Aneuryzma srdce: vše co potřebujete vědět

Aneuryzmata (výdutě) se nejčastěji vyskytují na cévách, zejména pak na břišní nebo hrudní aortě. Nicméně aneuryzma může vzniknout i přímo na srdci, nejčastěji na jeho levé komoře, která je nejvíce tlakově namáhaná, ale nejsou výjimkou ani aneuryzmata na ostatních oddílech srdce (pravé komoře a levé nebo pravé síni).

Tento článek popisuje příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu aneuryzmat srdce.

Příčiny

Nejčastějším typem aneuryzmatu (též aneurysmatu) srdce je aneuryzma levé komory, které vzniká nejčastěji u pacientů po infarktu s elevací ST úseku (STEMI), a to většinou do 5 dnů od prodělaného infarktu.

Druhou častou příčinou aneuryzmatu srdce, jsou vrozené srdeční vady ze skupiny arytmogenních kardiomyopatií.

Při této vrozené vadě je srdeční svalovina pravé (a někdy i levé) srdeční komory nahrazena vazivem a tukem, což vede nejen k oslabení srdeční stěny a vzniku výdutě čili aneuryzmatu, ale také k vysokému riziko srdečních arytmií (poruchy srdečního rytmu), které mohou způsobit náhlou srdeční smrt v důsledku komorové tachykardie nebo ruptury aneuryzmatu.

Vzhledem k tomu, že se lékaři dříve domnívali, že tato arytmogenní kardiomyopatie postihuje jen pravou komoru, nazývalo se toto onemocnění dříve jako arytmogenní dysplázie pravé komory.

Nicméně dnes se ví, že tato vrozená vada může postihnout obě komory srdce a může vést, mimo jiné, ke vzniku aneuryzmat srdeční stěny.

Podle toho, která komora je dysplázií (poruchou vývoje) postižena se arytmogenní kardiomyopatie dělí na arytmogenní kardiomyopatie s pravostrannou dominancí, levostrannou dominancí a na biventrikulární formu.

Výše uvedená aneuryzmata patří mezi takzvaná pravá aneuryzmata.

Kromě nich existují i nepravá aneuryzmata srdce (takzvaná pseudoaneuryzmata), kdy dojde k prasknutí (ruptuře) levé komory, což se projeví vyklenutím perikardu.

Pseudoaneuryzmata tedy obsahují prasklou stěnu levé komory a perikard, zatímco pravé aneuryzma je výduť celé stěny srdce a obsahuje všechny tři vrstvy srdeční stěny (endokard, epikard a fibrózní tkáň, která představuje jizvu v místě po infarktu myokardu).

Ruptura levé komory v drtivé většině případů vede ke smrti pacienta.

Existuje i aneuryzma síňové přepážky. V tomto případě je síňová přepážka v důsledku genetické poruchy vydutá a vytváří aneuryzma.

Příznaky

Aneuryzmata srdce se navenek nemusí projevovat žádnými příznaky a často se stává, že pacient o nich neví a zjistí se až náhodně poté, co pacient zemře náhlou smrtí srdeční.

Některá aneuryzmata se mohou projevit změnami na EKG křivce (například přetrvávající elevace ST úseku, délka Q vln delší než 0,03 sekundy a hloubka vyšší než 1/3 amplitudy R vlny, nízká amplituda T vln, apod.).

Samotné aneuryzma srdce se neprojevuje žádnými příznaky, ale většinou jen komplikacemi, které bývají závažné a patří mezi ně:

• srdeční artymie, které mohou způsobit smrt pacienta (komorová fibrilace)
• cévní mozková příhoda nebo infarkt myokardu: v aneuryzmaticky změněné stěně srdce snáze vznikají krevní sraženiny, které se mohou uvolnit a dostat se do dalších částí těla, nejčastěji do mozku nebo do koronárních (věnčitých) tepen
• prolaps mitrální chlopně: mitrální chlopeň odděluje levou síň od levé komory a při aneuryzmatu přepážky mezi pravou a levou síní může dojít k jejímu prolapsu, což opět zvyšuje riziko arytmií a může vést i k dalším komplikacím.
• ruptura (prasknutí) aneuryzmatu: k prasknutí aneuryzmatu srdce dochází poměrně vzácně, nicméně pokud se tak stane, často to vede ke smrti pacienta

Diagnostika

V diagnostice aneuryzmat srdce se využívají zejména různé zobrazovací metody, jako jsou jícnové echo (ultrazvukové vyšetření srdce přes jícen), magnetická rezonance srdce nebo CT vyšetření hrudníku.

V některých případech lékaři mohou odhalit aneuryzma srdce i na prostém rentgenovém snímku hrudníku (srdce a plic).

Nepřímé známky aneuryzmatu srdce lze někdy odhalit i na EKG (elektrokardiogram), například pokud u pacienta po STEMI infarktu nezmizí elevace úseku ST do několika týdnů, může to signalizovat, že se v místě jizvy po infarktu vytvořilo aneuryzma.

Léčba

Vzhledem k tomu, že se na aneuryzma srdce přijde často náhodně (a někdy až poté, co pacient zemře na maligní srdeční arytmii typu fibrilace komor nebo na rupturu stěny srdce) je léčba často velice svízelná.

Důležité je správně zaléčit onemocnění, která mohou aneuryzma srdce vyvolat (například infarkt myokardu) a dbát na preventivní opatření, tedy podávat pacientovi preventivně léky na snížení srážlivosti krve (antiagregancia – například kyselina acetylsalicylová v nízkých dávkách), léky na ředění krve (prevence vzniku krevních sraženin) a sledovat funkci srdce s pomocí vhodných vyšetření (magnetická rezonance, ultrazvuk, EKG).

V některých případech (například u aneuryzmatu přepážky mezi srdečními síněmi) je možné aneuryzma opravit operací.

Co si z článku odnést?

Aneuryzma srdce nejsou tak častá jako aneuryzmata hrudní nebo břišní aorty či mozkových tepen, nicméně pokud se vyskytnou, mohou být velice závažná a pacienta ohrozit na životě.

Aneuryzma může postihnout všechny oddíly srdce, nejčastěji však postihuje levou komoru, pravou komoru a síňovou přepážku.

Podle způsobu vzniku je lze rozdělit na vrozená (ta vznikají na podkladě vrozených vad, kdy je například část svaloviny srdeční stěny nahrazena tukem a vazivem, což vede k oslabení srdeční stěny a vzniku aneuryzmatu, které může prasknout a způsobit smrt pacienta) a získaná (ta vznikají nejčastěji po infarktu myokardu, v místě jizvy ve svalovině, která nepřevádí elektrické signály a příslušná část srdce je tak nefunkční, nestahuje se a může se v ní vyvinout výduť).

Největším problémem aneuryzmat srdce je vyšší riziko maligních srdečních arytmií (zejména komorové fibrilace) a také riziko ruptury.

Léčba aneuryzmatu srdce je obtížná, protože pacienti často o své chorobě neví a zjistí se až ex post, například při pitvě pro náhlou srdeční smrt.