Patní ostruha: vše co potřebujete vědět

Patní ostruha: vše co potřebujete vědět
16. listopadu 2020 10:20

Patní ostruha (též syndrom patní ostruhy nebo poněkud nepřesně plantární fasciitida) je jednou z nejčastějších příčin bolestí paty. Jedná se o zánětlivé postižení tuhé vazivové tkáně (takzvané plantární fascie), která spojuje patní kost se skeletem prstů na nohou.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Příčiny
  3. Rizikové faktory
  4. Komplikace
  5. Diagnostika
  6. Léčba
    1. Konzervativní léčba
    2. Invazivní a chirurgické metody léčby
  7. Prevence
  8. Co si z článku odnést?

V důsledku zánětlivého postižení plantární fascie vznikají na patní kosti ostruhy (takzvané trakční osteofyty), které fascii dále dráždí a způsobují silnou bolest.

Patní ostruha se může objevit i na zadní straně patní kosti (takzvaná dorzální patní ostruha), a to například v případě chronického zánětlivého postižení Achillovy šlachy (úponu m. triceps surae).

Proto je označení plantární fasciitida pro patní ostruhu poněkud nepřesné (existuje totiž jak plantární, tak dorzální patní ostruha a každá je způsobena zánětem jiné struktury).

Nicméně zatímco dorzální patní ostruha obvykle nebolí, plantární patní ostruha je velice bolestivá a projevuje se ostrou, bodavou bolestí, zejména brzy po ránu, kdy vstaneme z postele.

Během dne se obvykle bolest podaří „rozhýbat“ a poněkud ustoupí, nicméně při dlouhodobém stání nebo pokud sedíte a náhle se zvednete, se opět ohlásí.

Vyšší riziko plantární fasciitidy mají sportovci (běžci), osoby s nadváhou, lidé s plochýma nohama a osoby, které nosí nevhodnou obuv (takovou, která nezjišťuje dostatečnou oporu pro nožní klenbu).

Příznaky

Plantární patní ostruha se nejčastěji projevuje bodavou bolestí chodidla, v místě, kde se nachází přední okraj patní kosti. Bolest bývá nejsilnější při prvních krocích po probuzení a poté postupně odezní, nicméně při delším stání nebo když se postavíte po delším sezení se může opět objevit.

Pokud cvičíte, tak ve většině případů samotné cvičení pacientovi žádnou bolest nezpůsobuje a ta se objeví až po cvičení, kdy je postižená pata v klidu. Dorzální patní ostruha bolí méně, než plantární a projevuje se bolestí na zadní straně paty v místě, kam se upíná šlacha trojhlavého lýtkového svalu (m. triceps surae)

Příčiny

U zdravého člověka se plantární fascie (fascia plantaris pedis) rozepíná mezi patní kostí a prstními články jako tětiva luku a její hlavní funkcí je pohlcovat nárazy a vibrace při chůzi. V případě opakovaného přetěžování a přepínání této fascie dochází ke vzniku drobných trhlin a ke vzniku drobného výrůstku na patní kosti (takzvaný trakční osteofyt), což vede k rozvoji zánětu a bolesti.

I když plantární patní ostruha nejčastěji vzniká při přetěžování plantární fascie, někdy se příčinu onemocnění nepodaří zjistit vůbec.

Rizikové faktory

Mezi rizikové faktory pro vznik plantární či dorzální patní ostruhy, mimo jiné, patří:

  • Věk: plantární patní ostruha nejčastěji postihuje lidi ve věku 40 až 60 let.
  • Některé druhy cvičení a pohybových činností:pohybové aktivity, které zatěžují patní kost a přilehlé tkáně, jako jsou například běh, balet, aerobic a další cvičení.
  • Biomechanika chodidla: plochá noha, zborcená nebo naopak abnormálnězvýšená nožní klenba či nesprávný způsob chůze podstatně ovlivňují způsob, jakým chodidlo absorbuje rázy a vibrace při chůzi a roznáší váhu, což může vést k abnormálnímu zatížení plantární fascie a tím i ke vzniku plantární patní ostruhy.
  • Obezita a nadváha:obezita a nadváha zvyšují zátěž na plantární fascii a tím dochází i ke zvýšení rizika plantární patní ostruhy.
  • Zaměstnání, která vyžadují dlouhodobé stání: operátoři v továrnách, učitelé a další osoby, které v práci tráví dlouhé hodiny chůzí po tvrdém povrchu nebo pracují ve stoje mají vysoké riziko přetěžování plantární fascie a tím i vzniku plantární patní ostruhy.

Komplikace

Neléčená symptomatická patní ostruha může způsobit chronické bolesti paty a chodidla, které značně narušují kvalitu života pacientů a znemožňují mu provádění každodenní činnosti. Navíc může dojít k poškození celého pohybového aparátu (zejména předčasný rozvoj degenerativních změn na skeletu kotníku, kolene, kyčlí a páteře), což se projeví dalšími bolestmi a zhoršením pohyblivosti.

Diagnostika

Ve většině případů postačí pro stanovení diagnózy patní ostruhy fyzikální vyšetření u lékaře zaměřené na postižené chodidlo a patu a anamnéza bolestí v obvyklých lokalitách.

V případě nutnosti lze diagnózu potvrdit zobrazovacími metodami, obvykle rentgenem skeletu kotníku a chodidla v bočné projekci, na kterém lze odhalit výrůstky (ostruhy) na patní kosti, a to buď plantárně (na chodidlové straně patní kosti) nebo dorzálně (na zadní straně patní kosti).

Jak patní ostruhy vypadají se můžete podívat na tomto obrázku:

Plantární a dorzální patní ostruha (plantární fasciitida)

Plantární a dorzální patní ostruha (plantární fasciitida)

Někdy nemusí patní ostruha pacientovi způsobovat žádné obtíže, i když se na kosti zdá výrůstek poměrně velký.

V případě, že chce lékař vyloučit jinou příčinu bolesti paty (například stresová fraktura), může doporučit vyšetření na magnetické rezonanci.

Léčba

U většiny lidí se příznaky patní ostruhy podaří do několika měsíců zmírnit jen za pomoci odpočinku, ledování bolestivé paty a vhodného rozcvičování.

Pokud výše uvedená opatření nepomohou, je nutné přistoupit k další léčbě.

Mezi možnosti léčby patní ostruhy patří:

Konzervativní léčba

Konzervativní způsob léčby patní ostruhy zahrnuje následující postupy:

  • Léky na zmírnění bolesti a zánětu: mezi léky užívané v léčbě patní ostruhy patří například nesteroidní protizánětlivé léky (ibuprofen, nimesulid, apod.). Tyto léky pomáhají zmírnit bolest a projevy zánětu.
  • Ledování: bolest při patní ostruze a zánět můžete zmírnit přikládáním ledových obkladů. Nejlepší je zabalit zmrzlý gelový polštářek nebo pytlík zmražené zeleniny do utěrky či ručníku a přikládat na bolavé místo na 15 minut 3 – 4x denně. Nikdy nepřikládejte ledový obklad přímo na pokožku!
  • Rehabilitace a cvičení: kvalitní fyzioterapeut vás může naučit různá cvičení na protažení plantární fascie a Achillovy šlachy, což sníží zátěž na tyto partie a zmírní bolesti. V některých případech se dobře uplatňují i moderní metody, jako je například tejpování (odborně kineziotaping), což je speciální lepící páska, kterou lze nalepit na místa svalových úponů, kde pomáhají snížit přetěžování svalů a udržet je v potřebném napětí nebo naopak uvolnění. Tejpování se užívá nejen v léčbě patní ostruhy, ale také u mnoha dalších poruch svalového aparátu, včetně léčby natažených svalů, bolestí zad či kloubů.
  • Vložky do bot: ortoped nebo rehabilitační lékař vám mohou předepsat speciální ortopedické vložky do bot na míru, které pomáhají lépe rozložit zátěž na plantární fascii a zmírnit tak bolesti při patní ostruze.
  • Noční ortéza: lékař nebo fyzioterapeut vám mohou doporučit také nošení speciální noční ortézy, která v noci během spánku drží lýtkové svaly natažené a pomáhá tak současně protahovat plantární fascii i Achillovu šlachu.

Invazivní a chirurgické metody léčby

Pokud konzervativní způsoby léčby patní ostruhy nepomohou do několika měsíců, je čas na invazivnější metody, mezi které, mimo jiné, patří:

  • Injekce kortikosteroidů:kortikosteroidové injekce aplikované přímo do místa bolesti a ztuhlosti dočasně pacientovi přináší úlevu od bolesti. Nicméně nedoporučuje se tyto injekce příliš často opakovat ani se nesmí aplikovat více injekcí najednou, protože kortikosteroidy mohou oslabit plantární fascii či Achillovu šlachu a zvýšit tak riziko jejich prasknutí (ruptury).
  • Injekce růstových faktorů z krevní plazmy: pacientovi se odebere krevní plazma, která se upraví tak, aby obsahovala více růstových faktorů a protizánětlivých působků a aplikuje se zpět pacientovi. Tento způsob léčby podporuje hojení tkání, což přináší i úlevu od bolesti.
  • Rázová vlna: smyslem tohoto způsobu léčby je podpořit hojení poraněných měkkých tkání s pomocí fokusovaných zvukových vln. Léčba patních ostruh rázovou vlnou se používá hlavně u chronických potíží, které nereagují na jiné způsoby léčby. Některé studie naznačují, že rázová vlna může v léčbě patní ostruhy pomoci, nicméně zatím nebylo prokázáno, že by tato terapie byla účinná ve všech případech. Je proto vždy vhodné poradit se s fyzioterapeuty či lékaři o tom, zda je pro váš případ rázová vlna vhodná či nikoli.
  • Ultrazvukové odstranění poškozené tkáně: tento způsob léčby je dostupný především v zahraničí, v České republice se zatím moc nepoužívá. Lékaři pod ultrazvukovou kontrolou zavedou do poškozené plantární fascie speciální sondu, jejíž hrot následně s pomocí zvukových vln rychle rozvibrují, což vede k rozrušení poškozené tkáně, která se následně odsaje.
  • Operace: v případě, že všechny ostatní způsoby léčby patní ostruhy selhaly a pacient má stále bolesti, je poslední možností léčby operace, při které se plantární fascie uvolní z patní kosti, čímž dojde ke zmírnění dráždění a bolesti. Tuto operaci lze provést buď otevřeným výkonem nebo artroskopicky z malého řezu při místní anestézii.

Prevence

Někdy není možné vzniku patní ostruhy předejít, ale níže uvedená opatření mohou pomoci snížit riziko na minimum:

  • Udržujte si tělesnou hmotnost ve zdravém rozmezí:nadváha a obezita zvyšují zátěž na plantární fascii i Achillovu šlachu, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku patní ostruhy.
  • Noste vhodnou obuv: obuv s dostatečně tlustou podešví a dobrou podporou nožní klenby je základ. Vyhněte se vysokým podpatkům. Chození na boso je jinak velice zdravé, ale při patní ostruze se nedoporučuje. Pokud sportujete tak si pořiďte kvalitní běžeckou či sportovní obuv pro konkrétní sport, který provozujete a nenoste obnošenou či poškozenou obuv.
  • Provozujte sporty šetrné k nohám: zkuste namísto běhání či procházek šetrnější sporty, jako jsou jízda na kole nebo plavání.
  • Protahujte svaly a šlachy: pravidelným protahováním plantární fascie, svalů lýtka a Achillovy šlachy pomáháte udržet nožní klenbu v pořádku a předejít tak patní ostruze.

Co si z článku odnést?

Patní ostruha (též syndrom patní ostruhy) je bolestivé zánětlivé onemocnění plantární fascie či Achillovy šlachy, které vzniká při přetěžování svalových úponů, což vede ke vzniku výrůstků, označovaných jako patní ostruhy (odborně trakční osteofyty).

Podle místa, kde patní ostruhy na skeletu paty vznikají rozlišujeme takzvané plantární a dorzální patní ostruhy.

Hlavním příznakem patní ostruhy je bolest, zejména ráno, jakmile vstanete z postele.

Léčba patní ostruhy spočívá v konzervativních (ledování, léky proti bolesti, rehabilitace, speciální ortézy či tejpy) či invazivních (injekce kortikosteroidů, rázová vlna, ultrazvuk, operace) metodách.

Toto onemocnění léčí ortopedi, rehabilitační lékaři a fyzioterapeuti.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Obrázek patní ostruhy upraven podle webu Fyzioklinika.cz

Článek naposled aktualizován: 16. listopadu 2020 10:20
Datum příští revize: 16. listopadu 2022 10:20
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace