Co způsobuje třes rukou? 14 příčin a možnosti jejich léčby?

22. září 2022 5:55

Třes (tremor) rukou se může objevit bez zjevné vyvolávající příčiny nebo jako příznak jiného základního onemocnění. Třes rukou bez zjevné příčiny označujeme jako idiopatický a často bývá dědičný (odborně ho označujeme jako esenciální nebo familiární tremor).

Obsah článku

  1. Co je třes?
  2. Jaké jsou příčiny třesu rukou?
    1. Onemocnění mozku a nervové soustavy
    2. Poruchy hybnosti
  3. Prevence třesu rukou
    1. Změny životního stylu
    2. Fyzikální terapie (rehabilitace)
    3. Psychologické techniky
  4. Možnosti léčby třesu rukou
    1. Léčba esenciálního třesu
    2. Léčba Parkinsonovy choroby
    3. Třes bez zjevné příčiny
    4. Hluboká mozková stimulace
  5. Co si z článku odnést?

Mezi onemocnění, která jsou spojena s třesem rukou patří například Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza.

I když třes rukou není sám o sobě život ohrožujícím stavem, má velmi negativní dopady na kvalitu života pacientů, kterým často znemožňuje či podstatně ztěžuje provádění běžných každodenních činností, včetně základních hygienických potřeb či oblékání.

Existuje několik typů třesu rukou a závažnost příznaků je různá, od velmi mírného třesu, až po výrazný tremor.

Tento článek popisuje nejčastější příčiny třesu rukou a možnosti jejich léčby.

Co je třes?

Třes (tremor) je odborné lékařské označení pro vůlí neovladatelné (neúmyslné) rytmické svalové pohyby na různých částech těla.

Nejčastěji postihuje končetiny (ruce a nohy), ale může postihnout i hlavu či trup nebo dokonce celé tělo.

Někdy se třes objeví sám od sebe bez zjevné příčiny a jindy se vyskytuje jako příznak neurologických, svalových, metabolických či dalších onemocnění.

Třesoucí se ruce mohou způsobovat potíže při psaní a kreslení a postižená osoba může mít také potíže s držením a používáním nástrojů a náčiní, jako jsou například jídelní příbory.

Existuje více než 20 různých druhů třesu, nicméně obecně se tremor rozděluje do dvou základních kategorií, a to na takzvaný klidový a akční třes:

  • Klidový tremor: tento třes se vyskytuje v klidu při uvolněných svalech (například když pacient sedí s rukama v klíně) a setkáváme se s ním u některých neurologických onemocnění (Parkinsonova choroba). Esenciální tremor je rovněž druhem klidového třesu.
  • Akční tremor: tento druh třesu je spojený s nějakou akcí a rozdělujeme ho na posturální (takzvaný statický), který je fyziologický a setkáváme se s ním třeba při prochladnutí, hladu, emocích, vyčerpání, horečce nebo zimnici, a intenční, což je třes při provádění cíleného pohybu. S intenčním třesem se tak můžeme setkat například při zasouvání klíče do klíčové dírky, apod.

Jaké jsou příčiny třesu rukou?

Někdy se příčinu třesu rukou nepodaří zjistit, ale obecně platí, že nejčastější příčinou tohoto problému jsou onemocnění mozku a nervové soustavy, ale může se vyskytnout i u dalších onemocnění, jako jsou poruchy hybnosti, hormonální poruchy (například zvýšená činnost štítné žlázy - hypertyreóza), selhávání orgánů (hlavně jater a ledvin) nebo duševní onemocnění, jako jsou stres, úzkost nebo deprese.

Třes rukou může být také nežádoucím účinkem některých léků.

Onemocnění mozku a nervové soustavy

Třes rukou patří mezi příznaky mnoha různých neurologických problémů.

Jednou z častým příčin třesu rukou jsou některá neurodegenerativní onemocnění, jako je například Parkinsonova choroba

Jednou z častým příčin třesu rukou jsou některá neurodegenerativní onemocnění, jako je například Parkinsonova choroba

Mezi nejčastější z nich patří:

  • Roztroušená skleróza (RS): u většiny lidí s roztroušenou sklerózou se během nemoci objeví třes rukou. Stane se tak tehdy, pokud nemoc poškodí oblasti v dráhách centrálního nervového systému, které jsou odpovědné za řízení pohybu.
  • Cévní mozková příhoda: k ischemické cévní mozkové příhodě dochází, když krevní sraženina ucpe některou z mozkových tepen a zabrání tak přístupu krve do mozku. To může způsobit trvalé poškození neurologických drah a vést ke třesu rukou.
  • Traumatické poranění mozku: fyzické poranění mozku může také poškodit nervy a nervové dráhy, které jsou důležité pro správnou koordinaci pohybu, což se může projevit nejen zhoršením koordinace pohybů (zakopávání, nejistá chůze, apod.), ale také třesem rukou.
  • Parkinsonova choroba: udává se, že více než 25 % lidí s Parkinsonovou chorobou trpí klidovým třesem jedné nebo obou rukou (1). Třes obvykle nejprve postihne jednu stranu a následně se rozšíří i na druhou stranu. Při stresu nebo silných emočních prožitcích může být třes rukou výraznější.

Poruchy hybnosti

Mezi poruchy hybnosti spojené s třesem rukou, mimo jiné, patří:

  • Esenciální třes: tento druh tremoru patří mezi nejčastější pohybové poruchy a příčina jeho vzniku je neznámá. Obvykle postihuje obě strany těla, ale může být výraznější na dominantní ruce. Esenciální tremor patří je akčním typem třesu a může být jak posturální (klidový), tak kinetický (při pohybu). Vzhledem k tomu, že zhruba v polovině případů má esenciální třes genetický podklad, označujeme ho také jako familiární třes.
  • Dystonický třes: u osob s dystonií mozek vysílá nesprávné signály, což vede k hyperaktivitě svalů (projevuje se zejména jako mimovolní svalové kontrakce), opakovaným nežádoucím pohybům (zejména kroucení nebo trhání končetinami) a abnormálnímu držení těla. Dystonickým třesem, který může postihnout všechny svaly v těle, trpí nejčastěji mladí dospělí a lidé ve středním věku.

Třes rukou je také příznakem následujících zdravotních potíží:

  • duševní onemocnění, jako jsou deprese nebo posttraumatická stresová porucha
  • některá dědičná degenerativní onemocnění, jako jsou syndrom fragilního chromozomu X nebo vrozená ataxie
  • abstinenční syndrom (při nadužívání alkoholu nebo drogových závislostech), alkoholismus nebo odvykací stavy
  • otrava rtutí
  • hypertyreóza neboli nadměrná činnost štítné žlázy.
  • selhání jater nebo ledvin
  • úzkost nebo panická ataka

Třes rukou mohou způsobovat i některé léky, jako například:

  • některé léky na astma
  • amfetaminy
  • kofein
  • kortikosteroidy
  • některé léky používané v neurologii a psychiatrii.

Prevence třesu rukou

Pokud je příčinou třesu rukou nějaké základní onemocnění, jako je například hypertyreóza, obvykle se po léčbě tohoto základního onemocnění stav pacienta zlepší.

Stejně tak platí, že pokud jsou příčinou třesu rukou nežádoucí účinky některých léků, potíže odezní při změně těchto léků za jiné, které podobné nežádoucí účinky nemají.

V prevenci třesu rukou se uplatňují také:

Změny životního stylu

Omezení nebo vynechání látek, které mohou způsobovat třes rukou, jako jsou například kofein a amfetaminy, může třesu rukou zabránit nebo jeho nežádoucí projevy alespoň snížit.

Fyzikální terapie (rehabilitace)

Rehabilitace pomáhá zlepšit fungování svalů, svalovou sílu, koordinaci i rovnováhu.

Psychologické techniky

Pokud je příčinou třesu úzkost nebo panická ataka, mohou pacientovi pomoci relaxační techniky, jako jsou meditace nebo dechová cvičení.

Při poruchách koordinace pohybů může pomoci například ergoterapie.

Možnosti léčby třesu rukou

Mírný třes rukou obvykle nevyžaduje žádnou léčbu.

Nicméně, pokud je třes rukou obtěžující a znemožňuje pacientovi normálně fungovat, existuje několik způsobů léčby.

Léčba esenciálního třesu

Při esenciálním třesu může lékař předepsat beta blokátory, jako je propranolol, metoprolol nebo nadolol. Lékaři také pacientům mohou předepsat léky proti epileptickým záchvatům (antiepileptika), jako je například primidon (v ČR prodávaný pod názvem Liskantin).

Léčba Parkinsonovy choroby

V léčbě Parkinsonovy choroby se uplatňují speciální léky, jako jsou levodopa nebo karbidoba, které brání odbourávání dopaminu a zvyšují tak jeho koncentraci v mozku což zmírňuje nejen příznaky Parkinsonovy choroby, ale i třes rukou.

Léčba roztroušené sklerózy

Mezi možnosti léčby lidí s třesem rukou souvisejícím s roztroušenou sklerózou patří beta blokátory, anxiolytika (léky proti úzkosti) a antikonvulziva (léky proti křečím).

Třes bez zjevné příčiny

Pokud se nepodaří zjistit příčinu třesu rukou, může vám lékař předepsat léky na uklidnění.

Někdy pacientům pomáhají také injekce botulotoxinu neboli botoxu, které ale mohou mít nežádoucí účinky v podobě oslabení prstů.

Hluboká mozková stimulace

Pokud pacient nereaguje na léky nebo je třes rukou tak silný, že mu prakticky znemožňuje normální fungování, může pomoci hluboká mozková stimulace (DBS).

Tento způsob léčby spočívá v tom, že lékaři umístí malý generátor pod kůži v horní části hrudníku. Ten vysílá elektrické signály do elektrod implantovaných v thalamu, což je část mozku, která koordinuje a ovládá některé mimovolní pohyby.

Lékaři používají hlubokou mozkovou stimulaci k léčbě třesu rukou u Parkinsonovy choroby a také k léčbě esenciálního a dystonického třesu.

Co si z článku odnést?

Třes rukou může být způsoben celou řadou různých onemocnění, jako jsou například Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza.

Objevuje se ale také při selhání ledvin či jater (pak ho označujeme jako asterixis nebo flapping tremor) nebo jako nežádoucí účinek některých léků.

Třes rukou mohou způsobit také některé návykové látky, jako je kofein nebo alkohol a může se objevit i jako jeden z projevů úzkosti.

Pokud třes rukou přetrvává nebo se zhoršuje a brání vašemu normálnímu dennímu fungování vyhledejte lékařskou pomoc.

Pomohl Vám tento článek? Chcete nás podpořit, abychom mohli psát více podobných článků?
Sdílet článek
Autor: MUDr. Michal Vilímovský
Vzdělání: lékař
Použité zdroje:

Medicalnewstoday.com

Zdroje obrázků:

Canva.com

Článek naposled aktualizován: 22. září 2022 5:55
Datum příští revize: 22. září 2024 5:55
K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti využíváme cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace