COVID-19: Kutná Hora vymřela, pomůže nám ivermektin?

COVID-19: Kutná Hora vymřela, pomůže nám ivermektin?
7. března 2021 8:05

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví České republiky zemřelo na COVID-19 od začátku pandemie přes 20 tisíc lidí. Ve skutečnosti je ale počet úmrtí mnohem vyšší, protože statistiky MZ nejsou úplně přesné.

Obsah článku

  1. Co je ivermektin a může se opravdu uplatnit v léčbě COVID-19?
    1. Studie 1
    2. Studie 2
    3. Studie 3
    4. Studie 4
    5. Studie 5
  2. Může ivermektin zachránit české pacienty s COVID-19?
  3. Co si z článku odnést?

Podle přesnějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo v České republice za rok 2020 o téměř 17 tisíc lidí více, než je obvyklý roční průměr (takzvaná nadúmrtí). K největšímu nárůstu počtu úmrtí pak došlo v posledním čtvrtletí roku 2020, kdy počty mrtých na COVID-19 začaly dramaticky stoupat (1, 2).

Připomínáme, že ke konci roku statistiky MZ uváděly necelých 12 tisíc mrtvých na COVID-19, což je o 5 tisíc méně, než kolik uvádí přesnější statistiky ČSÚ.

Mohli bychom tedy říci, že k dnešnímu dni nevymřela Kutná Hora, ale spíše Kolín, protože se s největší pravděpodobnosti blížíme hranici 30 tisíc úmrtí na COVID-19.

Přesná čísla budou k dispozici později, ale i tak jsou děsivá.

Česká republika je z vyspělých zemí v boji s onemocněním COVID-19 nejhorší na světě co do počtu nakažených a těsně druhá nejhorší na světě co do počtu úmrtí (3).

Podle pana profesora Černého, náměstka na Ministerstvu zdravotnictví České republiky, který je do velké míry odpovědný za boj s COVID-19, za úmrtí lidí nikdo nemůže a současná situace není ničí vina (4).

Já osobně si to nemyslím a troufám si tvrdit, že Ministerstvo zdravotnictví a vláda nesou za tuto situaci plnou odpovědnost, ale to nechť posoudí povolanější.  

Smutným faktem je, že jsme si zvolili českou cestu a navzdory všeobecnému odbornému a vědeckému konsenzu jsme se rozhodli pro promoření populace.

Kam to vede vidíme dnes.

Jednotky intenzivní péče jsou plné a umírají tisíce lidí.

Zbytečně.

Kdybychom tak bezhlavě nelpěli na promořování populace a postupovali, jako ostatní, v souladu se zásadami medicíny založené na důkazech (z anglického Evidence Based Medicine - EBM), mohli jsme mít o desítky procent méně nakažených a mrtvých.

To je fakt.

Česká cesta boje s COVID-19 je cestou do pekel.

V poslední době se u nás hojně začíná mluvit o nasazení léku ivermektin, který někteří lékaři za velkou naději v léčbě COVID-19 a vláda již uvažuje o jeho nasazení nejen v nemocnicích, ale chce umožnit jeho předepisování praktickým lékařům.

Jedná se ale skutečně o průlomový lék, který má potenciál pandemii COVID-19 v České republice zlomit a zachraňovat život pacientů?

Vždyť takových nadějných a zaručených léků již bylo několik.

Vzpomeňme na antimalarikum Plaquenil (hydroxychlorochin), který byl v loňském roce doslova hitem, než se zjistilo, že vlastně žádný skutečný prospěch pacientům s COVID-19 nepřináší (5).

Léků na COVID-19 jejichž účinnost se nakonec nepotvrdila je celá řada. Jedním z nich je antimalarikum Plaquenil (hydroxychlorochin).

Léků na COVID-19 jejichž účinnost se nakonec nepotvrdila je celá řada. Jednímz nich je antimalarikum Plaquenil (hydroxychlorochin).

Nebo na léky remdesivir či isoprinosin, do kterých se vkládaly velké naděje a které sice mohou v některých indikacích pomoci, ale epidemii SARS-CoV2 nezastaví.

A nyní zde máme ivermektin, antiparazitikum, které se užívá v humánní i veterinární medicíně a někteří odborníci ho považují za nový zázrak v léčbě COVID-19.

V tisku se objevují zprávy o tom, že tento lék dokáže pacienta postavit na nohy a že v nemocnicích, které ho používají, je úmrtnost na COVID-19 mnohem nižší (6, 7).

Na internetu se lidé dožadují tohoto léku v naději, že jim pomůže a houfně ho vykupují u veterinářů nebo v zahraničí, protože v ČR je zatím registrován pouze v podobě masti jako Soolantra, avšak nikoli ve perorálně užívaných tabletek.

Nakoupili jsme již 20 tisíc dávek a registrace horečně probíhá a lidé se k ivermektinu upínají jako ke spásné léčbě.

Jak to s tímto lékem vlastně je a zda skutečně může přinést zvrat v boji s epidemií COVID-19 v České republice se dozvíte dále.

