Co způsobuje bolest chodidla? Časté příčiny, příznaky a možnosti léčby!

Co způsobuje bolest chodidla? Časté příčiny, příznaky a možnosti léčby!
12. června 2022 21:08

Mezi hlavní příčiny bolestí chodidla patří přetěžování pohybového aparátu, úrazy, degenerativní, zánětlivá i jiná onemocnění kostí, svalů, šlach, nervů a cév v oblasti nohy, přednoží (nártu) a kotníku.

Obsah článku

  1. Jaké jsou příčiny bolesti chodidla?
    1. Plantární fasciitida
    2. Zánět a/nebo ruptura Achillovy šlachy
    3. Zlomeniny skeletu nohy a kotníku
    4. Deformity nohy a přednoží a/nebo vrozené vady nohy
    5. Degenerativní onemocnění kloubů (osteoartróza)
    6. Syndrom tarzálního tunelu
    7. Herniace či protruze meziobratlové ploténky
    8. Zarostlý nehet
    9. Hluboká žilní trombóza
    10. Kuří oka a bradavice
    11. Dna (pakostnice)
    12. Revmatoidní artritida
    13. Mortonova neuralgie
    14. Diabetická neuropatie
    15. Ostatní příčiny
  2. Co si z článku odnést?

Někdy mohou být příčinou bolesti chodidla kardiovaskulární, neurologická, metabolická či autoimunitní onemocnění, jako jsou například hluboká žilní trombóza, diabetická neuropatie, psoriáza nebo revmatoidní artritida.

Článek popisuje časté příčiny bolestí chodidel, včetně doprovodných příznaků a možností léčby a prevence.

Jaké jsou příčiny bolesti chodidla?

Bolest chodidla nejčastěji souvisí s přetěžováním, úrazy nebo degenerativními změnami, ale může být způsobena i jinými chorobami, které nepostihují svaly, kosti a šlachy nohy, ale narušují cévní a nervové zásobení v této oblasti, což se projeví bolestmi.

Plantární fasciitida

Plantární fasciitida je onemocnění spojené s drážděním a zánětem plantární povázky (fascie), což je široký pás vazivové tkáně, který začíná na patní kosti a v pěti menších pruzích vybíhá k jednotlivým prstům.

Plantární fascie se podílí na udržování podélné nožní klenby a při jejím chronickém přetěžování a dráždění se objeví bolesti chodidla a paty.

Chronické dráždění plantární aponeurózy vyvolává onemocnění zvané plantární fasciitida, které je jednou z nejčastějších příčin bolestí chodidla

Chronické dráždění plantární aponeurózy vyvolává onemocnění zvané plantární fasciitida, které je jednou z nejčastějších příčin bolestí chodidla

Chronické přetěžování začátku plantární fascie na patní kosti vede ke vzniku bolestivých špičatých kostěných výrůstků na patní kosti, které označujeme pojmem patní ostruha (calcar calcanei) (1, 2).

Někdy se plantární fasciitida nepřesně nazývá syndrom patní ostruhy.

I když jsou příznaky obou těchto onemocnění prakticky stejné, ne všichni pacienti s plantární fasciitidou musí nutně mít patní ostruhu.

Příznaky

Mezi hlavní příznaky plantární fasciitidy patří ostrá bolest paty a chodidla, která je nejhorší ráno při vstávání z postele a během dne se postupně zmírňuje.

Bolest je také obvykle horší při chůzi.

Některé pacienty mohou bolesti trápit i celý den.

Příčiny a rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko rozvoje plantární fasciitidy patří:

  • Obezita

  • Dlouhodobé stání (například v práci)

  • Chození naboso

  • Oslabení svalů chodidla a nártu

  • Nošení nevhodné obuvi (zejména nevhodná běžecká obuv)

  • Plochá noha

  • Vysoký nárt (abnormálně vyvýšená nožní klenba neboli lukovitá noha)

Diagnostika a léčba

Diagnostika plantární fasciitidy spočívá v pečlivém fyzikálním vyšetření se zaměřením na postiženou nohu.

Lékař se vás zeptá, zda je bolest nejhorší při chůzi a ráno a postupně se zmírňuje, ověří hybnost postižené nohy (požádá pacienta o přitažení špičky nohy nahoru směrem k hlavě a dolů a pohmatem ověří stav a napětí šlachy).

Léčba

Léčba plantární fasciitidy spočívá v omezení fyzické aktivity (klidový režim), přikládání ledových obkladů, fyzioterapii se zaměřením na protahovací cvikya cviky na zpevnění nožní klenby a v nošení ortopedických pomůcek(speciální gelové vložky do bot).

Některým pacientům s plantární fasciitidou může pomoci i terapie rázovou vlnou, která pomáhá zmírnit zánět a zajistí novotvorbu cév, ale tento způsob léčby má i svá rizika, se kterými vás seznámí zkušený fyzioterapeut nebo rehabilitační lékař.

Na rychlé zmírnění bolesti může lékař doporučit léky ze skupiny nesteroidních antiflogistik (nejčastěji se předepisují léky s účinnou látkou nimesulid, jako je například Aulin).

Pokud bolesti přetrvávají, může vám lékař doporučit injekce kortikosteroidů nebo operaci.

Zánět a/nebo ruptura Achillovy šlachy

Zánět Achillovy šlachy je onemocnění, které vzniká při přetěžování Achillovy šlachy, což je silný vaz na zadní části kotníku a paty, kterým se upínají lýtkové svaly na patní kost (3).

Zánět Achillovky se nejčastěji rozvine při náhlém zvýšení fyzické nebo sportovní aktivity nebo u rekreačních sportovců, kteří přes týden nedělají nic a o víkendech hrají tenis basketbal nebo volejbal.

V důsledku přetížení vznikají v Achillově šlaše drobné trhlinky a rozvíjí se zánětlivá reakce.

Při dlouhodobém zánětu a pokračujícím přetěžování dochází k postupném zvětšování mikrotrhlinek ve šlaše, což může vést k prasknutí (ruptuře) Achillovy šlachy, která často vyžaduje urgentní operaci (chirurgické sešití).

Příznaky

Hlavním příznakem zánětu Achillovy šlachy je bolest, která obvykle začíná ve střední části lýtka nebo těsně nad patní kostí a postupně se rozšíří do oblasti paty a chodidla.

Bolest se obvykle zhoršuje při chůzi (zátěži) a pacienta může limitovat při pohybu.

Někteří pacienti pociťují také nepříjemné napětí v oblasti dolní třetiny lýtka a paty.

Ruptura Achillovy šlachy se projevuje náhlou, ostrou bolestí v zadní straně lýtka často spojenou se slyšitelným lupnutím a s neschopností ohnout chodidlo dolů.

Příčiny a rizikové faktory

Hlavní příčinou zánětu Achillovy šlachy je její přetěžování.

Mezi rizikové faktory zánětu a ruptury Achillovy šlachy patří:

  • Věk: zánět Achillovky častěji postihuje osoby ve vyšším věku. Co se týče ruptury, ta je nejčastější ve věku 30 - 40 let.

  • Mužské pohlaví: muži mají vyšší riziko zánětu Achillovy šlachy než ženy

  • Nevhodná nebo obnošená obuv: nošení nevhodné nebo obnošené obuvi při sportování zvyšuje riziko přetěžování šlachy a s ním spojeného zánětu.

  • Sportování: pohybové a sportovní aktivity, vyžadující rychlou změnu pohybu (tenis, košíková, volejbal, fotbal, apod.) zvyšují riziko zánětu či ruptury Achillovy šlachy.

  • Některé léky: podle posledních studií zvyšují riziko zánětu či ruptury Achillovy šlachy některé léky, jako jsou například antibiotika ze skupiny fluorochinonů.

  • Některá onemocnění: mezi choroby, které zvyšují riziko zánětu Achillovky nebo její ruptury patří například lupénka (psoriáza) nebo arteriální hypertenze (vysoký krevní tlak).

Diagnostika a léčba

Diagnostika zánětu či ruptury Achillovy šlachy spočívá jednak ve fyzikálním vyšetření a také ve zobrazovacích metodách, kde hraje zásadní roli ultrazvuk a magnetická rezonance.

Ruptura Achillovy šlachy se často léčí operačně

Ruptura Achillovy šlachy se často léčí operačně

V léčbě zánětu Achillovy šlachy se uplatňují:

  • Režimová opatření, mezi něž patří klidový režim (Rest), ledové obklady (Ice), kompresní bandáže(Compression) a elevace neboli zvednutí nohy do zvýšené polohy (Elevation). Tyto strategie se někdy označují anglickou zkratou RICE.

  • Léky: zánět Achillovy šlachy velmi dobře reaguje na nesteroidní protizánětlivé léky, jako je nimesulid (Aulin) nebo ibuprofen.

  • Rehabilitace hraje v léčbě zánětu i ruptury Achillovy šlachy důležitou roli. Kromě různých fyzioterapeutických technik se využívají i speciální ortopedické pomůcky a ortézy.

  • Operační léčba se využívá zejména v léčbě ruptury Achillovy šlachy.

Zlomeniny skeletu nohy a kotníku

Fraktury (zlomeniny) prstů nohy, záprstních (tarsálních) kůstek, patní kosti nebo kotníku jsou častou příčinou bolestí chodidla.

Nejčastější příčinou zlomenin jsou úrazy, ale existují i fraktury patologické, které vznikají na podkladě jiného onemocnění, jako je například rakovina, osteoporóza nebo řada dalších chorob.

Častým typem fraktury, který se projevuje chronickými bolestmi chodidla a moc se na něj nemyslí, je takzvaná únavová zlomenina.

Tento typ zlomeniny vzniká z přetěžování a na noze nejčastěji postihuje metatarzální (zanártní) kůstky.

V diagnostice zlomenin hrají zásadní roli zobrazovací metody (zejména RTG a CT) a fyzikální vyšetření.

Léčba fraktur spočívá repozici a imobilizaci tedy v ustavení kostí do správné polohy a v jejich zafixování sádrovou, náplasťovou či jinou dlahou.

Značně dislokované či nestabilní fraktury se léčí operační léčbou postupem zvaným osteosyntéza, při kterém se využívají různé druhy dlah nebo hřebů.

Deformity nohy a přednoží a/nebo vrozené vady nohy

Mezi časté příčiny bolestí chodidla patří také různé deformity nohy a přednoží, jako jsou například kladívkové prsty nebo hallux valgus (vbočený palec).

Léčba těchto deformit spočívá jednak v nošení speciálních ortopedických pomůcek (vložky do bot), v rehabilitaci (fyzioterapii) a také v korekčních operacích.

Jednou z příčin bolestí chodidla mohou být také vrozené vady nohy, jako je například golfová neboli koňská noha (pes equinovarus congenitus).

Degenerativní onemocnění kloubů (osteoartróza)

Osteoartróza je degenerativní onemocnění kloubů, při kterém dochází k poškození kloubních chrupavek, což vede ke zvýšení tření a s tím spojenými obtížemi, jako jsou:

  • Bolest postižených kloubů při pohybu i v klidu

  • Ztuhlost kloubů, zejména ráno po probuzení nebo po delší době klidu

  • Zhoršená hybnost postižených kloubů

  • Oteklé klouby a měkké tkáně v jejich okolí

  • Praskání, vrzání, píchání či přeskakování v kloubech při pohybu

  • Výrůstky na okrajích postižených kloubů (marginální osteofyty)

Příčiny a rizikové faktory

Příčinou artrózy je poškození chrupavky, která pokrývá kloubní plochy a chrání je před poškozením.

Chrupavka je hladká tkáň, která zajišťuje hladký pohyb v kloubu, prakticky bez tření.

S přibývajícím věkem nebo po úrazech dochází k postupnému vysychání a opotřebení chrupavky, což vede k jejímu sedření.

To vede ke zvýšení tření při pohybu v kloubech, což se projevuje zhoršením hybnosti, bolestí a zánětem postiženého kloubu.

Postupně pak dochází ke změnám struktury kostí a kloubních ploch (tvorba drťových cyst, zúžení kloubní štěrbiny, výrůstky, apod.) a pokud se artróza včas neléčí, může dojít až k nekróze (odumření) postižených kostí.

Artróza je nejčastěji důsledkem přirozeného stárnutí organizmu, ale někdy se může objevit předčasně (například při úrazech kloubů v dětství nebo mladém věku).

Mezi další rizikové faktory, které se na vzniku tohoto degenerativního onemocnění podílí, mimo jiné, patří:

  • Vyšší věk

  • Pohlaví (vyšší riziko mají paradoxně ženy, i když nikdo neví proč)

  • Nadváha a obezita: vyšší tělesná hmotnost zatěžuje klouby, což vede k jejich předčasnému opotřebení. Navíc je tuková tkáň metabolicky aktivní a produkuje proteiny (bílkoviny), které vyvolávají zánět měkkých tkání v okolí kloubů.

  • Dlouhodobé přetěžování kloubů nebo opakované úrazy

  • Dědičnost: někteří lidé mají geneticky podmíněnou vyšší náchylnost k rozvoji artrózy.

  • Některá metabolická onemocnění, jako je například hemochromatóza nebo diabetes zvyšují riziko artrózy.

  • Onemocnění chrupavek nebo tvarové deformity kloubů zvyšují riziko artrózy.

Diagnostika a léčba

Diagnostika osteoartrózy spočívá zejména ve fyzikálním vyšetření a ve vyšetření zobrazovacími metodami (zejména rentgen a CT, při hodnocení postižení měkkých tkání má nezastupitelnou roli magnetická rezonance).

V léčbě osteoartrózy se využívají jednak léky (zejména léky proti bolesti ze skupiny nesteroidních antiflogistik, jako je například nimesulid - Aulin, Nimesil, apod.), fyzioterapie (rehabilitační léčba), injekční aplikace kortikosteroidů nebo kyseliny hyaluronové.

Pokud obtíže stále přetrvávají je jediným řešením operační léčba (kloubní náhrady, dekompresní operace, odstranění výrůstků, apod.).

Syndrom tarzálního tunelu

Jedná se o vzácné onemocnění spojené s útlakem nervus tibialis posterior. Tato choroba patří mezi takzvané kompresivní neuropatie a projevuje se brněním a bolestí, která vystřeluje z vnitřního kotníku (na palcové straně) do chodidla a paty.

Léčba spočívá v režimových opatřeních (odpočinek, ledování, kompresní obklady a elevace postižené končetiny - RICE), rehablitiaci, nošení speciálních ortopedických pomůcek, v užívání léků na zmírnění bolesti a pokud se stav pacienta ani přes veškerou léčbu nelepší je nutná dekompresní operace. 

Herniace či protruze meziobratlové ploténky

Bolesti chodidla mohou být i od páteře. Výhřez nebo protruze meziobratlové destičky, zejména pokud působí útlak nervového kořene L5, se mohou projevit bolestmi vyzařujícími po zevní straně stehna do lýtka, palce u nohy i vnitřní strany chodidla.

V léčbě bolestí nohou od páteře se využívá zejména lokální terapie (periradikulární kořenové obstřiky - PRT směsí kortikosteroidů a anestetik) a rehabilitační léčba. 

Pokud pacientovi nic nepomáhá a jeho stav se zhoršuje, je někdy nutné útlak nervového kořene uvolnit dekompresní operací nebo fúzí sousedních obratlových těl.

Zarostlý nehet

Zarůstající nehet dokáže člověka pěkně potrápit a projevuje se bolestmi a zarudnutím měkkých tkání v okolí nehtu na postiženém prstu, které mohou vystřelovat do chodidla. 

Za zarůstáním nehtů často stojí nesprávná technika jejich stříhání. 

Nehty na nohou bychom si měli stříhat do roviny a nechávat jejich okraje delší, aby se nestáčely dovnitř a nezarůstaly.

Správnou techniku stříhání nehtů vám poradí na pedikúře nebo se obraťte na lékaře (podologa).

Hluboká žilní trombóza

Hluboká žilní trombóza je závažné a někdy až život ohrožující onemocnění spojené s ucpáním některé z žil hlubokého žilního systému krevní sraženinou.

Nejčastěji postihuje hluboký žilní systém dolní končetiny a mezi její příznaky patří bolesti lýtka a chodidla při chůzi a otoky dolních končetin (zejména v oblasti lýtka).

Pokud se sraženina utrhne, může se dostat až do cévního řečiště plic a způsobit život ohrožující onemocnění označované jako plicní embolie.

V diagnostice hluboké žilní trombózy hraje důležitou roli ultrazvuk (dopplerovské UZ vyšetření žil dolní končetiny) a také laboratorní vyšetření krve (zvýšené D-dimery).

Klinicky se v diagnostice tohoto onemocnění využívá také takzvané Homansovo znamení.

Léčba hluboké žilní trombózy spočívá v podávání léků na ředění krve (antikoagulancia). 

Tyto léky se podávají buď injekčně do břicha (warfarin) nebo je lze užívat perorálně (nová antikoagulancia - NOAC, jako je například rivaroxaban - Xarelto).

Kuří oka a bradavice

Kuří oka jsou hrbolky ztvrdlé a zrohovatělé kůže, která vznikají na místech dlouhodobě namáhaných otlakem.

Nejčastěji se vyskytují na nohou při nošení příliš těsné nebo úzké obuvi.

Mohou také vznikat jako komplikace deformit přednoží (hlavně při hallux valgus nebo u kladívkových prstů)

Někdy jsou kuří oka jen estetickým problémem a nepůsobí pacientům žádné obtíže, zatímco jindy vyvolávají tak silné bolesti chodidel, že pacient nemůže prakticky chodit.

Léčba

Léčba kuřích ok spočívá v pravidelném odstraňování zrohovělé a ztvrdlé kůže různými prostředky (pemza, náplasti, masti či gely s kyselinou salicylovou, chemický peeling, apod.).

Pokud je příčinou kuřího oka deformita přednoží, je nutné kromě samotného odstranění kuřího oka také vyřešit vyvolávající problém (například operačně odstranit příslušnou deformitu).

Dna (pakostnice)

Dna je onemocnění, které vzniká při abnormálně zvýšené hladině kyseliny močové v těle.

Kyselina močová je konečným produktem metabolizmu purinů v těle.

Častým příznakem dny jsou otoky a bolest kořenového kloubu palce nohy

Častým příznakem dny jsou otoky a bolest kořenového kloubu palce nohy

Puriny jsou ve vysoké míře obsaženy zejména v červeném mase a v alkoholických nápojích a za normálních okolností je tělo rozloží a přebytečnou kyselinou močovou vyloučí ledvinami.

Pokud je z nějakého důvodu vylučování přebytečné kyseliny močové narušeno, přemění se kyselina močová na ostré (takzvané urátové) krystaly, které se ukládají do kloubů a způsobují jejich zánět (dnavá artritida).

Nejčastěji dna postihuje kořenový kloub palce u nohy, což se projeví otokem a zčervenáním kůže a silnou záchvatovitou bolestí postiženého kloubu.

Léčba dny spočívá v užívání léků (allopurinol, kolchicin a léky proti bolesti, jako jsou nesteroidní antiflogistika) a v režimových opatřeních (změna jídelníčku).

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivé onemocnění, při kterém náš organizmus začne omylem útočit na naše vlastní tkáně a ničit je, což vyvolává chronický zánět.

Revmatoidní artritida postihuje jak klouby, tak měkké tkáně a může postihnout kterýkoli kloub v těle.

Mezi její příznaky patří:

  • bolest a ztuhlost postižených kloubů

  • otoky a zčervenání kůže nad postiženými klouby

  • zhoršení hybnosti postižených končetin

Léčba

V léčbě revmatoidní artritidy se využívají různé postupy, jako jsou například:

  • nesteroidní protizánětlivé léky na bolest

  • kortikosteroidy na tlumení zánětlivé odpovědi

  • chorobu modifikující léčiva (DMARDs), jako jsou například metotrexát nebo hydroxychlorochin

  • biologická léčba

  • operační léčba

Mortonova neuralgie

Jedná se o onemocnění, které se projevuje zbytněním tkání v okolí nervů inervujících prsty na nohou, což se projevuje brněním prstů na nohou a bolestmi chodidla či nártu.

Jedná se o reaktivní bolest na útlak či poranění nervů nohy.

Nošení bot s vysokými podpatky je častou příčinou bolestí chodidla

Nošení bot s vysokými podpatky je častou příčinou bolestí chodidla

Vyšší riziko tohoto onemocnění mají lidé s deformitami přednoží a také ženy, které často nosí boty na vysokých podpatcích.

Dalšími názvy, kterými se toto onemocnění označuje jsou Mortonova metatarzalgie nebo Mortonův neurom.

Léčba

Léčba Mortonovy neuralgie spočívá jednak v konzervativních postupech (rehabilitace, ortopedické pomůcky, léky na tišení bolesti) a jednak v operačních technikách (dekomprese, neurotomie, korekční operace, apod).

Diabetická neuropatie

Diabetická neuropatie je označení pro poškození nervů v důsledku diabetu (cukrovky).

Jedná se o poměrně častou komplikaci diabetu, kdy dlouhotrvající zvýšená hladina glukózy v krvi způsobí poškození jemných cév, které zásobují nervy a ty začnou pomalu odumírat.

To se projeví zhoršením senzitivních i motorických funkcí (ztráta citlivosti a zhoršení schopnosti chůze) a dalšími obtížemi jako jsou brnění nebo pálení postižené končetiny (odborně parestézie či dysestézie).

Léčba

Diabetickou neuropatii nelze vyléčit ale umíme jen zpomalit průběh onemocnění a zmírnit obtíže pacientů.

Důležité je dostat glykémii (hladinu glukózy v krvi) pod kontrolu a udržovat jí pokud možno ve zdravém rozmezí.

Na zmírnění obtíží může lékař pacientům doporučit léky proti bolesti a zánětu (nesteroidní antiflogistika), antidepresiva (rovněž mírní bolest) a antiepileptika (tiší bolest a brání rozvoji křečí).

Ostatní příčiny

Mezi další onemocnění, která mohou způsobit bolest paty či chodidla patří například:

  • Lupénka (psoriáza): jednou z častých komplikací lupénky je zánět kloubů označovaný jako psoriatická artritida.

  • Raynaudův fenomén: jedná se o onemocnění, kdy pacienti v chladném počasí mají nepříjemné pocity brnění a mravenčení v prstech končetin, spojené s jejich celkovým ochladnutím a zběláním. Příčinou tohoto onemocnění jsou reflexní spasmy cév, které zásobují prsty krví a živinami, což vede k rozvoji nepříjemných příznaků. Důvody, proč k těmto vazospasmům dochází, nejsou zatím dostatečně probádány.

  • Osteomyelitida (infekční zánět kostí): záněty kostí a kostní dřeně mohou vyvolat chronické bolesti chodidla. Jejich nejčastější příčinou jsou pooperační komplikace a vznikají také u lidí s oslabenou imunitou či jako komplikace nádorových a dalších onemocnění.

  • Rakovina kostí či měkkých tkání dolní končetiny
  • Zánět tíhových váčků (bursitida): jedná se o zánětlivé onemocnění tíhového váčku, který se nachází mezi kostí a měkkými tkáněmi nad ní a jehož hlavní funkcí je tlumit nárazy a vibrace a chránit kloub před poškozením. Pokud bursitida postihne klouby na dolní končetině, může být spojena s bolestmi chodidla.

Co si z článku odnést?

Bolest paty a chodidla je nejčastěji způsobena přetěžováním měkkých tkání a skeletu nohou a/nebo jejich úrazy.

Někdy se ale za těmito obtížemi může skrývat i závažnější onemocnění, jako je artróza, diabetes nebo dna.

Někdy se bolesti objevují jen při chůzi, ale jindy mohou být setrvalé či chronické, bez ohledu na zátež.

Pokud vás bolesti chodidla či paty trápí dlouhodobě a stále se zhoršují, vyhledejte lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 12. června 2022 21:08
Datum příští revize: 12. června 2024 21:08
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace