Vše co potřebujete vědět o oteklých kloubech

Kloub je pohyblivé spojení jedné nebo více kostí v lidském těle. Nachází se nejen na horních a dolních končetinách, ale i na dalších částech lidského těla. Klouby jsou obklopeny měkkými tkáněmi a vazy, které tvoří kloubní pouzdro a příčinou jejich bolesti a otoků bývá zejména nahromadění tekutiny v okolí kloubu či uvnitř kloubního pouzdra.

Někdy lze oteklé klouby rozpoznat pouhým pohledem (například otoky drobných kloubů rukou či nohou nebo oteklé kotníky), zatímco jindy se otok kloubů zjistí až na základě vyšetření zobrazovacími metodami, jako jsou počítačová tomografie (CT) nebo ultrazvukové vyšetření měkkých tkání.

Otok kloubů je často spojen s dalšími příznaky, jako jsou ztuhlost nebo bolest.

Otok kloubů může být známkou chronických onemocnění, jako jsou různé kloubní záněty (artritidy) nebo degenerativní změny (artróza), ale může vzniknout i akutně, například při jejich traumatickém poranění nebo luxaci (vykloubení).

Příčiny oteklých kloubů

Nejčastější příčinou otoku kloubů jsou záněty kloubů (artritidy) a degenerativní změny (artróza).

Existuje celá řada různých typů kloubních zánětů, přičemž mezi hlavní původce otoku kloubů patří revmatoidní artritida, dnavá artritida (dna), psoriatická artritida a septická artritida.

Kromě toho jsou oteklé klouby příznakem řady dalších chronických onemocnění, jako jsou například Bechtěrevova nemoc, sarkoidóza nebo revmatická horečka.

K otoku (edému) kloubů dochází také při jejich poranění nebo vykloubení (například následkem pádů, autonehod nebo jiných úrazů) a/nebo pooperačně.

Artróza

Artróza je nejčastější příčinou ztuhlosti, bolesti i otoku kloubů. Jedná se o degenerativní opotřebení kloubní chrupavky, ke kterým dochází přirozeně s přibývajícím věkem nebo se s nimi můžeme setkat po úrazech kloubů.

Pokud dojde k opotřebení chrupavky na kloubních plochách, začnou se jednotlivé klouby o sebe třít, což způsobuje otok, bolest a ztuhlost.

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, při kterém náš vlastní imunitní systém začne ničit různé struktury kloubů, včetně chrupavek, šlach a vazů, což vede k hromadění tekutiny uvnitř kloubu.

To se projeví otoky a bolestí.

Dna (dnavá artritida)

Dna je onemocnění při kterém se v důsledku abnormálního zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi začnou tvořit krystaly kyseliny močové (urátové krystaly), které se následně ukládají do kloubů, což způsobuje kruté bolesti a otok.

Kyselina močová vzniká jako odpadní produkt při metabolismu některých látek, zejména bílkovin a za normálních okolností se tato látka rozpustí v krvi a je vyloučena z těla močí.

Pokud z nějakého důvodu tělo není schopné vyloučit přebytečnou kyselinu močovou z těla, začnou se tvořit krystalky, které vypadají jako malé jehličky.

Ty se ukládají do kloubů (nejčastěji do kořenového kloubu palce u nohy) a vyvolávají bolesti a otoky.

Psoriatická artritida

Psoriatická artitida je zánět kloubů, který může vzniknout jako komplikace kožního onemocnění zvaného psoriáza (lupénka).

Odhaduje se, že až 30 % lidí s lupénkou mají psoriatickou artritidu.

Podobně jako u revmatoidní artritidy je i psoriatická artritida autoimunitním onemocněním, při kterém náš vlastní imunitní systém začne ničit kloubní struktury, což se projevuje bolestmi, otoky a ztuhlostí.

Septická artritida

Otoky kloubů jsou také častým příznakem bakteriálních, virových nebo plísňových kloubních zánětů.

Pokud je zánět kloubů vyvolán bakteriální infekcí, označujeme ho pojmem septická artritida.

Nejčastějším původcem septické artritidy je zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus).

Septická artritida může být buď akutní nebo chronická.

Ostatní příčiny

Kromě kloubních zánětů a degenerativních změn jsou otoky kloubů příznakem mnoha dalších onemocnění a stavů, jako jsou například:

• poranění kloubů (intrartikulárně zasahující fraktury, luxace kloubů, natržení vazů či šlach, apod.).
• ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc), což je chronické onemocnění, které se, mimo jiné, projevuje zánětem a otoky kloubů
• systémový lupus erytematodes, což je autoimunitní onemocnění, které vyvolává zánět měkkých tkání a kloubů v těle
• snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza)
• sarkoidóza, autoimunitní onemocnění, při kterém se v těle hromadí zánětlivé buňky a vyvolávají na různých místech těla zánětlivé postižení.
• revmatická horečka, což je vzácná komplikace streptokokových infekcí, jako jsou angína nebo spála
• zánět šlach (tendinitida)

Kdy navštívit lékaře?

Lékaře byste měli vyhledat vždy, pokud:

• se otok kloubů objevil po úrazech nebo pádech
• se otok kloubů objeví bez zjevné příčiny
• je otok kloubů doprovázen silnou bolestí nebo horečkou
• obtíže neodezní do několika dnů a/nebo se stále zhoršují
• otok kloubů podstatně narušuje kvalitu vašeho života

Diagnostika

V diagnostice otoku kloubů se využívají 4 základní postupy, a to odběr anamnézy, fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření a vyšetření zobrazovacími metodami.

Odběr anamnézy je odborný termín označující cílené dotazy lékaře na vaše příznaky. Lékař se vás může zeptat kdy se příznaky objevily, jak závažné jsou, jak dlouho trvají, co jim předcházelo, apod.

Fyzikální vyšetření je nedílnou součástí diagnostiky a lékař se při něm zaměří na zhodnocení hybnosti a bolestivosti oteklých kloubů.

Ve většině případů vás lékař při otoku kloubů odešle na další vyšetření, jako jsou laboratorní vyšetření krve (z něj se dají zjistit například známky zánětu či některých revmatických nebo autoimunitních onemocnění), vyšetření zobrazovacími metodami (rentgen, CT, magnetická rezonance nebo ultrazvuk). Každá zobrazovací metoda se hodí pro něco jiného, ale v zásadě lze říci, že otok kloubů se nejlépe diagnostikuje ultrazvukem nebo magnetickou rezonancí.

Někdy se při diagnostice využívá i aspirace, při které lékaři tenkou jehlou odeberou vzorek tekutiny přímo z kloubního pouzdra a následně ho nechají vyšetřit v laboratoři.

Léčba

Léčba oteklých kloubů závisí na vyvolávající příčině.

V případě úrazů se využívají různé metody léčby, od konzervativních (sádra, klidový režim, ortézy, léky) až po chirurgické metody (vypuštění výpotku - punkce, kloubní náhrady poškozených kloubů, osteosyntézy jako operační léčba zlomenin, apod.).

V léčbě autoimunitních onemocnění se užívají kortikosteroidy a další protizánětlivé léky.

Nedílnou součástí léčby je také klidový režim a rehabilitace (fyzioterapie).

Rehabilitace, klidový režim, ledování či užívání léků proti bolesti jsou nedílnou součástí léčby oteklých kloubů. Někdy je nutná i operace.

Obecně platí, že při otoku kloubů je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Někdy si ale můžete pomoci i doma.

Pokud je příčinou otoku (edému) úraz, je vhodné co nejrychleji po úrazu začít poraněné místo ledovat. Zabalte do ručníku nebo utěrky zmrzlý sáček zeleniny nebo zmrzlý gelový polštářek a přiložte na postižené místo na dobu 10 minut.

Tímto jednoduchým postupem lze do značné míry zmírnit případný otok.

Poraněný kloub byste také měli šetřit a končetinu elevovat (zvednout) tak, aby byla výše než srdce (například si vleže podložte nohy polštářem nebo podložkou).

Někdy mohou pomoci i kompresní bandáže.

Úlevu od bolesti a otoků mohou přinést také volně prodejné léky proti bolesti, jako jsou například nesteoridní protizánětlivé léky.

Co si z článku odnést?

Otok kloubů je příznakem mnoha různých onemocnění, včetně dny, sarkoidózy nebo systémového lupusu erytematodes, přičemž zdaleka nejčastějšími příčinami jsou úrazy, záněty kloubů (artritidy) a degenerativní změny (artróza).

Pokud se objeví otok kloubů je nutné vždy vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila konkrétní příčina a lékař mohl zahájit správnou léčbu.

Léčba otoku kloubů závisí na vyvolávající příčině a je v zásadě konzervativní (ortézy, rehabilitace, klidový režim, ledování, léky) nebo operační (kloubní náhrady, osteosyntézy, artroskopické operace nebo punkce výpotku).