Barretův jícen: příčiny, prevence, diagnostika a léčba

Barretův jícen je označení pro onemocnění dolní části jícnu, při jeho ústí do žaludku, projevující se především změnou jeho přirozeného epitelu. Nejčastěji vzniká v důsledku gastroezofageálního refluxu (návrat kyselé tráveniny z žaludku do jícnu – klasické pálení žáhy), kdy kyselé vlivy způsobí přeměnu sliznice jícnu na sliznici typicky střevní, která je vůči kyselinám více odolná. Nejzávažnější komplikací je možnost vzniku nádoru v době metaplázie (patologické přeměny) epitelu. Adenokarcinom vzniká až v 10% případů.

Projevy onemocnění

Nejvýznamnější je časté pálení žáhy, které může být doprovázeno i zvýšenou citlivostí k tvorbě zubního kazu, vlivem okyselení ústní dutiny. Řada postižených trpí  bolestivým polykáním a zhoršeným průchodem sousta jícnem. V krajních případech mohou nastávat i regurgitace (zpětný chod potravy do úst), které způsobují záněty hrtanu a průdušnice. Akutně může dojít i k udušení, kdy největší nebezpečí hrozí při spánku. 

Diagnóza

Diagnóza se provádí endoskopicky, pacientovi je do jícnu zasunut optický přístroj, prostřednictvím kterého může lékař prokázat rudě zbarvenou sliznici s krvácejícími vředy - zřejmá známka onemocnění. Toto vyšetření bývá doplněno biopsií (odběrem části tkáně), která je prováděna současně při endoskopii. Tím se diagnostika omezuje na jeden výkon a pro pacienta se tak stává méně zatěžující. Sonografie (ultrazvuk) popř. rentgenové vyšetření mohou rozeznat vznikající vředy a uplatňují  se především při podezření na vznik nádoru.

Léčba

Barretův jícen nelze zcela vyléčit, jelikož změny epitelu jsou nevratné. Léčba spočívá hlavně ve snaze snížit kyselost žaludečních šťáv a tím omezit dráždění sliznice.  Krátkodobou úlevu při občasných páleních žáhy zajistí mléko popř. jedlá soda (tzv. antacida). Jako vhodný se ukázal být doplněk stravy pod názvem Kamacit, který  neutralizuje přebytečnou žaludeční kyselinu. Většinou se aplikuje již při prvních příznacích pálení žáhy, 30-60 min. po každém jídle. Z léků je obecně nejúčinnější Omeprazol (nebo jiné takzvané blokátory protonové pumpy, které účinně omezují tvorbu žaludeční kyseliny), podávaný ráno na lačno. Doplňující léčbu představují tzv. Prokinektika, užívaná třikrát denně. Jedná se o léky podporující peristaltické pohyby trávicí soustavy.

Režimová opatření spočívají hlavně ve snaze snížit tělesnou hmotnost a omezit zvyšování nitrobřišního tlaku (např. nošení těžkých břemen, náročná práce apod.). Doporučuje se i spánek na nakloněném lůžku. U nebezpečí regurgitací a udušení nebo při podezření na vznik nádoru probíhá léčba chirurgicky, odstraněním požkozené části (ezofagotomie). Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně 1-2krát do roka sledováni, tak aby bylo omezeno riziko zhoubné přeměny na minimum.

Prevence

Jako rizikové faktory vzniku nemoci se ukázaly být: častá konzumace sladkých, silně kořeněných a smažených jídel, kávy a alkoholu. Doporučuje se i omezení kouření a přejídání. Při přeplněném žaludku je totiž vytvářen vyšší tlak na dolní jícnový svěrač, což přispívá ke zpětnému refluxu potravy.  Nelze ovšem zanedbat ani individuální genetické predispozice, hrající roli při vzniku onemocnění. U těhotných dochází v důsledku hormonálních změn k refluxu častěji (uplatňuje se hlavně progestreron). V jejich případě však není reflux nijak nebezpečný, stav se po porodu většinou vrátí k normálu.