Co jsou to portokavální anastomózy?

16. ledna 2013 10:41

Portokavální anastomózy dostaly svůj název od tří velkých žil, které tvoří takzvaný systémový a portální oběh.

Portální oběh je tvořen portální žilou (vena portae - vrátnice), která vzniká soutokem vena splenica (žíla odvádějící odkysličenou krev ze sleziny a přilehlých orgánů) a vena mesenterica superior (jedna z hlavních žil odvádějících odkysličenou krev ze střev a dalších orgánů dutiny břišní). Portální žíla odvádí krev ze šech nepárových orgánů dutiny břišní (tedy ze střev, žaludku, sleziny) do jater, kde dochází ke zpracování živin vstřebaných do krve v trávicím ústrojí. 

Systémový oběh představuje odvod odkysličené krve do srdce, přičemž z horní poloviny těla je krev odváděna do srdce horní dutou žilou (vena cava superior) a z dolní poloviny těla pak dolní dutou žilou (vena cava inferior). 

Portální a systémový oběh na sebe navazují, protože z jater krev odtéká do dolní duté žíly a do srdce.

Slovo portokavální tedy pochází z latinských názvů shora uvedených žil. Slovem anastomóza se myslí spojka. Portokavální anastomózy jsou tedy spojky mezi větvemi vena portae (portální oběh) a vena cava inferior, respektive superior (systémový oběh).


Význam a složení portokaválních anastomóz

Portokavální anastomózy jsou důležité zejména v klinické medicíně, protože zejména v případě zvýšeného tlaku v portální žíle (takzvaná portální hypertenze) hrozí vznik varixů (žilních výdutí), které mohou při prasknutí způsobit životu nebezpečné krvácení do dutiny břišní.

Podívejme se nyní na jednotlivé spojky podrobněji:

Jícnové varixy – v případě portální hypertenze, která vzniká zejména jako důsledek poškození jater (například při nadměrném pití alkoholu nebo při jiných onemocněních jater) může dojít ke vzniku výdutě (varixu) na žíle a k jejímu prasknutí.

Anastomóza je tvořena následujícími žilami: vena portae – levá žaludeční žíla (vena gastrica sinistra) x jícnové žíly (vv. oesophageae) – vena azygos – horní dutá žíla (vena cava superior)

Povrchové břišní žíly – tato anastomóza se často projeví jako viditelné vystoupení žil na kůži v okolí pupku – tzv. caput medusae (hlava medúzy). 

Vlastní anastomóza je tvořena následujícími žilami: 

vena portae – paraumbilikální žíly x vena epigastrica inferior – vena iliace externa – vena cava inferior

vena portae – paraumbilikální žíly x vena epigastrica superficialis – vena saphena magna – vena cava inferior

vena portae – paraumbilikální žíly x vena thoracoepigastrica – vena axillaris – vena cava superior

vena portae – paraumbilikální žíly x Burrowovy žíly (podél chorda urachi) – plexus vesicalis – vena cava inferior

Spojky kolem konečníku – dříve se mělo za to, že tyto spojky jsou příčinou vzniku hemeroidů, nicméně bylo zjištěno, že to není pravda.

Vlastní anastomóza je tvořena následujícími žilami:

v. portae – v. mesenterica inferior – v. rectalis superior – vv. rectales mediae et inferiores – v. cava inf.

Retroperitoneální (Retziusovy) spojky – mezi žilami zásobujícími tlusté střevo a žilami zásobující orgány uložené retroperitoneálně (tedy za peritoneem, což je jakási „plachta“ oddělující střeva a žaludek od orgánů a cév uložených hlouběji v břišní dutině (ledviny, část slinivky, část dvanáctníku) existují takzvané Retziusovy spojky. 

Vlastní anastomóza je tvořena následujícími žilami:

v. portae – v. mesenterica sup. et v. lienalis – Retziusovy spojky – vv. lumbales, v. azygos – v. cava sup. 

Neuzavřený ductus venosus – během nitroděložního vývoje miminka je prostřednictvím ductus venosus odváděna krev z pupečníku do dolní duté žíly (je to odbočka, díky které krev neprochází játry plodu, která ještě nejsou plně funkční). Po narození se tento průchod uzavírá. Pokud se tak nestane, mísí se v játrech krev z dolní duté žíly s krví z portální žíly.

Spojky mezi povrchovými žilami jater a žilami bránicepovrchové žíly jater v oblasti area nuda jsou větvemi vena portae, zatímco brániční žíly se vlévají do vena cava inferior.

Z klinického hlediska mají největší význam jícnové varixy, které jsou nejnebezpečnější a při portální hypertenzi hrozí jejich prasknutí. 

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Článek naposled aktualizován: 16. ledna 2013 10:41
Datum příští revize: 16. ledna 2015 10:41
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace