Záchvatovité přejídání: příznaky, příčiny a léčba

Záchvatovité přejídání: příznaky, příčiny a léčba
3. února 2019 6:45

Záchvatové přejídání (někdy také označované jako záchvatové, nutkavé, nezvladatelné nebo kompulzivní přejídání anebo BED z anglického Binge Eating Disorder) je závažné onemocnění patřící mezi poruchy příjmu potravy, které má na postižené osoby velmi negativní dopady.

Obsah článku

  1. Co je záchvatovité přejídání a jaké jsou jeho příznaky?
  2. Co způsobuje záchvatovité přejídání?
  3. Jaká jsou zdravotní rizika záchvatovitého přejídání?
  4. Jako jsou možnosti léčby?
    1. Kognitivně behaviorální terapie
    2. Interpersonální psychoterapie
    3. Dialektická behaviorální terapie
    4. Léčba obezity a nadváhy
    5. Farmakoterapie
  5. Jak se zbavit záchvatů přejídání?
  6. Co si z článku odnést?

Dle klasifikace nemocí MKN neexistuje žádné onemocnění s názvem záchvatovité přejídání a tato choroba je řazena mezi skupinu chorob F50.4 - Přejídání spojené s psychologickými poruchami.

Jedná se o nejčastější druh onemocnění ze skupiny poruch příjmu potravy a podle odhadů postihuje celosvětově zhruba 2%. Pravděpodobně jím ale trpí ještě více lidí, protože ho lékaři často nepoznají a je tak poddiagnostikováno.

Tento článek popisuje příznaky, příčiny a rizika záchvatovitého přejídání a dozvíte se také o tom, kde vyhledat pomoc a jak se této poruchy příjmu potravy zbavit.

Co je záchvatovité přejídání a jaké jsou jeho příznaky?

Záchvatovité přejídání je charakterizováno opakovanými epizodami nekontrolovatelného příjmu potravy s následnými pocity studu a úzkosti.

Většinou se první příznaky tohoto onemocnění objevují u dospívajících osob a mladých dospělých ve věku kolem 20 let, ale může se vyskytnout v kterémkoli věku. Jedná se o chronické onemocnění, které může trvat řadu let (1).

Záchvatovité přejídání, stejně jako ostatní poruchy příjmu potravy, postihuje častěji ženy než muže. Na druhou stranu je tato choroba nejčastější poruchou příjmu potravy u mužů (2).

Epizoda záchvatovitého přejídání je charakteristická tím, že postižená osoba sní za krátký časový úsek mnohem více jídla než obvykle a poté začne pociťovat silnou úzkost, stud, vinu a také pocit, že tyto záchvaty "žravosti" nedokáže ovládnout (3, 4).

Aby mohl lékař (obvykle psychiatr) stanovit diagnózu záchvatovitého přejídání, musí se současně vyskytovat 3 nebo více těchto příznaků:

  • Pacient jí rychleji než obvykle
  • Pacient jí až do pocitu, kdy se cítí přejeden
  • Pacient konzumuje velké množství potravy, aniž by byl hladový
  • Pacient jí sám a tajně, protože trpí pocity viny a studu
  • Pacienta trápí pocity viny a úzkosti nebo znechucení ze sebe samotného

Lidé, kteří trpí záchvatovitým přejídáním jsou často velmi nešťastní a trápí je pocity viny a studu, nejen kvůli přejídání, ale také kvůli jejich hmotnosti nebo tělesným proporcím (3, 4, 5).

Na druhou stranu skutečnost, že se občas přejíte (například o Vánocích nebo na svatbě či jiné akci) neznamená, že trpíte záchvatovitým přejídáním, i když se u vás výše uvedené příznaky po takové akci projevily.

Pro diagnózu záchvatovitého přejídání totiž musíte zažít alespoň jednu epizodu záchvatovitého přejídání týdně, po dobu alespoň 3 měsíců (3, 4).

Závažnost projevů záchvatovitého přejídání je různá. 

Někteřílidé trpí mírnou formou záchvatovitého přejídání (od jednoho do tří záchvatů přejídání týdně), zatímco jiní trpí velmi těžkou formou přejídání, se 14 až více epizodami za týden (3, 4).

Dalším významným projevem záchvatovitého přejídání je skutečnost, že u tohoto onemocnění nedochází ke kompenzačnímu chování. To znamená že na rozdíl třeba od bulimie, u záchvatovitého přejídání se postižená osoba nesnaží po záchvatu "žravosti" přijaté potravy zbavit a neužívá laxativa ani se nesnaží vyvolat zvracení.

Shrnutí: Záchvatovité přejídání je porucha příjmu potravy charakterizovaná opakovanými epizodami nekontrolovatelného příjmu velkého množství potravy ve velmi krátké době. Tyto epizody jsou doprovázeny pocity viny, studu a psychickou úzkostí.

Co způsobuje záchvatovité přejídání?

Příčiny záchvatovitého přejídání nejsou úplně známy, ale na rozvoji onemocnění se pravděpodobně podílí řada různých rizikových faktorů:

  • Dědičnost: Za záchvatovité přejídání do jisté míry může i genetika. Ukazuje se totiž, že někteří lidé mají dědičně vyšší citlivost k dopaminu, což je hormon odpovědný za pocity odměny, slasti a radosti. Existují také silné důkazy o tom, že záchvatovité přejídání může být dědičné (3, 6, 7, 8).
  • Pohlaví: Záchvatovité přejídání častěji postihuje ženy než muže. Pravděpodobně za tím stojí biologické faktory a odlišnosti. V USA se incidence tohoto onemocnění pohybuje kolem 2% u mužů, respektive 3,6% u žen (6, 9). Incidence záchvatovitého přejídání v České republice není přesně známá, ale v letech 2010 - 2016 bylo s poruchami příjmu potravy hospitalizováno přes 3000 pacientů (ÚZIS).
  • Změny v mozku: Některé studie naznačují, že u osob se záchvatovitým přejídáním dochází ke změnám struktury mozku ve smyslu silnější odpovědi na jídlo a naopak ztrátě ovládání a sebekontroly ve vztahu k potravě (6).
  • Tělesná hmotnost: Téměř 50% lidí, kteří trpí záchvatovitým přejídáním je obézních a 25 - 50% pacientů, kteří se podrobí bariatrické operaci (chirurgické zákroky jejichž cílem je zmenšit objem žaludku tak, aby se do něj vešlo méně potravy) splňují kritéria pro diagnózu záchvatovitého přejídání. Problémy s nadváhou a obezitou mohou být jak příčinou tak důsledkem tohoto onemocnění (7, 9, 10, 11).
  • Zkreslené vnímání tělesných proporcí: Lidé, kteří trpí na záchvatovité přejídání obvykle velmi negativně vnímají své tělesné proporce. Nespokojenost s vlastním tělem, diety a přejídání vedou k rozvoji tohoto onemocnění (12, 13, 14).
  • Nezvladatelné přejídání: Častým prvním příznakem záchvatovitého přejídání je nezvladatelné (kompulzivní) přejídání. Obvykle se objevuje v dětství a během dospívání (6).
  • Emoční trauma: Stresující životní události, jako jsou pohlavní zneužívání, smrt blízké osoby, odloučení od rodiny nebo autonehody, jsou rizikovými faktory pro vznik záchvatovitého přejídání. Na vzniku onemocnění se podílí také šikana ze strany spolužáků z důvodu tělesné hmotnosti (15, 16, 17).
  • Ostatní psychiatrická onemocnění: Téměř 80% lidí, u kterých byla diagnostikováno záchvatovité přejídání, trpí alespoň jedním dalším psychiatrickým onemocněním, jako jsou fobie, deprese, post-traumatická stresová porucha (PTSD), bipolární porucha, úzkost nebo zneužívání návykových látek (3, 10).

Epizodu záchvatovitého přejídání může spustit stres, dieta, negativní vnímání tělesné hmotnosti nebo tělesných proporcí, snadná dostupnost jídla a také nuda (3).

Shrnutí: Příčiny vzniku záchvatovitého přejídání nejsou úplně známé. Stejně jako u jiných poruch příjmů potravy se na vzniku záchvatovitého přejídání podílí řada různých sociálních, psychologických či environmentálních faktorů. Určitou roli hraji i dědičnost.

Jaká jsou zdravotní rizika záchvatovitého přejídání?

Přejídání v jakékoli formě je nezdravé. Kromě zdravotních rizik má nadměrná konzumace jídla také neblahé společenské dopady a podílí se i na vzniku řady duševních onemocnění, jako jsou úzkost nebo deprese.

Až 50% osob, které trpí záchvatovitým přejídáním jsou obézní. Navíc je toto onemocnění také významným rizikovým faktorem pro přibírání na váze a tloustnutí. Důvodem je zvýšený příjem kalorií během epizod přejídání (10).

Obezita sama o sobě zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob, cévní mozkové příhody, diabetu druhého typu i rakoviny (18).

Některé studie nicméně naznačují, že lidé, kteří trpí záchvatovitým přejídáním mají dokonce vyšší riziko, že těmito chorobami onemocní, než ostatní lidé stejné hmotnosti, kteří záchvatovité přejídání nemají (1, 18, 19).

Mezi další zdravotní rizika spojená se záchvatovitým přejídáním patří problémy se spánkem, chronická bolest, astma nebo syndrom dráždivého tračníku (1, 2, 20).

U žen zvyšuje záchvatovité přejídání riziko problémů s otěhotněním, komplikace v těhotenství a také přispívá ke vzniku syndromu polycystických ovarií (vaječníků) nazývaný také PCOS (20).

Lidé se záchvatovitým přejídáním mají také celou řadu společenských problémů (navazování vztahů, šikana ve škola, apod.), které jsou až u 13% z nich závažného rázu (1).

Navíc záchvatovité přejídání podstatně zhoršuje kvalitu života a zvyšuje četnost hospitalizací v nemocnici i četnost návštěv na ambulancích akutního příjmu či pohotovosti (21).

Zdravotní rizika spojená se záchvatovitým přejídáním jsou velmi závažná, ale naštěstí existuje řada účinných způsobů léčby tohoto onemocnění.

Shrnutí: Záchvatovité přejídání zvyšuje riziko nadváhy a obezity a je spojeno i s dalšími závažnými chorobami, jako jsou diabetes nebo onemocnění srdce. Další zdravotní rizika záchvatovitého přejídání jsou nespavost, chronická bolest, duševní poruchy nebo snížení kvality života.

Jako jsou možnosti léčby?

Léčba záchvatovitého přejídání není jednoduchá. Konkrétní léčebné možnosti závisí na vyvolávací příčině a také na závažnosti onemocnění. Důležitá je také osobnost pacienta a jeho konkrétní cíle, čeho chce v léčbě dosáhnout.

Léčba záchvatovitého přejídání se zaměřuje na několik hledisek. Kromě snahy zabránit dalším záchvatům přejídání se snažíme také léčit obezitu a nadváhu, zlepšit způsob jak pacienti vnímají své tělesné proporce a léčit duševní onemocnění, která se mohou na vzniku záchvatovitého přejídání podílet.

Mezi možnosti léčby záchvatovitého přejídání patří například kognitivně behaviorální terapie, dynamická a interpersonální psychoterapie, dialektická behaviorální terapie, léčba obezity a nadváhy a také farmakoterapie (užívání léků). Jednotlivé formy léčby záchvatovitého přejídání mohou být individuální nebo skupinové. 

Některým lidem pomůže jen jedna z výše uvedených možností léčby, zatímco další pacienti musí zkoušet různé možnosti, než najdou něco co funguje.

Proto vždy vyhledejte odbornou pomoc (lékař nebo psycholog), pokud si myslíte, že máte problémy se záchvatovitým přejídáním. 

Kognitivně behaviorální terapie

Kognitivně behaviorální terapie (KBT) v léčbě záchvatovitého přejídání se zaměřuje na analýzu toho jak negativní myšlenky a pocity negativně ovlivňují stravovací návyky, vnímání tělesných proporcí a tělesnou hmotnost (4, 22).

Po zjištění příčin negativních emocí a vzorů chování, se v rámci kognitivně behaviorální terapie snažíme lidem pomoci vytvořit strategii vedoucí k jejich změně (2).

Mezi konkrétní používané léčebné postupy patří stanovování cílů, sebeovládání, snaha o osvojení si zásad pravidelného příjmu potravy, změnu myšlenek a pocitů ohledně vnímání vlastního těla a hmotnosti a podpora zdravých způsobů hubnutí (22).

Odborně vedená skupinová kognitivně behaviorální terapie je nejúčinnějším způsobem léčby záchvatovitého přejídání. Výsledky jedné studie potvrzují, že po 20 seancích kognitivně behaviorální terapie přestane záchvatovitým přejídáním trpět až 79% účastníků, z nichž 59% je i po roce stále zdrávo a bez kompulzivního přejídání (22).

Druhou možností je individuální samoléčebná kognitivně behaviorální terapie, kdy pacienti dostávají "příručku", podle které na sobě sami pracují a současně se účastní několika setkání s terapeutem, který je vede a pomáhá jim stanovit si konkrétní cíle (22).

Individuální kognitivně behaviorální terapie formou "asistované samoléčby" je většinou levnější a dostupnější a navíc můžete využít řadu různých aplikací pro mobilní telefony nebo odborné webové stránky s cennými radami. Studie naznačují, že individuální KBT je vhodnou a účinnou alternativou ke skupinové kognitivně behaviorální terapii (23, 24).

Shrnutí: Kognitivně behaviorální terapie se zaměřuje na identifikaci negativních pocitů a špatných vzorců chování, které způsobují záchvatovité přejídání a následně pomáhá připravit strategii na zlepšení situace. Kognitivně behaviorální terapie je nejúčinnějším způsobem léčby záchvatovitého přejídání, a to jak jako skupinová terapie, tak jako individuální terapie nebo samoléčba.

Interpersonální psychoterapie

Interpersonální psychoterapie (IPT) je založená na myšlence, že záchvatovité (nutkavé) přejídání je způsob, jak se někteří lidé vyrovnávají s nevyřešenými osobními problémy, jako jsou problémy ve vztazích, zásadní životní změny, sociální problémy nebo zármutek (22).

Cílem interpersonální psychoterapie je identifikovat konkrétní problém, který je příčinou špatných stravovacích návyků a nutkavého přejídání, pomoci pacientovi uvědomit si své chyby a naučit ho jak se špatných návyků zbavit s pomocí postupně (během 12 - 16 týdnů) zaváděných konstruktivních změn (4, 25).

Interpersonální psychoterapie může probíhat buď ve skupinách nebo individuálně (samostatné schůzky se školeným terapeutem). Někdy je výhodné tento druh psychoterapie kombinovat s kognitivně behaviorální terapií.

Studie potvrzují, že tento způsob léčby účinně pomáhá zmírňovat příznaky záchvatovitého přejídání, a to jak v krátkodobém, tak dlouhodobém časovém horizontu. Interpersonální psychoterapie je jediným způsobem léčby nutkavého přejídání, který je dlouhodobě stejně účinný jako kognitivně behaviorální terapie (22).

Interpersonální psychoterapie je velmi účinná zejména u lidí s těžkou formou záchvatovitého přejídání a také u pacientů, kteří mají velmi nízké sebevědomí (22).

Shrnutí: Interpersonální psychoterapie považuje záchvatovité přejídání za způsob, jak se vyrovnáváme s těžkými osobními problémy. Proto tuto nemoc léčí tak, že v první řadě usiluje o to, aby si postižený jedinec svou situaci uvědomil a následně dosáhl zlepšení stavu na základě vyřešení svých osobních problémů. Tento způsob léčby záchvatovitého přejídání je zejména vhodný u pacientů se závažnými projevy této poruchy příjmu potravy.

Dialektická behaviorální terapie

Dialektická behaviorální terapie (DBT) považuje záchvatovité přejídání za emoční reakci na negativní zkušenosti, se kterými se postižená osoba nedokáže jiným způsobem vyrovnat (22).

Tento způsob léčby je založen na tom, že se psychoterapeut snaží naučit postižené osoby regulovat a změnit emoční odpovědi na situace, se kterými se nedokážou vyrovnat jinak než nutkavým přejídáním (22).

Čtyřmi hlavními pilíři dialektické behaviorální terapie jsou sebeuvědomění, nácvik vypořádání se s negativními a stresovými situacemi, regulace emocí a zlepšení sociální a interpersonální komunikace (22).

Studie provedená na 44 ženách se záchvatovitým přejídáním potvrdila, že dialektická behaviorální terapie účinně zmírňuje projevy tohoto onemocnění. U 89% žen došlo po dialektické behaviorální terapii k úplnému vymizení projevů záchvatovitého přejídání, přičemž 56% z nich nemělo žádné příznaky nutkavého přejídání ani po šesti měsících od ukončení terapie (26).

I když jsou tyto výsledky slibné, v porovnání s účinností kognitivně behaviorální terapie a interpersonální psychoterapie nemáme o účinnosti dialektické behaviorální terapie v léčbě záchvatovitého přejídání dostatek informací, na jejichž základě bychom mohli tento způsob léčby porovnat s ostatními metodami.

Předtím než začneme dialektickou behaviorální terapii plošně používat k léčbě záchvatovitého přejídání, musíme provést další studie.

Shrnutí: Dialektická behaviorální terapie se na záchvatovité přejídání dívá jako na reakci na negativní zkušenosti z každodenního života. Využívá techniky jako jsou sebeuvědomování či emoční regulace k tomu, aby se pacienti naučili lépe se vyrovnat se stresujícími životními situacemi a zbavit se nutkavého přejídání. I když krátkodobě je tento způsob léčby úspěšný, nemáme dostatek informací o jeho dlouhodobé účinnosti.

Léčba obezity a nadváhy

Behaviorální přístup k léčbě obezity pomáhá lidem zhubnout, což může snižovat četnost epizod záchvatovitého přejídání, protože lidé, kteří zhubnou kladněji vnímají své tělesné proporce a vzhled.

Cílem této léčby je pomáhat lidem zavést zdravé životní návyky s pomocí postupně prováděných změn ve stravování a cvičení a naučit je sledovat příjem potravy a ovládat myšlenky na jídlo během dne. Tento způsob léčby pomáhá lidem zhubnout až o půl kilogramu za týden (22).

I když léčba obezity a nadváhy pomáhá snižovat zdravotní rizika spojená s obezitou, není tento způsob léčby u záchvatovitého přejídání tak účinný jako kognitivně behaviorální terapie nebo interpersonální psychoterapie (22, 24, 27, 28).

Stejně jako ostatní způsoby léčby obezity i behaviorální přístup k její léčbě může krátkodobě pomáhat při hubnutí, ale o jeho dlouhodobé účinnosti nemáme dostatek informací (24).

I tak ale behaviorální léčba obezity může být dobrou volbou pro lidi, kterým se nedaří zhubnout s pomocí jiných způsobů léčby (22).

Shrnutí: Behaviorální léčba obezity se snaží zmírňovat projevy záchvatovitého přejídání na základě snižování tělesné hmotnosti, zvýšení sebevědomí a zlepšení vnímání vlastního těla. Tento způsob léčby sice není tak účinný jako kognitivně behaviorální terapie nebo interpersonální psychoterapie, ale stále může některým lidem pomoci.

Farmakoterapie

Kromě shora uvedených způsobů léčby existují i léky, které pomáhají v léčbě záchvatovitého přejídání a často je tento způsob léčby levnější než psychoterapie.

Na druhou stranu je potřeba říci, že žádné dnes dostupné léky nejsou v léčbě záchvatovitého přejídání tak účinné jako behaviorální terapie.

Mezi léčiva používaná k léčbě záchvatovitého přejídání patří antidepresiva, antiepileptika (například topiramát) a také léky užívané k léčbě poruchy pozornosti s hyperaktivitou, jako je například lisdexamefatmin (4).

Výzkum prokázal, že tyto léky v porovnání s placebem statisticky významně snižují četnost epizod záchvatovitého přejídání. Účinnost léků v léčbě tohoto onemocnění byla 48,7%, zatímco účinnost placeba jen 28,5% (29).

Léky mohou také snižovat chuť k jídlu, zmírňovat projevy obsesí, kompulzí a deprese (4).

I když jsou tyto účinky léčiv slibné většina provedených studií trvala jen krátkou dobu, takže stále potřebujeme data z dlouhodobých studií, abychom mohli jednoznačně potvrdit, zda léky skutečně dlouhodobě zmírňují projevy záchvatovitého přejídání (29).

Navíc mají léky řadu nežádoucích účinků, včetně bolestí hlavy, žaludečních potíží, poruch spánku, zvýšení krevního tlaku a úzkosti (4).

Protože řada lidí se záchvatovitým přejídáním trpí také dalšími dušeními chorobami, jako jsou úzkost nebo deprese, budou pravděpodobně muset užívat i další léky na léčbu těchto onemocnění.

Shrnutí: Léky mohou krátkodobě zmírnit projevy záchvatovitého přejídání. Nicméně stále potřebujeme provést dlouhodobé studie, abychom jejich účinky ověřili v delším časovém horizontu. Navíc, jsou léky v léčbě nutkavého přejídání obvykle méně účinné než behaviorální terapie.

Jak se zbavit záchvatů přejídání?

Pokud se chcete zbavit záchvatového přejídání, měli byste se vždy nejprve poradit s odborným lékařem nebo psychologem. Pouze lékaři (psychiatři) vám umí udělat řádné vyšetření a stanovit nejvhodnější léčebný plán.

Obecně platí, že nejúčinnějším způsobem léčby záchvatovitého přejídání je kognitivně behaviorální terapie, ale existuje i řada dalších léčebných metod. V závislosti na okolnostech se také může stát, že u někoho zabere hned první léčebná kúra, zatímco jiní budou muset zkoušet další možnosti nebo jednotlivé způsoby léčby kombinovat.

Bez ohledu na to, jaký způsob léčby vám lékař doporučí, vždy budete muset také začít dodržovat zdravý životní styl a naučit se správně a zdravě stravovat.

Tady jsou některé další možnosti, jak se zbavit záchvatovitého přejídání, které vám můžete vyzkoušet:

  • Veďte si deník o tom co sníte a jak se cítíte (jaká je vaše nálada): Pokud se chcete zbavit epizod záchvatovitého přejídání, je důležité zjistit, jaké jsou vaše spouštěče epizod žravosti.
  • Naučte se rozumět sami sobě a uvědomit si svůj problém: Pokud si uvědomíte váš problém, pomůže vám to uvědomit si konkrétní spouštěče záchvatů nutkavého přejídání a získáte tak nad vaším onemocněním lepší kontrolu. Navíc se naučíte lépe vnímat sami sebe a zbytečně se psychicky netýrat (30, 31, 32).
  • Mluvte s přáteli nebo rodinou: Léčba jakéhokoli onemocnění vyžaduje podporu zvenčí. Nebojte se o vašem problému mluvit s partnerem, rodinou nebo přáteli, kteří vám budou naslouchat a pomohou vám zbavit se záchvatovitého přejídání jednou provždy. Najděte si také skupiny podobně postižených osob na internetu nebo v komunitě, kde si můžete o vašich problémech popovídat a navzájem se podpořit (33).
  • Stravujte se zdravě: Dieta složená z potravin bohatých na bílkoviny a zdravé tuky, spolu s pravidelným příjmem potravy a konzumací ovoce, zeleniny a dalších přírodních potravin vám pomůže prodloužit pocit sytosti a navíc vám dodá všechny potřebné živiny.
  • Začněte cvičit: Cvičení vám pomůže zhubnout, zlepšit náladu a zmírnit projevy úzkosti. Navíc se budete cítit lépe a budete spokojenější se svým vzhledem a tělesnými proporcemi (34, 35).
  • Dbejte na dostatek spánku: Nedostatek spánku často vede k vyššímu příjmu kalorií, nepravidelnému stravování a dalším problémům, které mohou vést k nutkavému přejídání. Dbejte na to, abyste každý den spali alespoň sedm (7) hodin (36).
Shrnutí: Nejlepším způsobem léčby záchvatovitého přejídání jsou kognitivně behaviorální terapie a interpersonální psychoterapie. Můžete ale vyzkoušet další tipy, jako jsou například vedení deníku o přijaté potravě a náladách, sebeuvědomování, vyhledání podpory v komunitě nebo online, dodržování zásad zdravého stravování, cvičení a dostatek spánku.

Co si z článku odnést?

Záchvatovité přejídání je relativně častá porucha příjmu potravy, která může značně poškodit vaše zdraví.

Projevuje se opakovanými, nezvladatelnými epizodami konzumace velkého množství jídla, které jsou doprovázeny pocity studu a viny.

Toto onemocnění má negativní účinky nejen na vaši tělesnou hmotnost, ale podrývá také vaše sebevědomí a duševní zdraví.

Naštěstí existují účinné způsoby léčby záchvatovitého přejídání, jako jsou kognitivně behaviorální terapie nebo interpersonální psychoterapie. Kromě toho se doporučuje vést zdravý životní styl, cvičit a dobře a dostatečně spát. 

S pomocí správné léčby a za podpory vašich blízkých či podobně postižených osob v online či komunitních skupinách, se epizod nutkavého přejídání zbavíte a budete žít šťastný a spokojenější život. Začít můžete již dnes.

Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Zpracováno podle Healthline.com

Zdroje obrázků:

Stockphotosecrets.com

Článek naposled aktualizován: 3. února 2019 6:45
Datum příští revize: 3. února 2021 6:45
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace