Hypertrofie pravé srdeční komory: příčiny, diagnostika a léčba

Při hypertrofii zbytní svalovina, v tomto případě pravé srdeční komory. V důsledku toho má menší objem a dokáže se velmi silně stáhnout.

Výskyt hypertrofie pravé srdeční komory

U srdce rozlišujeme dvě síně a dvě komory. Do pravé síně přichází žilní (odkysličená) krev z celého těla a pokračuje do pravé komory, kde je vypuzena do plicní tepny, aby se krev okysličila v plicích. Okysličená krev přichází plicními žilami do levé síně a pokračuje do levé komory. Odtud je pumpována přes aortu do celého těla. Hypertrofie srdeční komory je častou reakcí na přetížení dané časti srdce. V případě hypertrofie pravé komory je obvyklou příčinou plicní onemocnění, hovoří se pak o tzv. plicním srdci (cor pulmonale). Dalšími příčinami hypertrofie může být levostranné selhávání srdce, mitrální stenóza či vrozená srdeční vada, kdy srdce kompenzuje tyto vady zvýšením aktivity pravé komory, jejíž svalovina tak zbytní. V těchto případech se pak nehovoří o cor pulmonale. Méně častým důvodem vzniku hypertrofie pravé komory je pak hypertrofická kardiomyopatie.

Rizikové faktory vzniku hypertrofie pravé srdeční komory

Mezi rizikové faktory jistě patří již zmíněnáplicní onemocnění, tedy chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN – velmi častá u kuřáků), silikóza (poškození plic vdechováním oxidu křemičitého) nebo bronchiektázie (rozšíření průdušek vlivem infekce nebo vdechnutím cizího tělesa) a další. Pokud by se nejednalo o cor pulmonale, je rizikovým faktorem téměř jakákoliv srdeční vada.

Hypertrofická kardiomyopatie je dědičné onemocnění, kdy dochází ke špatné srdeční funkci bez zjevné příčiny. Chromozom nesoucí zmutovaný gen má dominantní charakter, což znamená 50% riziko přenosu na potomky. Kardiomyopatie se projevuje dušností, bolestí na hrudi, avšak velmi často je bez příznaků. Dochází při ní k hypertrofii levé komory, ale vzácně i pravé, proto je zde tato choroba zmíněna.

Diagnostika hypertrofie pravé srdeční komory

Pro diagnostiku hypertrofie pravé komory se používají následující metody:

• EKG
• Echokardiografie
• Magnetická rezonance
• Zátěžový test

Stěžejním diagnostickým vyšetřením je EKG. Při sklonu srdeční osy doprava se jedná o dominanci pravého srdce, což naznačuje hypertrofii pravé komory. 

Pro dokreslení diagnózy se používá echokardiografie. Pomocí ultrazvuku lze vidět míru hypertrofie a někdy i příčinu jejího vzniku (srdeční vady, mitrální stenóza a další).

Magnetická rezonance dokáže zobrazit velikost, tvar a funkci jednotlivých oddílů.

Zátěžový test spočívá v pozorování EKG křivky a změn krevního tlaku při stupňující a přesně dávkované zátěži.

Léčba hypertrofie pravé srdeční komory

Většina nemocných pacientů nemusí být podrobena žádné léčbě. Hypertrofie pravé srdeční komory je obvykle bez příznaků a lékaři ji objeví náhodně. Pokud se objeví dušnost či vážná změna srdeční funkce, spočívá většinou léčba jen v podávání léků ze skupiny beta-blokátorů. U většiny pacientů obtíže poté pominou. Nebylo ani prokázáno, že se lidé s hypertrofií pravé srdeční komory dožívají menšího věku.