Co je ivermektin a může se opravdu uplatnit v léčbě COVID-19?

Ivermektin je antiparazitární lék, který je v některých zemích schválený pro léčbu tropických chorob, jako jsou infekce parazitárními červy (helmintózy), říční slepota (onchocerkóza) nebo svrab (8).

A podle některých laboratorních studií může ivermektin snižovat virovou nálož u pacientů s COVID-19, což by mohlo pomáhat v léčbě tohoto onemocnění (9, 9a).

Účinky ivermektinu v léčbě COVID-19 zkoumá řada studií a výsledky nejsou jednoznačné (9).

Studie 1

V Bangladéšském Dháka bylo provedeno randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované klinické hodnocení na 72 hospitalizovaných pacientech s COVID-19.

Pacienti byli rozděleni do 3 skupin po 24 lidech, z nichž jedna užívala pouze ivermektin, druhá pak užívala ivermektin plus antibiotikum doxycyklin a třetí jen placebo.

Pacienti, kteří užívali ivermektin se zbavili virové nálože dříve než pacienti, kteří užívali placebo, ovšem ivermektin nezkrátil dobu odeznění příznaků (horečka, kašel, bolest v krku, apod).

Vzhledem k tomu, že virová nálož není ukazatelem klinické účinnosti léčby, je účinnost ivermektinu v léčbě COVID-19 nejasná.

Dalším omezením této studie je malý počet pacientů, skutečnost, že do ní nebyli zařazeni pacienti s chronickými chorobami a že se vesměs jednalo o pacienty s mírným průběhem onemocnění.

Výsledek této studie tedy nelze považovat za směrodatný.

Studie 2

V pákistánském Lahore byla provedena otevřená placebem kontrolovaná studie na 50 pacientech s mírným průběhem COVID-19, kteří byli rozděleni do dvou skupin po 25 lidech, z nichž jedna skupina užívala placebo a druhá ivermektin.

Průměrný věk pacientů byl 40,6 let.

Studie nezjistila žádnou statisticky významnou účinnost ivermektinu v léčbě pacientů s mírným průběhem COVID-19.

Studie 3

V Bangladéši byla provedena retrospektivní studie na 248 hospitalizovaných pacientech s laboratorně potvrzenou pozitivitou na COVID-19 (tedy s laboratorně potvrzenou přítomností viru SARS-CoV-2).

Celkem 115 pacientů užívalo ke standardní léčbě ivermektin a 133 pacientů bylo léčeno jen standardními postupy.

Pacienti měli mírný až středně závažný průběh a 12 % pacientů, kteří užívali ivermektin, mělo saturaci krve kyslíkem pod 94 %.

Studie zjistila, že ivermektin zkracuje dobu hospitalizace, snižuje úmrtnost na ivermektin a zkracuje dobu přítomnosti viru SARS-CoV-2 v organizmu.

Než začnou zastánci ivermektinu jásat, měli by si uvědomit, že se nejedná o randomizované a placebem kontrolované klinické hodnocení, ale méně kvalitní retrospektivní (tedy zpětnou) studii.

Navíc i když se pouze u 10 % pacientů rozvinula pneumonie (zápal plic), 60 % muselo užívat antibiotika.

Nebyla zkoumána možnost poškození pacientů současně užívanými léky.

Studie 4

Na Floridě byla provedena analýza podávání ivermektinu na 276 hospitalizovaných pacientech s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2.

Celkem 173 pacientů dostalo jednu (160) nebo dvě (13) dávek ivermektinu a 103 pacientů se podrobilo standardní léčbě COVID-19.

Průměrný věk pacientů, kterým byl podán ivermektin činil 60,2 let.

Analýza uvádí, že ivermektin ve srovnání se standardní péčí snižuje mortalitu na COVID-19, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o méně kvalitní retrospektivní analýzu, není možné z této studie vyvozovat žádné závěry ohledně účinnosti ivermektinu v léčbě COVID-19.

Studie 5

V kolumbijském Santiago de Cali byla provedena dosud nejrozsáhlejší studie zaměřená na účinky ivermektinu v léčbě COVID-19 (10).

Studie se zúčastnilo celkem 400 pacientů, z nichž 200 užívalo placebo a 200 užívalo ivermektin v dávce 300 mikrogramů/kg tělesné hmotnosti po dobu 5 dnů.

Studie zjistila, že ivermektin není statisticky významněji účinnější než placebo v léčbě onemocnění COVID-19 (10).

Z dosud provedených studií tedy spíše vyplývá, že ivermektin rozhodně není žádnou zázračnou léčbou na COVID-19, i když v některých případech může pomoci.

Renomované světové zdravotnické organizace, jako je například americká FDA, proto užívání ivermektinu v léčbě COVID-19 zatím nedoporučují (11).

Může ivermektin zachránit české pacienty s COVID-19?

Výhodou invermektinu je skutečnost, že má jen velmi málo nežádoucích účinků a je pacienty velmi dobře snášen. Navíc je velmi levný a dá se v zahraniční poměrně běžně sehnat.

Znamená to ale že bychom ho měli masivně nasazovat v léčbě COVID-19 a nečekat na výsledky dalších studií?

Osobně si to nemyslím.

Odpovědná místa v České republice tlačí na podávání ivermektinu pacientům v nemocnicích a vážně se uvažuje o tom, že by tento lék předepisovali praktičtí lékaři (12).

Do Česka se dovezlo 20 tisíc dávek tohoto léku a někteří lékaři ho začínají v nemocnici používat a mají údajně dobré výsledky.

Jiní odborníci naopak ivermektin zatím nedoporučují.

Všichni bychom chtěli, aby naši blízcí byli zdraví a člověk, který na ventilátoru lapá po dechu je ochoten vyzkoušet všechno.

Je to pochopitelné, lidské a zcela normální.

Ale musíme si uvědomit, že o ivermektinu stále mnoho nevíme a i když některým pacientům tento lék zachránil život, jiné může zabít nebo jim může uškodit.

Lidé si masivně začali kupovat ivermektin pro koně a užívat ho bez lékařského doporučení a poškodili si tím vlastní zdraví.

Užívání ivermektinu ve vysokých dávkách může být spojeno s nežádoucími účinky, jako jsou závrať, nevolnost, poruchy rovnováhy, kopřivka, dušnost nebo smrt.

Americký úřad FDA proto před samoléčbou COVID-19 veterinárním ivermektinem varuje a rozhodně ho nedoporučuje (13).

Hlavní zásadou lékaře by mělo být pacientovi neuškodit (primum non nocere).

Proto si myslím, že bychom měli s masivním nasazováním ivermektinu na COVID-19 ještě počkat, dokud nebudou provedeny kvalitní randomizované a placebem kontrolované studie, abychom pacientům neuškodili.

To samozřejmě nebrání experimentálnímu používání ivermektinu za nějakých přesně stanovených podmínek.

Namísto tlaku na rychlé schválení tohoto léku bychom třeba mohli připravit kvalitní randomizované klinické hodnocení a vyzkoušet účinky ivermektinu na stovkách pacientů (v našich nemocnicích jich bohužel leží dost), srovnat jeho účinky s placebem a stávající léčbou a poté dělat nějaké závěry.

Nepodléhejme klamným nadějím a nedávejme pacientům falešné sliby.

Spolehlivý lék na COVID-19 zatím nemáme a nejúčinněji dokážeme snížit počet hospitalizovaných a mrtvých co nejrychlejším očkováním v kombinaci s důsledným dodržováním karanténních opatření, jako se to daří ve Velké Británii nebo Izraeli (14, 15).

Co si z článku odnést?

COVID-19 v České republice již vyhubil celé okresní město, počet lidí v nemocnicích neklesá a naopak stoupá počet úmrtí i mezi mladšími lidmi.

Pandemie má řadu neblahých důsledků pro celou společnost, řada lidí přišla o práci či obživu a zmatky kolem očkování a populistický přístup vládních představitelů k řešení koronavirové krize nám na náladě také nepřidá.

Navíc stále nevidíme světlo a konci tunelu, ale situace se spíše zhoršuje.

Proto je pochopitelné volání lidí po spolehlivé léčbě COVID-19, která by pomohla snížit počet úmrtí a zachránila ty, kteří by zde ještě řadu let měli být.

Bohužel zatím žádná taková léčba neexistuje a i když ivermektin v laboratoři virus SARS-CoV-2 zabíjí, stále nemáme dostatečné důkazy o tom, že by zásadní měrou snižoval počet úmrtí na COVID-19 či zkracoval dobu hospitalizace.

Je proto potřeba k tomuto léku přistupovat obezřetně.

Namísto pění ód na tento lék a vyvíjení tlaku, aby se tento lék pacientům v České republice začal ve velkém předepisovat, bychom měli spíše připravit rozsáhlou randomizovanou studii, která by umožnila ivermektin jako experimentální lék (studijní léčivo) pacientům s COVID-19 za přesně stanovených podmínek podávat a ověřit tak jeho účinnost.

To, že kvalitní studie trvá dlouhou dobu a že nemáme čas je pravda, ale dokud nevíme více o tom jak tento lék působí, měli bychom se držet spíše zpátky.

Stále bohužel platí, že jedinou rozumnou nadějí do budoucna je dodržování karanténních opatření a očkování.

Měli bychom proto napřít své úsilí tímto směrem a snažit se maximálně navýšit očkovací kapacity, naočkovat co nejvíce lidí, testovat ve firmách i ve školách a chránit se před nákazou dodržováním pravidla 3R – ruce, respirátory a rozestupy, tedy často si mýt a dezinfikovat ruce, používat kvalitní respirátory a pokud možno nikam nechodit a s nikým se nestýkat.

Pokud to uděláme bude do prázdnin lépe.

Nadáváním na vládu, kverulanstvím, obcházením opatření či indikací neschválené nebo neověřené léčby bohužel naší situaci nezlepšíme. 

Sdílet článek
Tags:
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 7. března 2021 8:05
Datum příští revize: 7. března 2023 8:05
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace