11 výhod kojení pro matku a dítě

Kojení je pro dítě nejvhodnější formou stravy. Mateřské mléko obsahuje ideální složení živin a je snadno stravitelné. V tomto článku se podíváme na 11 výhod kojení pro matku a dítě.

I přes všechny výhody mateřského mléka však kojí v některých kulturách jen třetina žen (1, 2).

Některé z nich nemohou kojit ze zdravotních důvodů a některé se pro tuto věc samy rozhodnou. Studie však ukazují, že kojení přináší celou řadu výhod jak pro matku, tak pro dítě. 

V prvních pěti bodech popisujeme proč je kojení přínosné a důležité pro dítě a v následujících šesti odstavcích pak uvádíme výhody kojení pro matku 

Mateřské mléko je ideální stravou pro dítě

Většina odborníků doporučuje výlučné kojení po dobu šesti měsíců.  

Po této době navazuje období, kdy žena stále kojí, ale zároveň do jídelníčku dítěte zařazuje postupně nové potraviny. Toto období by mělo trvat jeden rok (3).

Mateřské mléko obsahuje vše, co dítě potřebuje během prvního půl roku života. Složení mléka se v čase mění, podle požadavků dítěte. K největším změnám ve složení mléka dochází během prvního měsíce (4).

Během prvních dnů po narození dítěte prs produkuje mléko, které je tučné, žlutavě zbarvené a nazývá se kolostrum. Je bohaté na bílkoviny a obsahuje málo cukrů a hodně důležitých látek a živin (5).

Kolostrum je ideální první stravou, které dítě přijímá, pomáhá totiž trávicímu traktu v jeho vyzrávání. Po prvních dnech života začíná prs produkovat větší množství mléka, aby se mohl nasytit rostoucí žaludek dítěte.  

Jediná látka, které může být v mléce nedostatek, je vitamin D. Ačkoliv může mít matka zajištěn dostatečný příjem tohoto vitaminu ve stravě, jeho obsah v mateřském mléce to nijak neovlivní (6, 7).

Proto je obecně doporučováno doplnit tento nedostatek formou kapek s obsahem vitaminu D od věku dvou až čtyřech týdnů (8).

Mateřské mléko obsahuje důležité protilátky

Mateřské mléko obsahuje celou řadu protilátek, které jsou důležité v boji s viry nebo bakteriemi.  

Toto se týká zejména prvního mléka, tzv. kolostra.  

Kolostrum obsahuje hodně immunoglobulinu A (IgA) a dalších protilátek (9).

V momentě, kdy je matka vystavena působení viru nebo bakterií, dochází v jejím těle k produkci protilátek.  

Tyto protilátky jsou následně uvolňovány do mateřského mléka, pomocí něhož se dostanou do těla dítěte (10).

IgA protilátky chrání dítě před rozvojem nemocí tím, že bojují s viry a bakteriemi na sliznicích dýchacích cest a zažívacího systému (11, 12, 13).

Pokud matka onemocní chřipkou, začne její tělo produkovat protilátky, které se skrze mléko dostanou i do těla dítěte a pomáhají ho tak chránit před infekcí.

Vždy je ale nutné dbát zejména na osobní hygienu. Před kontaktem s dítětem si pečlivě myjte ruce, abyste snížili riziko přenosu infekce.

Umělá mléka neobsahují protilátky. Studie ukazují, že děti, které nejsou kojené, trpí častěji zápalem plic (pneumonií), průjmem a jinými infekčními onemocněními (14, 15, 16).

Kojení snižuje riziko vzniku celé řady onemocnění

Kojení přináší tělu řadu výhod, ale pouze pokud je výlučné.  

Snižuje totiž riziko vzniku mnoha onemocnění, mezi které patří například:  

• Infekce středního ucha: 3 a více měsíců výlučného kojení snižuje riziko těchto infekcí o polovinu, jakékoliv kratší kojení toto riziko snižuje o 23% (17, 18).
• Infekce dýchacích cest: Výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců snižuje riziko hospitalizace pro závažné infekce dýchacích cest zhruba o 72% (18, 19).
• Nachlazení: Děti, které jsou výlučně kojené po dobu alespoň půl roku, mají riziko závažných infekcí v oblasti uší nebo krku a dýchacích cest nižší o 63% (17).
• Střevní infekce: Kojení snižuje riziko infekcí o 64%, a to i dva měsíce po jeho ukončení (18, 19, 20).
• Poškození tkáně střeva: Kojení snižuje o 60% riziko nekrotizující enterokolitidy (18, 21).
• Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS): Kojení snižuje riziko tohoto syndromu o 50% během prvního měsíce života a o 36% během celého prvního roku (18, 22, 23).
• Alergie: Výlučné kojení po dobu alespoň 3-4 měsíců je spojeno se sníženým rizikem vzniku ekzému, atopické dermatitidy nebo astmatu. Toto riziko je nižší přibližně o 27-42% (18, 24).
• Alergie na lepek: Děti, které jsou kojené v době, kdy poprvé zkonzumují lepek, mají o 52% nižší riziko vzniku alergie na lepek (25).
• Zánětlivá onemocnění střev: Děti, které jsou kojené, mají o třetinu menší riziko vzniku zánětlivých onemocnění střev (26, 27).
• Cukrovka: Kojení po dobu alespoň třech měsíců snižuje riziko rozvoje cukrovky prvního typu (přibližně o třetinu) a druhého typu (až o 40%) (3, 28, 29).
• Dětské leukemie: Kojení po dobu alespoň 6 měsíců je spojeno s nižším rizikem rozvoje leukemie v dětském věku. Toto riziko je nižší o 15-20%  (19, 30, 31, 32).

Kojení nejen snižuje riziko vzniku infekcí, ale také zmírňuje jejich průběh (33).

Protektivní účinky kojení na zdravotní stav dítěte se projevují jak v útlém dětství, tak v dospělosti.  

Mateřské mléko pomáhá dosahovat normálních přírůstků dítěte

Kojení podporuje správné přibývání na váze a působí preventivně proti vzniku obezity u dětí.  

Studie ukazují, že kojené děti trpí obezitou o 15-30% méně než děti, které byly vyživovány umělou stravou (34, 35, 36, 37).

Délka kojení je také významným faktorem, který se podílí na snižování rizika obezity. Každý měsíc výlučného kojení snižuje toto riziko o 4% (19).

Je to pravděpodobně dáno složením bakteriální flóry střeva, která podporuje růst některých druhů bakterií. Střevo kojených dětí je osídleno výhodnějším druhem bakterií, které ovlivňují schopnost ukládat tuk v těle (38).

Děti, které jsou vyživovány mateřským mlékem, mají také zajištěn vyšší příjem leptinu. Leptin je hormon, který ovlivňuje touhu po jídle a ukládání tuku (39, 40).

Kojené děti také dokáží lépe regulovat příjem mléka. Obvykle přijmou pouze tolik mléka, aby uspokojili svůj hlad, což jim pomáhá do budoucna udržovat správné stravovací návyky (41).

Kojené děti jsou chytřejší

Některé studie poukazují na lepší vývoj mozku u dětí, které byly kojeny mateřským mlékem (3).

Tento rozdíl může být dán také úzkým fyzickým kontaktem mezi matkou a dítětem, jejich doteky a vzájemným očním kontaktem, ke kterému dochází během kojení.

Výhody kojení pro matku a dítě

Výzkum dále potvrzuje, že kojené děti dosahují vyšší inteligence, mají méně výchovných problémů a lépe se učí (42, 43, 44).

Největší pozitivní efekt kojení je však pozorován na dětech, které jsou nedonošené.

Pozitivní účinky kojení na dlouhodobě správný vývoj mozku jsou doloženy několika studiemi (45, 46, 47, 48).

Kojení usnadňuje hubnutí

Některé ženy během kojení přibírají na váze a jiné naopak hubnou.

Kojení samotné zvyšuje nároky na příjem kalorií o zhruba 500 kalorií za den. V době po porodu však dochází k mnoha hormonálním změnám v těle matky, které váhu ovlivňují (49, 50, 51).

Hormonální změny například zvyšují chuť k jídlu. Dochází také k vyššímu skladování tuku, který je následně využit pro produkci mléka (52, 53, 54).

Po dobu prvních třech měsíců po porodu matky, které kojí, obvykle hubnou méně nebo dokonce na váze přibírají (55).

Po třech měsících po porodu se ale situace obrací a kojící matky začnou hubnout více než matky, které nekojí (56, 57, 58).

Lze říci, že mezi třetím a šestým měsícem od porodu zhubnou kojící matky podstatně více než matky, které své dítě nekojí (59, 60, 61, 62, 63).

Důležité je si uvědomit, že největší vliv na hubnutí má stále pohyb a strava, ať již kojíte nebo ne (55, 64).

Kojení podporuje zavinování dělohy

Během těhotenství dochází k několikanásobnému zvětšení dělohy. Její počáteční velikost odpovídá velikosti hrušky a během těhotenství vyplní téměř celé břicho.   

Po porodu dochází k její involuci (zániku). Oxytocin podporuje tento proces.  

Během porodu tělo produkuje velké množství oxytocinu, který pomáhá porodu dítěte a zabraňuje krvácení matky (65, 66).

Hladina oxytocinu se zvyšuje také během kojení. Proto i kojení podporuje zmenšení dělohy do původní velikosti a zbraňuje krevním ztrátám.

Studie ukazují, že matky, které kojí, mají po porodu méně krevních ztrát a jejich děloha se rychleji zotavuje (3, 67).

Maminky, které kojí, mají menší riziko vzniku deprese

Deprese, která se rozvíjí po porodu, postihuje zhruba 15% maminek (68).

Maminky, které kojí, mají menší riziko rozvoje poporodní deprese, ve srovnání s maminkami, které nekojí (69, 70).

Maminky, které ale rozvinuly poporodní depresi, mají často problémy s kojením, které často trvá jen krátkou dobu (71, 72).

Je všeobecně známo, že kojení má za následek hormonální změny, které podporují vznik mateřského pouta a tzv. bonding (73).

Jednou z nejvýraznějších změn je zvýšená hladina oxytocinu, který je produkován během porodu a kojení (74).

Oxytocin má pravděpodobně dlouhodobé anti-depresivní účinky. Ovlivňuje mozková centra, které podporují chování matky vůči dítěti, která pak o dítě pečuje (75, 76).

Tento efekt oxytocinu vysvětluje, proč mají kojící matky silnější pouto se svými dětmi než matky nekojící.  

Podle jedné studie je četnost týrání dítěte a jeho zanedbávání třikrát vyšší ze strany matek, které nekojí ve srovnání s matkami, které své dítě kojí (77).

Toto jsou ale pouze statistické údaje. To, že žena nekojí, neznamená, že své dítě zanedbává nebo týrá.  

Kojení snižuje riziko vzniku některých onemocnění

Kojení snižuje riziko vzniku některých druhů nádorů a nemocí.  

Celková délka kojení koreluje s rizikem vzniku nádorů vaječníku (18, 19, 78).

Ženy, které během svého života kojily více než 12 měsíců, mají riziko rozvoje rakoviny prsu a vaječníků o 28% nižší. Každý další rok kojení snižuje riziko vzniku národů prsu o 4,3% (79, 80).

Kojení pravděpodobně snižuje riziko metabolického syndromu. Součástí tohoto syndromu jsou například onemocnění srdce a cév (14, 81, 82, 83).

Ženy, které během svého života kojily alespoň 1-2 roky, mají o 10-50% nižší riziko artritidy, vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu, onemocnění srdce a cév nebo cukrovky druhého typu (3).

Kojení tlumí menstruační cyklus

Pravidelné kojení může tlumit ovulaci a menstruační cyklus.  

Odklad nástupu menstruačního cyklu se zdá býti přirozenou metodou, jak od sebe časově vhodně oddělit dvě těhotenství.  

Některé ženy tohoto dokonce využívají jako jedné z metod antikoncepce (84, 85).

Kojení však není spolehlivou metodou antikoncepce.  

Vynechání menstruačních cyklů během pravidelného kojení je proto vhodné brát jako jednu z výhod, kterou období laktace matce přináší. Je příjemné, když se maminka může naplno věnovat dítěti a neomezují ji v tom „její dny“.  

Kojení šetří čas i peníze

Kojení vás nestojí peníze, pouze trochu úsilí.

Pokud vám v kojení nic nebrání a rozhodla jste se pro něj, nemusíte:  

• Utrácet peníze za kojeneckou stravu.
• Počítat peníze, které budete do stravy dítěte investovat.  
• Trávit čas čištěním lahví na mléko.  
• Ohřívat a připravovat mléko kdykoliv dítě vyžaduje.  
• Hledat způsoby, jak mléko ohřát, pokud zrovna nejste doma. Mateřské mléko má vždy ideální teplotu a není nutné jej jakkoliv upravovat.  

Co si z tohoto článku odnést?

Pokud nejste z jakéhokoliv důvodu schopna kojit své dítě, je vhodné zahájit výživu kupovaným kojeneckým mlékem. Kojenecká mléka se snaží svým složením napodobit mléko mateřské a měla by dítěti poskytnout základní živiny, které potřebuje.   

Mateřské mléko ale navíc obsahuje protilátky, které chrání miminko před infekcemi a některými chronickými nemocemi.  

Některé maminky si období kojení velmi užívají, přináší jim pocity uvolnění a zmírňuje stres.  

Kojení maminkám navíc dává důvod k tomu, aby si sedly a relaxovaly, zatímco se jejich dítě krmí.