Co víme o koronaviru na základě zkušeností s léčbou prvních pacientů?

Co víme o koronaviru na základě zkušeností s léčbou prvních pacientů?
17. března 2020 20:25

Tento článek vychází z aktuální české zkušenosti s léčbou onemocnění COVID-19 vyvolané novým koronavirem SARS-CoV-2 v nemocnici Na Bulovce, která pečuje o většinu Čechů nakažených koronavirem. Dozvíte se v něm o tom jak se virus šíří, jak probíhá léčba a jak se před infekcí chránit.

Obsah článku

  1. Proč jsou nutná drastická protiepidemická opatření?
  2. Vlastnosti koronaviru
  3. Zanechává koronavirová infekce trvalou imunitu?
  4. Prevence koronavirové infekce
  5. Kdy nosit roušku?
  6. Kdy si mýt ruce?
  7. Jak se mám chránit, když jsem zatím zdravý?
  8. Osoby v karanténě, subjektivně zdravé
  9. Osoby s respirační infekcí
  10. Co si z článku odnést?

Při zpracování tohoto článku jsem vycházel z Velkého manuálu ke koronaviru, který napsali naši přední odborníci na infekční lékařství, profesoři Jiří Beneš a Ladislav Machala na základě svých dosavadních zkušeností s léčbou pacientů s koronavirovou infekcí v pražské nemocnici Na Bulovce (1).

Proč jsou nutná drastická protiepidemická opatření?

Řada lidí nadává na protiepidemická opatření v podobě karantény, nicméně epidemii není možné jiným způsobem zbrzdit, protože podle klinických zkušeností lékařů z infekčního oddělení nemocnice Na Bulovce, se koronavirová infekce projevuje stejně jako jakékoli jiné respirační onemocnění, tedy lehce zvýšenou teplotou, zánětem nosohltanu a rýmou, případně mírnými bolestmi v krku a někdy kašlem.

To je poněkud v rozporu s vyjádřením Světové zdravotnické organizace a dalších autorit, které stále uvádí, že hlavními příznaky koronavirové infekce jsou suchý kašel, horečka, slabost, dušnost a bolest svalů.

Vzhledem k tomu, jak se klinicky příznaky onemocnění COVID-19 projevují, není možné tuto infekci odlišit od běžného nachlazení a nedokážeme tedy dohledat a účinně zjistit, které osoby mají koronavirovou infekci a které jen "běžné nachlazení".

Proto musíme být připraveni na to, že jakákoli respirační infekce může být způsobena právě koronavirem a je nutné zavést plošná opatření s cílem zpomalit postup epidemie a vyhnout se kolapsu zdravotního systému a velkému množství úmrtí tak, jak k tomu došlo v čínském Wu-chanu a nyní v Itálii.

Rychlý nástup epidemie má navíc nežádoucí důsledky i na ostatní „zdravou“ populaci, protože mohou chybět nemocniční kapacity na operace a léčbu jiných „běžných“ onemocnění.

Pokud by se epidemii nechal „volný průběh“ bez zavedení karanténních opatření, byl by také počet závažných průběhů onemocnění mnohem vyšší, protože závažnost infekce závisí podle dosavadních zkušeností na tom, s jak velkou dávkou viru se pacient setká. V případě živelně probíhající infekce by například došlo k masivnímu šíření v obchodních centrech a na dalších místech, kde se setkává velké množství lidí. Navíc by byli mnohem více ohroženi i lékaři, kteří by od většího počtu nakažených pacientů dostali vysoké dávky viru a hrozilo by jim vyšší riziko komplikací a těžkého průběhu, což by vedlo k dalšímu oslabení systému zdravotní péče.

O tom, že toho lékaři již mají dost i dnes, svědčí některé jejich příspěvky na sociálních sítích: 

Už nemůžem. Nespíme, nejíme, na záchodě jsem nebyla ani nepamatuju. Telefon zvoní prakticky nepřetržitě. Jasně, jako...

Zveřejnil(a) Pavla Kovaříková dne Pondělí 16. března 2020

Měli bychom si tedy lékařů, zdravotníků, hasičů a dalších lidí,kteří s infekcí bojují vážit a ve vlastním zájmu dodržovat protiepidemická opatření.

Ukazuje se totiž, že pomalý nástup epidemie vede k menšímu počtu úmrtí i při vysokém počtu nakažených (1).

Vlastnosti koronaviru

Koronavirus je poměrně citlivý na zevní vlivy a nesnáší teplo ani mráz a ve vnějším prostředí vydrží jen pár desítek minut. Ovšem ve vnitřním prostředí (například v MHD, v nemocnici, v obchodních centrech, apod.) přežívá koronavirus až několik dní.

Do lidského organizmu se koronavirus dostává hlavně přes dýchací cesty, ale může proniknout i přes oční spojivky a další sliznice.

Nákaza se přenáší kapénkovou infekcí (infekční aerosol) nebo kontaktem s kontaminovanými předměty a následným zanesením infekce do dýchacích cest (například se dotknete kontaminované plochy a poté si nemytýma rukama sáhnete na obličej).

Inkubační doba je v rozmezí 2 – 14 dnů, přičemž průměr je 5 dní.

Nákaza COVID-19 nejčastěji probíhá jako běžné nachlazení nebo viróza (zvýšená teplota, rýma, kašel, pobolívání v krku) a někdy pacient nemá vůbec žádné potíže (hlavně mladí zdraví lidé a děti).

Zejména lidé, kteří si nákazu přinesli z lyžovačky v Itálii či jinde se nakazili jen malým množstvím viru a často neměli vůbec žádné potíže. Proto jejich lynčování a osočování nemá smysl.

Na druhou stranu u seniorů a osob se závažnými chorobami nebo u pacientů u kterých byla infekční dávka velká (například u lékařů pracujících bez odpočinku či ochranných pomůcek nebo při roznesení nákazy v oslabené populaci – třeba v domovech s pečovatelskou službou, apod.) může koronavirus napadnout dolní cesty dýchací a plíce (typicky se v takovém případě projevuje oboustranným intersticiálním zápalem plic).

Zanechává koronavirová infekce trvalou imunitu?

Podle dosavadních zkušeností se zdá, že to závisí na závažnosti onemocnění. U pacientů s velmi lehkým průběhem se tvoří jen malé množství specifických protilátek a mohou tak onemocnět opakovaně. Naproti tomu u pacientů se středně závažným až těžkým průběhem onemocnění, se dostatečné množství protilátek téměř jistě vytvoří a pacient je pak proti onemocnění delší dobu imunní.

Prevence koronavirové infekce

Vzhledem k tomu, že se koronavirus přenáší infekčním aerosolem a kontaktně, spočívá prevence v ochraně dýchacích cest a očí před proniknutím infekčního aerosolu a v důsledné hygieně rukou, čímž se chráníme před kontaktním přenosem koronaviru.

Kdy nosit roušku?

Obyčejné papírové nebo látkové roušky poskytují jen částečnou ochranu před nákazou na několik desítek minut, dokud nezvlhnou působením vlastního dechu. Papírové roušky jsou jednorázové a je potřeba je po použití vyhodit.

Látkové roušky lze vyprat ve vodě teplejší než 60°C, přežehlit a použít je opakovaně.

Kromě roušek existují také respirátory, které mají vyšší ochranu a ty používají především lékaři a zdravotníci, kteří jsou v přímém styku s pacienty. Pokud máte respirátor nebo roušku s ventilem, je potřeba rozlišit, zda se jedná o výdechový ventil nebo vdechový ventil. Respirátory s vdechovým ventilem usnadňují vdech a filtrují vydechovaný vzduch, takže tyto respirátory jsou určeny pro nemocné lidi, aby se infekce nešířila dál. Naproti tomu respirátory s výdechovým ventilem usnadňují výdech a filtrují vdechovaný vzduch, takže tyto respirátory jsou určeny pro zdravé lidi, aby infekci nechytli.

Ve volné přírodě, pokud se nepotkáme s ostatními lidmi, není nutné roušku či respirátor nosit, protože riziko přenosu je minimální.

Výjimku tvoří nemocné osoby (s jakýmkoli respiračním infektem, nejen koronavirovou infekcí), které by roušku měly nosit vždy, jednak pro ochranu ostatních a jednak proto, aby upozornily ostatní, že mají respirační infekci a vyhnuli se mu.

V uzavřených prostorách i venku je nutné roušku nosit vždy, pokud se potkáváme s ostatními lidmi (bez ohledu na to, zda máme nebo nemáme koronavirovou či jinou respirační infekci).  

Kdy si mýt ruce?

Nejdůležitější prevencí před kontaktním přenosem koronaviru je hygiena rukou.

Koronavirus zlikvidují nejen běžně používané alkoholové desinfekční prostředky, ale i teplá voda s mýdlem.

Důležité je si ruce umýt vždy po možném kontaktu s předměty kontaminovanými koronavirem (například po jízdě v MHD, po návštěvě obchodu, po použití platebního terminálu, apod.).

Stejně tak si ruce myjte a dezinfikujte před každým jídlem a po každém jídle, po příchodu domů a před odchodem z domu.

V obchodech bychom také neměli holýma rukama sahat na pečivo, ale používat ochranné rukavice, které každý lepší obchod zákazníkům nabízí.

Jak se mám chránit, když jsem zatím zdravý?

Pokud jste zatím zdraví, dodržujte následující zásady:

Vyhněte se místům s vysokou koncentrací lidí (například MHD nebo obchodům) a pokud do těchto prostor musíte, chraňte se rouškou, brýlemi a rukavicemi. Obyčejné roušky sice před infekcí spolehlivě neochrání, ale snižují alespoň riziko nákazy.

Nesahejte na předměty, kterých se dotýkalo velké množství dalších lidí (madla, kliky, nákupní košíky) a pokud jste na ně sáhli po dotyku si ruce co nejrychleji umyjte teplou vodou a mýdlem a vydesinfikujte.

Místnosti, kde se vyskytuje velké množství lidí často větrejte.

Osoby v karanténě, subjektivně zdravé

Pokud jste byli v kontaktu s infikovanou osobou a jste v karanténě, dodržujte následující pokyny:

  • Nestýkejte se s jinými lidmi, zejména s lidmi z ohrožených skupin (senioři, osoby s oslabenou imunitou, kojenci).
  • Pokud musíte jít ven, vždy noste roušku.
  • Dodržujte všechny zásady uvedené u zdravých osob a dbejte na důkladnou hygienu rukou.
  • Do přírody nebo vyvenčit psa můžete chodit, ale nesmíte se stýkat s jinými lidmi a musíte přitom dodržovat ustanovení dalších předpisů či omezení.

Nedomáhejte se vyšetření na přítomnost koronaviru, protože nemá žádnou vypovídací hodnotu. Pokud jste zdraví, tak i pozitivní výsledek testu vaší léčbu nebo situaci nijak nezmění a případný negativní výsledek testu pak není potvrzení bezinfekčnosti, protože jste stále v inkubační době a nemoc stále může propuknout.

Osoby s respirační infekcí

Pokud máte příznaky jakékoli respirační infekce (bez ohledu na to, zda se jedná o koronavirus či ne), dodržujte následující pokyny:

  • Nechoďte mezi lidi a zůstaňte doma.
  • Dodržujte všechny zásady uvedené u zdravých osob a dbejte na důkladnou hygienu rukou.
  • Pokud máte příznaky infekce dolních cest dýchacích (horečka, dušnost, kašel), oznamte to telefonicky svému praktickému lékaři nebo místně příslušné krajské hygienické stanici a řiďte se jejich pokyny. Mohou vám doporučit provedení vyšetření na koronavirus nebo ne.
  • Pokud musíte ven, tak vždy jen s rouškou a držte se dál od lidí (zachovávat odstup minimálně 2 m, nedotýkat se jich, apod.).
  • Proti koronaviru nemáme zatím žádnou účinnou léčbu, takže se snažte jen posílit imunitní systém (dostatek spánku, zdravé stravování, užívání vitamínu C).
  • Záchranku volejte jen v případě, že se váš stav horší a narůstá dušnost.

Co si z článku odnést?

Kolem koronavirové infekce panuje řada mýtů

Protiepidemická opatření proti šíření koronaviru jsou nutná, abychom zpomalili průběh epidemie a zabránili kolapsu zdravotního systému a celé ekonomiky. Jinou možnost než drastická omezení pohybu osob v současné době nemáme.

Narozdíl od tvrzení Světové zdravotnické organizace zkušenosti z České republiky ukazují, že koronavirová infekce se u řady lidí projevuje jen velmi mírnými příznaky, jako je rýma, zvýšená teplota či pobolívání v krku a nikoli vysokými horečkami, dušností či bolestmi svalů a kloubů.

Proto je prakticky nemožné odlišit koronavirovou infekci od jiné respirační infekce.

V prevenci koronavirové infekce je důležitá hlavně pečlivá a důkladná hygiena rukou (prevence přenosu kontaktem) a nošení roušky v místech, kde se můžeme setkat s ostatními lidmi (v obchodě, v lékárně, v MHD), jako prevence přenosu nákazy infikovaným aerosolem.

V případě, že se u vás objeví příznaky zánětu dolních cest dýchacích (tedy nikoli rýma a lehké nachlazení, ale horečka, kašel a lehká dušnost), zatelefonujte svému praktickému lékaři nebo na krajskou hygienickou stanici podle místa vašeho bydliště.

V případě těžké, progredující dušnosti si zavolejte záchranku a pravděpodobně bude nutná hospitalizace v nemocnici.  

Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Velký manuál o koronaviru

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 17. března 2020 20:25
Datum příští revize: 17. března 2022 20:25
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace