Očkování proti COVID-19 v ČR: jak funguje RNA vakcína a odkdy je očkování k dispozici?

27. prosince 2020 9:03

V pondělí 21.12.2020 Evropská léková agentura (EMA) schválila první bezpečnou a účinnou vakcínu proti COVID-19, kterou je tak možné začít používat ve všech členských zemích Evropské unie, včetně České republiky. Jedná se o vakcínu společností BioNTech a Pfizer. Jedná se zatím o jedinou vakcínu schválenou pro použití v Evropské unii.

Obsah článku

  1. Jak funguje RNA vakcína proti COVID-19?
  2. Co se stane po aplikaci očkovací látky do organizmu?
  3. Jak dlouho přetrvává imunita po očkování vakcínou proti COVID-19?
  4. Jaké je očkovací schéma pro očkování proti COVID-19?
  5. Jaké jsou nežádoucí účinky očkování proti COVID-19?
  6. Proč se nechat očkovat proti COVID-19?
  7. Kdy se v ČR rozběhne očkování proti COVID-19 a kdy na Vás dojde řada?
    1. Co z toho plyne?
  8. Co si z článku odnést?

V tomto článku se dozvíte více o tom jak tato vakcína funguje, o případných rizicích a o tom, kdy na Vás dojde v České republice s očkováním řada, podle nové vládní strategie.

Jak funguje RNA vakcína proti COVID-19?

Virus SARS-CoV-2, který je původcem onemocnění COVID-19 obsahuje na povrchu strukturální bílkoviny, které vypadají jako ostny a označují se jako Spike proteiny nebo S-proteiny (1).

Viry obecně nemohou žít mimo buňku a k tomu, aby se mohli množit a člověka nakazit, musí se nějak dostat do lidských buněk, kde dojde k přepsání genetické informace viru uložené v messengerové ribonukloeové kyselině (mRNA) a napadené lidské buňky tak začnou vytvářet další a další kopie viru, které napadnou další buňky lidského těla (nejčastěji v plicích nebo nosohltanu) a u napadeného člověka se pak začnou objevovat příznaky onemocnění.

Virus SARS-CoV-2 do lidských buněk proniká právě přes Spike proteiny, a proto se na ně vědci při hledání vakcíny zaměřili.

Tato vakcína proti COVID-19 neobsahuje živý virus, ale pouze část virové mRNA, která obsahuje genetickou informaci potřebnou pro tvorbu virového Spike proteinu.

Protože je genetický materiál obsažený uvnitř virové mRNA značně nestabilní, není možné ho do těla vpravit jen tak, ale musíme ho chránit, aby ho enzymy lidského těla hned nerozložily. Kromě toho se molekuly mRNA rychle rozkládají při pokojové teplotě.

Proto vakcína firem Pfizer a BioNTech obsahuje virovou mRNA obalenou v ochranném obalu z lipidových nanočástic a proto také vakcína musí být skladována a přepravována při velmi nízkých teplotách (-70°C), aby nedošlo k jejímu zničení.

Co se stane po aplikaci očkovací látky do organizmu?

Po vpravení očkovací látky do organizmu začnou obalené fragmenty virové mRNA narážet do buněk přes plazmatickou membránu proniknou dovnitř buňky, kde dojde k uvolnění virové mRNA. Genetická informace z virové mRNA se přepíše do lidské buňky a ta začne produkovat Spike proteiny.

Při tomto procesu dojde ke zničení virové mRNA lidskou buňkou, takže v těle nezůstávají žádné stopy.

Některé spike proteiny se dostanou na povrch lidské buňky a trčí z ní jako ostny.

Některé spike proteiny se také rozštěpí na menší fragmenty, které se také dostanou na povrch buňky, spolu s ostny.

Tyto spike proteiny a jejich fragmenty pak lidský imunitní systém dokáže rozpoznat a naučit se proti nim bojovat, což mu pomůže v obraně organizmu před skutečným virem SARS-CoV-2.

Lidský imunitní systém obsahuje takzvané antigen prezentující buňky (APC), které vyhledávají cizorodé látky a mikroorganizmy v těle, a pokud zachytí fragmenty spike proteinu z mrtvých nebo rozpadlých buněk, vystaví je na svém povrchu.

Antigen prezentující buňky s fragmenty spike proteinu se pak následně potkají s dalšími buňkami našeho imunitního systému, které označujeme jako pomocné T-lymfocyty a po kontaktu se spike proteinem spustí tyto buňky poplach a povolají do zbraně další buňky imunitního systému.

Pomocné T-lymfocyty přivolají do zbraně, mimo jiné, také takzvané cytotoxické T-lymfocyty, které umí zabít buňky infikované novým koronavirem SARS-CoV-2, což poznají podle přítomnosti spike proteinu nebo jeho fragmentů na povrchu napadené buňky.

Protože vakcína neobsahuje živý ani oslabený virus, tak vlastně funguje jako „trenér“ imunitního systému, který cvičí na spike proteinech a pokud se s těmito proteiny náš imunitní systém již setká, bude vědět co má dělat.

Imunitu založenou na T-lymfocytech označujeme jako buněčnou, protože je zprostředkována buňkami, které zabíjí naše vlastní buňky napadené virem SARS-CoV-2.

Nicméně v těle máme i jiné imunitní buňky, takzvané B-lymfocyty, které umí produkovat protilátky proti SARS-CoV-2 a zabít ho tak dříve, než se stačí dostat do zdravých buněk, rozmnožit se v nich a vyvolat příznaky onemocnění COVID-19.

B-lymfocyty se s fragmenty spike proteinu setkávají buď tak, že narazí do naší vlastní buňky, která má tyto fragmenty na svém povrchu (a je tedy napadena virem SARS-CoV-2) nebo se „náhodně potkají“ s volnými fragmenty spike proteinu z rozpadlých či mrtvých lidských buněk.

Některé B-lymfocyty se dokážou na spike protein navázat, protože mají na svém povrchu „správný klíč“, který pasuje do zámku na spike proteinu.

B-lymfocyty, které se na spike protein umí navázat jsou následně aktivovány pomocnými T-lymfocyty při „vyvolání poplachu“ a začnou se rychle množit a produkovat protilátky proti spike proteinu.

Protilátky fungují tak, že se navážou na spike protein koronaviru a označí tak příslušnou buňku „k likvidaci“ a také tak, že obsadí vazebné místo na spike proteinu a ten se pak již nemůže dostat do lidských buněk a škodit.

Některé B-lymfocyty, které se se spike proteinem setkaly si ho dokážou zapamatovat (proto se jim říká paměťové buňky), a pokud se sním někdy v budoucnu setkají začnou produkovat protilátky mnohem rychleji než při prvním setkání.

Cílem očkování proti COVID-19 je „naučit náš imunitní systém reagovat na spike protein viru SARS-CoV-2“, což při setkání se skutečným virem vyvolá rychlou a účinnou imunitní odpověď a tělo očkovaného člověka virus SARS-Cov-2 zabije či neutralizuje dříve, než stačí vyvolat příznaky COVID-19.

Pro lepší srozumitelnost se můžete podívat také na tento obrázek:

Jak funguje RNA vakcína proti COVID-19?

Jak funguje RNA vakcína proti COVID-19?

Jak dlouho přetrvává imunita po očkování vakcínou proti COVID-19?

Odpověď na tuto otázku bohužel neznáme, protože se jedná o první očkování proti COVID-19 touto vakcínou a nemáme tak k dispozici žádná data.

Může se stát, že po několika měsících od očkování může dojít k poklesu množství protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi a také k poklesu počtu cytotoxických T-lymfocytů, které koronavirus zabíjí, což může vést ke snížení imunity.

Na druhou stranu má imunitní systém také paměťové buňky, které si informaci o koronaviru pamatují a uchovávají několik let až desetiletí.

Nelze tedy říci jak dlouho po očkování bude pacient proti COVID-19 imunní, nicméně podle některých informací by mělo očkování zanechávat delší imunitu než prodělání onemocnění (po kterém imunita zůstává několik měsíců, v závislosti na závažnosti průběhu choroby u konkrétního pacienta).

Jaké je očkovací schéma pro očkování proti COVID-19?

Očkovací látka firem Pfizer a BioNTech se aplikuje ve dvou dávkách, v rozmezí 21 dní. V jedné dávce je 0,3 ml účinné látky, která je naředěna ve fyziologickém roztoku. RNA vakcína firmy Moderna, která by měla být schválena již v lednu 2021, funguje na stejném principu jako vakcína od Pfizeru, nicméně druhá dávka se podává za 28 dní. 

V ČR budou v prvním čtvrtletí roku 2021 k dispozici zejména RNA vakcíny firem Pfizer a BioNTech a Moderna. 

Jaké jsou nežádoucí účinky očkování proti COVID-19?

Stejně jako všechny ostatní očkování, může i očkování proti COVID-19 mít některé nežádoucí účinky, jako jsou bolest v místě vpichu, únava, bolesti hlavy, svalů, bolesti kloubů, zimnice a horečka.

Velmi vzácně (v jednotkách případů na milion očkovaných) se může vyskytnout prudká alergická reakce na očkovací látku (takzvaná anafylaxe).

Většinou tyto nežádoucí účinky trvají jen několik dní a odezní bez jakékoli léčby.

Podle dosavadních zkušeností se více nežádoucích reakcí vyskytuje po aplikaci druhé dávky a v drtivé většině případů jsou nežádoucí reakce mírné.

Proč se nechat očkovat proti COVID-19?

Jednoduchá odpověď je, že rizika spojená s nežádoucími reakcemi po očkování jsou pro většinu lidí mnohem menší než rizika spojená s trvalými následky, které onemocnění COVID-19 může zanechat.

U lidí, kteří prodělali onemocnění COVID-19 zůstávají často na plicích trvalé fibrózní změny, což se může projevit například sníženou fyzickou zdatností (dušností i při méně intenzivní námaze), apod. 

A to zatím nevíme o všech trvalých následcích, které onemocnění COVID-19 může zanechat.

Očkování nám pomáhá v boji s různými chorobami již mnoho let a díky němu jsme vymýtili onemocnění jako jsou pravé neštovice nebo dětská obrna.

Chrání také před dalšími nemocemi, jako jsou spalničky nebo tetanus.

Kdy se v ČR rozběhne očkování proti COVID-19 a kdy na Vás dojde řada?

Do České republiky již dorazilo prvních 9750 dávek, která Evropská unie poskytla jako první dávku všem členským státům. Jedná se o vakcínu firem Pfizer a BioNTech (2).

Jako první byl v České republice naočkován premiér Andrej Babiš, a to v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Vláda současně představila národní očkovací plán proti COVID-19, podle kterého se bude očkovat ve dvou fázích, označovaných jako cílené centralizované očkování a decentralizované očkování (3).

Podle tohoto plánu by očkování proti COVID-19 mělo probíhat zhruba takto:

  • Leden – únor 2021 (cílené centralizované očkování – fáze 1A), odhadovaný počet dávek vakcíny 357 875: v této fázi očkování ještě veřejnost očkována nebude. Toto očkování je určeno zdravotníkům, kteří pracují na odděleních ARO, JIP, infekčních odděleních, plicních oddělení, odděleních, kde se léčí pacienti s COVID+, urgentních příjmech, geriatrických odděleních, LDN, očkovacích center, pracovníků odebírajících a zpracovávajících biologické vzorky k vyšetření na COVID-19 (zaměstnanci odběrových center a laboratoří, které tyto vzorky zpracovávají). Kromě toho budou v této fázi očkováni všeobecní praktičtí lékaři pro dospělé i děti a dorost a pracovníci, kteří pracují v jejich ordinacích, složky integrovaného záchranného systému (hasiči, policie, armáda), pacienti hospitalizovaní v distribučních centrech, starší 65 let a pacienti s rizikovými faktory starší 65 let.
  • Únor – duben 2021 (centralizované očkování – fáze 1B), odhadovaný počet dávek vakcíny je 1 546 825 – 3 011 825: v této fázi očkování budou nejprve naočkováni zbývající zdravotníci, učitelé a pracovníci v sociálních službách. Bude se očkovat hlavně vakcínami společností Pfizer a BioNTech a Moderna (ta by měla být pro EU schválena začátkem ledna 2021 a funguje na stejném principu jako vakcína od Pfizeru). Poté postupně dojde k otevření rezervačního systému pro veřejnost, přičemž prioritně budou očkováni lidé starší 65+ s chronickými onemocněními a poruchami imunity a podle věku (nejprve přijdou na řadu nejstarší občané).
  • Březen - duben 2021 až do konce hlavní očkovací kampaně (decentralizované očkování – fáze II): v této době budou očkováni všichni, kteří projeví zájem, s prioritizací podle věku a některých chronických onemocnění.

Pro centralizované očkování by měla vzniknout specializovaná očkovací centra (cca 30 po celé České republice), přičemž stát plánuje také využití polních nemocnic v pražských Letňanech a na brněnském výstavišti. Do decentralizovaného očkování by se měli zapojit i praktičtí lékaři, kteří ale nejspíše budou očkovat jinými vakcínami vyžadujícími méně náročné podmínky skladování.

Co z toho plyne?

Zdravotníci, členové IZS a pracovníci v sociálních službách a nejrizikovější pacienti by měli být proti COVID-19 proočkováni během první poloviny příštího roku (jsou potřeba dvě dávky, v rozmezí 21 (Pfizer), respektive 28 (Moderna) dní).

Od přelomu března/dubna 2021 bude očkování k dispozici i pro veřejnost, vláda plánuje spustit centrální rezervační systém někdy během ledna 2021.

Co si z článku odnést?

Očkování proti COVID-19 je již k dispozici i u nás. Zatím budeme očkovat vakcínou firem Pfizer a BioNTech a v průběhu ledna by měla přibýt vakcína společnosti Moderna, která funguje na podobném principu jako vakcína od Pfizeru. Během roku pak budou dostupné ještě další vakcíny, které fungují na trochu jiném principu, nicméně by se mělo jednat o ověřené a pro EU schválené očkovací látky s minimálním rizikem nežádoucích reakcí.

Očkování v ČR již bylo zahájeno, první byl naočkován premiér Babiš.

V době od ledna do března by měli být naočkováni zdravotníci, členové IZS, pracovníci v sociálních službách a také ti nejkritičtěji ohrožení senioři a osoby s chronickými chorobami.

Na zbytek populace se dostane od přelomu března a dubna 2021.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Zdroje obrázků:

Canva.com a Bc.cas.cz

Článek naposled aktualizován: 27. prosince 2020 9:03
Datum příští revize: 27. prosince 2022 9:03
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace