Jak doplnit měď a jaké jsou projevy jejího nedostatku a nadbytku v organizmu?

14. srpna 2019 5:25

Měď je esenciální stopový prvek, který v těle plní řadu důležitých funkcí. Pomáhá udržovat zdravý metabolizmus, podílí se na zachování pevnosti a zdraví kostí a zajišťuje také správné fungování nervového systému a mozku.

Obsah článku

  1. Slabost a únava
  2. Častější nemocnost
  3. Slabé a lámavé kosti
  4. Problémy s paměti a učením
  5. Potíže s chůzí a pohybem
  6. Citlivost na chlad
  7. Světlejší pokožka
  8. Předčasné šedivění vlasů
  9. Poruchy zraku
  10. Měď v potravinách
  11. Nežádoucí účinky spojené s nadbytkem mědi
  12. Co si z článku odnést?

I když je nedostatek mědi velmi vzácný (častější je spíše nadbytek mědi), někteří lidé mohou mít problém získat dostatek mědi z potravin (1).

Platí to zejména o těch, kteří mají narušené vstřebávání živin ve střevě (například lidé trpící celiakií, zánětlivými střevními chorobami) nebo kteří konzumují velké množství zinku, protože nadbytek zinku vede k nedostatečnému vstřebávání mědi. 

Nedostatečný přísun mědi může vést k závažným zdravotním důsledků.

Tady je 9 příznaků a projevů nedostatku mědi a v článku se dále dozvíte o potravinách, které obsahují největší množství mědi a o rizicích spojených s nadbytečným přísunem mědi.

Slabost a únava

Nedostatek mědi může být jedním z důvodů, proč se stále cítíte unaveni a slabí. 

Měď je velmi důležitá pro správné a dostatečné vstřebávání železa v trávicím traktu (2).

Pokud máte nízkou hladinu mědi v krvi, vaše tělo bude vstřebávat i méně železa. To může vést až k onemocnění zvanému sideropenická anémie (chudokrevnost z nedostatku železa), při které v těle vznikají malé červené krvinky, které nedokážou na sebe navázat dostatečné množství kyslíku a tkáně tak trpí jeho nedostatkem. To vede ke slabosti, únavě a ospalosti.

Několik studií na zvířatech naznačuje, že nedostatek mědi může vyvolat anémii (2, 3).

Navíc buňky používají měď k tvorbě ATP (adenosin trifosfát), což je látka, která slouží jako hlavní zdroj energie pro tělo. Nedostatek železa tak ovlivňuje celkové množství energie v organizmu, což opět vede k únavě a slabosti (4, 5).

Anémie z nedostatku mědi se můžete naštěstí poměrně snadno zbavit, pokud do vašeho jídelníčku zařadíte dostatek potravin bohatým na měď (6).

Shrnutí: Nedostatek mědi může vyvolat anémii z nedostatku železa a navíc narušuje tvorbu ATP, což způsobuje únavu, ospalost a slabost. Naštěstí je možné měď do organizmu doplnit konzumací vhodných potravin.

Častější nemocnost

Lidé, kteří jsou častěji nemocní, mohou trpět nedostatkem mědi.

Měď je totiž velmi důležitá pro správné fungování imunitního systému.

Když je hladina mědi v krvi nízká, narušuje to řádnou tvorbu imunitních buněk. To vede k významnému snížení celkového počtu bílých krvinek (ty jsou odpovědné za imunitní odpovědi a ochranu organizmu), což v konečném důsledku zhoršuje naši obranyschopnost (7).

Studie naznačují, že nedostatek mědi podstatně snižuje množství neutrofilních granulocytů v krvi, cože jsou bílé krvinky, které fungují jako první linie obrany organizmu před infekcí (8, 9).

Naštěstí je možné zajistit si dostatek mědi konzumací vhodných potravin a těmto nežádoucím projevům tak zabránit.

Shrnutí: Nedostatek mědi oslabuje imunitní systém, což vede k častější nemocnosti. Dostatečný přísun mědi je tak velmi důležitý pro obranyschopnost organizmu.

Slabé a lámavé kosti

Osteoporóza je onemocnění při kterém dochází k měknutí a zeslabení kostí.

Vyskytuje se hlavně v pozdějším věku a může být spojena i s nedostatkem mědi (10).

Analýza 8 studií, kterých se zúčastnilo více než 2 100 lidí, zjistila, že ti, kteří měli osteoporózu měli také nižší hladiny mědi v krvi než zdravé osoby (10).

Měď se podílí na vytváření trabekulární (síťové) struktury uvnitř kosti a na vzniku kostních můstků, které kosti zpevňují a udržují zdravé (11, 12, 13).

Měď navíc zvyšuje tvorbu osteoblastů, což jsou buňky, které utváří a zesilují kostní tkáň (14, 15).

Shrnutí: Měď je důležitá pro správnou přestavbu a zdraví kostí. Nedostatek mědi může vést k osteoporóze neboli řídnutí kostí, při které dochází k úbytku kostní hmoty.

Problémy s paměti a učením

Nedostatek mědi může vést k potížím s učením a ke zhoršení paměti

Je to proto, že měď hraje důležitou roli ve fungování mozku a jeho vývoji.

Měď je součástí enzymů, které pomáhají zajistit dostatek energie pro mozek, posilují obranné systémy mozku a zlepšují přenos signálů do mozku (16).

Nedostatek mědi je spojován s chorobami, které poškozují správný vývoj mozku a negativně ovlivňují schopnost učení a paměť, jako je například Alzheimerova choroba (16, 17).

Jedna studie zjistila, že lidé s Alzheimerovou chorobou mají v průměru o 70% méně mědi v krvi než lidé, kteří touto chorobou netrpí (18).

Shrnutí: Měď pomáhá zajišťovat správné fungování mozku a podílí se i na jeho vývoji. Nedostatek mědi může způsobit potíže s učením a pamětí.

Potíže s chůzí a pohybem

Lidé s nedostatkem mědi mívají potíže se správnou chůzí a pohybem (19, 20).

Řada enzymů totiž potřebuje měď pro správné fungování míchy. Některé z těchto enzymů zajišťují "izolaci" míchy tak, aby byl možný správný přenos signálů mezi svaly, míchou a mozkem bez nežádoucího rušení (21).

Nedostatek mědi způsobuje, že tyto enzymy nejsou dostatečně účinné a mícha není dostatečně izolována, což vede k narušení přenosu signálu (21, 22).

Studie na zvířatech naznačují, že nedostatek mědi snižuje izolaci míchy až o 56% (23).

Pro správné řízení chůze je nutný kvalitní přenos signálů mezi mozkem a svaly. Protože nedostatečná izolace míchy přenos těchto signálů narušuje, může u lidí s nedostatkem mědi docházet k poruchám koordinace pohybů a ke ztrátě rovnováhy (19, 20).

Shrnutí: Některé enzymy potřebují měď pro správné řízení fungování nervové soustavy a pro zajištění účinného přenosu signálů z mozku a do mozku. Nedostatek mědi může narušit přenos těchto signálů, což vede ke ztrátě koordinace a rovnováhy při chůzi. 

Citlivost na chlad

Lidé, kteří nemají dostatek mědi, bývají citlivější na nižší teploty.

Měď, spolu s ostatními stopovými prvky, jako je například zinek, pomáhá udržovat optimální funkci štítné žlázy.

Studie naznačují, že hladina hormonů štítné žlázy (trijodthyronin - T3 a tyroxin - T4) souvisí s koncentrací mědi v krvi. Pokud máte nedostatek mědi v krvi, dochází ke snížení produkce hormonů štítné žlázy a narušení její funkce (24, 25).

Protože hormony štítné žlázy jsou odpovědné za regulaci metabolismu a za termogenezi (tvorbu tepla), jejich nedostatek v krvi způsobuje větší citlivost na chlad (26, 27).

Některé studie dokonce odhadují, že více než 80% lidí se sníženou funkcí štítné žlázy trpí zvýšenou citlivostí na chladnější teploty (28).

Shrnutí: Měď pomáhá regulovat hladinu hormonů štítné žlázy v krvi. Tyto hormony regulují metabolizmus a tělesnou teplotu. Proto nedostatek mědi může zvýšit citlivost na chlad.

Světlejší pokožka

Za barvu pokožky je do značné míry odpovědný pigment melanin.

Lidé se světlejší pokožkou mají obvykle méně melaninu než lidé s tmavší pokožkou (29).

Enzymy, které se podílí na tvorbě melaninu, potřebují ke své činnosti měď. Proto nedostatek mědi snižuje tvorbu melaninu, což vede ke světlejší barvě pokožky (30, 31).

Nicméně je nutné provést kvalitní humánní studie, abychom spojitost mezi nedostatkem mědi a světlou pokožkou potvrdili.

Shrnutí: Enzymy, které jsou odpovědné za tvorbu kožního pigmentu melaninu, potřebují ke své správné činnosti měď. Nedostatek mědi tak může být příčinou světlejšího zbarvení pokožky.

Předčasné šedivění vlasů

Kromě barvy pokožky melanin ovlivňuje také barvu vlasů.

Protože nedostatek mědi narušuje tvorbu melaninu, vede nízká hladina mědi v krvi také k předčasnému šedivění vlasů (32, 33).

I když byl vliv nedostatku mědi na tvorbu pigmentu melaninu zkoumán v několika klinických studiích, žádný výzkum zatím nebyl proveden ohledně spojení mezi nedostatkem mědi a šedivěním vlasů. Proto je na potvrzení výše uvedené hypotézy potřeba provést kvalitní humánní studie.

Shrnutí: Melanin ovlivňuje nejen barvu pokožky, ale také barvu vlasů. Nedostatek mědi v krvi tak může způsobit předčasné šedivění vlasů.

Poruchy zraku

Poruchy vidění patří mezi závažná onemocnění spojená s dlouhodobým nedostatkem mědi (34, 35).

Jak již víte, měď je důležitou součástí enzymů, které zajišťují správnou funkci nervového systému. Proto může její nedostatek vyvolat řadu různých potíží spojených s nervovou soustavou, včetně poruch zraku (36).

Zdá se, že poruchy zraku z důvodu nedostatku mědi se častěji vyskytují u lidí, kteří prodělali operační výkon na trávicím ústrojí, jako jsou například bariatrické výkony (operace, které pomáhají řešit obezitu). Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že po operaci dochází k podstatnému zhoršení vstřebávání mědi z potravy (37).

I když některé studie naznačují, že poruchy zraku z důvodu nedostatku mědi mohou být vratné, jiné studie nic takového nezjistily a tyto poruchy byly trvalé i přes zvýšení příjmu mědi (34, 37).

Shrnutí: Nedostatek mědi může způsobit poruchy zraku. Je to proto, že zrak je důležitou funkcí nervové soustavy, jejíž správná činnost do značné míry závisí na dostatku mědi v organizmu.

Měď v potravinách

Naštěstí je nedostatek mědi poměrně vzácný, protože řada potravin je bohatým zdrojem mědi.

Navíc tělo potřebuje jen velmi málo mědi, protože doporučená denní dávka (DDD) je 0,9 mg (38).

Mezi potraviny, které obsahují nejvíce mědi, patří (39):

  Množství Obsah mědi jako % denní doporučené dávky (DDD)
Vařená hovězí játra 28 g 458%
Vařené ústřice 6 ks 133%
Vařený humr 145 g 141%
Vařená jehněčí játra 28 g 99%
Vařené chobotničky 85 g 90%
Hořká čokoláda 100 g 88%
Syrové ovesné vločky 156 g 49%
Restované sezamové semínko 28 g 35%
Syrové kešu ořechy 28 g 31%
Restované slunečnicové semínko 28 g 26%
Vařené houby 108 g 16%
Pražené mandle 28 g 14%

Pro zajištění dostatečné koncentrace mědi v krvi stačí výše uvedené potraviny pravidelně konzumovat.

V některých zemích se navíc z mědi vyrábí i vodovodní potrubí. Pak stačí pít kohoutkovou vodu, která stopové množství mědi obsahuje a doplnit to konzumací dalších potravin bohatých na měď.

Shrnutí: Řada potravin je bohatým zdrojem mědi. Konzumace vyvážené stravy s dostatkem potravin, které měď obsahují, je nejlepší prevencí jejího nedostatku.

Nežádoucí účinky spojené s nadbytkem mědi

I když je měď esenciálním stopovým prvkem, který musíme přijímat v potravě, pro optimální zdraví stačí je potřeba jen malé denní množství.

Nadměrný příjem mědi je zdraví škodlivý a může vyvolat otravu mědí, protože tento prvek je ve vyšších koncentracích jedovatý.

Otrava mědí, která může být i smrtelná, se projevuje zejména následujícími příznaky (40, 41):

  • Nevolnost
  • Zvracení (často s příměsí nestrávené potravy či krve)
  • Průjem
  • Bolest břicha
  • Černá barva stolice (vypadá jako rozmočené uhlí)
  • Bolesti hlavy
  • Dušnost
  • Nepravidelnost srdečního rytmu
  • Koma
  • Žluté zbarvení kůže a sliznic (žloutenka)
  • Poškození ledvin
  • Poškození jater

Naštěstí je prakticky nemožné otrávit se mědí, pokud jí přijímáte v potravě.

K otravě mědí může dojít tehdy, pokud pijete kontaminovanou vodu nebo jíte kontaminované potraviny (40, 42).

Shrnutí: I když je otrava mědí velmi vzácná, nadměrný příjem tohoto prvku může vyvolávat nebezpečné až život ohrožující příznaky. Nejčastější příčinou otravy mědí je konzumace kontaminovaných potravin a nápojů.

Co si z článku odnést?

Nedostatek mědi je velmi vzácný, protože měď se nachází ve většině běžně konzumovaných potravin.

Pokud si myslíte, že nemáte dostatek tohoto stopového prvku, poraďte se s lékařem. 

Zkontroluje vám hladinu mědi v krvi a v případě nedostatečné koncentrace vám doporučí vhodné řešení.

Nejlepší způsob jak si zajistit dostatečný přísun mědi je jíst potraviny bohaté na měď. 

Některé studie naznačují, že až jedna čtvrtina populace nejí dostatek potravin bohatých na měď, což zvyšuje riziko jejího nedostatku.

Mezi časté příznaky nedostatku mědi patří únava, slabost, křehké kosti, potíže s paměti a učením, problémy s chůzí, citlivost na chlad, bledá pokožka, předčasné zešedivění vlasů a poruchy zraku. 

Naštěstí můžete většině těchto příznaků předcházet zařazením potravin bohatých na měď do vašeho jídelníčku.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 14. srpna 2019 5:25
Datum příští revize: 14. srpna 2021 5:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace