Co je aterom?

Pojem aterom má v medicíně dva různé významy. V kožním lékařství se takto označuje cysta na kůži, která vzniká ucpáním mazové žlázky v důsledku nadměrné tvorby mazu, zatímco v kardiologii se termínem aterom označují takzvané aterosklerotické pláty, které vznikají nahromaděním a ukládáním různých materiálů a buněk (zejména tuků, cholesterolu, vápníku, pojivové tkáně nebo zánětlivých buněk) do stěny tepen, čímž vzniká onemocnění označované jako ateroskleróza.

Ateromy postupně zužují průsvit postižené tepny a časem mohou podstatně zhoršit průtok krve nebo ho dokonce zcela zablokovat, což může vést k závažné ischémii (nedostatečnému zásobování postižené tkáně krví, kyslíkem a živinami).

Někdy se ateromový plát může utrhnou, na což tělo reaguje tvorbou krevní sraženiny, která může způsobit další zablokování postižené tepny nebo se může utrhnout a způsobit život ohrožující onemocnění, jako jsou cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) nebo srdeční infarkt.

U ateromů na kůži (kožní cysty) může ucpání mazové žlázky nadbytkem mazu způsobit její zanícení. V takovém případě je nutné zabránit dalšímu rozšiřování infekce a aterom chirurgicky odstranit (procesem zvaným exstirpace).

Jaký je rozdíl mezi ateromem a aterosklerózou?

Tepna (artérie) je pružná krevní céva, která přivádí okysličenou a na živiny bohatou krev ze srdce k ostatním orgánům a tkáním těla. Uvnitř je vystlaná hladkou výstelkou zvanou endotel, díky které krev může krev hladce protékat dále.

Endotel se skládá z několika vrstev a obsahuje různé druhy buněk, které plní řadu funkcí (některé buňky například produkují látky (hlavně oxid dusnatý) způsobující roztažení cév – vazodilataci). Pokud dojde k narušení vnitřní vrstvy endotelu, která se označuje jako tunica intima, začnou se zde ukládat tuky, cholesterol a další látky a buňky, které tvoří aterom nebo přesněji ateromový či aterosklerotický plát.

Ateroskleróza je onemocnění způsobené ateromovými pláty (někdy též označované jako ateromové plaky).

Je charakterizováno zúžením tepen ztvrdlými plaky. Pojem ateroskleróza pochází z řečtiny (athere znamená kaše a sklerosis znamená ztvrdnutí).

Ateromové pláty a ateroskleróza jsou nejčastějším původcem řady kardiovaskulárních chorob a cévních mozkových příhod.

Jaké jsou příčiny vzniku ateromů?

Příčiny vzniku ateromů se liší, podle toho, zda se jedná o ateromové pláty v cévách nebo o ateromy ve významu kožní cysty.

Ateromy v cévách

Ateromy se mohou usazovat ve všech tepnách lidského těla, ale nejnebezpečnější jsou, pokud zužují průsvity středních a větších tepen v srdci, končetinách, mozku, ledvinách nebo v pánvi.

Podstatné je si uvědomit, že ateromy vznikají velmi pomalu a postupně (tedy neznamená to, že když sníte jedno nezdravé jídlo, hned budete mít aterosklerózu).

Ateromové pláty se tvoří i desítky let a začínají vznikat již v dětství.

Podle renomované americké zdravotnické organizace NHLB není přesná příčina vzniku ateromů v cévách a tím pádem ani aterosklerózy úplně objasněna (1).

Odborníci se nicméně domnívají, že ateromy vznikají v důsledku opakovaného poškození endotelu, což vyvolá chronický zánět, v jehož důsledku se začnou do stěny tepen ukládat ateromové plaky.

K poranění endotelu dochází jednak z důvodu špatné životosprávy a podílí se na něm i dědičnost.

V reakci na poranění endotelu vyšle náš imunitní systém na poškozené místo bílé krvinky (makrofágy), které se následně změní na takzvané „pěnové buňky“. Pěnové buňky k sobě vážou tuky a cholesterol a podporují tak tvorbu ateromů.

Mezi příčiny poranění stěny tepen, mimo jiné patří:

• vysoký krevní tlak (hypertenze)
• diabetes neboli cukrovka
• obezita a nadváha
• vysoký cholesterol
• kouření
• systémová autoimunitní zánětlivá onemocnění, jako jsou například systémový lupus erythematodes nebo revmatoidní artritida
• věk
• pohlaví (muži a ženy po přechodu mají vyšší riziko)

Aterom jako kožní cysta

Příčinou vzniku ateromu na kůži je ucpání mazové žlázky nadměrnou tvorbou mazu. Tím vzniká cysta vyplněná kožním mazem a odumřelými buňkami.

Hlavní komplikací kožních ateromů je zánět, který může být velmi bolestivý a šířit se podkožím dále.

Jaké jsou příznaky ateromu?

Ateromové pláty v tepnách narůstají desítky let. Většina lidí si ani neuvědomí, že nějaké ateromy v tepnách má, dokud tyto pláty nedorostou do takové velikosti, že brání normálnímu průtoku krve nebo dokud se jeden z nich neutrhne a nezpůsobí ucpání cévy v srdci, mozku či jiném orgánu.

Příznaky se tak liší podle toho, která céva je ucpaná a do jaké míry ateromový plát blokuje normální průtok krve.

Při postižení koronárních (věnčitých) tepen srdce

Pokud ateromový plát ucpe některou z věnčitých tepen, které zásobují srdce krví a kyslíkem, mohou se u pacienta objevit příznaky infarktu myokardu, mezi které patří například:

• bolest na hrudi, která může vystřelovat do čelisti, břicha a/nebo paže
• slabost
• únava
• pocení

Při postižení karotid (krkavic) nebo mozkových tepen

Pokud ateromový plát nebo krevní sraženina brání normálnímu průtoku krve mozkem, mohou se u pacienta rozvinout příznaky cévní mozkové příhody nebo tranzitorní ischemická ataky (TIA).

Mezi příznaky cévní mozkové příhody i tranzitorní ischemické ataky patří:

• oslepnutí na jedno oko
• zastření řeči nebo potíže s artikulací či mluvením
• slabost nebo ochrnutí jedné poloviny těla (odborně paréza či plegie)
• náhle vzniklá silná bolest hlavy
• závrať nebo poruchy rovnováhy

Při postižení periferních tepen

Periferní tepny jsou tepny, které krví, živinami a kyslíkem zásobují horní a dolní končetiny.

Ke vzniku ateromů jsou náchylnější periferní tepny zásobující dolní končetiny.

Mezi příznaky, které mohou signalizovat ucpání periferních cév ateromy, patří například:

• křeče, nejčastěji do lýtek
• pocity pálení nebo bolest nohou a prstů, obvykle v klidu
• otoky a otlačeniny na prstech nohou a chodidlech, které se dlouho nebo obtížně hojí
• postižená končetina může být na dotyk chladná
• zčervenání kůže nebo postupná změna barvy kůže

Jak se aterom diagnostikuje?

V diagnostice ateromu se využívá jak fyzikální vyšetření lékařem, tak vyšetření zobrazovacími metodami.

Kožní aterom je někdy viditelný pouhým okem, takže ho lékař odhalí při běžné tělesné prohlídce.

Ateromy v tepnách se diagnostikují obtížněji, protože „nejsou vidět“.

Pro jejich zjištění se využívá například ultrasonografické vyšetření s měřením rychlosti průtoku krve a sledováním jejího proudění (takzvaný Dopplerovský ultrazvuk). Ultrazvuk využívá vysokofrekvenční zvukové vlny pro zobrazení vnitřních orgánů, včetně tepen a srdce. Doppler umožňuje měřit průtok krve v cévách a zjistit, zda céva není zablokovaná ateromem nebo sraženinou.

Ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie) se provádí buď transthorakálně (přes hrudní stěnu zvenčí) nebo jako takzvaná jícnová echokardiografie, přes jícen, kdy pacient „spolkne“ hadičku s ultrazvukovou sondou. Jícnové echo dokáže lépe zobrazit funkci srdce, včetně stavu chlopní, průtoku krve jednotlivými částmi, apod.

Vyšetření počítačovou tomografií (CT) dokáže zobrazit zúžení tepen.

Onemocnění periferních tepen se diagnostikuje angiografickým vyšetřením, při které se po vstříknutí kontrastní látky pod rentgenem sleduje průsvit tepen a průtok krve.

Léčba onemocnění způsobených ateromy

Hlavním smyslem léčby je především snížit riziko vzniku ateromů a zpomalit aterosklerotické změny na tepnách.

K tomu se používají různé léky, jako například:

• statiny nebo jiné léky (například glifloziny, gliptiny, apod.) na snížení hladiny cholesterolu v krvi
• antihypertenziva (léky na vysoký krevní tlak), jako jsou například ACE inhibitory nebo beta blokátory
• léky na regulaci hladiny glukózy v krvi a na léčbu diabetu (perorální antidiabetika, inzulín).

V případě, že je tepna ateromovými pláty již podstatně zúžena tak, že není možné zajistit dostatečné zásobení cílových orgánů krví, mohou lékaři pacientovi doporučit operaci, jejímž smyslem je vyčistit cévy od ateromů.

Mezi nejčastěji používané operace patří angioplastika (rozšíření zúžené cévy nafukováním speciálního balónku, který se do tepny zavede s pomocí tenké trubičky nebo hadičky zvané katetr). Po balónkové angioplastice se do postižené tepny často zavádí stent, což je dutá trubička se zpevněnou stěnou, která udržuje tepnu otevřenou.

Druhou možností je takzvané přemostění postižené tepny (takzvaný by-pass). V tomto případě se na cévu ucpanou ateromem našije žíla, kterou se blokáda obejde a obnoví se tak průtok krve.

Endarterektomie je metoda, při které se ateromovým plátem ucpaná céva chirurgicky otevře a vyčistí. Nejčastěji se provádí na krkavicích (karotidách), což jsou tepny, které zásobují mozek.

Prevence vzniku ateromů

I když není možné ovlivnit všechny rizikové faktory, které se podílí na vzniku ateromů, můžete alespoň přijmout následující opatření:

• Přestaňte kouřit. Podle průvodce Merck Manual mají nekuřáci o polovinu nižší riziko kardiovaskulárních chorob než kuřáci (2).
• Změňte stravovací návyky. Omezte denní příjem tuků tak, abyste jím pokrývali pouze 25 – 35% celkového denního kalorického příjmu. Snažte se jíst méně transmastných a nasycených tuků, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi. Každý den byste také měli sníst alespoň 5 porcí ovoce a zeleniny a zvýšit příjem potravin bohatých na vlákninu. Jedna studie zkoumala zdravotní přínos takzvané středomořské diety na tvorbu ateromových plátů. U osob, které se stravovaly středomořským způsobem a jedly denně 30 gramů ořechů došlo snížení nebo dokonce zastavení tvorby ateromových plátů, zatímco u osob, které jedly nízkotučnou dietu, došlo naopak ke zrychlení tvorby ateromových plátů (3).
• Zeptejte se lékaře na vhodné doplňky stravy. Podle renomované americké kliniky Mayo, vitamín B3 (niacin) zvyšuje koncentraci hodného (HDL) cholesterolu v krvi až o 30% (4). Navíc, studie publikovaná v časopise Journal of Nutrition naznačuje, že výtažky z česneku (česnekový extrakt) pomáhají nejen zpomalit tvorbu ateromových plátů, ale současně i snižují krevní tlak (5). I když jsou tyto výsledky slibné, jedná se o pozorovací (observační) studie, které nemají tak velkou vypovídací hodnotu jako randomizované placebem kontrolované studie. Proto možná uděláte lépe, když se budete snažit stravovat v duchu zásad zdravé výživy a nebude kupovat předražené doplňky stravy, jejichž účinnost není jasně prokázána.

Co si z článku odnést?

Pojmem aterom se v medicíně označuje jednak kožní cysta, která vznikne při ucpání mazové žlázky a jednak ateromový (aterosklerotický) plát ucpávající tepny, který patří mezi hlavní příčiny kardiovaskulárních chorob a cévní mozkové příhody.

Ateromové pláty v tepnách se tvoří již u dětí a většinou trvá desítky let, než narostou do rozměrů, které negativně ovlivňují zásobování orgánů krví a kyslíkem.

Pokud chcete snížit riziko jejich vzniku, snažte se zdravě jíst, udržet si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí, nekouřit a v případě, že máte vysoký krevní tlak, brát vhodné léky.