace: dostatečný příjem tekutin pomáhá chránit před dehydratací, která často vzniká následkem horečky, zvracení nebo průjmu. Nejlepší je pít čistou, neslazenou vodu.
• Teplé obklady na břicho: vlhké teplo (například nahřátý ručník nebo utěrka) pomáhá ulevit od bolestí břicha. Teplý obklad na břicho si můžete připravit například ohřátím lávových kamenů v mikrovlnné troubě a následně je zabalte do ručníku, který by měl být teplý, tak, abyste na něm udrželi ruku, ale nikoli horký, abyste se nespálili. 

Léčba sekundárních forem mezenterické lymfadenitidy

V případě sekundárních forem mezenterické lymfadenitidy se kromě výše uvedených postupů musí také léčit základní onemocnění, které je příčinou mezenterické lymfadenitidy.

Pokud je příčinou systémový zánět (lupus), je potřeba léčit lupus. v případě zánětlivých onemocnění střev, je nutné nejprve zvládnout příčinu potíží.

Stejně tak u malignit (nádorů), je nutné nejprve vyléčit nádor, apod. Konkrétní způsob léčby se v tomto případě liší případ od případu a je nutné ho prokonzultovat s ošetřujícím lékařem. 

Komplikace mezenterické lymfadenitidy

Pokud je otok lymfatických uzlin vyvolán bakteriálním zánětem (například streptokoky, stafylokoky, pneumokoky, E. coli, apod.), může neléčený nebo špatně léčený zánět způsobit proniknutí baktérií do krve, což může vyvolat otravu krve (odborně sepsi).

Co si z článku odnést?

Mezenterická lymfadenitida je onemocnění postihující hlavně děti a dospívající. Jedná se o zduření uzlin ve střevních závěsech (mezenteriu), které se může projevovat bolestí břicha, zvracením, průjmy, horečkou a dalšími příznaky. Někteří odborníci se domnívají, že u dětí má toto onemocnění souvislost s respiračními infekcemi. Léčba mezenterické lymfadenitidy spočívá v užívání léků proti bolesti nebo antibiotik. Většinou se ale onemocnění vyléčí samo, bez nutnosti zásahu lékaře. 

Nejčastější příčinou mezenterické lymfadenitidy je virová gastroenteritida (tedy virový zánět střev a žaludku). Onemocnění ale může být vyvoláno i baktériemi. V takovém případě je nutná antibiotická léčba.

Kód mezenterické lymfadenitidy v MKN (Mezinárodní klasifikace nemocí) je I88.0.

Onemocnění může probíhat jako akutní, chronická, nespecifická nebo subakutní mezenterická lymfadenitida. Akutní forma trvá do 14 dnů. Subakutní forma trvá 14 dnů až 6 měsíců a pokud onemocnění trvá déle než 6 měsíců hovoříme o chronické mezenterální lymfadenitidě. Slovo nespecifická v medicíně znamená, že nevíme co onemocnění způsobilo (tedy neznáme konkrétní příčinu).

Mezentrickou lymfadenitidu u dětí léčí dětský lékař (pediatr), u dospělých léčba spadá do kompetence lékaře, který léčí základní onemocnění, v jehož důsledku mezenterická lymfadenitida vznikla (většinou se tato nemoc léčí na interním oddělení nebo u gastroenterologa - specialisty na onemocnění trávicího ústrojí).