Postkomoční syndrom: příčiny, příznaky, diagnostika a léčba

Postkomoční syndrom je komplikací komoce (otřesu) mozku. Postihuje až 50% pacientů, kteří nejčastěji následkem úrazu prodělali otřes mozku. Nejpočetnější skupinu tvoří děti, které jsou především v letních měsících náchylnější k úrazům.

Příčiny postkomočního syndromu

Příčinou vzniku postkomočního syndromu je prodělaný otřes mozku. Jedná se o nejčastější typ poranění hlavy. Mozek je chráněn kostěnou lebkou a mozkomíšní tekutinou, která vyplňuje prostor mezi kostí a samotnou tkání mozku. Mozkomíšní tekutina absorbuje při nárazech sílu, která ho způsobila a chrání tak mozek před poškozením. Pokud však síla byla příliš velká, narazí mozek do kostí lebky.

Asi polovina nemocných je po pár dnech od úrazu zase v pořádku a nepociťuje žádné další potíže. U té druhé poloviny se však může rozvinout postkomoční syndrom. Neexistuje žádný způsob, jak určit, u koho dojde ke vzniku syndromu. 

Příznaky a komplikace postkomočního syndromu

K rozvoji postkomočního syndromu dochází v různých časových intervalech po prodělaném otřesu. Někteří jedinci pociťují potíže krátce po úrazu, jiní až po několika dnech. Postkomoční syndrom se projeví bolestmi hlavy, poruchami soustředění závratěmi a únavou. Pacienti trpí nespavostí, podrážděností a frustrací. Někteří nemocní pociťují pískání v uších.

Příznaky většinou během několika dní odezní, v některých případech však mohou přetrvávat déle. Komplikací postkomočního syndromu je jeho trvání delší než měsíc. Nemocného příznaky velmi omezují, dochází k extrémnímu snížení výkonnosti. U některých jedinců se dokonce mohou rozvinout úzkostné poruchy.

Diagnostika poskomočního syndromu

Lékař diagnostikuje postkomoční syndrom na základě informací o prodělaném otřesu mozku. Pomocí různých zobrazovacích technik (rentgen, CT) se navíc ujistí, zda nedošlo například ke krvácení do mozku nebo fraktuře (zlomenině) lebky. 

Léčba poskomočního syndromu

Léčba postkomočního syndromu není možná, lékař tak doporučí pouze symptomatickou léčbu. Ta je založena na podávání analgetik na bolest hlavy, dodržování klidového režimu, který napomáhá předcházet vyčerpání, případně užívání léků na spaní. V případě postkomočního syndromu hraje hlavní roli prevence samotného otřesu mozku.