Osteomalácie, její příčiny, příznaky a léčba?

10. března 2019 6:25

Osteomalácie je odborný termín pro měknutí (oslabování) kostí, ke kterému dochází kvůli narušení tvorby kostní hmoty. Toto onemocnění není totéž co osteoporóza. Při osteoporóze (řídnutí kostí) dochází k oslabování již hotových kostí, v rámci procesu jejich přestavby (remodelace), zatímco osteomalácie je narušení vlastní tvorby kosti (tedy kosti, která ještě nebyla vytvořena).

Obsah článku

  1. Jaké jsou příčiny osteomalácie?
  2. Jaké jsou příznaky osteomalácie?
  3. Jak se osteomalácie diagnostikuje?
    1. Vyšetření krve
    2. Zobrazovací metody
    3. Kostní biopsie
  4. Jaká je léčba osteomalácie?
  5. Jaké jsou možné komplikace osteomalácie?
  6. Jaká je prognóza osteomalácie?
  7. Co si z článku odnést?

Jaké jsou příčiny osteomalácie?

Nejčastější příčinou osteomalácie je nedostatek vitamínu D. Vítamín D je důležitou živinou, která, mimo jiné, zvyšuje vstřebávání vápníku z potravy v žaludku.  

Vitamín D také pomáhá udržovat hladinu vápníku a fosforu v krvi ve zdravém rozmezí, což je pro tvorbu kostní hmoty velice důležité.

Většina lidí trpí nedostatkem vitamínu D, protože existuje jen málo potravin, které ho obsahují a řada lidí tyto potraviny moc nejí (jedná se hlavně o mléčné výrobky a ryby).

Za normálních okolností si tělo dokáže vytvořit dostatek vitamínu D samo, protože vzniká v kůži při působení ultrafialového záření ze Slunce. Vzhledem k tomu, že ale trávíme venku celkem málo času a navíc musíme používat ochranné opalovací krémy s vysokým ochranných faktorem, kvůli prevenci rakoviny kůže, mají lidé často potíže s nedostatkem vitamínu D.

Pokud máte nedostatek vitamínu D, nedokáže dostatečně využít vápník z přijaté potravy.

Někdy může za nedostatkem vitamínu D být i onemocnění trávicího traktu (například celiakie, Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku nebo některé druhy nádorů), které zhoršují vstřebávání živin obecně (a i když tak jíte dostatek potravin s vitamínem D a vápníkem, vstřebává se ho málo, kvůli horší funkci střev).

Totéž platí pro lidi užívající dlouhodobě některé léky (zejména léky na snížení kyselosti žaludku nebo nesteroidní protizánětlivé léky – například ibuprofen).

Metabolizmus vitamínu D také negativně ovlivňují onemocnění ledvin a jater. Tyto orgány se totiž podílí na vytváření vitamínu D ze slunečního záření a na jeho aktivaci z přijaté potravy a pokud nefungují správně, můžete mít nízkou hladinu vitamínu D.

Také léky užívané v léčbě epilepsie, jako jsou fenytoin nebo fenobarbital mohou způsobit osteomalácii.

Jaké jsou příznaky osteomalácie?

Mezi nejčastější příznaky osteomalácie patří zlomeniny kostí a svalová slabost. Kosti se lámou proto, že je kostní tkáň oslabená (měkká) a potíže se svaly způsobují zejména úpony na kostech (na měkkých kostech úpony tak dobře nedrží a pohyb je bolestivý a zhoršený). Osoby s osteomalácií tak často mají potíže s chůzí a pohybem a často kulhají.

Dalším častým příznakem osteomalácie jsou bolesti kostí, zejména v oblasti pánve a kyčlů.

Bolest má většinou tupý charakter a šíří se z oblasti kyčlů do beder (dolní části zad), pánve, nohou a žeber.

Pokud současně trpíte nedostatkem váplníku v krvi, mohou se u vás objevit i následující příznaky:

  • nepravidelný srdeční rytmus (bušení srdce nebo arytmie)
  • brnění kolem úst
  • brnění nebo mravenčení v nohou a pažích
  • křeče rukou a nohou

Jak se osteomalácie diagnostikuje?

Aby mohli lékaři stanovit diagnózu osteomalácie, provádí se řada vyšetření.

Mezi základní vyšetření při podezření na osteomalácii či jiné onemocnění kostí patří:

Vyšetření krve

Lékař vám odebere krev a stanoví hladinu vitamínu D, vápníku a fosforu. Pokud zjistí, že máte nedostatek všech těchto látek, může se jednat o osteomalácii.

Z krve se také stanovuje hladina kostních izoenzymů alkalické fosfatázy. Jejich vysoká hladina může být známkou osteomalácie.

A v neposlední řadě vám lékaři změří hladinu hormonů příštitných tělísek krvi (konkrétně parathormonu, který reguluje hospodaření s vápníkem a fosforem). Vysoká koncentrace parathormonu v krvi naznačuje nedostatek vitamínu D a s tím související potíže (včetně osteomalácie).

Zobrazovací metody

K vyšetření kostí slouží zejména prostý rentgenový snímek, ale lze použít i jiné zobrazovací metody (obvykle CT nebo PET CT). PET CT se obvykle používá v případě podezření na onkogenní osteomalácii (měknutí kostí kvůli nádorovému onemocnění).

Na rentgenovém snímku lékaři – radiologové hledají drobné prasklinky v kostech, kterým se říká Looserovy zóny (někdy se označují termínem pseudofraktura, protože připomínají zlomeniny). Někdy se provádí také denzitometrické vyšetření hustoty kostní tkáně - DEXA (to se ale provádí spíše při podezření na osteoporózu než osteomalácii)

V Looserových přechodových (transformačních) zónách může snadno dojít ke zlomenině kostí, a to i při minimálním poranění nebo traumatu.

Kostní biopsie

Obvykle pro diagnózu osteomalácie stačí vyšetření krve a rtg snímek, ale v některých případech je vhodné diagnózu potvrdit ještě kostní biopsií. Při tomto vyšetření lékaři zapíchnou tlustou jehlu přes kůži a sval do kosti, ze které odeberou malý vzorek kostní tkáně, který se následně upraví a nanese na sklíčko. To pak vyšetřují lékaři – patologové, pod mikroskopem.

Jaká je léčba osteomalácie?

Pokud lékaři zachytí osteomalácii včas, postačí jen doplnit vitamín D, vápník a fosfor (podle toho, co vám chybí).

Někdy stačí jen zvýšit příjem těchto minerálů ve formě vhodných potravin či doplňků stravy (řiďte se pokyny lékaře a ne reklamou na internetu a pokud vám lékař nedává možnost volby a máte pocit, že nadměrně propaguje jednu konkrétní značku nebo produkt, požádejte o názor jiného lékaře).

Pokud máte potíže se vstřebáváním živin (například po chirurgických výkonech v dutině břišní nebo trávicím traktu), mohou vám lékaři doporučit injekční podání vitamínu D, vápníku či fosforu. V tomto případě budete muset strávit nějaký čas v nemocnici.

Měli byste také chodit častěji ven, aby se zvýšila přirozená tvorba vitamínu D v kůži.

Pokud máte jiná onemocnění, která ovlivňují metabolizmus vitamínu D, jako je například cirhóza jater nebo selhání ledvin, je nutném současně se suplementací (doplňováním) vitamínu D a dalších potřebných živin, léčit i tato onemocnění.

U dětí s těžkou osteomalácií (označuje se termínem rachitida neboli křivice) je někdy nutná operace pro vyrovnání deformit kostí či používání speciálních protetických pomůcek.

Jaké jsou možné komplikace osteomalácie?

Osteomalácie se může vrátit v případě nedostatku vitamínu D. Někdy se toto onemocnění také vrací po vysazení doplňků stravy s vitamínem D nebo v případě, že se neléčí primární onemocnění, které za nedostatkem vitamínu D stojí (například onemocnění ledvin nebo jater). Poraďte se se svým lékařem o vhodné léčbě.

Jaká je prognóza osteomalácie?

Pokud se osteomalácie neléčí, vede to k častým zlomeninám a hlavně deformitám kostí. To může podstatně omezit nebo znemožnit vaší schopnost se pohybovat.

Jestliže ale osteomalácii začnete léčit včas a zajistíte tělu dostatek vitamínu D, vápníku a fosforu, je prognóza onemocnění dobrá a kosti se „uzdraví“ zhruba do 6 měsíců.

Co si z článku odnést?

Osteomalácie neboli měknutí kostí je onemocnění, které vzniká v důsledku narušení tvorby kostní tkáně v důsledku nedostatku vitamínu D, vápníku a fosforu. Nedostatek těchto živin může vzniknout buď v případě jejich nedostatečného přísunu ve stravě nebo při chorobách trávicího ústrojí, jater, ledvin či žláz s vnitřní sekrecí, při nichž dochází k narušení vstřebávání živin nebo jejich metabolizmu.

Nepleťte si osteomalácii s osteporózou (řídnutím kostí), která postihuje již hotové kosti. U dětí se osteomalácie označuje jako rachitida (křivice).

Jedná se naštěstí o poměrně vzácné onemocnění, které při správné a včasné léčbě dokážeme většinou zvládnout.

Pokud máte potíže s osteomalácií obraťte se na specializované osteologické poradny, které najdete v každé větší okresní či oblastní nemocnici (pro děti doporučuji například kliniku dětského a dorostového lékařství FNKV - zde).

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Healthline.com

Zdroje obrázků:

Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 10. března 2019 6:25
Datum příští revize: 10. března 2021 6:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace