Koronavirus v Česku: nejčastější mýty a jak se chránit před nákazou (aktualizovaná verze)?

Kolem koronaviru kolují na internetu různé rozporuplné informace a mýty. Tento článek jsme připravili jako vysvětlení nejčastějších dotazů týkajících se přenosu, léčby a ochrany před infekcí koronavirem SARS-CoV-2.

Nemá smysl nosit roušky

Je pravda, že běžné roušky před koronavirem nechrání, protože virové částice jsou tak malé, že obyčejnou rouškou proniknou.

Nicméně je důležité roušky na veřejnosti nosit, protože účinně snižují množství kapének s virovými částicemi, které vylučují nakažené osoby. Nákaza koronavirem se šíří kapénkovou infekcí a hlavně i v době, kdy je pacient zcela bez příznaků, takže o své nemoci vůbec nemusíme vědět. 

Pro zpomalení šíření nákazy je i nošení obyčejných roušek nebo šátků přes obličej a nos důležité, protože tím chráníme ostatní!

Některé studie udávají, že lidé, kteří nosí ochrannou roušku mají až 5x nižší riziko nákazy než lidé, kteří se rouškami nechrání.

Pokud jste v těsném kontaktu s nakaženými osobami, snižují ochranné roušky riziko přenosu onemocnění.

Stejně tak by roušky měli nosit i lidé nakažení koronavirem, protože rouška dokáže zachytit větší část kapének s virovými částicemi a snížit tak riziko nákazy pro ostatní.

Ochranné roušky a respirátory jsou důležité nejen pro pacienty a jejich rodiny, ale také pro zdravotníky, kteří o nakažené osoby pečují.

Roušku noste vždy, když jdete na místa, kde se můžete setkat s ostatními lidmi (tedy i nakupovat, apod.). Pokud jdete na procházku se psem nebo se jen tak projít do míst, kde nikoho nepotkáte, není nezbytně nutné roušku nosit.

Koronavirus byl připraven v laboratoři a záměrně rozšířen mezi lidi

Jedná se o jeden z nejrozšířenějších hoaxů, který vznikl na základě tvrzení některých osob, že koronavirus byl buď záměrně rozšířen z laboratoří v čínském Wu-chanu mezi lidi nebo došlo k jeho náhodnému úniku.

Tuto teorii měla podpořit skutečnost, že se zjistila shoda některých částí koronaviru s virem HIV.

Nicméně, profesor Olivier Schwartz z pařížského Pasteurova institutu tyto teorie spolehlivě vyvrací.

Jedná se tedy o další z mýtů, které se při podobných pandemiích šíří.

Protizánětlivé léky zvyšují riziko závažného průběhu nemoci COVID-19

Tento hoax se napříč internetem rychle rozšířil poté, co před několika dny francouzský ministr zdravotnictví varoval před užíváním protizánětlivých léků, jako je například ibuprofen, na snížení horečky či úlevě od bolesti při koronavirové infekci, protože tyto léky tlumí imunitní reakci organizmu a při jejich užívání může být údajně průběh COVID-19 horší.

Pro toto tvrzení neexistuje dostatek důkazů a rozhodně užívejte všechny léky, které vám váš lékař předepsal dále. Některá onemocnění, jako jsou například autoimunitní choroby či stavy po transplantacích vyžadují trvalé či dlouhodobé užívání protizánětlivých léků (včetně kortikosteroidů) a jejich svévolné vysazení by vám mohlo uškodit. 

Jestliže máte jakékoli dotazy ohledně léků, které užíváte, obraťte se telefonicky na svého lékaře, který vám je předepsal a domluvte se s ním na dalším postupu.

V případě, že máte podezření na koronavirovou infekci (byli jste ve styku s nakaženými lidmi nebo s lidmi, kteří pobývali v rizikových zemích), raději si při horečce vezměte paracetamol (Paralen nebo Panadol) a vyhněte se překračování maximálních denních dávek léků proti bolesti a horečce. 

Koronavirus je jen taková těžší forma chřipky

Je pravda, že většina lidí, kteří se koronavirem nakazí, má jen mírné příznaky respiračních onemocnění, jako jsou horečka, únava nebo suchý kašel, nicméně úmrtnost na infekci koronavirem COVID-19 je podstatně vyšší než na chřipku (úmrtnost na koronavirus je podle nejnovějších údajů WHO 3,4%, na chřipku "jen" 0,1%) a příznaky infekce koronavirem mohou být závažnější než u chřipky. Na začátku epidemie může dojít k určitému přecenění mortality, protože se nezachytí velké množství mírně probíhajících případů onemocnění a zachycené závažné případy tak mohou „uměle“ zvyšovat skutečnou úmrtnost. Nicméně podle nejnovějších údajů Světové zdravotnické organizace je odhadovaná mortalita COVID-19 až 3,4%. Pokud se tyto informace potvrdí na základě dalších studií, má COVID-19 zhruba 35x vyšší mortalitu než běžná chřipka, která každý rok celosvětově zahubí 290 – 650 tisíc lidí.

Koronavirus zabíjí jen starší lidi nad 80 let

Je pravda, že většina lidí, včetně dětí, kteří nemají žádná jiná chronická onemocnění jako jsou například diabetes, onemocnění srdce, plic nebo ledvin, se pravděpodobně nemusí bát, že by je nákaza koronavirem SARS-CoV-2 zabila, nicméně podle dostupných údajů je pravděpodobnost výskytu závažnějších příznaků u koronavirové infekce vyšší než u chřipky a navíc existují také rizikové skupiny (například zdravotníci), kteří jsou zranitelnější a hrozí jim vyšší riziko nákazy a závažného průběhu onemocnění, protože musí pracovat s nakaženými osobami a do jejich organizmu se tak dostává mnohem větší množství koronaviru než u ostatní populace.

Koronavirová infekce nepostihuje děti

Podle čerstvé studie, do které bylo zařazeno více než 2000 dětských pacientů v Číně, se zjistilo, že onemocnění COVID-19 postihuje i děti bez rozdílu věku a pohlaví, ale že klinické příznaky u dětí bývají méně závažnější než u dospělých.

Odkaz na tuto studii v anglickém jazyce je zde. 

Nejzranitelnější skupinou u dětí jsou kojenci, kterým toto onemocnění také hrozí a pro které může být rizikové. Je proto důležité chránit kojence i děti před nákazou, protože děti patří mezi skupinu osob, které koronavirus mohou šířit.

I z tohoto důvodu je dobrře, že došlo k uzavření škol. 

Koronavirem se nakazím až po 10 minutách pobytu s nakaženou osobou

Některé studie uvádí, že pro nákazu koronavirem je potřeba pobývat alespoň 10. až 15. minut v přítomnosti nakažené osoby. Není to ale tak docela pravda. Podle nejnovějších informací se koronavirus šíří až na vzdálenost 4 – 5 metrů od postižené osoby a nesmíme zapomínat ani na to, že se můžeme nakazit dotykem z kontaminovaných předmětů (například průvodčí ve vlaku se může nakazit z kontaminovaných „lístků“ na vlak od cestujících). Je proto důležité důsledně dbát na hygienická opatření, často si mýt a dezinfikovat ruce a nesahat si pokud možno rukama na obličej.

Karanténní opatření jsou zbytečná a šíření infekce stejně nezabrání

Je pravda, že opatření, které česká vláda a další země v boji proti koronaviru přijímají, podstatně narušují svobodu a životy lidí a způsobí řadě lidí finanční ztráty, protože musí zůstat doma za 60% platu nebo si vzít paragraf na děti do 10. let také za 60% platu, což pro některé lidi může být velký problém. Nicméně důvodem těchto drastických opatření je zpomalit šíření viru a dát zdravotnickým zařízením čas na to, aby se připravila a předzásobila ochrannými prostředky a ventilovanými lůžky a také „rozložit“ akutní případy, které budou vyžadovat umělou plicní ventilaci a dechovou podporu do delšího časového období, protože počet lůžek, kde je možné léčit pacienty s těžkým průběhem koronavirové infekce je omezen.

Abychom si to dokázali lépe představit tak, podle zkušeností ze zahraničí, kde již s infekcí koronavirem SARS-CoV-2 nějakou dobu bojují, je těžkých případů, které vyžadují dechovou podporu a léčbu v nemocnici na monitorovaných lůžkách něco mezi 10 – 20% ze všech nakažených osob.

V běžné okresní nemocnici je k dispozici zhruba kolem 10 monitorovaných lůžek s možností umělé plicní ventilace.

To znamená, že pokud se koronavirem v jednu dobu nakazí v nějakém okrese 100 lidí, vyčerpá se kapacita monitorovaných lůžek v nemocnici a pacientům pak nebudeme schopni zajistit dechovou podporu, což může vést ke „zbytečnému“ zvýšení úmrtnosti.

Vláda v rámci karanténních opatření rozhodla o zastavení všech neakutních vyšetření a odložení veškeré neakutní zdravotní péče, takže nemocnice nyní fungují jen v akutním režimu (řeší se akutní zdravotní problémy a úrazy).

Na boj s koronavirem se také snad připravují pražská nemocnice Na Homolce a brněnská nemocnie u Svaté Anny, které by měly v případě potřeby převzít léčbu všech pacientů s koronavirem, kteří budou potřebovat dechovou podporu nebo monitorovaná ventilovaná lůžka.

Věřme, že k tomu nedojde, ale rozhodně je dobře na to být připraven.

Proto má smysl dodržovat karanténní opatření a nehrát si na hrdiny. Můžeme si o naší vládě a ministrovi zdravotnictví myslet co chceme, ale zavření škol a uvalení karantény na celou Českou republiku je podle mého názoru dobrým krokem, který je nutné přijmout k tomu, abychom se vyhnuli italskému scénáři.

Ve vlastním zájmu proto prosím dodržujte karanténní opatření a zákazy, i když na nějakou dobu přijdete o peníze a bude to složité zvládnout.

Jednou budeme všichni staří a věřte, že pro lékaře není nic horšího, než rozhodovat o tom, kterého pacienta přijmout a kterého „nechat umřít“, protože nejsou kapacity na jeho léčbu.

Bohužel momentálně nikdo není schopen říci, co bude následovat. Může se stát, že za dva týdny bude v Čechách stejná situace jako v Itálii nebo naopak nebude nic a budeme remcat na to, že tak drastická opatření byla zbytečná.

Je ale potřeba si uvědomit, že jsme se s epidemií tohoto rozsahu zatím nesetkali a učíme se všichni.

Proto zakopejme na chvíli válečnou sekeru a snažme se navrhovaná opatření přijmout a dodržovat.

Očkování nebo lék proti koronaviru bude do několika měsíců

Vědci usilovně pracují na očkování proti novému koronaviru SARS-CoV-2, ale není možné předpokládat, že vakcína bude k dispozici do několika měsíců, protože je nutné vybrané látky pečlivě otestovat a vyzkoušet, což zabere nějaký čas. Tento krok nemůžeme přeskočit, protože je nutné „vychytat“ případné nežádoucí účinky a rizika související s vakcínou. Proto nelze očekávat účinnou očkovací látku či lék proti koronaviru dříve než za rok, a to je ještě optimistický odhad.

Jak se chránit před koronavirem SARS-CoV-2?

Koronavirus COVID-19 je nové onemocnění a lékaři stále zkoumají, jakým způsobem se nákaza šíří, nicméně podobné viry se šíří hlavně kapénkovou infekcí, a tak se předpokládá, že u koronaviru tomu nebude jinak.

Prvním a nejdůležitějším opatřením v prevenci nákazy koronavirem je vyhnout se kontaktu s nakaženými osobami. Protože u mnoha lidí probíhá infekce skrytě a třeba ani neví o tom, že jsou nakaženi, není vždy možné se kontaktu s nakaženou osobou vyhnout, nicméně základní pravidlo zní necestovat do zemí a oblastí, které jsou koronavirem zasaženy. Aktuální informace o tom, jakým zemím se vyhnout a kam necestovat, najdete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí (přímý odkaz je zde).

Pokud jste se vrátili z postižené oblasti, musíte automaticky do dvoutýdenní karantény. To znamená, že ihned po návratu zavoláte svému praktickému lékaři (do ordinace k praktikovi NECHOĎTE, jen TELEFONUJTE), řeknete mu, že jste byli v Itálii nebo jiné postižené oblasti nebo v kontaktu s nakaženou osobou a lékař nařídí karanténu jak vám, tak všem členům vaší rodiny, kteří s vámi bydlí ve společné domácnosti. Můžete také zavolat na příslušnou krajskou hygienickou stanici, podle místa vašeho bydliště (odkazy na jednotlivé KHS najdete zde).

Na karanténu se z hlediska zákona pohlíží jako na nemocenskou, takže máte nárok na 60% z průměrné mzdy. V době karantény zůstaňte doma a vyhněte se kontaktu s ostatními (tedy nechoďte k lékaři, do práce ani do školy a zajistěte si nutné nákupy prostřednictvím donáškové služby či jinak). V době karantény samozřejmě můžete jít ven (například vyvenčit psa), ale musíte se vyhnout kontaktu s ostatními lidmi.

Stejný postup platí v případě, že jste byli v kontaktu s nakaženou osobou. V takovém případě je opět nutné zatelefonovat svému praktickému lékaři a jít do karantény.

Pokud se u vás objeví příznaky koronaviru (byli jste v posledních dvou týdnech v postižené oblasti a máte příznaky respirační infekce – suchý kašel, horečka, únava, dušnost, apod.), zavolejte svému praktickému lékaři nebo na příslušnou krajskou hygienickou stanici a postupujte podle jejich pokynů. Pokud jsou vaše příznaky závažné (těžká dušnost, ztráta vědomí, zmatenost, vykašlávání krve, vysoká horečka nad 39°C trvající déle než 3 dny nebo neklesající po užití běžných léků proti horečce – paracetamol, ibuprofen, apod.) volejte záchranku na čísle 155.

Pokud jste v kontaktu s nakaženou osobou, noste ochrannou roušku a snažte se nepřibližovat na vzdálenost 4 – 5 m. Po každém kontaktu s nakaženou osobou si pečlivě umyjte ruce vodou a mýdlem a natřete je desinfekcí.

Koronavirus také ulpívá na površích, potřísněných kapénkami od nakažených osob (například v prostředcích hromadné dopravy, v kanceláři, apod.). Podle některých údajů může koronavirus na površích přežívat i po dobu několika hodin až dnů (v závislosti na teplotě), proto je vhodné se kontaminovaných povrchů nedotýkat a zase si vždy po každé cestě hromadnou dopravou pečlivě umýt ruce.

Správný postup mytí rukou najdete na obrázku níže.

Jak si správně mýt ruce

Roušku na veřejnosti noste vždy, když jdete do míst, kde se můžete setkat s jinými lidmi. Pomáháte tím zabránit dalšímu šíření koronaviru.

Co si z článku odnést?

Koronavirus SARS-CoV-2 je nový virus, který je podobný virům typu SARS nebo MERS a způsobuje vysoce nakažlivé onemocnění označované jako COVID-19 (z anglického Coronavirus Disease 2019).

Tento virus lidský organizmus zatím nezná, a tak zatím nemáme dostatečné informace o způsobu jeho šíření a možnostech léčby či prevence.

Nicméně podle dosavadních zkušeností je u většiny lidí průběh onemocnění při nákaze novým koronavirem poměrně mírný a nákaza se projeví zejména horečkami, únavou a kašlem. Rýma u koronavirové infekce nebývá až tak typická, nicméně se může vyskytnout. Úmrtnost na COVID-19 je podle nejnovějších údajů WHO kolem 3,4%, což je zhruba 35x více než u chřipky. Proto bychom neměli tento problém brát na lehkou váhu.

Nejohroženější věkovou skupinou jsou senioři nad 65 let a osoby s chronickými chorobami, jako jsou diabetes, onemocnění srdce nebo ledvin a také osoby se sníženou imunitou (například lidé po transplantacích orgánů, apod.). Nicméně zkušenosti z Itálie ukazují, že i mladší ročníky mohou mít těžký průběh onemocnění, vyžadující léčbu na jednotkách intenzivní péče.

Karanténní a epidemiologická opatření, včetně zrušení školní výuky a zákazu akcí s účastí více než 100 osob jsou na místě nejen kvůli zpomalení šíření infekce, ale hlavně kvůli tomu, aby nedošlo ke kolapsu zdravotní péče, protože zhruba 10% nakažených osob vyžaduje intenzivní péči v nemocnici a počet lůžek je omezen. Proto je nutné případnou epidemii rozložit do delšího časového úseku, abychom mohli ošetřit co nejvíce lidí a snížili úmrtnost na minimum.

Proto, prosím, v zájmu nás všech a zejména seniorů a dalších potenciálně ohrožených skupin, dodržujte karanténní opatření a rozhodnutí vlády České republiky a odborných komisí.

Jednou budeme také staří a nemocní ...

Nikdo neví, jaká bude situace za několik týdnů a zda nás čeká italský scénář nebo se situace rychle uklidní, ale myslím si, že je lepší opatření přijmout včas, než až po rozšíření nákazy.

Zachovejme klid a společně to zvládneme.

V případě jakýchkoli dotazů ohledně koronavirové infekce, se můžete obrátit na nepřetržitě fungující telefonní linky na číslech +420 724 810 106 a +420 725 191 367.

Aktuální informace o koronavirové infekci najdete nově na stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky. 

Aktuální mapu rozšíření koronaviru v České republice najdete zde.

Aktuální informace o laboratořích, které provádí testy na koronavirus, najdete na této stránce.