Velké slinné žlázy: mikroskopická anatomie a rozdíly

1. prosince 2012 11:43

Velké slinné žlázy jsou důležitou součástí trávicího systému. Produkují sliny, které se promíchávají s přijímanou potravou a usnadňují tak polykání. Zároveň zahajují trávení škrobu a mají také baktericidní účinky.

V tomto článku si popíšeme rozdíly mezi 3 největšími slinnými žlázami v lidském těle. Jsou jimi glandula parotis, glandula submandibularis a glandula sublingualis. Všechny tyto žlázy patří mezi takzvané exokrinní žlázy (jejich sekret se na cílové místo dostává buď přímo "vylitím" ze sekrečních buněk nebo s pomocí vývodů).

Příušní žláza (glandula parotis)

Příušní žláza je žlázou čistě serózní. To znamená, že produkuje vodnatý a řídký sekret. Na obarveném histologickém preparátu se serózní buňky zobrazí jako tmavé struktury. Kromě toho lze na preparátu příušní žlázy pozorovat výhody (žíhané vývody, vsunuté vývody).

Histologická stavba glandula parotis

Obrázek 1: Příušní žláza - (1) Serózní aciny | (2) Žíhané vývody | (3) Vazivové septum

Zdroj obrázku: Ústav histologie 3.LF UK Praha

Žíhané vývody jsou vybaveny myoepitelovými buňkami, které pomáhají vymáčknout sekret z buňky do lumen vývodu. Na preparátu byste si je mohli splést s cévou. Proto je dobré si pamatovat jednu praktickou radu: vývod je vždy vystlán kubickým nebo cylindrickým epitelem (někdy i dvouřadým) zatímco céva je vystlána plochým epitelem (endotelem)

Podčelistní žláza (Glandula submandibularis)

Podčelistní žláza je žlázou seromucinózní (tuboalveolární). To znamená, že kromě tmavých serózních oddílů v ní najdeme ještě oddíly mucinózní, které produkují hlen. Zatímco serózní oddíly se v preparátu zobrazují tmavě, mucinózní oddíly jsou světlé (a můžete si je snadno splést s tukovými buňkami - adipocyty). Rozpoznáte je tak, že uvnitř mucinózních oddílů vidíte trochu vybledlou síťovou strukturu, což u tukové buňky není (ta vypadá jako prázdné bílé místo). Na podčelistní žláze samozřejmě také najdete vsunuté a žíhané vývody.

histologie podčelistní žlázy

Obrázek 2 - Podčelistní žláza - (1) Serózní oddíl | (2) Mucinózní oddíl | (3) Tukové buňky | (4) Vsunuté vývody | (5) Žíhané vývody

Zdroj obrázku: Ústav histologie 3.LF UK Praha

Podjazyková žláza (Glandula sublingualis)

Podjazyková žláza je nejmenší ze všech velkých slinných žláz. Je to také žláza mucinoserózní, protože převažuje mucinózní (tubulosní) složka. Je poměrně obtížné rozeznat od sebe žlázu submandibulární a sublinguální, protože na první pohled vypadají stejně, jen u podjazykové by mělo být více mucinózní složky (světlých míst). Opět zde nacházíme také tukové buňky a vsunuté a žíhané vývody.

Podjazykové žláza - histologie

Obrázek 3 - Podjazyková žláza - (1) Serózní složka | (2) Mucinózní složka | (3) Tukové buňky | (4) Vazivové septum 

Zdroj obrázku: Ústav histologie 3.LF UK Praha

Co je dobré si k velkým slinným žlázám pamatovat?

Kromě histologické stavby je dobré u slinných žláz vědět následující: primární slina je izotonická s krevní plazmou (tedy má stejné složení jako plazma). Následně ve vývodech dochází k odebírání iontů Cl- a Na+, které jsou z lumen odebírány zpět do buněk, takže se sekundární (konečná) slina stává hypotonickou.

Další podstatnou věcí u slinných žláz je to, že sliny obsahují také baktericidní látky (lysozym) a enzym ptyalin (slinná alfa amyláza), který zahajuje trávení škrobů již v dutině ústní.

Kromě velkých slinných žláz existuje také řada malých slinných žláz, které se nachází v měkkém patře, ve sliznici vnitřní straně tváře a rtů.

Základní rozdělení vývodů slinných žláz (a žlázových orgánů obecně) je na intralobulární, interlobulární a hlavní. Intralobulární vývody jsou uvnitř příslušného laloku. Do této skupiny patří vsunuté vývody a také žíhané vývody, které jsou ale zároveň vývody interlobulárními. Ty se pak dále stékají v hlavní vývod. Na preparátu je od sebe odlišíte tak, že interlobulární vývody se nachází většinou ve vazivovém septi oddělujícím jednotlivé laloky žlázy.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Článek naposled aktualizován: 1. prosince 2012 11:43
Datum příští revize: 1. prosince 2014 11:43
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace