Reiterův syndrom (reaktivní artritida): vše co potřebujete vědět!

Reiterův syndrom (reaktivní artritida): vše co potřebujete vědět!
12. července 2021 22:42

Reiterův syndrom je dnes již málo používaný název pro jednu z forem reaktivní artritidy, což je onemocnění projevující se bolestmi a otoky kloubů, které je vyvoláno reakcí organizmu na infekci jinde v těle, zejména v trávicím, vylučovacím (močovém) nebo pohlavním ústrojí.

Obsah článku

  1. Příznaky
  2. Kdy vyhledat lékaře?
  3. Příčiny
  4. Rizikové faktory
  5. Prevence
  6. Diagnostika
    1. Fyzikální vyšetření a odběr anamnézy
    2. Laboratorní vyšetření krve
    3. Punkce nitrokloubní tekutiny
    4. Vyšetření zobrazovacími metodami
  7. Léčba
    1. Léky
    2. Rehabilitační léčba (fyzioterapie)
  8. Co si z článku odnést?

Reaktivní artritida nejčastěji postihuje kolenní a hlezenní kloub a často jsou současně postiženy také oči, kůže a močová trubice (urethra).

Jako Reiterův syndrom se dříve označovala forma reaktivní artritidy, která se projevovala zánětem a otokem kloubů, očí a močové trubice.

Reaktivní artritida je poměrně vzácné onemocnění a u většiny lidí potíže časem odezní, a to většinou do 12 měsíců od doby, kdy se poprvé objeví.

Příznaky

Příznaky reaktivní artritidy se nejčastěji objeví zhruba jeden až čtyři týdny po propuknutí infekčního onemocnění, které reaktivní artritidu spustilo.

Mezi nejčastější příznaky Reiterova syndromu patří:

  • Bolest a ztuhlost kloubů: nejčastěji postiženými klouby při reaktivní artritidě jsou kolenní a hlezenní klouby a také klouby nohy a ruky. Někteří pacienti si stěžují také na bolesti bederní páteře a SI skloubení.
  • Zánět spojivek (konjunktivitida):  u mnoha pacientů s reaktivní artritidou se rozvíjí také oční záněty, zejména zánět spojivek.
  • Onemocnění močového (vylučovacího) ústrojí: časté močení, nepříjemné pocity pálení a řezání při močení a zánět prostaty či krčku děložního mohou být také jedním z příznaků reaktivní artritidy.
  • Entezitidy (entezopatie): záněty postihující šlachové a svalové úpony ke kosti (entezitidy) jsou dalším častým doprovodným příznakem reaktivní artritidy.
  • Otoky prstů na rukou a nohou: u některých lidí jsou jedním z příznaků reaktivní artitidy otoky prstů na rukou a nohou. Otoky jsou často tak velké, že se prsty podobají malým "buřtíkům".
  • Kožní onemocnění: Reiterův syndrom může postihnout i kůži. Mezi nejčastější příznaky patří různé formy dermatitid a vyrážek na dlaních a ploskách nohou a boláky v ústech.
  • Bolest bederní páteře: bolesti jsou obvykle horší v noci a ráno těsně po probuzení.

Kdy vyhledat lékaře?

Pokud v průběhu několika týdnů po průjmovém onemocnění či infekci močového ústrojí zaznamenáte některý z výše uvedených příznaků reaktivní artritidy, vyhledejte lékařskou pomoc.

Příčiny

Reaktivní artritida je nepřiměřená reakce organizmu na infekci v těle, zejména pak na infekce trávicího, vylučovacího a pohlavního ústrojí.

Někdy mohou být příznaky infekčních onemocnění, která reaktivní artritidu spouští jen velmi mírné nebo žádné a pacient si tak ani nemusí být vědom toho, že nějakou infekci prodělal.

Reaktivní artritidu způsobuje řada různých mikrobů, zejména bakterií a virů.

Mezi nejčastější původce reaktivní artritidy patří:

  • Chlamydie
  • Salmonely (například Salmonella enteritidis, původce salmonelózy)
  • Shigelly (například Shigella dysenterie, původce shigelózy neboli bacilární úplavice)
  • Yersinie
  • Kampylobakter (například Campylobacter jejuni, původce kampylobakteriózy)
  • Klostridie (zejménaClostridium difficile)

Reaktivní artritida není nakažlivá, nicméně baktérie, které vyvolávají infekční onemocnění spojená s rizikem reaktivní artritidy se mohou přenášet pohlavním stykem (např. Chlamydie) nebo kontaminovaným jídlem (například Shigelly nebo Salmonely).

Naštěstí se Reiterův syndrom rozvine jen u velmi malého procenta lidí, kteří se s výše uvedenými bakteriálními infekcemi setkají.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko reaktivní artritidy patří například:

  • Věk: nejčastěji se reaktivní artritida vyskytuje u dospělých osob ve věku 20 až 40 let
  • Pohlaví: reaktivní artritida postihuje stejně často muže i ženy, nicméně u mužů je vyšší riziko reaktivní artritidy v reakci na pohlavně přenosné choroby.
  • Dědičnost: některé genetické poruchy a onemocnění jsou spojeny s vyšším rizikem reaktivní artritidy (jedná se například o rizikovou alelu HLA-B27, která je spojena i s dalšími revmatologickými chorobami).

Prevence

V některých případech není prevence reaktivní artritidy možná (pokud máte například rizikovou alelu HLA-B27, máte vyšší riziko, že dostanete Reiterův syndrom).

Stejně tak máte vyšší riziko v případě, že se Reiterův syndrom vyskytuje ve vaší rodině (například u rodičů nebo sourozenců).

Vzhledem k tomu, že reaktivní artritida je často způsobena bakteriálními patogeny v potravinách, jako jsou Shigelly, Salmonela, Yersinia nebo Kampylobakter (Campylobacter) je důležité dodržovat zásady správné hygieny při přípravě a skladování potravin.

Stejně tak je důležité chránit se před pohlavními chorobami, protože Chlamydie a další bakteriální původci pohlavně přenosných chorob jsou častými "původci" reaktivní artritidy.

Proto je vhodné se před pohlavně přenosnými chorobami chránit například používáním kondomu.

Diagnostika

Součástí diagnostiky reaktivní artritidy je fyzikální vyšetření a odběr anamnézy, laboratorní vyšetření krve, punkce nitrokloubní (synoviální) tekutiny a vyšetření zobrazovacími metodami.

Fyzikální vyšetření a odběr anamnézy

Fyzikální vyšetření je zaměřeno na odhalení známek postižení kloubů (otok, teplá a červená kůže, bolest, omezení hybnosti, apod.), kůže (vyrážky - exantémy) nebo očí (zčervenání očí při zánětu spojivek, apod.).

Laboratorní vyšetření krve

Z laboratorního vyšetření krve lékaři zjistí například:

  • známky probíhající či v minulosti prodělané infekce
  • známky zánětu
  • protilátky proti některých typům artritid a revmatologických onemocnění
  • přítomnost genů a alel, které zvyšují riziko reaktivní artritidy (například HLA-B27)

Punkce nitrokloubní tekutiny

V diagnostice reaktivní artritidy se využívá také punkce nitrokloubní tekutiny, při které lékaři s pomocí duté jehly odeberou vzorek nitrokloubní (synoviální) tekutiny ze zánětem postiženého kloubu a vyšetří tento punktát v laboratoři.

Punkce nitrokloubní tekutiny pomáhá zjistit:

  • Počet bílých krvinek (leukocytů): zvýšený počet bílých krvinek (leukocytóza) je známkou zánětlivého postižení kloubu
  • Přítomnost baktérií: přítomnost baktérií ve vzorku nitrokloubní tekutiny může být známkou septické artritidy, která může závažným způsobem poškodit kloub postižený kloub.
  • Přítomnost urátových krystalů: přítomnost urátových krystalů v nitrokloubní tekutině může být známkou dny. Tato velmi bolestivá forma zánětu kloubů nejčastěji postihuje kořenový kloub palce u nohy.

Vyšetření zobrazovacími metodami

Rentgenové vyšetření bederní páteře, pánve a postižených kloubů může orientačně odhalit známky reaktivní artritidy.

Pro přesnější posouzení je možné doplnit CT vyšetření (počítačová tomografie) nebo magnetická rezonance (MRI).

Léčba

Léčba reaktivní artritidy spočívá v užívání léků na léčbu infekčního onemocnění, které Reiterův syndrom vyvolalo a také v rehabilitační léčbě zaměřené na postižené klouby.

Léky

Pokud je spouštěčem reaktivní artritidy bakteriální infekce, může vám lékař předepsat antibiotika.

Konkrétní druh antibiotik závisí na baktérii, která infekci vyvolala.

Mezi další léky užívané v léčbě reaktivní artritidy, mimo jiné, patří:

  • Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs): některé léky ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků, jako je například indometacin, pomáhají zmírnit zánět kloubů a bolest.
  • Injekčně aplikované kortikosteroidy: injekce kortikosteroidů do postižených kloubů pomáhají zmírnit zánět a obnovit hybnost v postiženém kloubu
  • Topicky aplikované kortikosteroidy: tyto léky přináší úlevu při kožní vyrážce (exantému) způsobené reaktivní artritidou
  • Léky na revmatoidní artritidu: podle některých studií pomáhají léky na revmatoidní artritidu, jako jsou sulfasalazin, metotrexát nebo eanercept zmírnit bolest a ztuhlost kloubů u lidí s reaktivní artritidou.

Rehabilitační léčba (fyzioterapie)

Rehabilitační léčba pomáhá zmírnit ztuhlost a zlepšit hybnost postižených kloubů při reaktivní artritidě.

Co si z článku odnést?

Reiterův syndrom je starší název pro reaktivní artritidu, což je onemocnění charakterizované bolestí a otokem kloubů, nejčastěji v kombinaci s kožními projevy (vyrážka) a očními záněty (zejména zánětem spojivek).

Příčinou tohoto onemocnění je neadekvátní reakce imunitního systému na některá infekční onemocnění, zejména pak na infekce trávicího, pohlavního a vylučovacího (močového) ústrojí.

Někteří lidé také mohou být geneticky náchylnější ke vzniku reaktivní artritidy a dalších revmatologických onemocnění (například lidé s přítomností alely HLA-B27).

Fyzioterapie (rehabilitace) je nedílnou součástí léčby Reiterova syndromu (reaktivní artritidy)

Fyzioterapie (rehabilitace) je nedílnou součástí léčby Reiterova syndromu (reaktivní artritidy)

Léčba reaktivní artritidy spočívá v užívání léků (antibiotika na vyvolávající bakteriální infekci, kortikosteroidy na zmírnění otoků a ztuhlosti kloubů, nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu kloubů a bolesti, apod.) a v rehabilitační léčbě, která pomáhá zachovat hybnost a zmírnit ztuhlost postižených kloubů.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Mayoclinic.org

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 12. července 2021 22:42
Datum příští revize: 12. července 2023 22:42
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace