Bolest stehna: vše co potřebujete vědět!

1. února 2020 17:47

Diagnostika bolestí stehna je velice obtížná, protože v této oblasti se nachází celá řada různých svalů, šlach, vazů, cév a nervů a dalších struktur. Některé příčiny bolesti stehen, jako je například natažení svalů, odezní bez nutnosti léčby do několika dnů, zatímco v jiných případech (například při ucpané cévě) je nutná okamžitá léčba.

Obsah článku

  1. Příčiny
    1. Poranění svalů
    2. Sedavý životní styl
    3. Bolest vyzařující z jiného poranění
    4. Poranění nervů nebo periferní neuropatie
    5. Meralgia paresthetica
    6. Hematom (modřina)
    7. Chronická onemocnění
    8. Krevní sraženina
  2. Bolest stehna podle místa
    1. Bolest zevní strany stehen
    2. Bolest zadní strany stehen
    3. Bolest přední strany stehen
  3. Rizikové faktory
  4. Diagnostika
  5. Léčba
  6. Komplikace
  7. Prevence
  8. Co si z článku odnést?

Pokud je bolest stehna mírná a nezhoršuje se, většinou není nutné hned vyhledávat lékaře a stačí několik dní odpočinku, aby příznaky odezněly. Jestliže je ale bolest ve stehně silná, zhoršuje se nebo je spojená s dalšími příznaky, jako jsou klaudikace (druh záchvatovité bolesti svalů dolní končetiny, která je způsobena jejich nedostatečným prokrvením. Pacienta po určité době začnou chytat do nohou křeče a objeví se tak silná bolest, že nemůže pokračovat v chůzi a musí zastavit a odpočinout si), horečka, dušnost, zvracení nebo nevolnost, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

V tomto článku popisujeme nejčastější příčiny bolesti stehen, včetně hlavních příznaků a možností léčby a prevence.

Příčiny

Nejčastější příčinou bolesti stehna jsou poranění svalů a vazů, poranění nebo onemocnění nervů, choroby cév, traumatická poranění kostí (zlomeniny) a některé další nemoci.

Poranění svalů

Vzhledem k tomu, že na stehně se nachází celá řada různých svalů, bývají bolesti stehna způsobeny často jejich poraněním.

Mezi nejčastější druhy poranění svalů na stehně (i na jiných místech těla), mimo jiné, patří:                                                                                            

Natažení nebo natržení stehenních svalů

Svaly, vazy a šlachy ve stehně se mohou natáhnout nebo natrhnout. Šlacha je struktura, přes kterou se sval připojuje ke kosti (svalový úpon nebo začátek svalu). Vaz (ligamentum) je struktura, která spojuje dvě kosti a vytváří například ochranné kloubní pouzdro.

Mezi příznaky natažení či natržení svalů, šlach či vazů, mimo jiné, patří:

  • silná bolest, která se nejčastěji objeví po pádu, intenzivním cvičení nebo přetažení kloubu
  • bolest, která vyzařuje nahoru nebo dolů
  • potíže s natahováním nebo pokrčováním postižené části končetiny (například při natržení svalů, vazů nebo šlach na stehně může mít pacient potíže s chůzí, ohýbáním nebo natahováním nohy v koleni, abdukcí nebo addukcí – odtahováním či přitahováním v kyčelním kloubu)
  • otok poraněného místa

Poranění z přetížení

Poranění z přetížení vznikají při nadměrné fyzické zátěži (například po dlouhém lyžování nebo cvičení) nebo v případě, kdy se před cvičením či fyzickou zátěží dostatečně nerozcvičíte a svaly neprohřejete.

Poranění z přetěžování se obvykle mají tendenci stále zhoršovat a nakonec může dojít k tomu, že se bolest stehenních svalů objeví i v klidu.

Pokud je příčinou bolesti stehen přetěžování svalů a dalších struktur, obvykle se bolest objeví na obou nohou.

Sedavý životní styl

Sedavý životní styl je zdraví škodlivý a trávení větší části pracovního dne sezením poškozuje svaly, šlachy a vazy a může způsobit chronické bolesti.

Dlouhodobé sezení zvyšuje tlak na klouby a svaly, a to zejména na kyčelní klouby a dolní končetiny. Nedostatek pohybu také způsobuje ochabnutí svalů, což může spustit bolesti celé dolní končetiny (včetně chodidel) a zad.

Pokud je sedavý životní styl příčinou bolesti stehen, může se bolest rozšířit na celé tělo a člověk se cítí rozlámaný. Navíc jsou ochablé svaly mnohem náchylnější k poranění.

Bolest vyzařující z jiného poranění

Někdy do stehna mohou vyzařovat bolesti z jiných částí těla, zejména z kyčelního kloubu z třísel nebo břicha. Často je bolest stehenních svalů způsobena bolestmi kolene, třísel nebo kyčle (například při artróze), protože pacient má tendenci ulevovat bolavému kloubu, což přetěžuje svaly stehna a způsobuje bolest.

Poranění nervů nebo periferní neuropatie

Bolest ve stehně může být způsobena také poranění nervů, které kromě bolesti vyvolává také pocity brnění, mravenčení nebo pálení. K poranění nervů může dojít buď následkem úrazu nebo při některých onemocněních, jako je například diabetes, kdy dochází k narušení cévního zásobení nervů, což vede k jejich poškození (periferní neuropatie).

Meralgia paresthetica

Meralgia paresthetica označovaná také jako Bernhardtův-Rothův syndrom je úžinový syndrom při kterém dochází k útlaku nervus cutaneus femoris lateralis, který je odpovědný za senzitivní inervaci zevní strany stehna. Typickým projevem tohoto syndromu jsou vystřelující bolesti, pálení a mravenčení zevní strany stehna a kyčle.

Hematom (modřina)

Hematom je jednou z nejčastějších příčin bolesti stehna. pokud se například uhodíte do stehna o hranu stolu, židle nebo nábytku, může dojít k poranění drobných cév, které prasknou a krev z nich se vylije do okolí, což se projeví bolestí a vznikem hematomu, který mění barvu, od tmavě modré, černé až hnědé až po světle žlutou. Pro hematomy na stehně i jinde na těle je typické, že bolest většinou nikam nevystřeluje a je omezena na místo poranění.

Chronická onemocnění

Bolesti v oblasti stehna mohou být způsobeny celou řadou různých chronických onemocnění, jako je fibromyalgie, která se projevuje chronickou bolestí v určitých tlakových bodech na stehně, zejména nad kolenem a na zadní straně stehna. Stejně tak mohou ubýt bolesti stehna způsobeny degenerativními chorobami, například artrózou v kyčelním nebo kolenním kloubu.

Bolesti při artróze kyčelního kloubu se nejčastěji projevují v třísle, ale mohou vyzařovat i do břicha či stehna. Při artróze kolenního kloubu se někdy bolesti mohou šířit do dolní části stehna. Dalším chronickým onemocněním, při kterém se mohou objevit bolesti stehna i při autoimunitních onemocněních, jako je například revmatoidní artritida nebo nádorových onemocněních (například při metastázách do kostí nebo nádorech kostí).

Léčba degenerativních, autoimunitních či nádorových onemocnění patří vždy do rukou lékaře a platí zde zásada, že doplňky stravy, zdravá výživa, apod. mají jen podpůrnou funkci, sice neuškodí, ale tato onemocnění s nimi nevyléčíte. Proto si nekupujte předražené kraviny, ale vyhledejte odbornou lékařskou pomoc.  

Artróza je degenerativní onemocnění, které je spojeno se snížením kloubní štěrbiny, vymizením chrupavky a osteoprodukcí (kostní výrůstky) a postupně se zhoršuje.

Jedinou léčbou, která v pokročilých fázích přinese trvalou či dlouhodobou úlevu je umělá náhrada postiženého kloubu (takzvaná totální endoprotéza). Účinnost preparátů na obnovu růstu chrupavky je zatím sporná, stejně jako využití kmenových buněk, které je stále předmětem výzkumu. Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivé onemocnění, které je nutné léčit protizánětlivými a dalšími léky.

Krevní sraženina

V některých případech může být bolest stehna způsobena ucpáním žil dolní končetiny krevní sraženinou při onemocnění zvaném hluboká žilní trombóza. Jedná se o závažnou a bolestivou chorobu, která může být život ohrožující, pokud se sraženina utrhne a je žilním řečištěm zanesena do dalších orgánů (zejména do plic, kde způsobí plicní embolii).

Vyšší riziko hluboké žilní trombózy mají osoby, které mají sedavé zaměstnání nebo musí sedět dlouhou dobu bez možnosti se projít (například při dlouhých letech letadlem), kuřáci, těhotné ženy, osoby s nadváhou a chorobami srdce. Vyšší riziko tvorby sraženin je také vyšší u některých vrozených poruch srážlivosti krve (například Leidenská mutace). V takovým případech se riziko hluboké žilní trombózy a plicní embolie podstatně zvyšuje po dlouhém sezení v letadle, autobuse nebo v práci a je důležitá prevence (například nošení kompresních punčoch při dlouhých cestách, pravidelné protahování nohou a absolvování alespoň krátké procházky – třeba si dojít v letadle na záchod a zpět).

Vyšetření na Leidenskou mutaci a vrozené poruchy srážlivosti krve je nutné absolvovat vždy, pokud chcete užívat léky, které srážlivost krve dále zvyšují, což je zejména hormonální antikoncepce. Pokud máte Leidenskou mutaci, měli byste užívat jinou formu antikoncepce, protože riziko embolizace je v tomto případě poměrně vysoké a řada mladých žen, které hormonální antikoncepci užívají ani neví, že Leidenskou mutaci mají a přijde se na to často až při náhle vzniklé plicní embolii nebo po úmrtí pacientky.

Mezi příznaky hluboké žilní trombózy, mimo jiné, patří:

nevysvětlitelná bolest postižené končetiny, která neodezní do několika dnů

  • otok a zčervenání postižené končetiny, která bývá na pohmat i teplá a tvrdá
  • bolesti při chůzi
  • dušnost (zejména u plicní embolie, kdy se krevní sraženina utrhla a dostala do plic)

Plicní embolie je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou léčbu.

Bolest stehna podle místa

V některých případech bolesti stehen postihují konkrétní oblasti (například zadní stranu stehna, přední stranu stehna nebo boční strany stehna).

Bolest zevní strany stehen

Skřípnutí míšních nervů v oblasti bederní páteře (obvykle v oblasti obratle L3) způsobí bolesti vystřelující do zevní strany stehna. Tomuto onemocnění se říká ichias nebo lumbago (lidově také houser).

Bolest zadní strany stehen

Poranění (natažení nebo natržení) svalů na zadní straně stehna (nejčastěji dvouhlavého svalu stehenního, který patří mezi ischiocrurální svaly označované též jako hamstringy) je nejčastější příčinou bolesti zadní strany stehen.

Bolest přední strany stehen

Nejčastější příčinou bolesti přední strany stehen jsou poranění čtyřhlavého svalu stehenního (natažení nebo natržení) a také lumbago.

Rizikové faktory

Mezi faktory, které zvyšují riziko bolesti stehen, mimo jiné, patří:

  • chronická onemocnění, jako je diabetes nebo revmatoidní artritida
  • provozování sportovních aktivit
  • sedavé zaměstnání
  • onemocnění oběhové soustavy
  • předchozí poranění stehen nebo kyčlů

Diagnostika

Diagnostika bolesti stehen je založena na odběru anamnézy, fyzikálním vyšetření, zobrazovacích metodách i laboratorních vyšetření krve (například při podezření na záněty, nádorová onemocnění nebo plicní embolii).

Odběr anamnézy je v podstatě „pohovor s lékařem“, při kterém se vás lékař bude ptát na v minulosti prodělaná onemocnění, poranění, apod. Z odběru anamnézy se většinou nedá přesně zjistit příčina bolesti stehen, ale rozhovor s pacientem lékaře většinou navede na možnou příčinu (například pokud jste nedávno intenzivně sportovali a bolest se objevila při nějakém pohybu, jedná se s největší pravděpodobností o poraněný sval).

K přesnějšímu určení rozsahu a charakteru poranění se používají vyšetření zobrazovacími metodami, zejména ultrazvuk a magnetická rezonance a v případě poranění kostí nebo podezření na degenerativní onemocnění kloubů také CT a rentgen.

Obecně platí, že svaly, nervy, a ostatní měkké tkáně se nejlépe zobrazí magnetickou rezonancí. Orientačně lze poranění měkkých tkání odhalit také ultrazvukem.

Poranění kostí (fraktury, destrukce) nebo degenerativní změny na kostech a kloubech se nejlépe zobrazují rentgenem nebo CT vyšetřením (počítačová tomografie).

Ultrazvukem lze poměrně dobře zobrazit krevní sraženiny v případě hluboké žilní trombózy a CT angiografie zase pomáhá v diagnostice plicní embolie.

Z laboratorního vyšetření krve lze kromě zánětů odhalit také autoimunitní onemocnění, jako je například revmatoidní artritida.

Nervové kondukční studie a elektromyografie (EMG) slouží k ověření funkcí nervů.

Při vyšetření kloubního punktátu se zmnožená tekutina v okolí kloubu nasaje tlustou dutou jehlou do stříkačky (aspirace) a vyšetří se v laboratoři a pod mikroskopem (cytologické vyšetření). Z tohoto vyšetření lze zjistit příčiny některých onemocnění, včetně zánětů či nádorů.

Léčba

Léčba bolesti stehna závisí na vyvolávající příčině.

Léčba méně závažných poranění, jako je například natažený sval, je založena na odpočinku, ledování, kompresních bandážích či jemném rozmasírování poraněného svalu. V případě, že se váš stav nezlepší do několika dnů a bolest stále přetrvává, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Mezi další možnosti léčby bolesti stehen, mimo jiné, patří:

  • užívání léků proti bolesti
  • správná léčba vyvolávajících chronických onemocnění, jako je fibromyalgie, diabetes nebo revmatoidní artritida
  • operační léčba poškozených svalů, vazů, šlach nebo kostí a/nebo náhrada poškozených kloubů (totální endoprotéza)
  • fyzioterapie a cvičení
  • léky na ředění krve v případě hluboké žilní trombózy

Komplikace

Neléčená nebo nesprávně léčená bolest stehen může vést k závažným komplikacím. Někdy bolest neustává a začne vyzařovat do dalších částí těla, ale nejzávažnější komplikací je plicní embolie v případě, že je příčinou bolesti hluboká žilní trombóza (tedy ucpání žíly ve stehně či jinde v noze krevní sraženinou). Plicní embolie může být život ohrožující a v některých případech může pacienta zabít do několika minut.

Proto je velice důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc pokud bolest stehna nebo nohy neustoupí do několika dnů nebo se váš stav stále zhoršuje.

Prevence

V některých případech není možné bolesti stehen zabránit, ale riziko lze snížit dodržováním následujících tipů:

  • dbejte na dostatek pohybu
  • pokud dlouho sedíte, snažte se alespoň jednou za hodinu na 5 minut protáhnout a projít
  • před sportováním a cvičením nezapomeňte na prohřátí svalů a po cvičení naopak na jejich protažení
  • pokud se chystáte začít provozovat jakýkoli sport či fyzickou aktivitu po delší době nečinnosti, je vhodné se poradit s lékařem a dalšími odborníky, kteří vám poradí jak správně cviky provádět tak, aby riziko poranění z přetížení svalů nebo nesprávného provedení cviku bylo co nejnižší
  • pokud máte diabetes či jiná chronická onemocnění (revmatoidní artritida, fibromyalgie, roztroušená skleróza, artróza, apod.) dodržujte pokyny lékaře a dbejte na dodržování léčebného režimu (braní léků podle pokynů lékaře, cvičení, apod.).

Co si z článku odnést?

Příčin bolesti stehen je celá řada, přičemž nejčastější je poranění (natažení nebo natržení) svalů, šlach a vazů.

Nicméně mezi příčiny bolesti stehen patří i chronická a degenerativní onemocnění kloubů, svalů nebo nervů (revmatoidní artritida, fibromyalgie, artróza, diabetes, apod.).

Pro účinnou léčbu bolesti stehen je nutné stanovit správnou diagnózu.

Pokud bolest stehna neodezní do několika dnů, pokud jsou bolesti tak silné, že znemožňují chůzi nebo narušují spánek a/nebo pokud je bolest spojena s dalšími příznaky, jako jsou otok, zčervenání postiženého místa, horečka nebo dušnost, je namístě vyhledat lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com a Pixabay.com

Článek naposled aktualizován: 1. února 2020 17:47
Datum příští revize: 1. února 2022 17:47
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace