Syndrom toxického šoku: vše co potřebujete vědět

Syndrom toxického šoku je vzácná, život ohrožující komplikace některých bakteriálních infekcí. Nejčastěji vzniká syndrom toxického šoku při otravě toxiny baktérie Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), a pak hovoříme o takzvaném stafylokokovém syndromu toxického šoku, nicméně syndrom toxického šoku mohou vyvolat i toxiny jiných baktérií, jako jsou například streptokoky skupiny A (zejména Streptococcus pyogenes).

Syndrom toxického šoku může postihnout osoby všech věkových kategorií, včetně mužů, dětí i žen po přechodu.

Mezi rizikové faktory pro vznik syndromu toxického šoku patří kožní poranění, stavy po chirurgických výkonem nebo používání tampónů či jiných menstruačních pomůcek (menstruační kalíšky) či některých forem antikoncepce (vaginální hubky, ženské kondomy, apod.).

Příznaky

Mezi příznaky syndromu toxického šoku, mimo jiné, patří:

• Náhle vzniklá vysoká horečka (nad 38°C)
• Nízký krevní tlak (hypotenze)
• Zvracení a/nebo průjem
• Vyrážka, která vypadá jako spáleniny od sluníčka a nejčastěji se vyskytuje na ploskách nohou a na dlaních
• Zmatenost
• Bolest svalů
• Zčervenání očí, hrdla a sliznice dutiny ústní
• Křeče
• Bolesti hlavy

Příčiny

Nejčastější příčinou syndromu toxického šoku je infekce baktérií Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), nicméně toto onemocnění mohou vyvolat i streptokoky skupiny A, jako je například Streptococcus pyogenes.

Rizikové faktory

Syndrom toxického šoku postihuje všechny osoby bez rozdílu věku či pohlaví.

Zhruba v polovině případů je syndrom toxického šoku spojen se stafylokokovými infekcemi u žen v plodném věku (nejčastěji vzniká při nesprávném nebo nehygienickém používání menstruačních tampónů), nicméně často postihuje také starší ženy, muže i děti.

Streptokokový syndrom toxického šoku se vyskytuje u pacientů všech věkových kategorií.

Vyšší riziko syndromu toxického šoku je u:

• Pacientů s popáleninami nebo poraněním na kůži
• Pacientů po nedávno prodělané operaci
• Pacientek, které používají menstruační kalíšky či tampóny a/nebo vaginální hubky či ženské kondomy v rámci antikoncepce
• Pacientů s virovou infekcí, jako je například chřipka nebo plané neštovice

Komplikace

Syndrom toxického šoku může velmi rychle progredovat do závažného stavu. Mezi hlavní komplikace tohoto onemocnění patří:

• Šok
• Selhání ledvin
• Smrt

Diagnostika

Neexistuje žádné speciální vyšetření, ze kterého by hned šlo stanovit diagnózu syndromu toxického šoku.

Lékaři proto provádí sadu vyšetření, která je k diagnóze postupně dovedou.

V diagnostice syndromu toxického šoku se uplatňuje laboratorní vyšetření krve a moči (pro zjištění přítomnosti stafylokoků či streptokoků a pro zjištění známek zánětu). Někdy lékaři provádí také výtěr z pochvy, který následně odešlou do laboratoře na vyšetření. Z výtěru se zjišťuje přítomnost stafylokoků a streptokoků, krve, bílkovin a dalších složek.

V případě, že má lékař podezření na streptokokovou infekci, může provést výtěr z krku a zjistit přítomnost streptokoků nebo protilátek proti nim (ASLO).

Protože syndrom toxického šoku postihuje různé orgány, je někdy vhodné provést další vyšetření zobrazovacími metodami na posouzení rozsahu onemocnění a poškození jednotlivých orgánů. K tomu slouží například ultrazvukové vyšetření břicha, CT vyšetření (počítačová tomografie), vyšetření na magnetické rezonanci, rentgen hrudníku nebo lumbální punkce.

Léčba

Léčba syndromu toxického šoku obvykle probíhá za hospitalizace v nemocnici.

Mezi nejpoužívanější způsoby léčby, mimo jiné, patří:

• Nasazení antibiotik (obvykle se nejprve nasazují širokospektrální antibiotika „naslepo“, a po zjištění přítomnosti konkrétní baktérie se léčba upraví – například na stafylokoky se může použít oxacilin nebo vankomycin, zatímco na streptokoky je vhodný penicilin, případně makrolidy nebo cefalosporiny)
• Léky na stabilizaci krevního tlaku a doplnění tekutin, aby se zabránilo dehydrataci
• Podpůrná symptomatická léčba (například léky proti horečce a bolesti)

Toxiny produkované stafylokoky nebo streptokoky mohou, v kombinaci s hypotenzí (nízkým krevním tlakem) vést k selhání ledvin. V takovém případě může být nutné provést dialýzu.

Operace

V některých případech je nutné mrtvou tkáň odstranit s pomocí operace (odborně se tomuto výkonu říká nekrektomie nebo debridement). Někdy se operačně vypouští i hnis (například drenáž abscesu).

Prevence

V Evropě prodávané tampóny již neobsahují (respektive neměly by obsahovat) materiály, u kterých bylo v minulosti prokázáno riziko syndromu toxického šoku.

Pokud menstruační tampóny používáte, dodržujte následující zásady:

• Používejte pouze tampóny s co nejnižší absorpcí
• Tampóny si často měňte (alespoň jednou za 4 – 8 hodin).
• Střídejte tampóny s klasickou vložkou.
• Při slabé menstruaci používejte tampóny typu mini.

Syndrom toxického šoku se může vyskytnout opakovaně a lidé, kteří ho jednou měli, ho tak mohou dostat i podruhé.

Pokud jste v minulosti prodělali syndrom toxického šoku nebo jste před nedávnem měli stafylokokovou či streptokokovou infekci, nepoužívejte menstruační tampóny ale vložky.

Kdy vyhledat lékaře?

V případě, že se objeví kterýkoli z výše uvedených příznaků syndromu toxického šoku, vyhledejte lékařskou pomoc. Platí to zejména  případě, kdy se příznaky vyskytnou poté, co jste používala menstruační tampón nebo po nedávném poranění či zánětu pokožky či podkoží.

Co si z článku odnést?

Syndrom toxického šoku je poměrně vzácná, ale život ohrožující komplikace stafylokokových a streptokokových infekcí, která nejčastěji vzniká při infekcích Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) nebo streptokoky skupiny A (například Streptococcus pyogenes).

Toto onemocnění postihuje všechny pacienty, bez ohledu na věk či pohlaví.

Nejčastěji se vyskytuje u žen, které nesprávně či nehygienicky používají menstruační tampóny nebo některé antikoncepční prostředky.

Syndrom toxického šoku se ale může vyskytnout také jako komplikace po operaci nebo po infekcích či poranění kůže či podkoží.

Neléčený syndrom toxického šoku může skončit selháním ledvin a smrtí.

Mezi hlavní příznaky patří horečka a hypotenze, časté je i zvracení nebo průjem.

Léčba spočívá v podávání vysokých dávek antibiotik a v podpůrné terapii (rehydratace, léky proti horečce a bolesti, apod.).