Fibrom: vše co potřebujete vědět!

Fibrom: vše co potřebujete vědět!
1. března 2020 13:50

Fibromy jsou nezhoubné (benigní) mezenchymální nádory pojivových tkání. Patří mezi nejčastější benigní nádory měkkých tkání v dutině ústní, ale mohou se vyskytnout i na jiných místech lidského těla, protože pojivá tkáň se nachází všude.

Obsah článku

  1. Druhy fibromů
    1. Tvrdé fibromy
    2. Měkké fibromy
    3. Ostatní druhy fibromů
  2. Příčiny
  3. Příznaky
  4. Diagnostika
  5. Léčba
  6. Prognóza
  7. Kdy vyhledat lékaře?
  8. Co si z článku odnést?

Fibromy vypadají nejčastěji jako ostře ohraničené kožní výrůstky s hladkým povrchem, které mohou být na pohmat měkké nebo tvrdé, podle toho jaké množství buněk a vaziva obsahují.

Někdy se fibromy zaměňují s papilomy, což jsou rovněž benigní nádory a výrůstky pojivové tkáně, ale jejich povrch bývá na rozdíl od fibromů zvrásněný. Navíc papilomy mohou vzniknout na podkladě virové infekce (například virem HPV – lidský papilomavirus), zatímco fibromy většinou vznikají na podkladě chronického a dlouhodobého dráždění pokožky nebo sliznice dutiny ústní (například u lidí, kteří si okusují spodní ret, apod.).

Tento článek popisuje nejčastější příčiny, příznaky a možnosti léčby fibromů.

Druhy fibromů

Fibromy lze podle poměru buněk a vaziva, které obsahují, dělit na tvrdé a měkké (1).

Tvrdé fibromy

Tvrdý fibrom (fibroma durum) obsahuje jen velmi málo buněk a naopak velké množství vláken. Mezi jeho nejčastější zástupce patří dermatofibromy a keloidy.

Dermatofibromy

Dermatofibromy jsou drobné kožní výrůstky velikosti zhruba špendlíkové hlavičky, které vznikají nakupením většího množství buněk v hlubších vrstvách kůže. Jedná se o benigní (nezhoubné) útvary, které rostou pomalu. Mají různou barvu od růžové, přes červenou až po světle hnědou a fialovou a jejich zbarvení se může měnit. Nejčastěji postihují dolní končetiny, ale vyskytují se i na pažích, trupu a vzácně i na dalších částech těla.

Keloidy

Jako keloid označujeme tvrdou fibrózní tkáň, která vzniká nadměrným růstem fibrózní tkáně v místě kožních jizev. Keloidní jizvy mohou být mnohem větší než původní jizva a i když se jedná o nezhoubný útvar, působí závažné estetické problémy. Nejčastěji se s keloidními jizvami setkáváme na ramenou, zádech, hrudníku, ušních lalůčcích a na obličeji.

Měkké fibromy

Měkký fibrom (fibroma molle) se někdy označují také termínem stopkaté či pendulující fibromy (odborně akrochordomy), protože se jedná o kožní výrůstky visící (pendulující) na tenké stopce. Vypadají jako malá houba nebo bambulka se stopkou. Na rozdíl od tvrdých fibromů obsahují větší množství buněk (fibroblastů) a méně vláken. Proto jsou na pohmat měkké. Nejčastěji se objevují na krku, v podpaží, v tříslech (zejména v okolí pohlavních orgánů).

Ostatní druhy fibromů

Existuje celá řada dalších fibromů, které se jmenují podle převládající složky nebo podle toho, který orgán postihují. Angiofibromy se například skládají z velkého množství dilatovaných (roztažených) cév a postihují zejména dospívající mladé muže. Cystické fibromy jsou tvořeny dilatovanými mízními (lymfatickými) cévami a jsou uprostřed měkké. Myxofibromy (fibroma myxomatodes)vznikají zkapalněním (kolikvací) měkkých tkání.

Ovariální fibromy

Fibromy mohou vznikat i na vaječnících. Jedná se o nejčastější benigní nádory vaječníků vznikající z tkáně stromatu nebo zárodečného pruhu. Často vznikají u lidí s ascitem (volná tekutina v dutině břišní) nebo pleurálním výpotkem (volná tekutina v pohrudničních dutinách). Kombinaci těchto tří příznaků (ovariální fibrom, pleurální výpotek a ascites) označujeme jako Meigsův syndrom.

Fibroadenomy v prsu

Fibromy v prsu patří mezi nejčastější benigní nádory prsu u mladých žen ve věku do 30 let. Většinou jsou zachyceny náhodně, kdy si je ženy vyhmatají jako bulku v prsu při samovyšetřování. Podle americké organizace ASBSF (American Society of Breast Surgeons Foundation) postihuje tento druh fibromu až 10% všech žen ve Spojených státech amerických (3).

Přesná příčina jejich vzniku není známá, ale vyšší riziko mají černošské ženy a také ženy, které začaly užívat hormonální antikoncepci před 20. rokem věku.

Děložní fibromy

Jedná se o nezhoubné nádory ve svalovině dělohy, které jsou známější pod pojmem děložní myomy. Většinou nezpůsobují žádné potíže a přijde se na ně náhodou, například při ultrazvukovém vyšetření u gynekologa nebo radiologa, ale někdy mohou vyrůst do velkých rozměrů a způsobit různé potíže, jako jsou například bolesti v podbřišku.

V takovém případě se odstraňují, někdy i s celou dělohou (hysterektomie).

Příčiny

Přesnou příčinu vzniku fibromů neznáme, ale zcela jistě se na jejich vzniku podílí následující faktory:

  • Nežádoucí reakce na drobná poranění kůže (například po bodnutí hmyzem, malém řezném nebo drobném poranění nebo po operaci): někdy naše tělo na takové drobné poranění zareaguje nadměrnou tvorbou fibrózní tkáně, což může vést k jejímu nakupení v podkoží a ke vzniku drobných kožních výrůstků – fibromů nebo (v extrémním případě v místě jizvy po předchozí operaci nebo poranění) keloidů.
  • Věk: s vyšším věkem se riziko vzniku fibromů zvyšuje, protože se funkce imunitního systému zhoršuje a tělo nestačí "opravovat" všechny problémy správně a rychle.
  • Poruchy imunity a autoimunitní onemocnění: osoby s poruchami imunity (například lidé se sníženou imunitou, lidé po transplantacích nebo pacienti, kteří se léčí s nádorovými či jinými závažnými chorobami) mají vyšší riziko tvorby fibromů. Stejně tak některé autoimunitní choroby, jako je systémový lupus erytematodes, zvyšují riziko vzniku fibromů.
  • Hormonální antikoncepce a jiné léky: užívání hormonální antikoncepce v mladém věku (před 20. rokem věku) nebo užívání některých léků na potlačení imunity (imunosupresiva) zvyšuje riziko vzniku fibromů
  • Ostatní faktory: piercingy (fibromy se mohou utvořit v okolí piercingů z důvodu dlouhodobého chronického dráždění okolní kůže nebo sliznic. Z tohoto pohledu je velmi rizikový piercing zejména na jazyku, rtu nebo jinde v dutině ústní či jejím okolí), akné (rizikové jsou zejména jizvy po akné) a/nebo popáleniny (v místě defektů a jizev po popáleninách se mohou rovněž tvořit fibromy).

Příznaky

Protože fibromy jsou nezhoubné nádory a výrůstky neprojevují se ve většině případů žádnými příznaky. Obvykle také pomalu rostou a bývají malé a stabilní (jsou velké jako špendlíková hlavička). Mají také různou barvu od světle růžové, přes červenou a fialovou až po hnědou.

Ve většině případů jsou jen estetickým problémem, ale někdy mohou způsobit následující potíže:

  • Svědění: jakékoli nestandardní výrůstky na kůži mohou svědit, protože narušují funkci mazových žláz a kůže v okolí může být vysušena. Někdy může být svědění velice intezivní.
  • Bolest, zčervenání, pálení či brnění: v případě, že se fibromy objeví v blízkosti nervů nebo cév, mohou být na pohmat bolestivé nebo způsobovat nepříjemné pocity, jako je brnění či pálení kůže. Někdy se v okolí fibromu může rozvinout zánět a v takovém případě kůže zčervená, bude na pohmat teplá, tvrdá a bolestivá.

Diagnostika

Diagnostika fibromů spadá do kompetence kožních lékařů a patologů. Vždy platí zásada, že jakmile si objevíte nějaký výrůstek na kůži, bulku či pihu, která mění barvu začne růst nebo se její okraje začnou rozpíjet, je nutné co nejrychleji navštívit kožního lékaře. Ten má k dispozici vyšetřovací nástroj zvaný dermatoskop (v podstatě lupa, s jejíž pomocí si může podrobněji prohlédnout celý výrůstek a jeho okolí), kterým výrůstky vyšetří a zjistí, zda se jedná o benigní výrůstek nebo o možný zhoubný nádor.

Některé dermatoskopy obsahují kameru s jejíž pomocí se vyšetřená léze nafotí a nahraje do počítače, který jí srovná s milióny podobných výrůstků od ostatních pacientů a s vysokou přesností odhadne o jaký útvar by se mohlo jednat.

Jak fibromy a papilomy vypadají můžete vidět na tomto obrázku:

Fibromy a papilom

Fibromy a papilom

Hlavním cílem je odlišit benigní fibromy od maligních a semimaligních lézí, jako jsou melanomy, bazocelulární karcinomy (bazaliomy) nebo juvenilního melanomu (névus Spitzové).

Konečnou diagnózu určí až mikroskopické vyšetření odebraného vzorku tkáně na patologii.

Léčba

Pokud fibromy nezpůsobují žádné potíže nebo nejsou na esteticky citlivých či viditelných místech, není většinou nutná žádná léčba. V případě, že pacienta obtěžují bolestmi, svěděním, apod. nebo se nachází v blízkosti cév, začnou měnit tvar či barvu nebo rostou, přistupuje se k jejich odstranění. Existují různé možnosti jak fibromy odstranit a patří mezi ně například následující postupy:

  • Excize (vyříznutí) skalpelem s následným sešitím rány nebo bez šití (přelepení speciální náplastí). Rána se obvykle hojí jizvou.
  • Exkochleace ostrou lžičkou se suturou rány nebo bez sutury (používá se například u stopkatých fibromů). Rána se může zhojit bez jizvy nebo s malou jizvou.
  • Laser: při tomto výkonu se fibrom odpaří laserem. Tento způsob odstranění nehradí zdravotní pojišťovny a pacient si ho musí zaplatit sám.
  • Zmrazení (vypálení) tekutým dusíkem: tato technika se používá například u papilomů či bradavic, ale lze s ní dobře odstranit i fibromy.
  • Injekce kortikosteroidů: injekce kortikosteroidů do fibromů vede k jejich „odumření“ a odpadnutí.

Konkrétní způsob léčby závisí na typu fibromu, na jeho lokalizaci, velikosti a charakteru.

Prognóza

Fibromy jsou pomalu rostoucí benigní nádory, které pacienta většinou nijak neohrožují a odstraňují se pouze tehdy, způsobují-li estetický či jiný problém. Proto je prognóza ve většině případů velmi dobrá.

Kdy vyhledat lékaře?

I když jsou fibromy benigní nádory není možné je spolehlivě diagnostikovat jinak než pod mikroskopem. Proto bychom měli dodržovat zásadu, že jakmile se nám kdekoli na těle objeví výrůstek nebo bulka, které tam předtím nebyly, je nutné vyhledat lékařskou pomoc a nechat si výrůstek nebo bulku vyšetřit.

Stejně tak je nutné vyhledat lékaře, pokud dosud klidná piha, bulka nebo výrůstek začnou růst, měnit tvar nebo barvu a/nebo krvácet.

Co si z článku odnést?

Fibromy jsou benigní (nezhoubné) nádory měkkých tkání. Vypadají jako bulka, výrůstek nebo stopkatý útvar na kůži. Nejčastěji postihují dutinu ústní (rty, jazyk, patro, apod.) ale mohou se vyskytnout i kdekoli jinde na těle, protože pojivové tkáně se nachází prakticky všude, včetně vnitřních orgánů. Většinou se neprojevují žádnými příznaky, ale někdy mohou být na pohmat bolestivé nebo může být kůže v jejich okolí zarudlá, teplá a tuhá.

Ve většině případů není nutné fibromy nijak léčit a odstraňují se pouze v případě, že představují estetický problém nebo pacientovi působí jiné obtíže. 

Kromě běžných chirurgických metod je lze odstranit také laserem, zmrazením tekutým dusíkem nebo injekcí kortikosteroidů.

I když se jedná o nezhoubné nádory, je nutné je pečlivě sledovat a pokud se začnou zvětšovat, měnit barvu nebo rychle růst, měli byste co nejrychleji vyhledat lékaře. 

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Viz. číslované odkazy v článku

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 1. března 2020 13:50
Datum příští revize: 1. března 2022 13:50
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace