Vývojové vady močového systému – přehled

Stejně jako u ostatních orgánů i u ledvin dochází ke vzniku vývojových vad. Je důležité znát ty základní, protože některé z nich nejsou slučitelné se životem a některé mohou negativně ovlivňovat funkci vylučovacího ústrojí.

Vývojové vady ledvin

Mezi vývojové vady ledvin patří: ageneze, ektopie, podkovovitá ledvina, vrozená cystická ledvina, renkulizovaná ledvina, vývojové vady ledvinové pánvičky a vady plynoucí z abnormálního cévního zásobení.

Ageneze ledvin znamená, že se ledviny a vývodné cesty močové vůbec nevytvoří. Může být jak jednostranná tak oboustranná. V případě oboustranné ageneze je tato vada neslučitelná se životem.

Ektopie ledvin (tedy abnormální umístění) jsou obvykle spojeny s poruchou vzestupu, kdy se ledviny nedostanou do své normální polohy, ale zůstanou uloženy v pánvi nebo v břišní dutině. Ektopie mohou být také jednostranné nebo oboustranné a často jsou spojeny s abnormálním cévním zásobením ledviny.

Podkovovitá ledvina vzniká tehdy pokud dolní póly obou ledvin srostou. Zpravidla leží ve výši dolních bederních obratlů, protože vzestup ledviny je nemožný kvůli překážce v podobě arteria mesenterica inferior. Tato vada může být zcela bez příznaků nebo naopak může způsobovat problémy, pokud ledvina utlačuje močovod nebo je tato vada doprovázena poruchami vývoje ledvinové pánvičky.

Vrozená cystická ledvina se vyskytuje poměrně často. Většinu se jedná o bilaterální (oboustrannou) vadu. Kůra ledviny je prostoupena cystami různé velikosti, což negativně ovlivňuje funkci celého orgánu.

Renkulizovaná ledvina je vada, která vznikne, pokud se jednotlivé laloky ledviny vzniklé v období vývoje nespojí dohromady v jednolitý parenchym. Renkulizovanou ledvinu můžeme běžně vidět u některých živočichů jako je například lední medvěd nebo velryba. U člověka se jedná o vývojovou vadu, která však nemá žádný negativní vliv na funkčnost ledviny jako orgánu.

Vývojové vady ledvinové pánvičky zahrnují především její zdvojení, které je obvykle doprovázeno zdvojením kalichů. Může se vyskytnout také rozštěpová vada.

Abnormální cévní zásobení vzniká především z důvodu přetrvávání embryonálních artérií. Nejčastěji se vyskytuje více renálních cév než je obvyklé, případně může z a.iliaca comunis nebo z aorty odstupovat arteria renalis accessoria.

Vývojové vady močovodů

V případě močovodů dochází nejčastěji k jeho zdvojení nebo rozštěpení, případně také k ektopii, která se vyskytuje v souvislosti s ektopicky umístěnou ledvinou.

Vývojové vady močového měchýře

Mezi vývojové vady močového měchýře patří ageneze a hypoplázie, zdvojení močového měchýře, vrozený divertikl, abnormality urachu a exstrofie močového měchýře.

Ageneze močového měchýře je velmi vzácná a je neslučitelná se životem. Hypoplázie močového měchýře znamená nedostatečně vyvinutý močový měchýř.

Zdvojení močového měchýře vzniká v časném období vývoje (4. – 6. týden těhotenství). Projevuje se růstem přepážky v močovém měchýři, což vede k jeho úplnému nebo neúplnému zdvojení.

Vrozený divertikl močového měchýře je způsoben prorůstáním močového měchýře mezi vlákna oslabeného musculus detrusor (takzvaná herniace močového měchýře). Tato vada je častější u chlapců a vyskytuje se nejčastěji jako takzvaný Hutchův divertikl v místě kde do močového měchýře ústí močovod.

Abnormality urachu vznikají spojením močového měchýře se zárodečným listem alantois během vývoje. V důsledku toho může dojít k přetrvávání urachu i po narození nebo ke vzniku cysty na urachu, což se projevuje obtížemi při močení, bolestmi břicha či infekcí.

Exstrofie močového měchýře (rozštěp) se projeví jako otevřený močový měchýř směrem dolů do břišní dutiny. Sliznice je tedy v kontaktu se zevním prostředím. Tato vada vzniká často ve spojení s rozštěpem močovodu.