Puchýře: vše co potřebujete vědět!

Puchýře: vše co potřebujete vědět!
9. června 2020 22:17

Puchýř je uzavřená kolekce tekutiny mezi jednotlivými vrstvami pokožky. Nejčastějším důvodem proč puchýře vznikají jsou tření, popáleniny (teplem či chemickými látkami), omrzliny, infekční a jiná onemocnění.

Obsah článku

  1. Rychlá fakta o puchýřích
  2. Příčiny
    1. Tření
    2. Teplotní extrémy
    3. Účinky chemických látek
    4. Přiskřípnutí nebo jiné poranění kůže
    5. Některá onemocnění
  3. Druhy puchýřů
  4. Jak puchýře vznikají?
  5. Léčba
  6. Prevence
    1. Prevence puchýřů na nohou
    2. Prevence puchýřů na rukou
  7. Co si z článku odnést?

Puchýř se odborně označuje jako vezikula a jedná se drobný dutý útvar vznikající na pokožce (vrchní vrstva kůže označovaná jako epidermis) nebo sliznici, vyplněný tekutinou.

Puchýře mohou mít různou náplň, jako je například tkáňový mok, krevní plazma, krev nebo hnis, podle toho, jaká byla příčina a způsob jejich vzniku.

Důvod proč puchýře vznikají je ochrana tkání před dalším poškozením. Tělo se snaží ohraničit poškozenou část tkáně (a uzavře jí do puchýře), což pomáhá zabránit dalšímu rozšiřování problému do okolí a poskytuje okolní tkáni čas na zhojení.

V tomto článku se dozvíte co jsou puchýře, jaké jsou příčiny jejich vzniku a jak se jich co nejlépe a nejrychleji zbavit s pomocí speciálních náplastí, gelů či jinak.

Rychlá fakta o puchýřích

V tomto odstavci shrnujeme hlavní informace o puchýřích, které byste si měli z článku odnést. Podrobnosti se pak dozvíte níže.

  • Puchýře (vezikuly) mohou být vyplněny tkáňovým mokem, krevní plazmou, krví nebo hnisem.
  • Příčinou vzniku puchýřů může být tření, popáleniny, omrzliny a také některá infekční a další onemocnění.
  • Puchýře chrání hlubší vrstvy kůže před poškozením a současně poraněné tkáni poskytují čas na zahojení.
  • Nejlepší je nechat puchýře na pokoji, nepropichovat je ani je neodstraňovat, protože v případě jejich neodborného snesení hrozí zanesení infekce do hlubších vrstev kůže
  • Nejlepší prevencí vzniku puchýřů je nosit dobře padnoucí obuv a oblečení (prevence vzniku tření, které je nejčastější příčinou vzniku puchýřů) a vyhnout se chemickým látkám a dalším faktorům, které mohou vést ke vzniku puchýřů (například dlouhodobému pobytu v mrazu s nedostatečným nebo nevhodným oblečením).

Příčiny

Příčin vzniku puchýřů je celá řada, od mechanických problémů (tření) až po infekční onemocnění.

Hlavní a nejčastější důvody proč puchýře vznikají jsou popsány níže.

Tření

Puchýře velmi často vznikají opakovaným třením nebo mnutím kůže.

Protože k opakovanému tření a otírání kůže o obuv, oděv nebo pracovní nástroje nejčastěji dochází na nohou či rukou (například při chůzi nebo dlouhodobé práci se zahradnickými či jinými nástroji), setkáváme se s tímto typem puchýřů nejčastěji právě na nohou či rukou.

Na vznik puchýřů nejnáchylnější místa jsou oblasti, kde silná zrohovatělá kůže pevně lne k podkožním strukturám (což je právě případ plosek nohou nebo dlaní rukou).

Puchýře vznikají hlavně v teplých a vlhkých podmínkách (například na zpocené kůži nohou v těsné obuvi nebo pod rukavicemi na dlaních či prstech rukou).

V některých případech se mohou rozvinout závažnější komplikace puchýřů, jako jsou bércové nebo jiné vředy a/nebo může dojít k infekci poraněné kůže.

Naštěstí jsou tyto komplikace ale u jinak zdravých osob poměrně vzácné a setkáváme se s nimi spíše u lidí se sníženou imunitou nebo jinými zdravotními problémy (například u diabetiků).

Teplotní extrémy

Puchýře mohou vznikat také při vystavení kůže teplotním extrémům, tedy vysokým a nízkým teplotám.

V případě vystavení pokožky extrémně vysokým teplotám vznikají popáleniny, v případě vystavení pokožky extrémně nízkým teplotám pod bodem mrazu vznikají omrzliny.

U popálenin hraje doba vzniku puchýřů důležitou roli v jejich klasifikaci. U popálenin prvního stupně vznikají puchýře většinou až několik dní po popálenině, zatímco u popálenin druhého a třetího stupně vznikají okamžitě po popálenině.

Stejně tak mohou puchýře způsobit i omrzliny, které vznikají v reakci na dlouhodobé vystavování nechráněné nebo nedostatečně chráněné pokožky teplotám pod bodem mrazu.

V obou případech (tedy jak u popálenin, tak u omrzlin) jsou puchýře obranným mechanizmem, který chrání hlubší vrstvy kůže před poškozením vysokými nebo naopak nízkými teplotami.

Účinky chemických látek

V některých případech vznikají puchýře na kůži v důsledku působení chemických látek. Tento problém se označuje jako kontaktní dermatitida a jedná se vlastně o alergickou reakci pokožky na podráždění chemickými látkami.

Mezi chemické látky, které mohou vést ke vzniku puchýřů, mimo jiné, patří:

  • některé látky užívané při výrobě kosmetických přípravků (například parafenylendiamin, který je součástí některých barev na vlasy)
  • rozpouštědla
  • odmašťovací přípravky
  • nikl, užívaný například ve výrobě šperků nebo ve strojírenství
  • perský balzám
  • hmyzí jedy (reakce na štípnutí nebo bodnutí hmyzem)
  • bojové chemické látky (například hořčičný plyn)
  • potravinářská barviva

Přiskřípnutí nebo jiné poranění kůže

V případě prasknutí drobných krevních cév pod povrchem kůže (k čemuž dochází například při přiskřípnutí, úrazech apod.) se mohou objevit jednak drobná tečkovitá krvácení (petechie) a pokud se krev dostane mezi epidermis a další vrstvy kůže vznikne puchýř vyplněný krví.  

Některá onemocnění

Existuje mnoho chorob, při kterých jsou puchýře jedním z příznaků.

Mezi taková onemocnění patří například:

  • Plané neštovice: pro toto vysoce nakažlivé onemocnění způsobené virem varicella-zoster (VZV) jsou typické drobné vezikuly (puchýře), které jsou nejprve vyplněny čirou tekutinou, jenž následně přechází do mléčné barvy. Puchýřky postupně zanikají a zasychají. U pacientů, kteří plané neštovice již prodělali zůstává tento virus v neaktivní formě v některém z nervových ganglií a může se později reaktivovat a způsobit onemocnění označované jako pásový opar (herpes zoster), který se projevuje tvorbou puchýřků na kůži v inervační oblasti postiženého nervu. Plané neštovice a pásový opar jsou tak dvě úplně jiná onemocnění, která jsou však vyvolána stejným virem.
  • Opary: toto onemocnění způsobené herpes viry (virus herpes simplex) se projevuje shluky malých puchýřků, které jsou vyplněny čirou tekutinou.
  • Impetigo: jedná se o velmi nakažlivé kožní onemocnění způsobené baktériemi (streptokoky a stafylokoky), které se projevuje puchýřky na rukou, nohou a trupu a nejčastěji se vyskytuje u dětí. Existují tři hlavní formy impetiga, a to vezikulopapulózní (tuto formu vyvolávají hlavně streptokoky), bulózní (puchýřnatá forma), kterou vyvolávají hlavně stafylokoky a smíšená forma, která je zdaleka nejčastější. Impetigo postihuje hlavně děti mladší dvou let, ale může se vyskytnout i u starších dětí a dospělých.
  • Ekzémy: jedná se o skupinu kožních onemocnění, které se kromě puchýřů projevují prasklinami a olupováním kůže nebo tvorbou šupinek. Mezi poměrně časté onemocnění, které se, mimo jiné, projevuje puchýři, patří například atopický ekzém.
  • Dyshidróza: jedná se o poruchu tvorby potu, která se, mimo jiné, projevuje rychlým výsevem mnoha malých puchýřků s čirým obsahem.
  • Bulózní pemfigoid: jedná se o onemocnění autoimunitního původu, které má různé formy, z nichž nejčastější je právě bulózní (puchýřnatá) forma, která se projevuje tvorbou rozsáhlých puchýřnatých lézí, zejména na končetinách a v případě stržení puchýře se pod ním objeví zarudlá, bolavá spodina. Přesná příčina proč toto onemocnění vzniká není známá, ale nejčastěji postihuje starší pacienty.
  • Pemfigus: jedná se o vzácnou skupinu autoimunitních onemocnění, která postihuje kůži a sliznice. Projevuje se odtržením epidermis od ostatních vrstev kůže s tvorbou rozsáhlých puchýřů, podobně jako u pemfigoidu. Příčinou je ztrát soudržnosti kožních buněk (kerarinocytů) kvůli tomu, že náš vlastní imunitní systém začne napadat a ničit adhezivní spojení v kůži, které zajišťují soudržnost jednotlivých vrstev kůže.
  • Duhringova herpetiformní dermatitida (zkráceně též Duhringova nemoc nebo dermatitis herpetiformis): jedná se o chronické puchýřnaté onemocnění kůže, které je podobné oparům (herpes), nicméně se jedná o zcela jiné onemocnění, které nejčastěji postihuje pacienty s celiakií, tedy vrozenou alergií na lepek. Duhringova herpetiformní dermatitida je častým kožním projevem celiakie.
  • Kožní radiační syndrom: jedná se o vedlejší účinky radioterapie (ozáření), která se používá například při léčbě nádorových onemocnění.
  • Nemoc motýlích křídel (též bulózní epidermolýza nebo epidermolysis bullosa): jedná se o vzácné geneticky podmíněné onemocnění pojivové tkáně, které se projevuje tvorbou rozsáhlých puchýřů na pokožce a sliznicích.

Druhy puchýřů

Tři hlavní druhy puchýřů jsou:

  • puchýře vzniklé otlaky nebo třením
  • krvavé puchýře
  • puchýře vzniklé opařením nebo omrzlinami

Další druhy puchýřů se nazývají podle onemocnění, které je vyvolalo, například puchýře způsobené neštovicemi, pásovým oparem nebo atopickým ekzémem.

Jak puchýře vznikají?

Nejběžnějších druhem puchýřů jsou puchýře vzniklé třením, které vznikají v důsledku střižného namáhání mezi pokožkou (epidermis), škárou (dermis) a podkožím.

Vrstva pokožky, která je nejnáchylnější vůči namáhání střižnými silami je stratum spinosum.

Pokud dojde k odtržení této vrstvy od tkání, které se nachází pod ní, začne z poškozených buněk vytékat tekutina podobná krevní plazmě a vyplní vzniklý prostor, čímž vznikne puchýř.

Tekutina uvnitř puchýře podporuje růst nových tkání a regeneraci.

Přibližně za šest hodin poté co se puchýř objeví začnou do buněk na dně puchýře pronikat aminokyseliny a nukleosidy, které jsou základními stavebními kameny bílkovin a DNA (kyselina deoxyribonukleová).

Zhruba za 24 hodin dochází k obrovskému zrychlení dělení buněk a nad stratum spinosum se začnou tvořit nové vrstvy kůže.

Již za 48 hodin je na kůži možné rozeznat novou vrstvu kůže a po 120 hodinách od doby, kdy se puchýř objevil, se již tvoří nová pokožka.

Spolu s růstem nových buněk dochází ke zpětnému vstřebávání tekutiny z puchýřů a k jejich splasknutí.

Bolestivé puchýře na ploskách nohou nebo dlaních rukou jsou často způsobeny střižným namáháním hlubších vrstev pokožky. Tyto vrsty se nachází v těsné blízkosti nervových zakončení.

Proto je tento typ puchýřů velmi bolestivý.

Léčba

Puchýře se většinou zahojí bez nutnosti zásahu lékaře. Spolu s tím jak pod puchýřem roste nová kůže, tekutina, která puchýř vyplňuje se pomalu vstřebá a kůže přirozeně seschne a sloupne se.

Propichování puchýřů se nedoporučuje, protože puchýř představuje ochrannou vrstvu, která chrání hlubší části kůže před infekcí a poškozením.

Pokud se tato ochranná vrstva odstraní, vznikne otevřená rána, která se může stát živnou půdou pro baktérie a infekci.

Nejlepším způsobem léčby puchýřů je překrýt puchýř vhodnou náplastí nebo obvazem, čímž se podstatně sníží jeho namáhání a tím i riziko prasknutí puchýře.

Pokud dojde k prasknutí puchýře, neodstraňujte hned mrtvou pokožku, kterou byl puchýř překryt, ale nechte náplň puchýře vytéct a následně zbytky puchýře a okolí omyjte teplou vodou a mýdlem a překryjte sterilním, krytím nebo náplastí.

Vhodnou náplastí na puchýře je hydrokoloidní náplast nebo krytí, které si můžete zakoupit v každé lepší lékárně.

Tyto náplasti pomáhají zmírnit bolest a podporují proces hojení.

Krvavé puchýře bývají o něco bolestivější než ostatní druhy puchýřů.

I zde platí zásada puchýř nepropichovat a přikrýt sterilní náplastí nebo krytím, přičemž na zmírnění bolesti můžete vyzkoušet studený (ledový) obklad.

Jednoduše si kupte gelový polštářek v lékárně, dejte ho do mrazáku zamrazit, zabalte do ručníku a přiložte na místo s puchýřem. Nikdy nepřikládejte gelový polštářek ani jiný led přímo na holou kůži, protože si můžete způsobit omrzliny. Vždy je nutné led zabalit alespoň do jedné vrstvy tkaniny (ručník, utěrka, hadr, apod.).

Prevence

Nejlepší prevencí proti puchýřům, které vznikají kvůli otlačeninám nebo tření je zamezit příčině otlaku nebo tření.

Prevence puchýřů na nohou

Noste dobře padnoucí, pohodlnou obuv a čisté ponožky. Nepadnoucí nebo nepohodlná obuv, jako jsou například boty na vysokých podpatcích, zvyšují riziko vzniku puchýřů.

Navíc se puchýřům dobře daří zejména ve vlhkém prostředí, takže je vhodné nosit ponožky, které sají pot a pokud se vám potí nohy, často si ponožky měňte.

Existují také speciální ponožky pro sportování a cvičení, které dobře sají pot a snižují tak riziko vzniku puchýřů.

Pokud chodíte na dlouhé pěší výpravy v trekových botách, je vhodné si čas od času dopřát přestávku, při které si boty zujete a vyměníte ponožky za suché.

Místa vystavená otlakům nebo zvýšenému tření je vhodné chránit například náplastí nebo speciální vložkou.

Existují také speciální pásky proti tření a odírání kůže, které se vkládají do bot. Tyto pásky vydrží v botách déle a lze je použít i po výměně ponožek nebo vložek do bot.

Prevence puchýřů na rukou

Při používání různých nástrojů nebo sportovních pomůcek používejte vhodné ochranné prostředky, jako jsou rukavice, které dokážou zabránit většině puchýřů.

Na snížení tření můžete použít také kombinaci talku (křídovitý prášek, který snižuje tření), rukavic a pásky na omotání dlaní.

Nevýhodou talku je skutečnost, že tento prášek vstřebává vlhkost a jeho účinnost se časem snižuje.

Co si z článku odnést?

Puchýře vznikají při porušení soudržnosti jednotlivých vrstev pokožky, kdy se mezi ně dostane tkáňový mok, krev, krevní plazma a další tekutiny.

I když jsou puchýře bolestivé a nepříjemné, ve většině případů se nejedná o závažný problém.

Léčba puchýřů spočívá zejména v jejich ochraně před prasknutím. Vhodné je překrýt je sterilní náplastí nebo jiným krytím a hlavně je nepropichovat.

Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 9. června 2020 22:17
Datum příští revize: 9. června 2022 22:17
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace