Radikulopatie: vše co potřebujete vědět

Radikulopatie: vše co potřebujete vědět
21. ledna 2020 21:24

Radikulopatie je odborný název pro útlak (skřípnutí) míšního kořene, což se projevuje celou řadou nepříjemných příznaků, jako jsou bolesti, slabost postižené končetiny a nebo pocity pálení či brnění. V tomto článku se dozvíte vše o radikulopatii, včetně příznaků tohoto onemocnění a možností diagnostiky a léčby.

Obsah článku

  1. Co je radikulopatie?
  2. Příčiny a rizikové faktory
  3. Příznaky radikulopatie
    1. Krční (cervikální) radikulopatie
    2. Hrudní radikulopatie
    3. Lumbární radikulopatie
  4. Diagnostika
  5. Léčba
  6. Prevence
  7. Co si z článku odnést?

Co je radikulopatie?

Lidská páteř se skládá ze 33-34 kostí zvaných obratle, které chrání míchu před poraněním a poškozením.

Obratle nám umožňují chodit vzpřímeně, udržet se ve stoji, předklon, záklon a podílí se také na otáčení hlavy. Dohromady jsou obratle spojeny jednak sami mezi sebou prostřednictvím meziobratlových kloubů a celou páteř pohromadě pak drží svaly, šlachy a vazy.

Mezi obratli z páteře vystupují párové míšní nervy, které inervují jednotlivé části těla, včetně horních a dolních končetin.

Páteř je dvojitě esovitě prohnutá, což je velmi důležité, protože toto zakřivení páteře je důležité pro pohlcování vibrací, udržování rovnováhy a správné provádění pohybů.

Na páteři rozlišujeme dva druhy zakřivení (takzvanou lordózu, což je předozadní zakřivení páteře a kyfózu, což je ohnutí páteře). Do lordózy je páteř prohnutá na krku a v bedrech (krční a bederní lordóza), zatímco do kyfózy je páteř ohnutá v oblasti hrudní páteře (hrudní kyfóza).

Každý úsek páteře má své konkrétní jméno a funkci. Na páteři rozlišujeme:

  • krční páteř neboli krk (tvořena celkem 7 krčními obratli)
  • hrudní páteř (nachází se v horní polovině trupu a je tvořena celkem 12 hrudními obratli)
  • bederní páteř (nachází se v dolní polovině trupu a je tvořena celkem 5 bederními obratli)
  • kost křížovou (os sacrum), která připojuje páteř k pánvi a tvoří jí 5 srostlých křížových obratlů
  • kostrč, což je v podstatě „zakrnělý ocas“ a je tvořena 4 – 5 kostrčními obratli.

Jednotlivá obratlová těla na páteři jsou od sebe vzájemně oddělena meziobratlovými ploténkami (disky), která chrání obratle před poškozením, protože snižují tření.

Pokud dojde k poranění páteře, mohou se tyto meziobratlové ploténky poškodit a „vyhřeznout“ do páteřního kanálu nebo meziobratlového otvoru (odborně foramen intervertebrale), což je párový otvor ohraničený dvěma sousedními obratli, kudy z páteře vystupují míšní nervy. Pokud se tak stane, může dojít k útlaku míšního nervu meziobratlovém otvoru nebo celé míchy v páteřním kanále, což se projevuje celou řadou různých příznaků, podle toho, která část těla je postižena.

Někdy je příčinou radikulopatie úraz páteře, ale zdaleka nejčastější příčinou tohoto problému jsou degenerativní onemocnění páteře ve vyšším věku (deformační spondylóza a artróza). Někdy se radikulopatie objevují z důvodu zánětu nebo při nádorech míchy, kostí nebo struktur v těsném okolí meziobratlových otvorů.  

Radikulopatie nejčastěji postihuje osoby ve věku 30 až 50 let, a to zejména v oblasti krční a bederní páteře (1).

Radikulopatie není totéž co radikulitida, i když někteří lékaři oba tyto termíny používají jako synonyma. Nicméně pojmem radikulitida bychom mělioznačovat potíže způsobené zánětem míšních nervů, zatímco radikulopatie je obecný termín popisující všechny příznaky spojené s útlakem nervů (tedy i příznaky způsobené zánětem míšních nervů).

Příčiny a rizikové faktory

Mezi nejčastější příčiny radikulopatie, mimo jiné, patří:

výhřez meziobratlové ploténky s útlakem nervu nebo míchy

  • ischias
  • degenerativní onemocnění meziobratlových plotének
  • kostní výrůstky (spondylofyty)
  • nádory míchy
  • artróza
  • stenóza (zúžení) páteřního kanálu, která může být buď primární (nejčastěji vrozená), což znamená, že je páteřní kanál úzký již od narození, nebo sekundární, kdy dojde ke zúžení páteřního kanálu například degenerativními změnami (spondylofyty)
  • kompresivní fraktury (zlomeniny obratlových těl, které způsobí jejich snížení či destrukci). Ke kompresivním frakturám obratlů nejčastěji dochází ve vyšším věku v důsledku osteoporózy nebo v důsledku traumatického poranění (autonehody, pády)
  • spondylolistéza, což je stav, kdy se obratlové tělo posune oproti sousednímu obratli směrem dopředu nebo dozadu (podle toho tyto stavy označujeme jako retrolistéza – posun vzad nebo ventrolistéza – posun obratle vpřed)
  • skolióza, což je abnormální stranové zakřivení páteře (uhnutí doleva – sinistroskolióza nebo doprava – dextroskolióza)
  • diabetes, který zhoršuje cévní zásobení nervů a vede k onemocnění označovanému jako diabetická neuropatie
  • syndrom cauda equina, což je vzácné, ale velmi závažné onemocnění kdy dochází k útlaku nervových kořenů v místech, kudy odstupují nervy pro pánevní orgány a dolní končetiny. To se projevuje například inkontinencí moči a stolice (neschopností udržet moč a stolici), poruchami erekce, brněním a slabostí postižených končetin, apod.

Mezi rizikové faktory pro vznik radikulopatie, mimo jiné, patří:

  • vyšší věk
  • nadváha
  • špatné držení těla
  • špatná technika při zvedání břemen, která zvyšuje riziko poranění páteře
  • dlouhodobé vykonávání stereotypních opakovaných pohybů (například dělníci u pásu, apod.)
  • výskyt degenerativních onemocnění kostí v rodině

Příznaky radikulopatie

Protože míšní nervy inervují různé části těla, liší se příznaky radikulopatie podle toho, ve které části páteře došlo k útlaku nervu.

Krční (cervikální) radikulopatie

Krční radikulopatie vzniká při kompresi (útlaku) některého z míšních nervů krční míchy. Mezi příznaky cervikální radikulopatie, mimo jiné, patří:

  • bolest krku, ramene, horní části zad nebo paže
  • slabost nebo necitlivost končetiny nebo krku, nejčastěji jen na jedné straně, která je postižena

Hrudní radikulopatie

V případě útlaku nebo podráždění míšních nervů v oblasti hrudní páteře (horní poloviny trupu) se vyskytují zejména následující příznaky:

  • pocity pálení nebo bolesti na hrudi vystřelující do žeber, boku nebo břicha (tyto příznaky si lze snadno splést s obtížemi pacientů s onemocněním srdce, břicha, žlučníku nebo s příznaky pásového oparu)
  • mravenčení nebo brnění v oblasti trupu nebo horní části břicha

Lumbární radikulopatie

Při postižení míšních kořenů v dolní polovině břicha (v oblasti bederní páteře) dochází k postižení dolních končetin a zad.

Někdy se lumbární radikulopatie označuje termínem ischias, ale není to úplně přesné označení, protože tímto termínem bychom měli označovat jen postižení způsobená zánětem nebo útlakem sedacího nervu (což je zdaleka nejčastější postižení), zatímco lumbární radikulopatie znamená postižení všech míšních kořenů na bederní páteři, tedy i těch, které leží výše než je odstup sedacího nervu (nervus ischiadicus).

Mezi nejčastější příznaky útlaku bederních míšních kořenů, mimo jiné, patří:

  • bolest, slabost, brnění či mravenčení v zádech nebo dolních končetinách. Příznaky se obvyklé zhoršují po dlouhém sezení nebo při chůzi.
  • v některých případech může dojít k postižení nervů inervujících močový měchýř a konečník, což může vést k inkontinenci moči nebo stolice.

Mezi další příznaky radikulopatie, mimo jiné, patří:

  • ostrá bolest v zádech, šířící se do nohou
  • ostrá bolest při kašli nebo sezení
  • slabost nebo necitlivost dolní končetiny
  • slabost nebo pocit mravenčení v zádech
  • změna reflexů (hypersenzitivita, přecitlivělost)
  • bolest ramene a paže
  • bolesti zhoršující se při pohybu krku nebo hlavy

Diagnostika

Kromě běžného fyzikálního vyšetření se radikulopatie diagnostikuje s pomocí zobrazovacích metod, a to hlavně magnetické rezonance (MRI). Orientačně může pomoci i CT vyšetření (počítačová tomografie) nebo rentgen (s jeho pomocí se dají odhalit jen velmi hrubé degenerativní změny nebo spondylolistéza). K vyšetření funkce nervů se užívá takzvané elektromyografie (EMG), která dokáže zhodnotit rozsah poškození funkce nervů.

Léčba

Ve většině případů se radikulopatie léčí nechirurgicky, ale v závažných případech, kdy je útlak nervů nebo míchy tak závažný, že má pacient takové příznaky, které mu značně zhoršují kvalitu života, se provádí různé operace páteře, při kterých se odstraní příčina útlaku (kostěné výrůstky, vyhřezlá ploténka, rozšíření páteřního kanálu nebo fúze obratlových těl).

Mezi neoperační možnosti léčby radikulopatie, mimo jiné, patří:

  • léky proti bolesti (například nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen nebo naproxen)
  • kortikosteroidy (podávané injekčně nebo perorálně – ústy)
  • rehabilitace (fyzioterapie)
  • krční límec
  • ledové nebo teplé obklady

Nicméně každý případ je jiný a léčbu radikulopatie je nutné pečlivě probrat s vaším lékařem, který vám doporučí to nejlepší pro váš konkrétní případ.

Prevence

V některých případech není možné útlaku míšních nervů zabránit například proto, že máte od narození úzký páteřní kanál.

Nicméně v prevenci radikulopatie vám mohou pomoci následující tipy:

  • snažte se dbát na správné držení těla, a to i při řízení motorových vozidel či v práci
  • naučte se správnou techniku zvedání břemen
  • pravidelně cvičte a posilujte (zejména střed těla)
  • udržujte si zdravou tělesnou hmotnost
  • pokud máte sedavé zaměstnání, dopřejte si každou hodinu odpočinek a alespoň na několik minut se projděte a protáhněte
  • nenaklánějte hlavu při telefonování na stranu (známý zlozvyk, přidržovat telefonní sluchátko hlavou skloněnou k rameni)

Co si z článku odnést?

Radikulopatie je odborný termín označující příznaky spojené s útlakem míšních nervů. Tyto příznaky se liší, podle toho, která část míchy je postižena. Mezi nejčastější příčiny radikulopatie patří degenerativní změny, úrazy, záněty a nádory míchy.

Příznaky útlaku míšních nervů jsou velice různorodé, od slabosti postižené končetiny, přes pocity brnění, pálení a snížené citlivosti až po silnou bolest a inkontinenci (neschopnost udržet moč a/nebo stolici).

Léčba radikulopatie závisí na závažnosti příznaků a je buď operační nebo neoperační.

Její nedílnou součástí je rehabilitace a trénink správných návyků pro držení těla a zvedání břemen.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 21. ledna 2020 21:24
Datum příští revize: 21. ledna 2022 21:24
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace